Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 2

144 Lučebné opy ty. dřicha Rose se šeslikrátným mňožstwím dwojsírana drasli— čitého w kelímku platmowém roztopeno, pH čemž se ky­selina siřičitá wywinowala. Hmota rozškwařená a ustydlá, bywši rozpuštěna we wodě, dala roztok, z něhož se čpaw­­kem srazil kysličník liliničný a železičný, které se pak draslem žírawým rozlaučily. Kysličník železičný, rozpuštěn w kyselině solnowo­­dičnaté a čpawkem znowa sražen, wážil po žíhání 0,340 gr. = 39,76 stotin. Kysličník hliničný ze svvé rozpušlěniny alkaličné, kyselinau solnowodičnatau nasycené, uhlanem čpawkowým se srazil a wážil žíhán 0,523 gr. 61,17 st. Kysličník horčitý, obsažený w kapanině cezením od sražených kysličníků, železičného a hliničného, oddělené, byl sražen co kostan čpawkohořčitý; kysličník hořčitý ží­haný wážil 0,025 gr. = 2,92 st. Při druhém rozboru 0,379 gr. hmoty dalo 0,233 gr. kysličníka hliničného = 61,47 st. a 0,1515 gr. kysličníka železičného = 39,98 st. Kysličník hořčitý nebyl ustanowen. Přijmemli železo w Šumawci co kysličník železičný, doslaném nadbytek 3,852 stotin, pročež nutno přijmauti, že ono w něm obsaženo co kysličník železitý. Toho dů­kazem je také wywinowání kyseliny siřičité při tawení s dwojsíranem drasličitým, proměna barwy ošlejchowé w cihlowau při žíhání a znamenité přibytí wáhy. Zkauškau kolikostní udál se příbytek 3,119 st. kyslíka přijmutých při žíhání. 0,3595 gr. hmoty sušené při -f- 100°C. nabylo 0,0114 gr. což dělá 3,199 st. Dle počtu potřebuje 35,672 gr. kysličníka železitého к přechodu w kysličník železičný 3,852 str. kyslíka. Zkauška ale ukázala jen 3,199 nad­bytku. Malá ztráta 0,653 stotin ukazuje na předešlé již okysličení powrchní nerostu w powětří. Dle rozboru sestáwá Hercinit we 100 dílech z :

Next