Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 2
170 Přehled dějin fysické astronomie. jewovvaly, spolu ale uwidítne, že nedosáhl dokonalosti a filosofické důslednosti Herschlem dosažené. Wětší díl jeho spisů nese ráz welké předpojatosti na sobě. Též jeho nástroje w dokonalosti nemohly se Ilersehlowým wyrownat. Nicméně jeho práce a zásluhy wždy ještě jsau wšeho uwážení a wděčné úcty hodny. — Ctihodný hrabě Hahn w Remplinu O Meklenburku) byl bedliwý badatel, měl krásnau hvvězdárnu opatřenau nejlepšími nástroji (od Herschla měl dvva 20střew. reflektory) od Ramsdena, Nairne’a, Dollonda a jiných tehdáž nejslawnějších umělců. Pozorowal welmi pilně, ale bohužel z jeho prací nic neuweřejněno, nežli některé maličkosti a dopisy к přátelům. Ale i w těchto maličkostech obsaženo mnoho důležitých poznamenání, která nám okazují Halina co wýborného muže a tím wíce lítost nad nenahraditelnau ztrátau hlawních zápisů wzbuzují. Po jeho smrti (1805. 9. Října) nástroje rozptýleny do wšech končin swěta, spisy a denníky ztraceny, krásná pak hwězdárna proměněna w diwadlo! Sauwěký Schrůteru byl geniální Olbers w Břemenu; letopisy wěd nám podáwají nejskwčlejších důkazů, jak mnoho důležitých wěcí, jak- mnoho wýborných a krásných prací tento neunawný muž wywedl. R. 1793 uweřejnil swau originální a nepřekonanou posud methodu wyčíslení dráh wlasatičných ze tří úplných pozorowání. Celá jeho činnost byla těmto posud tajemným obywatelům naši saustawy obětowána; sám jich mnoho našel, ještě wíce ale zewrubně wyčíslil. Pamětihodná doba, spojující osmnácté století s naším wěkem, wyznačená tolikerým krásným a důležitým badáním w astronomii fysické, twoří také památnau epochu w badání mathematickém, w astronomii theorotické. К čemu Huygens, Newton, Halley základ položili, to dowršili Lagrange, Laplace, Burckhardt a j. geniální mathematikowé; mechanika nebeská (Mécanique céleste) Laplace'owa, dílo nesmrtelné, které se zcela duchem i wywedcním rowná Newtonowým „Principia^philosophiae naluralis mathematical