Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 2
Přehled dějin fysické astronomie 153 wydán od Molla : Geschiedkundig Onderzoek naar de eerste Uitfmders der Vernkykers uit de Aantckeningen van wyle der Hoogleraar van Swinden zamengesteld door G. Moll. Amsterdam 1831. Wiz o tomže Olbers'owo pojednání {Schumacher^ astronomisches Jahrbuch 1843. Stuttgart, p. 56— 65.), a Ilumboldla Kosmos, díl II. p. 355—356 a 507—508. Wilde'owy opyty wztahující se na tuto záhadu nalézají se w jeho: Geschichte der Optik. Berlin 1838., díl I. p. 138— 172. Wýsledek těchto opytů jest, že u vvynalezení dalekohledu mají stejné zásluhy Hans Lippershey, jináče Laprey, rozený z Weselu, brejlař w Middelburku, w Zeelandsku, a Jakub Adriaansz,^zvvaný Melius, tamtéž. Lippershey nejdříwe obrátiw se w žádosti ode 2. Října 1608. к stawům Hollandským, žádal o patent pro swůj nález. Melius učinil totéž teprw 17. Října 1608., ale prawí we swé supplice wýslowně, že „pilností a přemýšlením již přede dwěina lety podobné nástroje sestawil 1“ Zachariáš Jansen, též brejlář w Middelburku, wynalezl již okolo roku 1590. drobnohled složený; dalekohled ale, jehož prwní nalezení mu připisuje Borelli (de vero telescopii inventore, Hagae, 1655.), sestawil dle newywratného swědeclwí Boreela teprw roku 1610. — Ostatně je tolik jisto, že lilo tři mužowé swé odkryli udělali neodwisle, newěda jeden o druhém, každý pro sebe. Rozhodnutí této tak důležité otázky teprw na naších času, tedy skoro půl třetího století později jest ukončeno. Huygens sám, jenž se narodil jen asi 25 let později, již si netraufal udati jméno prwního nálezce. Tajemstwí zachowáwané ode wšech vvynálezcň hlawně к této nejistotě přispělo, a zmatení dalekohledu s drobnohledem zatemňuje počáteční děje obau nástrojů. Weliký přewrat prowedený w astronomii nalezením dalekohledu, spůsoben jest Galileim. Tento bez odporu ncjwznešonější přírodozpytalel swélio wěku, narodil se w Pise roku 1564. Zde již w 18. roce swém odkryl stejnodobost kywů kywadelních. VV 25tém roce se tam stal