Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 2
O národoirédé. 127 па sir. 64. tohoto časopisu. S lim p. spisowatel jen neostrost swých myšlének dokázal; nebo je to práwě pomysl wédy, jemuž možná proniknauli ku wšem swrchu naznačeným stupňům národního. Tak byla w pojmutí subjektivním astronomie (owšem na stanowišti tehdejšího wéku jen astrologie') národní wědau Chaldejčanů, w tom smyslu možná ku konci předešlého století, nazwati filosofii národní wědau Němců atd. W pojmutí wšak objektivvním nic nám neodporuje nazwati každinkau wědu národní, když jest pro nějaký národ půwodně wynalezena a w jazyku národním sepsána. Nebo napadlo to již někomu nazwati wýraz „národní diwadlo“ nesmyslem? Owšem že to nemáme we zwyku nazýwati n. p. mathemaiiku tu a onu w českém jazyku sepsanau i hned mathematikau národní, pončwadž se to již samo sebau rozumí že je sepsána pro národ český; awšak mathematika bez oldedu na řeč nemůže nazwána býti národní, protože náleží člowěčenstwu; než i tu osobuje si každý národ swé wynálezy, ježto nazýwá národními. Tím dňwodněji může wšak slauti wěda „národní“, když w uspořádání swém wezme zwláštní ohled na obzwlášlnosti národu toho anebo onoho. Jako kdyby n. p. národ na moři bydlící nauíiku si ulwořil dle zwláštního uspůgobení swých moří. A kdyby, dejme tomu — možná vvěc to jest — nějaký národ hojná stipendia pro mladé učence ustanowil a w to se uwázal, že bude wědecké jejich práce nu wlastní útraty wydáwati, ano i к lomu hleděli, aby se w národu ujaly a zmohly, nemohly by slauti práce učenců takowých i w tomto ohledu „wěduiui národními?“ — Nazýwati wšak wýraz „filosofie národní“ nesmyslem, poněwadž lilosolie (a snad i jiné wědy?) nezahrnuje jako poesie „jednotliwé“, jenžto spoléhá na individuálnosti, nýbrž „obecné“, totiž to, co náleží wšem ná wos.tí 7,a prawdiwé prohlásiti so snaží, a wšak w lak znamenitém pomalení, že, jak z poznamenánička na sir. 53. wyswilá, celým swým článkem piedce proti mně zdá se wystupowati ! Ora pro uobis sancle Aristoteles ! —