Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
96 Přehled zemězpytního badáni. kožto wolně wyhlacenau kauli, jakau pH achátech, kyzech a jinde zase w zelenokamech atd. často nalézáme. Takowé kaule bývvají ze zrn jednoduchých nerostů složeny, které nám podáwají obraz pohoří zem skládajících»a zrna zase w saustředm misky uloženy. К té samé domněnce wede i hwězdoslowí, které učí, že zem u wnitř hustější jest nežli na powrchu, tak že by se skládala od powrchu ke středu z misek wždy hustějších, což zkušenostem zeměznaleckým newzdoťuje. Tím jsem nakreslil nejkrásnější ohrysy zemřznaleckých náhledů důmyslného Mohsa, které znamenitým důkazem lidského wtipu jsau. Nepochybuji, že w nich a náhledech Fuchsa každý spíše nit Ariadninu nalezne, nežli w domněnkách Saussurowých, Beaumontowých a Buchowých. Mne aspoň, obírajícího se pod náwodem Zippowým s nerostopisem a zeměznalectwím, oblažilo zpytowání w tomto směru s onnau radostnau přesvvědčeností, kterau wěda zřídka odměníwá. S ohledem na předešlé badání lze nyní pozornost obrátiti к powrchu kůry zemské, který jednau w nádherných Alpách obraznost daleko unáší, jindy w půwabném předhoří klidný útulek poskytuje, a zase na wlnowité wysočině dary Žiwěny wydáwá, nebo w lysi'ch skalinách příšerně sestawených romantíkowi milau procházku wykazuje. Pauště afrikanské a Kordilery nowého swěta, Alpy šwejcarské a stepy ruské, jaké to rozdíly! Zde nám přede wším pewnější aneb rozdrobiwější horniny twar powrchu wyswětlují, které účinkem wzduchu a wody w tisícileftch swau nynější podobu obdržely. Jen pňwod údolí nedá se tak snadně odbýti. W úwodu к českému horopisu w tomto časopisu probral jsem obšírněji tento předmět, w němž sauwislost údolí buď bezprostřední buď prostřední i půwod jejich nám objasňuje. Nebudu wyložené wěci opakowati, poukazuji na swé podotknuté pojednání. Obor zemězpytního bádání není ještě celý prozpytowán, upokojuji se tedy tím spíše pauhým udáním mezí