Hlas Revoluce, 1964 (XVII/1-24)
1964-01-04 / No. 1
ÚSTŘEDNÍ ORGÁN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ —----------------------------rmrmwnim—inn—■—■—mi DO NOVÉHO ROKU JOSEF HUŠEK, předseda Ústředního výboru SPB "D ok 1964 bude pro náš lid příležitostl, aby se zamýšlel Již nad uplynulými dvaceti lety svobodného života. Vždyť počínaje 6. říjnem budou v obcích a městech východního Slovenska slavit 20. výročí osvobození. V posledních měsících roku 1944 vstoupila naše armáda po boku sovětských vojsk na půdu naší vlasti a osvobodila značnou část našeho území. Bude to Jistě příležitost i pro náš Svaz, aby rozvíjel svou činnost a uváděl v život bojové tradice, které si vepsali do štítu osvoboditelé naší vlasti. Jak Je náš Svaz na tento a další úkoly připraven? Uplynulý rok byl \a znamení široce rozvinuté svazové činnosti. Vždyť jen pouhé srovnání výročních členských schůzí, konaných na začátku roku 1963, s výročními schůzemi pro rok 1964, Jež proběhly loni v říjnu až prosinci, dokazuje, Jak roste zájem o práci v naší organizací u jak nadále stoupl i dosah činnosti našeho Svazu a jeho význam. Přestože léta ubíhají a nikdo z nás nemládne, byl počet akcí konaných v uplynulém roce našim Svazem Jen v Mezinárodních pamětních dnech odboje a Týdnu boje proti fašismu a válce o 3.200 vyšší než v roce 1932, a akční radius, Jejž Jsme obsáhlí, byl takě širší. Nebylo snad obce, kde bychom při různých příležitostech neuskutečnili projev, nebylo snad školy, kde by se i děti nezamýšlely nad hrdinnými činy svých otců i nad obětml , jež naše národy musely v bojí proti fašismu přinést. Po XII. sjezdu KSC se rozvinula akceschopnost našich organizací a stoupl elán naších členů, nebot cítili, že komunistická strana sl této činnosti váží, že se bojových tradic nezříká, naopak, že v duchu těchto tradic usiluje o výchovu veškeré mládeže. Náš Svaz se také ze všech sil snažil o spokojenost svých členů i na polí sociální a zdravotní péčo. Všichni členové dnes již pochopili, že hlavním posláním Svazu je činnost na polí kulturně politickém, na polí masově politické výchovy, v šíření bojových antifašistických tradic. To je úkol, kterým Je prodchnut každý člen našeho Svazu a z něhož také nic neslevíme. Aby však členové mohli dohře plnit své poslání, musíme dbát o Jejich zdraví, musíme dbát o to, aby byli sociálně zabezpečeni, starat se 0 to, aby byli pokud možno spokoje«, ni. i na tomto poli snažili jsme se rozvinutím dispenzární, preventivní lékařské péče pomoci svým členům. Důchodové zabezpečení našich členů se neprovádí jíž nikde bez přítomností funkcionáře našeho Svazu, který se touto problematikou zabývá, a který dbá, aby se našim členům dostalo všech těch práv, která Jsou zákony zajištěna. Nepodařilo se nám však zvýšit počet míst v lázních a v zotavovnách přidělovaných přímo naším Svazem. Rok 1963 znamenal pro nás veliký pokrok při spoluprácí s mládeží. Již fakt, že v Hlasu revoluce byl uveřejněn úvodník o této spolupráci z pera předsedy ŰV CSM soudruha Zavadila, svědčí, že na obou stranách je nejlepšl vůle spolupráci co nejvíce rozšířit a prohloubit, zé na obou stranách Je dosti snahy, aby myšlenka vzájemné spolupráce zakotvila pevně 1 v základních organizacích. Společně vypracovaný rámcový plán ústředních akci 1 konkrétně zajištěná spolupráce pří výměně a vydávání propagačního materiálu dokazují, že naše snaha o zkoordinování činnosti CSM a SPB se neminula účinkem. Také naše pomoc historikům při zpracování dějin odboje se v uplynulém roce rozrostla a nabyla pevných organizačních forem. Konečně se nám daří získávat nejen vzpomínky a paměti a Jiné dokumenty z boje proti fašismu od Jednotlivců, účastníků soutěže SPB. Nyní na tomto úseku účinně pomáhají také krajské a okresní a mnohde 1 místní historlckodokumentační komise. Spolupráce ÚV SPB s Výborem pro dějiny národně osvobozovacího boje při Ostavu dějin KSC se v uplynulém roce podstatně upevnila a začala přinášet Jíž první ovoce. Rovněž naše činnost při stíhání válečných zločinců dosáhla značných úspěchů. Náš podíl při usvědčení a odsouzení Globka, odvolání Speldla 1 pří odhalování Jiných válečných zločinců byl tak významný, že to musel konstatovat i sám generální návladní NSR Dr. Bauer redaktoru západoně meckého časopisu Stern a Jiní. Případ Rojka Je ještě v dobré paměti všech našich lidí. Konečně se nám také podařilo rozvinout akce na získávání svědků proti válečným zločincům v Osvětimi, s nimiž byl zahájen proces 20. prosince 1963. Na poli mezínárodně-politickém dosáhl náš Svaz nemálo úspěchů. Význačnou zásluhu na tom má Jednání delegace ŰV SPB s Výborem býv. bojovníků v Moskvě v dubnu m. r., kde došlo k prohloubeni spolupráce našich organizací, což se příznivě projevilo i na půdě FIR a na všech úsecích mezinárodní politické činností. Zasedání byra F1R v září roku 1963 v Praze potvrdilo, jaké autoritě se těší SPB u všech antifašistických svazů a organizací jiných zemí. Podařilo se nám rozšířit také styky se svazy bývalých vojáků, které nejsou organizovány ve FÍR, ale ve FMAC. Značnou měrou Jsme přispěli k tomu, že proces proti VVN v západním Německu nemohl být obnoven, a že naopak autorita antifašistů v této baště imperialismu a revanšismu podstatně vzrostla. Celkově můžeme hodnotit uplynulý rok Jako rok úspěšné činnosti, kdy náš Svaz pomáhal komunistické straně pří rehabilitaci bojových tradic, při posilování idejí demokracie a socialismu, při rozvíjení široké tvůrčí činnosti, která pomůže rozvíjet i ekonomickou základnu. Jenom z tohoto namátkového přehledu je vidět, že Jsme připravení vykročit pevným krokem i do roku 1964. Vždyť na všech úsecích nás čekají skutečně větší a těžší povinnosti, než Jaké Jsme zdolávali v roce 1963. na Podívejme se Jen na některé úkoly úseku masově politické práce. Tak počátkem ledna bude tomu dvacet let, co naši dobrovolníci na východní frontě pomáhali porážet německé fašisty u Bílé Cerkve. Tohoto výročí vzpomeneme hlavně v těch posádkách, jež nesou jména ověnčená slávou padlých československých hrdinů. V březnu vzpomeneme největší masové vraždy v českých dějinách, likvidace 3.800 lidí, včetně dětí a starců, příslušníků českého rodinného tábora v Osvětimi-Btrkenau, kteří bylí v noci 8. března 1944 zavraždění v plynových komorách. V letqšním roce se sejde v Paříži a v Praze Mezinárodní osvětimský výbor, aby spolu s naším lidem a celou světovou veřejností odsoudil tento strašlivý nacistický zločin. 13. března si připomeneme Jiný zločin, kteří spáchali před 25 lety Hitler a Jeho spřeženci, když rozbili a okupovali Československo. Vzpomeneme si při této příležitosti také na to, že se tehdy, bohužel, naplnila prorocká slova soudruha K. Gottwalda, který jíž v roce 1936 v památném projevu na Žofíně prohlásil, že padne- i Madrid, padne i Praha. A v těchze dnech, kdy na Hradčanech zavlál hákový kříž, vpochodovaly fašistické holínky do hrdinského Madridu. To bude pobídkou k tomu, abychom vystupňovali své úsilí na pomoc současnému boji španělského lidu proti frankistické fašistické diktatuře. Od 11. dubna do 9. května budou Mezinárodní pamětní dny odboje, kdy všechen československý lid vzpomene obětí, které národy celého světa přinesly v boji proti fašismu. Letos v létě si připomeneme i boje těch vojáků, kteří na západní frontě při obraně Anglie, pří bojích u Dunkerque, v bojích o Paříž, v hrdinských oddílech maquis i v jiných útvarech prolévali svou krev pro to, aby naše vlast mohla dýchat vzduch svobody, pokroku a demokracie. V srpnu pak pozvedneme vysoko prapor Slovenského národního povstání, Jehož Ideje československé Jednoty tvoří Jeden ze základních pilířů naší socialistické republiky. Vzpomeneme za účasti bojovníků z celé republiky všech hrdinů, kteří v slovenských horách ztratili své životy, s pevnou vírou, že jejich oběti nejsou marné. V létě bude tomu 50 let, co vypukla první světová válka a 25 let, co vzplanula druhá světová válka. Smutná výročí. Účastníci prvního i druhého odboje budou mít možnost společně s veškerým lidem světa projevit svou vůli zabránit vypuknutí války nové, která by lidstvu přinesla zkázu daleko strašnější než všechny války dosavadní dohromady. V září příštího roku vzpomeneme také ustavení prvních čs. bojových družin, které před padesátí lety bojovaly na frontách prvé světové války proti německým imperialistům a prolévaly svou krev v pevném přesvědčení, že Jenom porážkou centrálních možností lze získat svobodu pro naše národy. Týden boje proti fašismu a válce v roce 1964 bude nadmíru významný. Vždyť bude zakončen dvacátým výročím slavné bitvy na Dukle, bitvy, která žije v srdcích lidu tří zemí Jako IDokoniení na sír. SL/ ■ Naši autoři ■ ........ ■ 1 ^ M. FELICI (Řím) na 2. straně K. SAÜER (Frankfurt nad Mohanem) na 3. straně R. J. MALINOVSKÚ (Moskva) na 5. straně ZDENA ANÖÍK JIŘÍ SUCHÝ a JIŘÍ ŠUTR na 5. straně na 6. straně LAD. MŇAČKO na 6. straně „V duchu Slovenského národního povstání a revolučních dnů v květnu 1945 půjdeme dále kupředu v upevňování >jednoty obou našich národů Čechů Slováků, abychom společně poa kračovali v budování naší vlasti a dosáhli splnění našeho cíle — zabezpečit spokojený mírový život našeho pracujícího člověka v příští komunistické společnosti.“ A. NOVOTNÝ v novoročním projevu ... A V ROCE 1964 přejeme světu, aby byJa na pořadu jen taková „bojovná“ střetnutí, jaká vidíte na snímku berlínské revue NBI: N. Chruščov v badmingtonovám utkání s americkým ministrem zahraničí D. Ruskem ve vile u Černého moře po podepsání moskevských dohod v loňském roce. Teprve po 18 LETECH před soudem FRANKFURTSKÝ PROCES S OSVĚTIMSKÝMI KATY FRANKFURT n. M. (p. z.) — Na Jiném místě přinášíme původní zprávu „Hlasu revoluce“ o průběhu procesu se skupinou 22 osvětimských esesáků, který byl ve Frankfurté n. M. zahájen 20. prosince 19B3 a který podle názoru znalců má trvat nejméně 6 až 8 měsíců. Jenom obžalovael spis, vypracovaný prokuraturou, obsahuje 700 stran, ač zaznamenává jen nepodstatnější fakta, která jsou podkladem jednání. K tomuto materiálu přistupuje 17 000 stran 88 svazků protokolů o předběžných výpovědích 1300 svědků v provedeném vyšetřovacím řízení. V průběhu procesu samého má být vyslechnuto dalších 350 svědků z Německé spolkové republiky i ze zahraničí. K procesu, z jehož vedení byl krátce před zahájením odvolán předseda frankfurtského senátu Forester, původně designovaný za předsedu, jako „podezřelý z předpojatosti“ (jeho rodinní příslušníci zahynuli v nacistických koncentračních táborech) a jejž řídí bývalý soudce polního soudu nacistického wehrmachtu Hans Hofmeyer, nynější ředitel zemského soudu ve Frankfurtu n. M., je upoután i v západních zemích mimořádný zájem. Tisk na západě se pozastavuje zejména nad tím, že k procesu s katy největšího nacistického vyhlazovacího tábora dochází teprve 18 let po spáchaných zločinech hromadného vraždění, za něhož zahynulo v Osvětimi na 4 milióny lidí. Z evropských zemí docházejí frankfurtskému soudu denně telegramy a dopisy různých společenských organizací, především z řad odbojářů, které požadují spravedlivé potrestání osvětimských zločinců. Předseda soudu dr. H. Hofmeyer dostal také prohlášení Mezinárodního osvětimského výboru, podepsané předsedou výboru prof. R. Waltzem ze Štrasburku gen. tajemníkem T. Holujem z a Varšavy. Prohlášení vyslovuje očekávání, že „proces znovu ukáže světu hroznou pravdu o Osvětimi jako poučení a výstrahu pro všechnu budoucnost." Podle zpráv západoněmeckého tisku k výpovědím svědků, které budou hlavním předmětem soudního jednání, dojde sotva dříve než koncem února nebo počátkem března. Pohled do soudní síně ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se koná přelíčení se zločinci z Osvětimi FBI si pochvaluje fašisty JEŠTĚ O POZADÍ VRAŽDY J. KENNEDYHO MÁLOKDO znal před časem slovo Dallas. Nyní v něm hovoří o celém světě. V jeho ulicích byl zavražděn John Fitzgerald Kennedy, pětatřicátý president USA. Město bavlny, nafty a dobytka, město, mající milión obyvatel, město texasských protikladů, město fašistického hnuti. Tady se před lety sešlí lidé v čele s Robertem Welchem, kteří krátce nato založili fašistickou „Společnost Johna Birche“. Tady žije texaský generálmajor Edwin Walker, který je znám svým fašistickým smýšlením. Tady došlo 26. listopadu 1961 ke sjezdu další neofašistické strany USA „Konvence národního rozhořčení“, kde se navrhovalo, aby někteří politikové, kteří nepřejí studené válce, byli zavražděni. Tady vzniklo na podzim 1963 ultrapravicové centrum „Informační a koordinační služba nezávislých konzervativních voličů“. Tady Je i hlavní štáb jihozápadní skupiny Ku-Klux-Klanu. Tady, v Dallasu vychází fašistický týdeník „Dun Smooth Report“. Těsně před presidentovým příjezdem byly v tomto „městě hanby“ rozšiřovány letáky s textem „Žádáme, aby byl Kennedy souzen pro velezradu“, Dallaská policie spolupracuje se zdejším podsvětím, V řadách policie je mnoho přívrženců fašistického hnutí. Nelze se proto divit, že policie nic nevypátrala.. Také FBI — americká tajná policie, která dostala za úkol objasnit okolnosti vraždy — „netrpí“ nenávistí k fašismu. Její představitel nedávno prohlásil o americké nacistické straně Rockwella: „FBI nepovažuje tuto organizaci za podvratnou. Působí vlastně jen proti židům a v tom nemůžeme vidět nic podvratného.“ Málokdo z nás znal před časem slovo Dallas. Nyní ho znají na celém světě. Známe 1 fašismus — a víme, co dokáže. Je třeba, aby si to uvědomili i všichni Američané. Snad je k tomu tragická smrt J. F. Kennedyho vyburcuje. Malý Texas mezí Rýnem a Labem BERLIN (p. z.) — Nejen v Německé demokratické republice, nýbrž i v tisku britském a francouzském odsuzují veřejní činitelé zvůli západoněmecké policie. Protizákonně drží ve vězení nakladatele a spisovatele Güntere Hofé a odborářské pracovníky F. Moritze a H. Benze z NDR, kteří na pozvání západcdněmeckých kulturních organizací a odborů přijeli do Německé spolkové republiky jako jejich hosté a ničeho trestného se na území NSR nedopustili. Tato fašistická svévole ukazuje, že se na území NSR mezi Rýnem a Labem vytvořil „malý Texas“. „Teroristioeké metody a případy porušení práva v Texasu a ve Spolkové republice“, píše „Berliner Zeitung“ — „přestože se poněkud liší, jsou přece stejné: vede je totiž snaha agresivních reakěních kruhů otočit kolo dějin zpět, zmařit každý krok k ro-zumu a mírovému lidskému soužití, každý sebemenší projev uvolnění mezinárodního napětí.“ Atentát na Heydricha na scéně PRAHA (r.) — Před krátkým čas$m vyšla v naší edici ,Dokumenty“ kniha uměleckých reportáži Miroslava Ivanova „Nejen černé uniformy“ o atentátu na R. Heydricha. Kniha, která byla odměněna cenou v literární soutěži SPB, je nyní dramatizována a má se objevit ještě v této sezóně na scéně pražského divadla St. K. Neumanna. Hra bude vyprávět o atentátu podle svědectví těch, kteří se riá celé akci podíleli a bude zachycovat některé zcela neznámě věci. Jejím hlavním záměrem je ukázat odpor českých lidí vůči fašismu.