Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
Paměti kot ley iat n kulleje Karlowy. 293 wýpisů privilegií swýcli wzali s scbau, a pánům kameraffim přednesli, a se pokorně wymluwili. *) Tedy wyhledali na spěch, co kde měli, privilegium krále Wladislawa, krále Ferdinanda potwrzení a někleré jiné wěci, na kollej Wšech Swatých se wztahující, a co potřebí bylo, dali z nich někleré artikule wypsati, s nimiž se na hrad odebrali. Hned jak se skrz wrátného dali opowedíti, byli předpustěni; kdež opět praesident těžco jim domlauwal, proě dne wčerejšího ušli, a kdyby sobě praesident a raddowé komory zřízené něčeho newážili, žehy to wznesli na JMCau; nyní aby se toho zprawili. Wýmluwu přednesl mistr Trojan : kterak se mistři dle rozkazu Jich M^tí dne wčerejšího poslušně postawili, a supplikací swau podali, kteráž ale jim po dwakráte nawrácena s tím nařízením, aljy ji odewzdali panu arcibiskupowi, až půjde do komory; což učinili, a arcibiskup jim latině ta slowa povvědíti ráčil : Legam veslrum supplieem libellum, et ubi opus erit, dabo responsum, a tak že od JMd knížecí odpowědi očekáwajíce, pryč odešli. К tomu prý pan praesident nic wíce neřekl než: Máte—li jaká privilegia na tu kollej Wšech Svva 2) Rektor Bystřický wyprawujo o tom wc swých memorabiliích sáni takto: Ten den (23. Ccrwence) jsem dosti se naběhni; к panu Joachimowi z Těchenic jsem šel, jemu takowý těžký a hrozný dekret ukázal; on nám welmi stěžowal, že jsme času newyěkali, než že jsme pryč odešli, i že newí jak radili, než abych došel к panu Wácslawowi Radnickému a s ním promluwil, jak radili bude. Так jsem učinil, aniž jsem koho z pánůw mistrůw měl, aby mi pomohl, než sám jsem jako pes wšecko oběhali musil, а к panu Wácslawowi asi po prwní hodině na noc (= totiž z wečera) přišel, a ten dekret hrozný jsem jemu okázal. On přečet jej, welmi se pohnul, že jsme času newyěkali, než že jsme dolu šli, a tak že jinač radili jak newí‘ než abychom se sami na zámek wyprawili, a máme-li co s strany wýpisů, přednesli. Tak jsem udělal; do kolteje hned ráno w auterý jsem šel, a s panem děkanem a s panem mistrem Trojanem na horním mazhauze před jeho pokojem jsem mluwil, jestli co kde na snade je, aliy se to wypsalo, a nahoru wzalo. Nepřinesem-li nic, periculuin collegium habebit. Л tak, co jsme mohli, na pospěch jsme wypsali.