Československý Svět, leden-červen 1955 (X/1-27)

1955-01-01 / No. 1

Mezinárodní setkání vesnické mládeže ve Vídni Hlavní město Rakouska se stalo v polovině prosince minu­lého roku cílem více než tří set mladých chlapců a děvčat ze 69 zemí pěti světových kontinentů, kteří sem přijeli na prvé Mezi­národní setkání vesnické mlá­deže. Podnět k této celosvětové schůzce dali mladí italští venko­vané ze San Alberto di Raven­na, kteří již,po řadu měsíců by­li v předních řadách boje za zlepšení životních podmínek pracující mládeže na vesnici, za snížení daní, za provedení po­zemkové reformy zvláště v ze­mích koloniálních a málo vyvi­nutých a pod. Po ustavení přípravných vý­borů v jednotlivých zemích a místních konferencí byli zvole­ní delegáti vysláni do Vídně jako mluvčí mladých venkov­ských obyvatel. A tak 9. prosince, v den slav­nostního zahájení, zasedli ve vídeňském Konzerthausu čer­nošští dělníci z plantáží Sene­galu, Sudanu, Pobřeží Slonovi­ny, drobní japonští pachtýři půdy, zemědělci z Austrálie, Indonésie, Ceylonu, venkovská děvčata z Mexika, rolníci z Alží­ru, Chile, Finska spolu s mla­dými mistry vysokých sklizní ze Sovětského svazu, s mládeží obdělávající nyní panenskou půdu Altaje a Kazachstanu, s chlapci a děvčaty z lidově de­mokratických zemí a dalších národů, aby si tu v příštích dnech vyměnili svoje zkušenos­ti, pohovořili si o své práci. Z Československa přijela početná delegace, ve které byli členové jednotných zemědělských druž­stev a traktorových stanic. Účastníci mezinárodního se­tkání vytvořili šest pracovních komisí, které se zabývaly po­žadavky zemědělských dělníků a malorolníků, drobných nájem­ců půdy (pachtýřů), řešením pracovních podmínek v kolo­niálních a zaostalých zemích a postavením dívek na vesnicích v těchto zemích. Mezi členy ko­misí byla venkovská mládež všech politických a nábožen­ských směrů téměř celého svě­ta. Touha po zachování celosvě­tového míru, touha po spraved­livém vyřešení požadavků ves­nické mládeže, volající po dosa­žení alespoň minimálního zajiš­tění práce, po možnosti vyučit se řemeslům a pracovat s ta­kovými technickými prostřed­ky, které dává věda k disposici všemu lidu, byla hlavním obsa­hem projevů jak na plenárních zasedáních tak i na setkáních různých zahraničních delegací. Toto úsilí spolu s dalšími hlavními, životně důležitými požadavky, které předložila mládež zahrnovala pak světová charta vesnické mládeže, jako výsledek rozsáhlé diskuse mezi mladými chlapci a děvčaty nej­různějších zemí. Přijetí charty na závěr sedmidenního jednání bylo provázeno bouřlivým po­tleskem, vyjadřujícím radost a nadšení nad tím, že zástupci té­měř všech zemí světa ve vzá­jemném porozumění dospěli k jednomyslné dohodě. Zásluhou iniciativy mládeže ze San Alberto di Ravenna a velké-obětavosti tisíců mladých lidí různých ras, národů a pří­slušníků rozličných nábožen­ských a politických názorů byl dán ve Vídni na tomto prvém celosvětovém setkání pevný zá­klad pro další úspěšný a vítěz­ný boj sjednocující se vesnické mládeže. . Čestmír Sládek CESTA MIEROVÉHO BUDOVANIA Před válkou povazovaly kapitalis­tické země Polsko za zemi bez vel­kého hospodářského významu, za zemi, která je slabá a zaostalá. Dnešní průmyslová výroba Polska převyšuje předválečnou o čtyřná­sobek. Československá republika žije v šťastnej rodine demokratických krajín, budujúcich nový spoločen­ský poriadok — socializmus. K svetovému táboru mieru patrí okrem Československa mohutný Sovietsky sväz, prvá socialistická veľmoc na svete, ďalej 600milió­­nová Čínska ľudová republika, Ne­mecká demokratická republika a osem ďalších ľudovo-demokratic­­kých krajín: Albánsko, Bulharsko, Maďarsko, Poľsko a Rumunsko v v Európe, Kórea, Mongolsko a Vietnam v Ázii. Tábor mieru sa rozprestiera na ploche 35,121.985 čtv. km, (t. j. viac ako štvrtina zemskej súše) a má dovedna 956,150.000 obyvateľov, teda viac ako tretina obyvateľstva našej ze­megule. Tieto čísla samy osve nedávajú ešte úplný obraz o sile tábora mie­ru. Správnu predstavu o tejto sile si môžeme utvoriť iba zrovnáva­­ním sily a mohutnosti tohto tábora s minulosťou. Tak Sovietsky sväz, ktorý za­ujímá šestinu sveta a má nad 200 miliónov obyvateľov, buduje svoje hospodárstvo tempom v kapitalis­tickej spoločnosti neznámym, ba nemysliteľným. Výroba ocele v SSSR bola roku 1953 viac ako de­väť ráz vyššia ako roku 1913, teda pred Veľkou októbrovou socialis­tickou revolúciou. Za toto obdobie sa zvýšila ťažba kamenného uhlia o 11 násobok, výroba elektrickej energie dokonca o 85 násobok. Len za roky 1951—1954 vzrás­tol objem priemyselnej produkcie SSSR o 63%, V Sovietskom sväze dnes stávajú najväčšie vodné elek­trárne sveta a ďalšie a ďalšie zá­vody neustále pribúdajú. Za po­sledný rok zorali 17 miliónov hek­tárov pôdy, ktorá ležala ladom. 600 miliónov Číňanov zhodilo svoje okovy a buduje dnes mo­hutným tempom moderný, hospo­dársky vyspelý štát. Za posledné dva roky sa zvýšila priemyselná výroba v Číne o jednu tretinu. Ro­ku 1954 bola najväčšia úroda v de­jinách Číny. Zberalo sa 165 milió­nov ton obilia a 1,170.000 ton bavl­ny, t. j. o 50% viac ako robila naj­vyššia predvojnová výroba. Vodné stavby zvyšujú pôdohospodársku výrobu. Pri nich premiestili už vy­še 1700 miliónov krychl. metrov zemín, teda desať ráz viac ako pri výstavbe Panamského prieplavu! Nebývalý je rozvoj hospodárstva aj v Bulharsku. Priemysel tam vyrobil v 56 dňoch roku 1952 toľ­ko ako pred vojnou za celý rok. Bulharské pôdohospodárstvo do­stalo za jediný rok 2137 nových traktorov a 200 obilných combi­­neov. Priemysel ľudového Poľska vy­rába ročne 3,6 raz toľko výrobkov ako priemysel kapitalistického Poľska. Krajina už roku 1951 predstihla v ťažbe uhlia Francúz­sko a Belgicko. Plán na rok 1955 předvídá výroba 4,6 miliónov ton ocele, t. j. 3,3 ráz viac ako pred vojnou. - . ■ Maďarská ľudová republika ma­la pred vojnou pomerne málo vy­vinutý priemysel. Výroba tam ne­ustále rastie a zvýšila sa za po­sledných 10 rokov a 250%. Rumunská ľudová republika má dnes priemyselnú výrobu tri razy väčšiu ako pred vojnou. Výroba ocele vzrástla na štvornásobok. Pred vojnou sa museli dovážať všetky stroje potrebné na ťažbu Zatím co průmyslová výroba v buržoasně statkářském Rumun­sku vzrostla za 10 let od roku 1928 do 1938 o necelých 50 procent, pák se v lidově demokratickém Ru­munsku zvýšil objem průmyslové výroby za pouhých 5 let od roku 1948 do roku 1953 třiapůlkrát. SSSR nafty, dnes si Rumunsko tieto stroje, aj najzložitejšie, vyrába sa­mo. Aj Albánsko robí netušené po­kroky. Priemyselná výroba tam stúpla oproti predvojnovému sta­vu o desať násobok. Nezanedbáva sa ani poľnohospodárstvo — osev­ná plocha vzrástla za roky ľudovej vlády o 164%. Ľud Nemeckej demokratickej republiky s nadšením plní .veľko­lepý päťročný plán. Za roky 1950 až 1953 vzrástla priemyselná výro­ba o 60%. 33 závodov novo vybu­dovali, 27 ďalších, vojnou zniče­ných, úplne obnovili. Obrovská, riedko osídlená Mon­golská ľudová republika zvýšila za posledných 14 rokov priemyselnú výrobu o 300%. Úspešne sa vyvíja aj poľnohospodárstvo. Stav rožné­ho a iného statku sa zvýšil o 150%. Takéto a podobné radostné zprá­vy prichádzajú zo všetkých krajín mierového tábora. Napĺňajú kaž­dého Čecha a Slováka pocitom hrdosti, lebo všetky tieto krajiny sú spojencami našej republiky. Boj za mier a bezpečnosť je a ostane hlavným pilierom zahráničnej po­litiky mierového tábora: Je to: je­diná politika, ktorá vyhovuje zá­ujmom nielen národov, ktoré už zhodili kapitalistický poriadok, ale záujmom všetkých národov sveta. 1948 195i 400 1937 1954 MAĎARSKO 173 1951 1955 350 V Maďarsku vzrostla průmyslová výroba o 73 procent. Podle pátého pětiletého plánu měla být průmyslová výroba v Sovět­ském svazu zvýšena ^přibližně o 70 procent. Již za čtyři léta stoupla však o 63 procent. V posledních letech se každým rokem průměrně , zvyšuje o 12 procent. Maršal Paulus o pařížských dohodách Tisková kancelář ADN přinesla interview pracovníka rozhlasové stanice „Deutschlandsender” s ge­nerálem polním maršálem ve vý­službě Paulusem o pařížských do­hodách. Na otázku: „Jak hodnotíte paříž­ské dohody s vojenského a vojen­­sko-politického hlediska?” Paulus mimo jiné řekl: „Největší nebez­pečí pařížských dohod vyplývá z toho, že už jejich uzavřením se projevuje snaha o agresi, neboť kdyby západní mocnosti neměly agresivní plány, souhlasily by s celoevropskou smlouvou o kolek­tivní bezpečnosti s tím, aby bylo odstraněno ohrožení míru, kterým je rozdělené Německo. -Domnívám se, že my, Němci, a především my, bývalí důstojníci, kteří jsme studovali příčiny vzni­ku první a druhé světové války i jiných válek, musíme být velmi znepokojeni těmito nebezpečnými možnostmi, které spočívají v pa­řížských dohodách...” Zakázať propagandu novej vojny Medzinárodná rozhlasová orga­nizácia (OIR), zriadená na zákla­de článkov 55, 56, 57, 58, 59, 62, 63, 64 a 70 Charty Organizácie spo­jených národov, ktorá združuje to­ho času rozhlasové stanice 19 európskych a ázijských krajín, podporuje návrh, aby na program IX. valného zhromaždenia OSN zařadili bod: „Zákaz propagandy novej vojny.” Medzinárodná rozhlasová orga­nizácia súdi, že prvoradou úlohou rozhlasu a televízie — týchto moc­ných prostriedkov, ktorými možno pôsobiť na vedomie ľudí a na ve­rejnú mienku — je rozširovať pravdivé a objektívne informácie, čo prispieva k upevneniu mieru, k rozvoju medzinárodnej spoluprá­ce a priateľských vzťahov medzi národmi rôznych krajín. Britští pracující proti remilitarisaci Německa Londýnský oblastní výbor Odbo­rového svazu elektrotechniků za­slal všem skupinám odborového svazu provolání, v němž vyzývá všechny členy odborového svazu, aby se postavili proti remilitarisa­ci Německa v místních skupinách odborových svazů a na shromáždě­ních místních organisací labouris­tické strany.. Titův projev v indickém parlamentě Dne 22. prosince pronesl jugo­slávský president Tito v indickém parlamentě projev, v němž charak­­terisoval jugoslávskou zahraniční politiku a prohlásil: „Máme za to, že existuje skutečná možnost sou­žití mezi všemi státy, majícími různé politické systémy.” Nová obchodní dohoda s Norskem V těchto dnech byla v Oslo pa­rafována nová obchodní dohoda mezi Československem a Norskem. Dohoda je platná na období od 1. ledna 1955 do 31. prosince 1955 a předpokládá další Zvýšení dosavad­ního objemu vzájemné výměny zboží. Československo bude vyvá­žet především stroje a přístroje všeho druhu, motorová vozidla, skleněné a keramické výrobky, textilní zboží a cukr. Norsko bude Československu dodávat zejména ryby všeho druhu, rybí tuky, py­rity, železnou rudu a ferroslitiny. Na pomoc italským občanům Československý Červený kříž za­slal Italskému Červenému kříži pomoc pro osoby, které byly ne­dávno postiženy- povodněmi a se­souváním půdy v Salernu v Itálii. Listy na Západ V mnohých obciach a závodoch Bratislavského kraja sa konajú verejné zhromaždenia. Len za po­sledné dva dni sa zúčastnilo v Bra­tislavskom kraji na verejných zhromaždeniach 31.544 občanov a 11.138 z nich vystúpilo v diskusii. Rozhorčene odmietli zámery voj­nových podpaľačov. V myjavskom okrese se na 14 verejných schô­­dzách zúčastnilo 2360 občanov a v Gajaroch 340 občanov. Doteraz poslali pracujúci z ve­rejných schôdzí 279 rezolúcií a lis­tov proti ratifikácii parížskych do­hôd robotníkom západného Nemec­ka a Francúzska, v ktorých ich vyzývajú k rozhodnému boju za mier. * Horehrončania veľa skúsili za vojny. No aj nepriateľ sa pamätá na chlapov zo Závadky v huni a v krpcoch, keď mu posielali po­sledné pozdravy ohňom. Dnes by ich nepoznal, keď vychádzajú zo svojho nového závodu Sigma v Zá­vadke nad Hronom. Ej, zmenili sa. Aj ich nenávisť k plánom západných pánov sa zná­sobila, lebo dnes sú zodpovední za svoj závod, za celý nový život, kto­rý žijú. V týchto dňoch poslali re­zolúciu pracujúcim továrne Cit­roen, Paris, France: „Zišli sme sa, aby sme jednotne prejavili odhodlanie urobiť všetko proti imperialistickým plánom na znovuvyzbrojenie západného Ne-mecka. Je to naša spoločná vec, francúzski bratia.” * Mládež zo závodu Tatrasvit, n. p. vo Svite, poslala list osadenstvu závodu Klökner Werke, A. G., Duisburg v západnom Nemecku: Píšu: „... nám mladým budovate­ľom krajšieho zajtrajška najviac záleží na zachovaní mieru, preto­že sme na vlastnej koži pocítili hrôzy vojny. Zaiste ste aj vy, mla­dí pracovníci závodu Klökner Werke, A. G., v Duisburgu, sami prežívali vojnu a pocítili jej ná­sledky. Podporte preto všetkými silami náš spoločný boj za zacho­vanie mieru na celom svete a vy­nasnažte sa zabrániť znovuvyzbro­­jeniu západného Nemecka.” Školskej mládeži v Mníchove po­slali žiaci a profesorský sbor pri Priemyselnej škole baníckej a geo­logickej v Spišskej Novej Vsi list. V liste vyzývajú mládež všetkých škôl v Mníchove, aby sa pripojila k ich boju proti remilitarizácii najmä preto, že mládež si v plnej miere uvedomuje, že v novej sve­tovej vojne stratila by všetky mož­nosti k štúdiu, že by dostala do rúk zbrane namiesto pier a ce­ruziek. Francúzsky spisovateľ: »Vieme, že nie sme sami« V minulých dňoch zavítal do Prahy významný francúzsky po­krokový spisovateľ a novinár Geor­ges Soria. Zastavil sa tu na ces­te do Sovietskeho sväzu a Rumun­ska. V Karlovej univerzite mal prednášku, v ktorej veľmi zaují­mavo hovoril o boji francúzskych pracujúcich proti vojnovému ne­bezpečenstvu, vyplývajúcemu z, pa­rížskych a londýnskych dohôd. V závere svojej prednášky spiso­vateľ Soria vyhlásil: „Vieme, že nie sme sami, že od hraníc NDR až po Tichý oceán stojí miliarda ľudí, ktorí bojujú za mier.” STRANA 2Československý svět • 1

Next