Hospodářské Noviny, leden-červen 1973 (XVII/1-26)
1973-06-08 / No. 23
hospodářské noviny EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÜV KSC 8. ČERVNA 1973 CENA Kčs 1,50 XXVII. zasedání Rady ^ vzájemné hospodářské pomoci v Praze Při takovém pojetí zřetelně vystupují do popředí dva základní problémy: ■ Především to, aby se vytvořily podmínky pro co nejrychlejší uvádění vědeckotechnických poznatků do výrobv, aby byly zdrojem racionalizace výroby. ■ Za druhé, aby pracovní proces více formoval socialistické myšlení, aby se v pracovních kolektivech rozvíjel ■cialtstický kolektivismus a tak byly vytvářeny podmínky o další rozvoj socialistické společnosti. To samozřejmě zvyšuje náročnost na všechny řídící pracovníky i funkcionáře všech organizací. Stranické organizace Severomoravského kraje stavějí na první místo odpovědnost vedoucích hospodářských pracovníků za to, aby systém řízení podniků, závodů i pracovních kolektivů nejen umožňoval plynulou, dobře organizovanou a kvalitní prácí, ale aby připravovali a realizovali neustále se zrychlující změny ve výrobě, vyplývající z vědeckotechnického ptjkroku. Osvědčilo se, že od krajského aktivu technické inteligence v roce 1970 se věnuje značná pozornost diferencované práci s technickou inteligencí, s cílem získat ji k aktivní účasti na plnění úkolů vyplývajících z hospodářské politiky strany. Zvláštní důraz klade severomoravský KV KSČ na to, aby technická inteligence byla získána pro řešení otázek spojených s prosazováním vyšší efektivnosti výroby při zajišťování celospolečenských potřeb. Proto se zdůrazňuje odpovědnost technické inteligence za procesy výrobkové inovace, rozvoj perspektivních nosných výrobních programů 1 inovaci výrobní základny. K uskutečnění těchto změn, k jejich promýšlení, přípravě 1 realizaci vede cesta přes rozvoj iniciativy pracujících. Tu považuje severomoravský KV KSČ za nejúčinnější formu účasti pracujících na řízení — jak dělníků, tak i technické inteligence. Cílevědomá činnost stranických orgánů k podpoře aktivity pracujících se odráží nejen v dosahování velmi dobrých hospodářských výsledků kraje, ale především v tom, že se postupně daří vytvářet racionální podmínky ve výrobním procesu, které vedou k vyššímu využití tvůrčích sil pracujících. Rozvíjejí se tím předpoklady, aby každý občan měl příznivé podmínky pro rozvoj své osobnosti, aby kolektivy lidí spojené stejnými cíli mohly prokázat mistrovství své práce, své schopnosti a um a aby byly za to společností vysoce oceňovány. V tom je vysoký politický význam, je zřejmé, že nejde m o překonání pracovních výsledků, ale o to, že pracující strháváni do aktivity, do pozitivního pohybu společii a stávají se uvědomělými subjekty řízení. VYŠOVAT ÚROVEŇ RlZEŇl Zutím ještě na mnohých podnicích neodpovídá systém řízení, organizace práce dosažené úrovni výrobních sil. Důsledkem pak je nízké zhodnocení výrobní techniky, zvyšuje se výrazně podíl odpisů na jednotku výroby, úměrně k tomu neklesá mzdová náročnost. V některých podnicích nasazují drahou moderní techniku do staré organizace práce. Nedokáží spolu s inovací technologie příslušně změnit řízení, racionalizaci výroby komplexně spojit s racionalizací řízení. Výsledkem toho je růst výrobních nákladů a nasazení nové techniky je dražší než klasická technologie. Zkvalitňování řízení se proto považuje v Severomoravském kraji za významný potenciální zdroj rezerv ekonomiky. V řadě podniků se v poslední době využívá matematickostatistických metod, zejmena operační analýzy, hodnotové analýzy, rozšiřuje se využití metody MTM ve strojírenství a v hromadné výrobě. Prosazuje se systémový přístup a odstraňuje technokratický, byrokratický přístup i přehnaný ekonomismus. Úspěch rekordních kolektivů v OKR je právě v tom, že spolu s dosahováním vysoce koncentrované těžby nebo postupů se mění i organizace práce a jpůsob řízení. Správnou podporou aktivity pracujících bylo dosaženo, že z jednotlivých rekordů, které měly ověřit možnosti strojů i lidí a odhalit existující rezervy, se vyvinulo hnutí „Překonej sám sebe!“ Od špičkových výkonů se tvůrčí aplikací získaných poznatků v organizaci práce a využití techniky přistoupilo k vytváření politickoorganizačních předpokladů, aby každý pracovní kolektiv prošel nejméně jedenkrát za rok rekordmanskou zkouškou a dosahoval stále vyšších výsledků ve výrobě, výkonech a snižování výrobních nákladů. Úspěšný vývoj je zejména v těch podnicích, kde komunisté dbají o to, aby namísto řízení útvarů byly více řízeny činnosti, aby řízení výroby se uskutečňovalo řízením lidí a za jejich aktivní účasti. Řada podniků v Severomoravském kraji za uplynulá léta v této oblasti dosáhla určitých úspěchů. Ukázalo se to například na stranickoekonomickýcb konferencích některých podniků. Zejména na Dole 9 květen, NHKG a Dole A. Zápotocký byl« použito dlouhodobého zkoumání problémů, hluboké analýzy, byly sestaveny pracovní týmy z nejlepších pracovníků, které objasňovaly problémy a navrhovaly řešeni pro celý pracovní kolektiv podniků. Konference vyjadřovaly i náročnost, s jakou přistupuje vedení podniku a stranická organizace ke zvýšení efektivnosti, především v orientaci na úsporu vlastních nákladů. Dále i to, jak se pečuje, aby plán podniku byl dobře rozpracován na konkrétní úkoly pracovišť. Jsou však zatím ještě podniky, kde se žádoucí postup nerespektuje. Tam je stranickoekonomická konference jednorázovou akcí, zaměřenou mnohdy na vnější efekt. Taková konference by se neměla nazývat ani stranickou, ani ekonomickou. Stranické orgány v Severomoravském kraji usilují, aby se na tvorbě hospodářského programu podílelo co nejvíce lidí, aby hospodářský progvam byl programem pracujících. To spolu s náročností stranických orgánů, aby program podniku odpovídal závěrům XIV. sjezdu strany i vysokým odborným nárokůifi na řízení výroby, je základem úspěchu stranickoekonomických konferencí. Ovšem cílevědomý postup, koncepčnost ve stranické práci, programovost při řízení podniků, systémový přístup k řešení úkolů hospodářské politiky nelze omezit jen na období sestavování a rozpisu plánu, na dobu přípravy a konání stranickoekonomické konference. Tímto duchem musí být prostoupen celý systém řídící práce v našich podnicích, v každém jeho organizačním stupni, v každém čase. Jedině tím racionalismus výroby bude úspěšně dovršen a jedině tak lze zvýšit efektivnost reprodukčního procesu. PRACUJÍCÍ PŘEDBÍHAJÍ ÚROVEŇ ŘÍZENI Je zatím skutečností v mnoha podnicích, že angažovanost předních kolektivů, mistrovství jejich práce a snaha dosahovat co nejlepších výsledků mnohdy převyšuje umění hospodářských vedoucích nejen dobře a včas připravovat materiál, pracoviště apod., ale již v plánu modelovat takový budoucí stav, v němž se optimálně využívá všech rezerv výroby, modeluje její rozvoj a zabezpečují potřeby společnosti Nad tím se musí zamyslet organizátoři výroby i vedoucí hospodářští pracovníci a všichni, kteří se na pří pravě výroby podílejí. Takovým konstatováním se význam technickohospodářských pracovníků nesnižuje. Naopak, tím se úloha technických štábů podtrhuje. Je naléhavým úkolem řídících pracovníků dosáhnout souladu snahy nejlepších dělnických kolektivů po dosaho vání stále lepších výsledků se zlepšením přípravy výroby. Vždyť na iniciativě vědců a techniků závisí technický pokrok, mechanizace a automatizace výrobních procesů a inovace výrobků; na iniciativě řídících pracovníků závisí úroveň a organizace řízení apod. Na iniciativě dělníků ovšem závisí rychlost řešení změn, úsilí a pracnost, které musí řídící sféra k jejich prosazení věnovat. Dělnické kolektivy koneckonců rozhodují o tom, jaká je kvalita výrobků apod. Dokončeni na str. 4 LADISLAV BLAŽEK, pracovník KV KSC, Ostrava část pracujících Hospodářská politika strany musí v následujícím uhdubí zabezpečit další rozvoj výrobních sil. Zkušenosti severomoravského krajského výboru KSČ i stranických orgánu v kraji potvrzují, že je zvlášt nutné, aby program hospodářské politiky, promítnutý do plánu odvětví, VH] i podniku, byl pracovním kolektivům daleko srozumitelněji vysvětlován. Zejména je nutné objasnit příčiny nízkéhn zhodnocování vložených prostředků, stanovit hlavní úkoly k jejich překonání a zainteresovat kolektivy na jejich splnění. Jde v podstatě o to, aby na všech stupních řízení se více přemýšlelo nad tím, jak vyřešit základní úkol etapy — »spojit vymoženosti vědeckotechnické revoluce s přednostmi socialistického společenského řádu«. Z OBSAHU: Beseda s hrdinou socialistické práce Karlem Kodešem Příprava plánu 1974: dodavatelsko-odběratelské vztahy Výstava JSEP v Moskvě Diskuse o plastických hmotách 0 činnosti Domu techniky v Bratislavě Plánování a prognózování cen v SSSR Sovětsko-americká hospodářská spolupráce Dálnice, nebo železnice? Trendy — trhy — tendence