Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 2

154 Přehled dèjin fysické astronomie. professorem mathematiky, a učinil mnoho důležitých od­krytí, k. p. proportionálního kružidla, hydrostatických wáh, teploměrů atd., než tím práwě si získal mnoho nepřátel. Dokázaw weřejnč zkauškau, že nawzdor Aristotelovvu twr­­zení wáha těl nemá wplywu na rychlost pádu, wzbudil wzte­­klost peripatetiků vv takovvéin slupni, že musil opustit Pisu. Dostal katedru w Padui. Zde se jeho sláwa hlawně roz­nesla a žáky z celé Ewrópy к němu přiwedla, mezi nimi slawného později Gustawa Adolfa. 1602 odkryl zákon rychlosti padajících těl. W Dubnu 1609. když se Galilei zdržowal w Benátkách, powídalo se, že jakýsi Nizozemec podal hraběti Moricovvi Nasso#skému nástroj, který vvzdá­­lené wěci co blízké ukazuje. Galilei žasna nad tauto zprá­­wau, vvrátil se hned do Padui a přemýšlel o sestrojení po­dobného nástroje, což se mu druhý den poštěstilo. Obrátiw swůj dalekohled к nebi, spatřil nesčíslné hwězdy mléčné cesty, hory a doly měsíce, sputníky králomocé, a množ­­stvví jiných netušených předmětů; slowem, celý swět diwm dalekohledných objewil se jeho užaslému oku. W Březnu 1610 oznámil swá odkrytí we zwláštním spisu, dedikowaném Cosmowi II. wclkowéwodě Etrurskému, pod titulem „Nuncius sidereus ad mortales missus a Galilaeo Galilaei.“ Pohnutí tímto spisem spůsobené w celém tehdejším učeném swětě nelze sobě přcdstawiti. W Čerwenci 1610 spatřil poprvvé kruh Hladolcta, ač ne­jasně, pročež Hladolcta nazwal trojdílným (planeta terge­­minus). R. 1611. vv Čerwenci spatřil skwrny na slunci a dle nich otáčení slunce okolo osy určil, než proti swému obyčeji nikomu se o tom nezmínil, což mu pak spůsohilo krutau půtku s Jesuitau Scheinerem, který swá pozorowání slunce dříwe než Galilaei wydal. Hádka tato trwala 23 let a byla s obau stran wedena welikau urputností. Nejno­­wěji Arago (Annuaire du bureau des longitudes 1842- pag. 462—470) rozhodl, že prwním pozorowatelem slunce nej­spíše byl Joannes Fabricius Phrysius (de maculis solari­­bus, Willebergae; 1611, 13. Cenvna). Galileiho „Epištola

Next