Lidová Demokracie, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-22 / No. 94

22. dubna 1971 tIDOVÄ DEMOKRACIE ___________________________ 8tran* 8 Psář biografii Člověka, Jemuž je teprve páde­­tát, není tak nesnadné. Jsou tu matriky, rodné a domovské listy, vysvědčení a osvědCeni — a nej­lepší svědectví o svém liootě vydá koneckonců on sám. Slaví-ll však abrahámoviny podnik, а к tomu nakladatelský podnik, le úkol letopísce svízelněj­ší. Rodičů oslavence se nelze dopátrat, doklady 0 Jeho původu teil na dně sejfu některého mi­nisterstva a svědectví, která sám vydal, jsou roztroušena v miliónech po celém světě. V pří­padě Orbisu dosahují tato svědectví úctyhodného počtu 6727 publikací v nákladu 63 104 Ü0U výtisku. Pyramida knih. Dítě se rodí zpravidla z lásky dvou lidí — na­kladatelství zpravidla z výnosu, usnesení, schů­ze. Podobně vznikl i Orbis krátce po první světo­vé válce, v dubnu roku 1921. Do vínku dostal zvláštní úkol: povědět světu co nejvíce o nové, neznámé republice v srdci Evropy. Tuto myšlen­ku vyjadřoval t název Orbis (latinsky kruh, svět), z něhol vycházel t původní znak naklada­telství — zeměkoule. Při tomto poměrně úzkém a Jednoznačném záměru však nezůstalo; Jli v prvních letech se zákonitě rozšířil o úkol bez­prostřednější, o to však závalnější: provázet na­šeho čtenáře po všech kontinentech a zemích světa, seznamovat s jejich historií t současností, přírodou, věděním a kulturou a přiblížit mu 1 malý, krásný svět naší vlastí. Od kolébky к pětadvacetinára První „sídlo“ Orbisu byla chlouba pražského baroka, Morzlnský palác na Malé Straně. Zní to hrdě, skutečnost však byla skromnější: několik místností v prvém poschodí. V r. 1924 přesídlilo nakladatelství do nového domu čp. 1896/46 v Praze na Vinohradech, kde je dodnes Jeho hlavní budova. Vzhledem к prvotním propagačním úkolům Orbisu Je pochopitelné, že Jeho počáteční produk­ce byla převážně cizojazyčná. Vydával časopisy Centralnaja levropa, L’Europe centrale, The Central European Observer, slavistický Prager Rundschau, z prvních českých periodik pak Ra­dioamatéra, Radio-Journal a Zahraniční politiku. Prvním časopisem byl deník Prager Presse, jehož redakci tvořila skupina vynikajících osobností. Vedle šéfredaktora Arne laurtna to byli spisova­telé a překladatelé Greta Retnerová, Ota Piek a Pavel Eisner, národohospodář Karel Benda, sportovní redaktor Josef Läufer a}., především však spisovatel František Kubka, Jeden z nej­­význačněfšlch představitelů Orbisu vůbec. Hlavním těžištěm ediční činnosti bylo ovšem vydáváni knih. Počátky byly poněkud rozpačité — pevný ediční záměr se teprve hledal. Ale Již od r. 1921 se objevují první ediční řady Stopami dějin, Organizace a řízení, od r. 1923 proslulá edice Ars, kterou řídil Jaromír John, к těm pak postupně přistupovaly edice Radioamatérská knihovna, Knthy osudů a práce, V Evropě a za oceánem, Sociologická knihovna, Brána jazyků, Delta aid. Ale to se JIŽ dostáváme к roku 1926, který je v historii Orbisu Jako populárně vědec­kého nakladatelství svého druhu základním ka­menem. Předcházel tomu skromný dopis, který došel nakladatelství koncem léta: děkuji za příznivé vyřízeni mé žádosti. Přijímám veškeré Vaše smluvní podmínky. Nastoupím po­dle Vašeho přání 1. října t. r. Expozici velmi rád uspořádám, ale prosím, aby ml bylo sděleno přesné datum dne, kdy se mám dostavit. Nemo­hu v Praze delší dobu zůstat, neboť nemám к tomu finaněních prostředků. Dnes lze jíž těžko uvěřit, že Ještě před něko­lika málo desítkami left byla dobrá kniha, která by poutavým způsobem zpřístupňovala tajemství vědy, bílou vránou. A Je podivuhodné, že to byl právě básník, kdo tento nedostatek vycítil. Fran­tišek Halas, člověk Jedinečných kvalit umělec­kých i lidských, dokonale rozuměl českému čte­náři. Uměl najít nejen zajímavé téma, ale i skvě­lého autora, vymyslet přitažlivý titul i žáložku a získávat tak stále širší okruh zájemců o tento dosud tak málo známý a přece tolik potřebný typ publikací. Nemalou zásluhu má i na tom. že Orbis Již před lety začal vydávat I literaturu fak­tu (Jako např. Kruifova popularizační díla Bojov­níci se smrtí, Loud mikrobů, Lid má právo žity aJ.J, dnes v celém světě nejčtenější literární žánr. Halas nebyl vlastně redaktorem v dneš­ním slova smyslu; byl propagačním pracovní­kem, organizátorem, dlsponentem, v prvé řadě však skutečným tvůrčím mozkem celé ediční činnosti, které za svého téměř dvacetiletého pů­sobení dokázal vtisknout její zásadní populárně naučný charakter, který si nakladatelství ucho­valo dodnes. Hledání pramene Co nebylo nijak obtížné и časopisů a prvních edičních řad, ukázalo se takřka badatelským dobrodružstvím pří pátrání po první knize Orbi­su. Až do padesátých let nebyly tituly ještě po­stupně číslovány. Nelstarši pamětníci buďto již nežijí, nebo se ve svých vzpomínkách rozcházeli. Ale Orbis měl к abrahámovinám slíbenu jubilejní výstavu, a ta se bez jeho první knížky nemohla obejít. Zůstala Jediná možnost — archiv. Pro řadového pracovníka, zaujatého každoden­ním shonem kolem současně produkce, je to po­divný, trochu tísnivý, rozhodně však vzrušující pocit vstoupit do tajuplné krypty, kde v temných regálech stojí mlčenliví svědkové práce Jeho předchůdců, tisíce knih, na něž čas den za dnem vrství roušku zapomenutí — a prachu. Co teď? První archivář Již dávno odešel do archivu Věč­nosti a tajemství systému svých hieroglyfů na kartotéčních listech odnesl s sebou. Bezradně pátrám v šachovnici polic, až st povšimnu, že archivní čísla na svazcích začínají až kdesi od 3000. Je tedy Ještě Jiný, starší archtvt Znovu ke kartotéce — a Jíž držím v ruce správné zakli­nadlo s heslem „Balík-sklep". A pak je to tro­chu Jako v zakletém zámku: podzemí, chodba, sklep, chodba, sklep, předsíňka a konečně zá­mek na dveřích „třinácté komnaty“, kam snad Již dvacet let nikdo nevstoupil. Připomíná to spíše skladiště nežil klenotnicí. Balíky až do stropu, převázané zčernalými pro­vazy. Otvírám první, třetí, desátý . . . srdce kaž­dého milovníka knih by v té chvíli zaúpělo hříš­nou touhou po zakázaném ovocí. Vždyt co teď beru do rukou, to Jsou skutečně poklady: první vydáni Mánesových Květin a Odkazu národu, Alšův Špalíček a všechna ostatní díla, Valéryho bibliofilie Mladá Parka s Maškovými litografiemi, fohňový Příběhy dona Quifota, Rllkův Můj do­mov, úžasná kniha Pět tisíc let sklářského díla •— a zase Greco, van Gogh, Tlntoreto, Rubens, mistři baroka a renesance, Zwetgův Romain Rolland ... a teď Již menší knížky, brožované, starší a starší: Jedna z prvních publikací „Bára l’enjant sauvage“ (Divá Bára), zde le třetí kniha Orbisu, Kazbundova Pout Čechů do Moskvy 1867 — a toto Je ona, malá šedozelená, ta oprav­du první. Karel Čapek: WUR Čapkovo RUR v němčině Je tedy první článek předlouhého řetězu publikací. A která ho uzaví­rá? Tu netřeba hledat, Je Jí teprve týden. Knížka Karla JtráČka EL CAR VZPOMÍNÁ JZ historie dělnického agltpropu), vydaná к 50. výročí KSČ. Dvě knížky: Jedna varujíčl, druhá bojující — a mezi nimi vějíř let. A přece le pojí myšlenkové pouto. Náhoda? Snad, ale podivuhodně symbo­lická. Vždyt podobné náhody provázejí produkcí Orbisu v každém z těch padesátí roků. Nebyly vždy stejně Jasné, někdy Je bylo nutno alegoric­ky zašifrovat, ale vždy v nich byla upřímná sna­ha o uplatnění myšlenek skutečně pokrokových. Protože at působily na Orbis v oněch pohnutých dobách jakékoli vlivy, vždy se v něm našli lidé moudří a schopní, lidé odvážní a spravedliví. Do druhé pětadvacítky Po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou nabral Orbis zhluboka dech a pevně vykročil po nové cestě. Jeho produkce se znásobuje, její for­my se množí. Jako národní podnik ve službách ministerstva informací a osvěty vydává ve vel­kých nákladech Košický vládni program, Budo-0 Lidtcích, o gen. L. Svobodovi, Smlouvu mezi ČSR a SSSR a jiné závažné dokumenty. Obnovuje nej­lepší předválečné edice a zavádí nové. Vydává literaturu divadelní, filmovou, fotografickou 1 právnickou, vydává výtvarná díla i hudebntny, reprodukce uměleckých děl, pohlednice, maoy a průvodce. Dováží zahraniční ttsk t publikace, zřizuje nádražní prodejny, později buduje i čes­koslovenská kulturní střediska v zahraničí. Ně­které z těchto činností přešly v průběhu let do Jiných podniků a institucí. I to Je zákonité. Pro­tože jak se říká, co Je moc, to je příliš. Hlavní ediční oblasti však zůstaly a jejich míra je ne­malá. Vždyt Jen knižní produkce od r. 1945 činí co do počtu titulů trojnásobek prvních pětadva­ceti let a na tvorbě naši socialistické knižní kul­tury má Orbis podíl opravdu významný: 4900 publikací v nákladu téměř 49 miliónů výtisků. Kruh padesáti let se uzavřel. Nebyla to cesta rovná ani snadná. Tak jako jiní, t Orbis mnohdy klopýtl a zakolísal, vždy si však nakonec doká­zal uchovat svou tvář. Do nové padesátky vstou­pí s pevným odhodláním sledovat směr, který mu předurčilo již jeho jméno, cílevědomou cestu populárně vědeckého nakladatelství. Orbis v roce 1971 Jeho činnost probíhá dnes v pěti zásadních edič­ních oblastech, z nichž nejvýznamnější je KNIŽNÍ NAKLADATELSTVÍ. Jeho hlavním po­sláním Je popularizovat nejdůležitější obory naší i světové vědy a kultury, seznamovat s jejích principy, novými objevy a poznatky. Nejzávaž­­nější knižnicí této ediční oblasti je edice Stopy­­fakta-svědectví, která přináší nejlepší světová díla literatury faktu. Knižnice Pyramida chce po­stupně obsáhnout neJnověJšl poznatky vědy. Sbírka Knihy o přírodě seznamuje především obrazovou formou s krásami t zvířenou naši přírody. Zvlášt­ním úkolem mimořádného významu Je sedmtsvaz­­kové encyklopedické dílo Zeměpis světa. Známá edice Cesty provází čtenáře do krajin a za náro­dy i kulturami všech zemí. — Dalším výrazným typem edičního profilu nakladatelství Orbis Je vlastivědná literatura převážně obrazového cha-rakteru. Tvoří Jí světoznámá Jíž edice Pragensia a sbírka Naše vlast. Popularizaci umění se věnu­ji publikace z oboru výtvarného umění, architek­tury, divadla, filmu atd. Několik řad právnické literatury (Zákony, Učebnice, Praktické příručky) seznamuje odbornou t populární formou se vše­mi otázkami socialistické zákonnosti. CIZOJAZYČNÁ REDAKCE slouží vydáváním knih a časopisů v cizích řečech lepšímu pozná­vání naší vlasti ve světě. V 26 Jazycích, nejčastě- Jt v ruštině, němčině, angličtině, francouzštině, španělštině, polštině, maďarštině, srbochorvat­­štině, italštině, švédštině, finštině, portugalštině aj., informuje o všech stránkách současného ži­vota, historie l kulturních tradic našich zemí. VYDAVATELSTVÍ ČASOP1SO dodává čtenářům doma i v zahraničí více než 42 miliónů výtisků časopisů ročně. 1 tyto týdeníky, čtrnáctideníky a měsíčníky, kterých vychází v Orbisu celkem 51, plní ideové a vzdělávací úkoly především v popularizaci umění (Amatérská scéna, Amatér­ský film, Čs. fotografie, Čs. rozhlas, Čs. televize, Hudba a zvuk, Kino, Melodie, Taneční Itsty aj.), slouží široké síti světových pracovníků (Čtená*, Muzejní a vlastivědná práce, Ochrana přírody, Památková péče] a pofnáhají i odpovědným pra­covníkům našeho hospodářství (Demografie, Kontrola, Plánované hospodářství, Statistika aJ.J. Mezinárodním otázkám se věnuje časopis Mezi­národní vztahy, zatímco obrazové měsíčníky So­­ctaltstíčeskaja Čechoslovaklja, Sozialistische Tschechoslowakei, Im Herzen Europas, Czecho­slovak Life, La vie tchécoslouaque a Vita ceco­­slovacca informují o našem životě čtenáře o za­hraničí. NAKLADATELSTVÍ POHLEDNIC vydalo jíž více než miliardu barevných i černobílých pohlednic a celých souborů s nejrůznější tematikou: repro­dukcí obrazů, uměleckých i náladových snímků, pozdravů, pohlednic pro děti, hlavně však sním-ků krajových a místních. Ročně tu vychází l net třicet druhů obrázkových kalendářů, reprodukce, starých rytin a množství jiných uměleckých t propagačních obrazových materiálů. ODDĚLENI UZlTE GRAFIKY vydává Jíž tradič­ní plakáty, nástěnky a jiné obrazové materiály ke kulturně politickým akcím, událostem a vý­ročím. Velmi známé Jsou i nejmenší, přitom však nejmasovější grafické prostředky Informace, propagace t estetické výchovy — zápalkové ná­lepky, kterých vyšlo Již na 8 miliard. Na tyto činnosti navazuje i vydávání obrázkových mate­riálů pro děti, leporel, prostorových pohádek, pohádkových sešitků, omalovánek t vystřihová­nek, které přinášejí dětem zábavnou formou zá­kladní poznatky o přírodě, věcech a životě ko­lem nich. Malá přehlídka čísel Padesát let nakladatelství Orbis provází řada Čísel, která možná na první pohled nepůsobí nla jak závratně. Převeďme si Je však pro zajíma» vost do jiné podoby, do onoho kvizového »kdy-* by“ — jak docela jinak se budou jeviti Kdyby se papír, spotřebovaný pouze na dosa­­vadní knižní produkci Orbisu naložil na vlak, vznikla by vážná dopravní porucha. Kam také s takovým vlakem o 2000 desetitunových va­gónů? Kdyby se všechny knihy Orbisu navršily dd Jednoho sloupce v době, kdy Adrian Nikolajew vzlétl na Vostoku 3, mohl by si kosmonaut v nejvyšším bodě své dráhy (apogeum 251 km); přečíst knížky právě ve slavných dnech únoro» vého vítězství 1948. Zbytek produkce by čněl dále do výše, vysoko nad okraj Ionosféry. Kdyby se z jedné roční produkce časopisů Or­­bisu nadělaly papírové lodičky a vypouštěly se jedna za druhou po Dunaji do Černého moře á dále přes Dardanely a kdyby tyto lodičky ukáz­něně pluly určeným směrem, nebyli bychom ani v polovině — a již by první z nich připlouvaly od Hamburku do Prahy. Kdyby se z písmenek v této roční produkci ča­sopisů navlékl řetízek, vytvořil by celou síť po» lodníků a rovnoběžek kolem naší Země a ještě by bohatě zbylo. Kdyby si snaživý hošík chtěl z pohlednic Orbl» su vystavět domeček z karet, kdyby pracoval 8 hodin denně a nikdy žádnou nepřevrhl, vybudo­val by dům o 25 000 poschodích, vysoký 3500 m. Žel — tuto práci by ukončil v požehnaném věku 700 let. Kdyby zeměkoule chtěla mít z těchto pohled­nic opasek, třikrát by se jím přepásala a ještě by jí zbylo na šerpu přes prsa. Kdyby se ze zápalkových nálepek vydaných Orbisem vytvořila šňůra, mohli by po ní kosmo­nauti pohodlně vyšplhat na Měsíc. Našla se první publikace a Orbis dostal к svým padesátým narozeninám slíbenou jubilejní výsta­vu ve Staroměstské radnici. O jejím zahájení 2, dubna psala většina listů. Toto budiž tedy po­zdrav na rozloučenou. Dnes totiž výstava v Pra­ze končí: odtud se vydá na cestu do Brna, Kro­měříže a jiných měst a na podzim — do Berlína. A Orbisu do druhé padesátky hodně zdaru a Ú5pěChÚ- RICHARD KUBEŠ, ORBIS] IS Váženi pánové, V Brně dne 16. srpna 1926 František Halas ЖЩЁ1. / rbis 1921 PYRAMIDA . LrMII. O BB\S A921 A97A Ostředn! Vpravo: znaky Orbisu do roku 1971 Kresby Jaroslava Smolného Obálka Jo seta Сарка Morzinský paláe na Malé Strané

Next