Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

O zahnřni slunce. 301 onen úhel, pod kterým se poloměr země s měsíce spatřuje, jejž n nazwali chceme; také Z‘SZ jest mimohled (parala­­xis) slunce čili onen úhel, pod kterým se spatřuje poloměr země se slunce; nazweme to p. Sestawíme-li tedy tyto úhly dohromady, obdržíme : AZM = fi + m -f- л — p, anebo slovvy wyjádřená stejnost tato zněla by : má-li za­tmění slunce nastali, musí se zeměstřední (geocentrická) šířka měsíce rownati auhrnku zdánliwých poloměrů slunce a měsíce a rozdílu mezi mimohledy obau těles. Nahlídáme tedy do hwězdárských denníků, vv kterých na každý den délka a šířka, jakož i poloměry a mimohledy slunce i mě­síce zaznamenány jsau, zdali o některém dni, o kterém délka měsíce délce slunce se rowná, také zeměstřední (geo­centrická) šířka měsíce auhrnku zdánliwých poloměrů slunce a měsíce a rozdílu mezi mimohledy obau těles se rowná. Položíme-1 i místo m, p, pan nejwětší čísla čili ceny, jež tyto weličiny vvůbec míti mohau, tehdy se dovvíme, že šířka měsíce 1°35( přesahowati nesmí, má-li zatmění slunce nastali. II. AP předstawuj (ohraz 2.) dráhu země, AM dráhu měsíce; tehdy jest MP šířkau jeho, kteráž w naši otázce 1"35' obnáší, pak předstawuje také AM wzdálenost měsíce od jeho uzlu, a ze sfaerického trojhranu AMP nalezneme také pomocí sfaerického trojhranoměrstwí, jaká jest sku­tečná wzdálenost měsíce od jeho uzlu w pádu nastáwají­­cího zatmění slunce. Prowedeine-li tento počet, shledáme, že tato wzdále­nost měsíce od jeho uzlu nesmí býti wělší než 18n 22', má-li zatmění naslati. Takowýmtě rozjímáním dowedeme určití pauze den, w kterém zatmění slunce býti má; zajímawější jsau ale otázky: w které hodině, w které minutě jest začátek za­tmění slunce, kdy jest střed zatmění, a kdy jeho konec? Dále, poněwadž zatmění slunce vve wšech místech w stej­ném čase se neukazuje, jak doleji zřetelněji uwidíme, mu-

Next