Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
Přehled zemézpytniho hádání. 87 wlastně nic jiného nejsau, nežli žula a rula nedokonale wyldacená. W poslední době usazowal se křemen již jen w^ zrnech a tvvořil pískowcowé skály, mezi nimiž leží wrslwy hlíny, která se slučuje docela z léch samých prwků jako žula a břidlice, a která by se zajisté w žulu nebo břidlici byla wyhlatila, kdyby okolnosti přízniwější byly býwaly, o čemž se tím méně pochybowati muže, poněwadž hlína někdy w nejdokonalejší žulu přechází. Sauča||ě s křemíkowau řadau počala se wyhlacowati řada wápmtá, z počátku sice jen vv slabých stopách se wyskytující, později ale nesmírné mocnosti nabýwajícř. Co se hlacenstwí týká, jsau wápencowé starší doby jako starší horniny křemíkowé řady dokonaleji wyhlaccné nežli wápencowé nowější; w prawěku jest wápenec zrnatý, w přechodním wěku celistwý a barewný (rozličné mramory), v poslední době bezbarewný a měkký (opuka, slin). Wšechen wápenec jest lučební sraženina a nikoliw naplawený útwar a jest také wždy hlacený, jak w druhohorním wápenci tak i w opuce, jenom že w poslednějších 'útwarech blátíčky pauhým okem pozorowati se nedají. Pomoci uhličnatky byl z počátku wšechen wápenec wc Vvodě rozpuštěn a leprw když se nadbytečná uhličnatka odlučovala, srážel se jakožto uhlán wápničitý. Dokawad se wápenec pomalu srážel, hlatil se dokonaleji nežli později, když se sraženina rychle usazowala. Zde třeba ohled bráti na sraženinu uhlánu wápničitého, jak se w pracownách lučebných wyskytuje. Z počátku twoří sraženinu nabubřenau, bezlwárnau hmotu, která teprw později w hlacený prášek se proměňuje, při čemž se w menši prostoru wztahuje. We welikých spauslách mohla se lato sraženina mnohem déle w bezlwárnosti udrželi, mohly se w ní ledy rozličné nerosty pohodlně wyhlatiti a lastury zkameněli, což by se zajisté nebylo stalo, kdyby se wápenec bezpostředně z roztoku byl hlatil. Umenšením prostoru při hlacení powstaly jeskyně wc wá