Československý Svět, leden-červen 1955 (X/1-27)
1955-01-01 / No. 1
Mezinárodní setkání vesnické mládeže ve Vídni Hlavní město Rakouska se stalo v polovině prosince minulého roku cílem více než tří set mladých chlapců a děvčat ze 69 zemí pěti světových kontinentů, kteří sem přijeli na prvé Mezinárodní setkání vesnické mládeže. Podnět k této celosvětové schůzce dali mladí italští venkované ze San Alberto di Ravenna, kteří již,po řadu měsíců byli v předních řadách boje za zlepšení životních podmínek pracující mládeže na vesnici, za snížení daní, za provedení pozemkové reformy zvláště v zemích koloniálních a málo vyvinutých a pod. Po ustavení přípravných výborů v jednotlivých zemích a místních konferencí byli zvolení delegáti vysláni do Vídně jako mluvčí mladých venkovských obyvatel. A tak 9. prosince, v den slavnostního zahájení, zasedli ve vídeňském Konzerthausu černošští dělníci z plantáží Senegalu, Sudanu, Pobřeží Slonoviny, drobní japonští pachtýři půdy, zemědělci z Austrálie, Indonésie, Ceylonu, venkovská děvčata z Mexika, rolníci z Alžíru, Chile, Finska spolu s mladými mistry vysokých sklizní ze Sovětského svazu, s mládeží obdělávající nyní panenskou půdu Altaje a Kazachstanu, s chlapci a děvčaty z lidově demokratických zemí a dalších národů, aby si tu v příštích dnech vyměnili svoje zkušenosti, pohovořili si o své práci. Z Československa přijela početná delegace, ve které byli členové jednotných zemědělských družstev a traktorových stanic. Účastníci mezinárodního setkání vytvořili šest pracovních komisí, které se zabývaly požadavky zemědělských dělníků a malorolníků, drobných nájemců půdy (pachtýřů), řešením pracovních podmínek v koloniálních a zaostalých zemích a postavením dívek na vesnicích v těchto zemích. Mezi členy komisí byla venkovská mládež všech politických a náboženských směrů téměř celého světa. Touha po zachování celosvětového míru, touha po spravedlivém vyřešení požadavků vesnické mládeže, volající po dosažení alespoň minimálního zajištění práce, po možnosti vyučit se řemeslům a pracovat s takovými technickými prostředky, které dává věda k disposici všemu lidu, byla hlavním obsahem projevů jak na plenárních zasedáních tak i na setkáních různých zahraničních delegací. Toto úsilí spolu s dalšími hlavními, životně důležitými požadavky, které předložila mládež zahrnovala pak světová charta vesnické mládeže, jako výsledek rozsáhlé diskuse mezi mladými chlapci a děvčaty nejrůznějších zemí. Přijetí charty na závěr sedmidenního jednání bylo provázeno bouřlivým potleskem, vyjadřujícím radost a nadšení nad tím, že zástupci téměř všech zemí světa ve vzájemném porozumění dospěli k jednomyslné dohodě. Zásluhou iniciativy mládeže ze San Alberto di Ravenna a velké-obětavosti tisíců mladých lidí různých ras, národů a příslušníků rozličných náboženských a politických názorů byl dán ve Vídni na tomto prvém celosvětovém setkání pevný základ pro další úspěšný a vítězný boj sjednocující se vesnické mládeže. . Čestmír Sládek CESTA MIEROVÉHO BUDOVANIA Před válkou povazovaly kapitalistické země Polsko za zemi bez velkého hospodářského významu, za zemi, která je slabá a zaostalá. Dnešní průmyslová výroba Polska převyšuje předválečnou o čtyřnásobek. Československá republika žije v šťastnej rodine demokratických krajín, budujúcich nový spoločenský poriadok — socializmus. K svetovému táboru mieru patrí okrem Československa mohutný Sovietsky sväz, prvá socialistická veľmoc na svete, ďalej 600miliónová Čínska ľudová republika, Nemecká demokratická republika a osem ďalších ľudovo-demokratických krajín: Albánsko, Bulharsko, Maďarsko, Poľsko a Rumunsko v v Európe, Kórea, Mongolsko a Vietnam v Ázii. Tábor mieru sa rozprestiera na ploche 35,121.985 čtv. km, (t. j. viac ako štvrtina zemskej súše) a má dovedna 956,150.000 obyvateľov, teda viac ako tretina obyvateľstva našej zemegule. Tieto čísla samy osve nedávajú ešte úplný obraz o sile tábora mieru. Správnu predstavu o tejto sile si môžeme utvoriť iba zrovnávaním sily a mohutnosti tohto tábora s minulosťou. Tak Sovietsky sväz, ktorý zaujímá šestinu sveta a má nad 200 miliónov obyvateľov, buduje svoje hospodárstvo tempom v kapitalistickej spoločnosti neznámym, ba nemysliteľným. Výroba ocele v SSSR bola roku 1953 viac ako deväť ráz vyššia ako roku 1913, teda pred Veľkou októbrovou socialistickou revolúciou. Za toto obdobie sa zvýšila ťažba kamenného uhlia o 11 násobok, výroba elektrickej energie dokonca o 85 násobok. Len za roky 1951—1954 vzrástol objem priemyselnej produkcie SSSR o 63%, V Sovietskom sväze dnes stávajú najväčšie vodné elektrárne sveta a ďalšie a ďalšie závody neustále pribúdajú. Za posledný rok zorali 17 miliónov hektárov pôdy, ktorá ležala ladom. 600 miliónov Číňanov zhodilo svoje okovy a buduje dnes mohutným tempom moderný, hospodársky vyspelý štát. Za posledné dva roky sa zvýšila priemyselná výroba v Číne o jednu tretinu. Roku 1954 bola najväčšia úroda v dejinách Číny. Zberalo sa 165 miliónov ton obilia a 1,170.000 ton bavlny, t. j. o 50% viac ako robila najvyššia predvojnová výroba. Vodné stavby zvyšujú pôdohospodársku výrobu. Pri nich premiestili už vyše 1700 miliónov krychl. metrov zemín, teda desať ráz viac ako pri výstavbe Panamského prieplavu! Nebývalý je rozvoj hospodárstva aj v Bulharsku. Priemysel tam vyrobil v 56 dňoch roku 1952 toľko ako pred vojnou za celý rok. Bulharské pôdohospodárstvo dostalo za jediný rok 2137 nových traktorov a 200 obilných combineov. Priemysel ľudového Poľska vyrába ročne 3,6 raz toľko výrobkov ako priemysel kapitalistického Poľska. Krajina už roku 1951 predstihla v ťažbe uhlia Francúzsko a Belgicko. Plán na rok 1955 předvídá výroba 4,6 miliónov ton ocele, t. j. 3,3 ráz viac ako pred vojnou. - . ■ Maďarská ľudová republika mala pred vojnou pomerne málo vyvinutý priemysel. Výroba tam neustále rastie a zvýšila sa za posledných 10 rokov a 250%. Rumunská ľudová republika má dnes priemyselnú výrobu tri razy väčšiu ako pred vojnou. Výroba ocele vzrástla na štvornásobok. Pred vojnou sa museli dovážať všetky stroje potrebné na ťažbu Zatím co průmyslová výroba v buržoasně statkářském Rumunsku vzrostla za 10 let od roku 1928 do 1938 o necelých 50 procent, pák se v lidově demokratickém Rumunsku zvýšil objem průmyslové výroby za pouhých 5 let od roku 1948 do roku 1953 třiapůlkrát. SSSR nafty, dnes si Rumunsko tieto stroje, aj najzložitejšie, vyrába samo. Aj Albánsko robí netušené pokroky. Priemyselná výroba tam stúpla oproti predvojnovému stavu o desať násobok. Nezanedbáva sa ani poľnohospodárstvo — osevná plocha vzrástla za roky ľudovej vlády o 164%. Ľud Nemeckej demokratickej republiky s nadšením plní .veľkolepý päťročný plán. Za roky 1950 až 1953 vzrástla priemyselná výroba o 60%. 33 závodov novo vybudovali, 27 ďalších, vojnou zničených, úplne obnovili. Obrovská, riedko osídlená Mongolská ľudová republika zvýšila za posledných 14 rokov priemyselnú výrobu o 300%. Úspešne sa vyvíja aj poľnohospodárstvo. Stav rožného a iného statku sa zvýšil o 150%. Takéto a podobné radostné zprávy prichádzajú zo všetkých krajín mierového tábora. Napĺňajú každého Čecha a Slováka pocitom hrdosti, lebo všetky tieto krajiny sú spojencami našej republiky. Boj za mier a bezpečnosť je a ostane hlavným pilierom zahráničnej politiky mierového tábora: Je to: jediná politika, ktorá vyhovuje záujmom nielen národov, ktoré už zhodili kapitalistický poriadok, ale záujmom všetkých národov sveta. 1948 195i 400 1937 1954 MAĎARSKO 173 1951 1955 350 V Maďarsku vzrostla průmyslová výroba o 73 procent. Podle pátého pětiletého plánu měla být průmyslová výroba v Sovětském svazu zvýšena ^přibližně o 70 procent. Již za čtyři léta stoupla však o 63 procent. V posledních letech se každým rokem průměrně , zvyšuje o 12 procent. Maršal Paulus o pařížských dohodách Tisková kancelář ADN přinesla interview pracovníka rozhlasové stanice „Deutschlandsender” s generálem polním maršálem ve výslužbě Paulusem o pařížských dohodách. Na otázku: „Jak hodnotíte pařížské dohody s vojenského a vojensko-politického hlediska?” Paulus mimo jiné řekl: „Největší nebezpečí pařížských dohod vyplývá z toho, že už jejich uzavřením se projevuje snaha o agresi, neboť kdyby západní mocnosti neměly agresivní plány, souhlasily by s celoevropskou smlouvou o kolektivní bezpečnosti s tím, aby bylo odstraněno ohrožení míru, kterým je rozdělené Německo. -Domnívám se, že my, Němci, a především my, bývalí důstojníci, kteří jsme studovali příčiny vzniku první a druhé světové války i jiných válek, musíme být velmi znepokojeni těmito nebezpečnými možnostmi, které spočívají v pařížských dohodách...” Zakázať propagandu novej vojny Medzinárodná rozhlasová organizácia (OIR), zriadená na základe článkov 55, 56, 57, 58, 59, 62, 63, 64 a 70 Charty Organizácie spojených národov, ktorá združuje toho času rozhlasové stanice 19 európskych a ázijských krajín, podporuje návrh, aby na program IX. valného zhromaždenia OSN zařadili bod: „Zákaz propagandy novej vojny.” Medzinárodná rozhlasová organizácia súdi, že prvoradou úlohou rozhlasu a televízie — týchto mocných prostriedkov, ktorými možno pôsobiť na vedomie ľudí a na verejnú mienku — je rozširovať pravdivé a objektívne informácie, čo prispieva k upevneniu mieru, k rozvoju medzinárodnej spolupráce a priateľských vzťahov medzi národmi rôznych krajín. Britští pracující proti remilitarisaci Německa Londýnský oblastní výbor Odborového svazu elektrotechniků zaslal všem skupinám odborového svazu provolání, v němž vyzývá všechny členy odborového svazu, aby se postavili proti remilitarisaci Německa v místních skupinách odborových svazů a na shromážděních místních organisací labouristické strany.. Titův projev v indickém parlamentě Dne 22. prosince pronesl jugoslávský president Tito v indickém parlamentě projev, v němž charakterisoval jugoslávskou zahraniční politiku a prohlásil: „Máme za to, že existuje skutečná možnost soužití mezi všemi státy, majícími různé politické systémy.” Nová obchodní dohoda s Norskem V těchto dnech byla v Oslo parafována nová obchodní dohoda mezi Československem a Norskem. Dohoda je platná na období od 1. ledna 1955 do 31. prosince 1955 a předpokládá další Zvýšení dosavadního objemu vzájemné výměny zboží. Československo bude vyvážet především stroje a přístroje všeho druhu, motorová vozidla, skleněné a keramické výrobky, textilní zboží a cukr. Norsko bude Československu dodávat zejména ryby všeho druhu, rybí tuky, pyrity, železnou rudu a ferroslitiny. Na pomoc italským občanům Československý Červený kříž zaslal Italskému Červenému kříži pomoc pro osoby, které byly nedávno postiženy- povodněmi a sesouváním půdy v Salernu v Itálii. Listy na Západ V mnohých obciach a závodoch Bratislavského kraja sa konajú verejné zhromaždenia. Len za posledné dva dni sa zúčastnilo v Bratislavskom kraji na verejných zhromaždeniach 31.544 občanov a 11.138 z nich vystúpilo v diskusii. Rozhorčene odmietli zámery vojnových podpaľačov. V myjavskom okrese se na 14 verejných schôdzách zúčastnilo 2360 občanov a v Gajaroch 340 občanov. Doteraz poslali pracujúci z verejných schôdzí 279 rezolúcií a listov proti ratifikácii parížskych dohôd robotníkom západného Nemecka a Francúzska, v ktorých ich vyzývajú k rozhodnému boju za mier. * Horehrončania veľa skúsili za vojny. No aj nepriateľ sa pamätá na chlapov zo Závadky v huni a v krpcoch, keď mu posielali posledné pozdravy ohňom. Dnes by ich nepoznal, keď vychádzajú zo svojho nového závodu Sigma v Závadke nad Hronom. Ej, zmenili sa. Aj ich nenávisť k plánom západných pánov sa znásobila, lebo dnes sú zodpovední za svoj závod, za celý nový život, ktorý žijú. V týchto dňoch poslali rezolúciu pracujúcim továrne Citroen, Paris, France: „Zišli sme sa, aby sme jednotne prejavili odhodlanie urobiť všetko proti imperialistickým plánom na znovuvyzbrojenie západného Ne-mecka. Je to naša spoločná vec, francúzski bratia.” * Mládež zo závodu Tatrasvit, n. p. vo Svite, poslala list osadenstvu závodu Klökner Werke, A. G., Duisburg v západnom Nemecku: Píšu: „... nám mladým budovateľom krajšieho zajtrajška najviac záleží na zachovaní mieru, pretože sme na vlastnej koži pocítili hrôzy vojny. Zaiste ste aj vy, mladí pracovníci závodu Klökner Werke, A. G., v Duisburgu, sami prežívali vojnu a pocítili jej následky. Podporte preto všetkými silami náš spoločný boj za zachovanie mieru na celom svete a vynasnažte sa zabrániť znovuvyzbrojeniu západného Nemecka.” Školskej mládeži v Mníchove poslali žiaci a profesorský sbor pri Priemyselnej škole baníckej a geologickej v Spišskej Novej Vsi list. V liste vyzývajú mládež všetkých škôl v Mníchove, aby sa pripojila k ich boju proti remilitarizácii najmä preto, že mládež si v plnej miere uvedomuje, že v novej svetovej vojne stratila by všetky možnosti k štúdiu, že by dostala do rúk zbrane namiesto pier a ceruziek. Francúzsky spisovateľ: »Vieme, že nie sme sami« V minulých dňoch zavítal do Prahy významný francúzsky pokrokový spisovateľ a novinár Georges Soria. Zastavil sa tu na ceste do Sovietskeho sväzu a Rumunska. V Karlovej univerzite mal prednášku, v ktorej veľmi zaujímavo hovoril o boji francúzskych pracujúcich proti vojnovému nebezpečenstvu, vyplývajúcemu z, parížskych a londýnskych dohôd. V závere svojej prednášky spisovateľ Soria vyhlásil: „Vieme, že nie sme sami, že od hraníc NDR až po Tichý oceán stojí miliarda ľudí, ktorí bojujú za mier.” STRANA 2Československý svět • 1