Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

Paměti kollegiatû kolleje Harlotry. 286 saudu, obnášela 100 dukátů. Mistři podali mu krátkau sup­­plikací, „aby jim ráčil to památné passirowati.“ Nejvvyšší hofmistr, tehdáž Krištof Popel z Lobkowic na Tachowe a Pálku, dal odpowěd: jestliže nedají, že bude wědčti, kde a kudy si toho nahraditi. Po krátkém čase (11. Října) přišel wyslaný od něho do kolleje, s wyřízením : že JMt pan nejwyšší hofmistr ráčí se diwiti, proč tak za prodlau­­žený čas památného nedáwají. Oznámeno mu od mistrů : že jim nyní na ten čas tak naspěch možná není, než aby ráčil posečkali a aspoň 100 širokých tolarů přijití. Na to odpowěděl wyslaný, že to možná wčc není, aby on měl co ulewiti, než do pondčlího nejprw příštího aby ráčil sečkání učiniti, že se přimluvviti chce.“ Málo neděl před skončením této pře o dwňr Maškow­­ský přišli mistři kollegiati w nowau těžkau nesnáz o ne­­šfastnau kollej Wšecli Swatých, o klerau se prwé.již tak mnoho nasaudili. Dne 10. Cerwence (1601) přišel dekret z komory če­ské jménem císařským, jehož obsah byl, že jest wide a rozkaz JMCé, aby se rektor, děkan a přední dwa nejstarší mistři w pátek nejprwé příští (13. Cerwence) se wšemi na kollej Wšech Swatých swědčícími privilegii a sprawedl­­nostmi tím ranněji, jmenowitě к osmé hodině na půl or­loji, před komorau dali najiti a ku praesidentu a rad­­dám komory opowědíti, kdež jim příčina toho obeslání bude oznámena. We středu, hned nazejtří po obdržení toho dekretu (11. Cerwence) mistři wšichni byli shromáždění na radu, co se má dělali, mají-li se na ten dekret poslawiti, owšem něčeho nemilého se obáwajíce. Uzawřeno, aby se posla­­wili, a napřed toliko příčiny obeslání slyšeli, a potom zpráwu učinili. W pátek šli čtyři mistři obeslaní do domu pana prae­­sidenla komory, a žádali ho skrze pana Jana černohor­ského z Hořiměřic, aby jim ráčil popřáli času do čtyř ne­děl, alty se nějak wolněji mohli přihotowili. Dal odpowěd,

Next