Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIII/27-52)
1969-11-21 / No. 47
NENÍ KAŽDÝ DEN POSVÍCENÍ Když se u nás zvažovaly možnosti a podmínky pro zkracování pracovní doby, konstatovalo se, že toto opatření je žádoucí zejména pro posílení kvalitativních stránek životní úrovně. Současně se na zkrácení pracovní doby pohlíželo jako na prostředek, jak zapojit široký okruh pracujících do hledání cest k Intenzifikaci hospodářského procesu, a také jako na důležitou ideologickou zbraň v soutěžení s kapitalismem. Zároveň s tím se poukazovalo na to, že zkrácení pracovní doby je opatření nevratné. Požadovalo se proto, aby se do plánu hospodářského rozvoje předem promítly všechny hlavní nepříznivé důsledky (odpadlý fond pracovní doby, úbytek produkce, snížení celkové úrovně produktivity práce...). Omezit a posléze vyrovnat tyto důsledky měl celý soubor intenzifikačních opatření směřujících především k urychlení růstu hodinové produktivity práce. Vytvářeni těchto předpokladů mělo však velké mezery. Výpadek pracovní doby nebyl uhrazen odpovídajícím zvýšením hodinové produktivity práce. Není přehnané, řekneme-ll, že máme nejkratší pracovní Jobu na světě. Tam, kde mají pětidenní pracovní týden, začíná pracovní doba skutečně v pondělí a končí v pátek, a v této době se skutečně pracuje s výjimkou přesně stanovených a na minuty odpočítaných přestávek na oběd či občerstvení. Máme tedy zkrácenou pracovní dobu a 125 volných dnů v roce. avšak tato zkrácená pracovni doba vystupuje jako kompenzace za část onoho množství zboží a služeb, které by mohlo být vyrobeno v rámci odpadlého fondu pracovní doby. Ale protože pracovní doba byla zkrácena, fond pracovní doby se snížil a úbytek nebyl uhrazen odpovídajícím růstem hodinové produktivity práce, máme méně výrobků, menší rozsah a nižší kvalitu služeb. Praxe ukázala, že lidé tuto kompenzaci přijímají se smíšenými pocity. Sílí volání po lepším zásobování trhu a po fungování služeb i ve volných dnech. Zkrácení pracovní doby jistě není jedinou příčinou nedostatečného zásobování trhu, ale je — vzhledem k okolnostem, za nichž bylo uskutečněno — příčinou podstatnou právě proto, že se nepodařilo uhradit výpadek fondu pracovní doby zvýšením hodinové produktivity práce. Ve službách je negativní vliv omezení pracovních a provozních dnů v týdnu evidentní a střetává se bezprostředně se zájmy obyvatelstva. Vedoucí stranické orgány, federální vláda i národní vlády musí řešit závažné dilema: bud návrat zpět (a ten je vždy těžký a komplikovaný, přičemž předpokládaný výsledek je nejistý), nebo začít od počátku zabezpečovat předpoklady, zcela správně vytyčené při nástupu k zkracováni pracovní doby. Byla zvolena tato druhá cesta, cesta složitější a namáhavější, ale směřující k trvalému řešení. Než se však rozvinou práce na intenzifikaci výroby a hospodaření a než se dostaví žádoucí výsledky, přichází k dobru každá iniciativa, jež napomáhá k překonání obtížné situace. Rádně organizované mimořádríé směny ve volných dnech, přinášející hmatatelné výsledky, pomohou zjednat předpoklady k trvalému zkrácení pracovní doby, i když momentálně pracovní dobu prodlužují. Požadavek, aby pracovníci vybraných služeb pracovali ve dnech, kdy má většina pracujících volno, není diskriminací zaměstnanců těchto služeb ve srovnání s výrobou. Tato nevýhoda musí být pochopitelně pracovníkům služeb kompenzována Jinak. Vytvoření všech nezbytných předpokladů pro náhradu odpadlého fondu pracovní doby zvýšením hodinové produktivity práce klade vysoké nároky především na technickohospodářské pracovníky a zejména na vedeni závodů a podniků. Jejich odpovědnost za zdar tohoto významného opatření je totiž bezprostřední a konečná. Současně však je třeba vysvětlit i všem ostatním pracujícím, že zkrácení pracovní doby bez vážných ztrát na produkci nelze realizovat bez jejich aktivní účasti při odkrývání všech dostupných rezerv, upevňování pracovní kázně, lepším využíváním pracovní doby, odstraňování ztrátových časů, takož i nekvalitní práce. Jde přece o hodně: o to, aby zkráceni pracovní doby zůstalo 'rvalým a aby současně vzrůstalo množství a kvalita nezbytných životních potřeb a služeb. -mil výzva našla odezvu Pracující n. p. Škoda-Závody V. I. Lenina v Plzni uzavřeli tak hodnotné závazky, podložené konkrétními Číny, že vedení podniku a společenských organizací mohlo vyhlásit 6. listopadu socialistický závazek na úspěšné splnění úkolů letošního roku a pro vytvoření předpokladů plánovitého hospodaření v příštím roce. Ještě v posledním kvartále bude zvýšen podíl výroby zboží z 27,8 % na 31,5 % plánu celého roku, přičemž procento mezd z výroby zboží bude zajištěno podle dohody 28.27 %, dodávky pro investice v objemu na 100 °/o, tj. 872,4 mil. Kčs, a budou dodrženy zásoby v plánovaném stavu 2073 mil. Kčs. Objem mezd z výroby zboží zabezpečuje potřebnou relaci produktivity práce a průměrných výdělků. Stoprocentní splnění plánu bude mi. zajišťováno v některých případech národními směnami o sobotách a nedělích. Na příští rok bude zvýšen objem výroby zboží proti letošní- . mu roku o 4,2 %, vývoz do ZST bude zabezpečen v objemu 1950 mil. Kčs, do zemí volných měn v objemu 380 mil. Kčs a na dodávky pro investice se pamatuje objemem 1020 mil. Kčs. Potřeba mezd na výrobu zboží bude snížena minimálně o 5,1 %. o výsledcích cenových kontrol Ve svém programovém prohlášení zabývala se vláda CSSR v rámci stabilizačních opatření na úseku národniho hospodářství také problematikou cen. Prohlásila, že je nutné velmi rozhodně se vyrovnat s praxí těch hospodářských organizací, které si vylepšují svou důchodovou situaci neoprávněným zvyšováním cen. O nutnosti přísného postupu vůči porušování cenové kázně svědčí i poznatky Českého cenového úřadu získané při cenových kontrolách v říjnu t. r. N. p. Východočeské konzervárny a lihovary v Novém Městě nad Metují porušil cenové předpisy o evidencí a odvodech prostředků získaných z povolených záměn materiálů a surovin. Při výrobě hotových jídel, pomerančových moštů a plnotučné hořčice nedodržel podnik normovanou spotřebu materiáiu, dražší suroviny zaměňoval za levnější. Neoprávněné úspory získal podnik nedodržením předepsané adjustace u lihovin a nedůsledným odváděním prostředků, vzniklých z převýšení normované výtěžnosti při zpracování sušeného šípku. Tímto způsobem docílil neoprávněné úspory ve výši 1054 820 Kčs. N. p. Testroj Teplice použil při fakturaci neoprávněně územní přirážky za ztížené pracovní prostředí a dále sazby za vyšší stupeň odrezivění. U ocelových konstrukcí skladových hal fakturoval částky za lehké trubkové lešení pro montáže oplechovaných stěn, které Je zahrnuto v ceně montáží oplechování. Kromě toho podnik fakturoval prostorové lešení Iniciativu pracujících má mj. podnítit soustava morálních podnětů, bude prověřena činnost brigád socialistické práce, bude organizována soutěž konkrétních činů k 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, bude dále rozvíjena soutěž za »výrobky vynikající úrovně« a o »průkaz tvůrčího pracovníka«. Kolektivy mohou získat titul »kolektiv 25. výročí osvobození« a »leninský kclektiv práce«, pro závody Je připraveno vyhodnocení »závodu 25. výročí osvobození«. Mezi hmotné stimuly patří rekreační pobyt pro nejméně 5300 pracovníků, zahájení výstavby 287 bytů v Plzni, C. Budějovicích, Třemošné, Ostrově a v Praze, dokončení výstavby 113 bytů podnikových, ve svépomocné družstevní výstavbě dokončení 84 bytů a zahájení výstavby 115 bytů a nenávratné půjčky pro družstevní výstavbu 2 mil. Kčs, návratné půjčky Ö00 000 Kčs a na rodinné domky 2 mil. Kčs. Skodováci mají za to, že jejich socialistický závazek je významným přínosem, ale neměl by zůstat osamocený. Vyzývají proto — a jejich příklad jim k tomu dává morální oprávnění — všechny komunisty, odboráře, členy organizací Národní fronty a národních výborů, starší generaci i mládež závodů v Západočeském kraji, aby se připojili ke snaze dát naší zemi, co nejvíce potřebuje — poctivou práci. v plné hodnotě, ačkoliv podle platných předpisů má účtovat pouze 30 % této hodnoty. Podnik tak získal navíc 221 884 Kčs. V n. p. BOPO, závody G. Klimenta, Třebíč, byly zjištěny nedostatky zejména v cenových kalkulacích dětské, dámské a pánské obuvi. Prověrková skupina prošetřila 23 vybraných cenových a operativních kalkulací výrobků. Jen u těchto výrobků zjistili pracovníci Českého cenového úřadu cenové nesprávnosti ve výši 789 136 Kčs. Pracovníci podniku přepočítávali současně cenové kalkulace všech výrobků vyráběných od 1. 1. do 14. 5. t. r.; přitom bylo zjištěno, že nesprávným stanovením velkoobchodních cen získal podnik za toto období neoprávněně 2 328 160 Kčs. Při prověrce správnosti rozpočtování a fakturace cen montážních prací, provedené v První brněnské strojírně ZKG-dodavatelský závod Brno, bylo zjištěno, že podnik při faktu' ’ cen montáží napájecích, chladicích a zásobovacích náv. nádrží pro topný olej atd., používal nesprávně rozborových , položek místo ceníkových, volil cenově výhodnější ceníkové položky a nadhodnotil v některých případech rozpočtové částky. Tímto způsobem získal neoprávněně 1 302 030 Kčs. N. p. VOKD Ostrava nedodržel u důlních železobetonových pažin oborové normy a dodával za ceny I. Jakosti výrobky o menší pevnosti a větším průhybu. Tím si neoprávněně zlepšil svůj hospodářský výsledek o 2 006 581 Kčs. Za porušení výnosu čís. 5/69 ČC0 o opatřeních v regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen bylo uloženo n. p. Jihočeské papírny, závod Rudého práva, odvést do státního rozpočtu 82 576 Kčs a n. p. TOS Čelákovice 59 095 Kčs. do Výsledkem říjnových kontrol je uložení dodatkových odvodů státního rozpočtu 12 podnikům v celkové částce 6 051378 Kčs. Výstavu s názvem VÝTVARNÍCI OWV VYSTAVUJÍ uspořádalo v minulých dnech Ústředí lidové umělecké výroby v Praze. Náš obrázek znázorňuje jednu z expozic výstavy — jídelní kout výtvarníka J. Procházky Kroslenkovanou vlněnou kraiku navrhla E. Vítová, stínidlo na lampu S. Kuíera Foto Daniela Kvasničková 2 ► »Opatření vlády týkající se cest přes hranice ČSSR nemají za cíl vlastní cestovní ruch zlikvidovat, naopak jejich smyslem je odstranit nedostatky, aby se všechny cesty uskutečňovaly na seriózním základě,« prohlásil generální tajemník Českého výboru pro cestovní ruch Ľudovít Bortel. »Chceme pokračovat v rozvíjení cestovního ruchu, nadále usilovat především o rozšíření možností pro vzájemné návštěvy se socialistickými zeměmi a přijímat s naší příslovečnou pohostinností také návštěvníky ze všech ostatních států — pokud budou dodržovat naše právní předpisy. Přijatá opatření se nedotýkají cest československých občanů prostřednictvím cestovních kanceláří ani individuálních cest, pokud je pro ně zajištěno dostatečné devizové vybavení. Omezují se však cesty na pozvání příbuzných a známých v zahraničí, aby se již nestávalo, že naši občané odjedou do ciziny za takových okolností, že se jim tam potom nedostává peněz. Loni a letos se počet cest na pozvání několikanásobně zvýšil, přičemž většina těchto pozvání byla bud fingována, nebo poslána do ČSSR jen jako formální podklad pro vydání výjezdní doložky, aniž pozváním bylo myšleno plné zajištění hostova pobytu. Minulá praxe vedla i k tomu, že se naši občané snažili získat devizové prostředky nelegálně, za neúměrně vysoké ceny je nakupovali od zahraničních návštěvníků Československa a při svých výjezdech vyváželi do zahraničí i československé koruny, které prodávali ve velmi nevýhodném kursu apod. Dopouštěli se řady přestupků a poškozovali hospodářské zájmy státu, takže bylo nezbytné situaci řešit a přijmout omezující opatření. Věřím,« zdůraznil Ľudovít Bortel, »že tato opatření pomohou také zlepšit pohled na naše turisty v zahraničí.« k cestovnímu ruchu »Do konce roku 1972 vyřešíme na Slovensku výrobu nábytku a do roku 1975 všechny požadavky domácího trhu,« prohlásil náměstek ministra průmyslu SSR ing. Stanislav Lupták na schůzi průmyslového výboru SNR, který projednával návrh rozvoje dřevozpracujícího průmyslu na Slovensku. Po roce 1975 — podle předloženého návrhu — bude dřevozpracující průmysl soběstačný a vrátí i investice do něj vložené. Už v nejbližším období odevzdají do provozu Drevokombinát v Pezinku, Nábytkářský závod ve Fifakově, zvyšuje se kapacita Nábytkářského závodu ve Spišské Nové Vsi, Hlohovci a Bratislavě. Tyto kapacity umožní zvýšit výrobu nábytku asi o 200 miliónů Kčs. Další kapacity, které půjdou v nejbližších měsících do výstavby, jako výroba dřevovláknitých desek v Bučině ve Zvolenu, závod v Sabinově, Drevokombinát v Šariši, umožní v dalších letech dosáhnout aktivní saldo v zahraničním obchodě. Poslanci poukázali na skutečnost, že se všude ve světě stává dřevo nedostatkovým zbožím, ba i tradiční vývozci dřeva — např. severské země — už surovinu pro dřevařský průmysl dovážejí. Kritizovali nevyhovující systém práce lesního hospodářství, úroveň využívání kalamitního dřeva, průmyslových odpadů a nízký podíl těžby listnáčů. Při správném hospodaření v lesích jsou naše zásoby dřeva prakticky nevyčerpatelné, takže na této vzácné surovině můžeme velmi reálně postavit jeden z nosných výrobních programů slovenského hospodářství. rozvoj dřevařského průmyslu ČÍSLO 47/1969