Lidová Demokracie, duben 1971 (XXVII/77-101)
1971-04-22 / No. 94
22. dubna 1971 tIDOVÄ DEMOKRACIE ___________________________ 8tran* 8 Psář biografii Člověka, Jemuž je teprve pádetát, není tak nesnadné. Jsou tu matriky, rodné a domovské listy, vysvědčení a osvědCeni — a nejlepší svědectví o svém liootě vydá koneckonců on sám. Slaví-ll však abrahámoviny podnik, а к tomu nakladatelský podnik, le úkol letopísce svízelnější. Rodičů oslavence se nelze dopátrat, doklady 0 Jeho původu teil na dně sejfu některého ministerstva a svědectví, která sám vydal, jsou roztroušena v miliónech po celém světě. V případě Orbisu dosahují tato svědectví úctyhodného počtu 6727 publikací v nákladu 63 104 Ü0U výtisku. Pyramida knih. Dítě se rodí zpravidla z lásky dvou lidí — nakladatelství zpravidla z výnosu, usnesení, schůze. Podobně vznikl i Orbis krátce po první světové válce, v dubnu roku 1921. Do vínku dostal zvláštní úkol: povědět světu co nejvíce o nové, neznámé republice v srdci Evropy. Tuto myšlenku vyjadřoval t název Orbis (latinsky kruh, svět), z něhol vycházel t původní znak nakladatelství — zeměkoule. Při tomto poměrně úzkém a Jednoznačném záměru však nezůstalo; Jli v prvních letech se zákonitě rozšířil o úkol bezprostřednější, o to však závalnější: provázet našeho čtenáře po všech kontinentech a zemích světa, seznamovat s jejich historií t současností, přírodou, věděním a kulturou a přiblížit mu 1 malý, krásný svět naší vlastí. Od kolébky к pětadvacetinára První „sídlo“ Orbisu byla chlouba pražského baroka, Morzlnský palác na Malé Straně. Zní to hrdě, skutečnost však byla skromnější: několik místností v prvém poschodí. V r. 1924 přesídlilo nakladatelství do nového domu čp. 1896/46 v Praze na Vinohradech, kde je dodnes Jeho hlavní budova. Vzhledem к prvotním propagačním úkolům Orbisu Je pochopitelné, že Jeho počáteční produkce byla převážně cizojazyčná. Vydával časopisy Centralnaja levropa, L’Europe centrale, The Central European Observer, slavistický Prager Rundschau, z prvních českých periodik pak Radioamatéra, Radio-Journal a Zahraniční politiku. Prvním časopisem byl deník Prager Presse, jehož redakci tvořila skupina vynikajících osobností. Vedle šéfredaktora Arne laurtna to byli spisovatelé a překladatelé Greta Retnerová, Ota Piek a Pavel Eisner, národohospodář Karel Benda, sportovní redaktor Josef Läufer a}., především však spisovatel František Kubka, Jeden z nejvýznačněfšlch představitelů Orbisu vůbec. Hlavním těžištěm ediční činnosti bylo ovšem vydáváni knih. Počátky byly poněkud rozpačité — pevný ediční záměr se teprve hledal. Ale Již od r. 1921 se objevují první ediční řady Stopami dějin, Organizace a řízení, od r. 1923 proslulá edice Ars, kterou řídil Jaromír John, к těm pak postupně přistupovaly edice Radioamatérská knihovna, Knthy osudů a práce, V Evropě a za oceánem, Sociologická knihovna, Brána jazyků, Delta aid. Ale to se JIŽ dostáváme к roku 1926, který je v historii Orbisu Jako populárně vědeckého nakladatelství svého druhu základním kamenem. Předcházel tomu skromný dopis, který došel nakladatelství koncem léta: děkuji za příznivé vyřízeni mé žádosti. Přijímám veškeré Vaše smluvní podmínky. Nastoupím podle Vašeho přání 1. října t. r. Expozici velmi rád uspořádám, ale prosím, aby ml bylo sděleno přesné datum dne, kdy se mám dostavit. Nemohu v Praze delší dobu zůstat, neboť nemám к tomu finaněních prostředků. Dnes lze jíž těžko uvěřit, že Ještě před několika málo desítkami left byla dobrá kniha, která by poutavým způsobem zpřístupňovala tajemství vědy, bílou vránou. A Je podivuhodné, že to byl právě básník, kdo tento nedostatek vycítil. František Halas, člověk Jedinečných kvalit uměleckých i lidských, dokonale rozuměl českému čtenáři. Uměl najít nejen zajímavé téma, ale i skvělého autora, vymyslet přitažlivý titul i žáložku a získávat tak stále širší okruh zájemců o tento dosud tak málo známý a přece tolik potřebný typ publikací. Nemalou zásluhu má i na tom. že Orbis Již před lety začal vydávat I literaturu faktu (Jako např. Kruifova popularizační díla Bojovníci se smrtí, Loud mikrobů, Lid má právo žity aJ.J, dnes v celém světě nejčtenější literární žánr. Halas nebyl vlastně redaktorem v dnešním slova smyslu; byl propagačním pracovníkem, organizátorem, dlsponentem, v prvé řadě však skutečným tvůrčím mozkem celé ediční činnosti, které za svého téměř dvacetiletého působení dokázal vtisknout její zásadní populárně naučný charakter, který si nakladatelství uchovalo dodnes. Hledání pramene Co nebylo nijak obtížné и časopisů a prvních edičních řad, ukázalo se takřka badatelským dobrodružstvím pří pátrání po první knize Orbisu. Až do padesátých let nebyly tituly ještě postupně číslovány. Nelstarši pamětníci buďto již nežijí, nebo se ve svých vzpomínkách rozcházeli. Ale Orbis měl к abrahámovinám slíbenu jubilejní výstavu, a ta se bez jeho první knížky nemohla obejít. Zůstala Jediná možnost — archiv. Pro řadového pracovníka, zaujatého každodenním shonem kolem současně produkce, je to podivný, trochu tísnivý, rozhodně však vzrušující pocit vstoupit do tajuplné krypty, kde v temných regálech stojí mlčenliví svědkové práce Jeho předchůdců, tisíce knih, na něž čas den za dnem vrství roušku zapomenutí — a prachu. Co teď? První archivář Již dávno odešel do archivu Věčnosti a tajemství systému svých hieroglyfů na kartotéčních listech odnesl s sebou. Bezradně pátrám v šachovnici polic, až st povšimnu, že archivní čísla na svazcích začínají až kdesi od 3000. Je tedy Ještě Jiný, starší archtvt Znovu ke kartotéce — a Jíž držím v ruce správné zaklinadlo s heslem „Balík-sklep". A pak je to trochu Jako v zakletém zámku: podzemí, chodba, sklep, chodba, sklep, předsíňka a konečně zámek na dveřích „třinácté komnaty“, kam snad Již dvacet let nikdo nevstoupil. Připomíná to spíše skladiště nežil klenotnicí. Balíky až do stropu, převázané zčernalými provazy. Otvírám první, třetí, desátý . . . srdce každého milovníka knih by v té chvíli zaúpělo hříšnou touhou po zakázaném ovocí. Vždyt co teď beru do rukou, to Jsou skutečně poklady: první vydáni Mánesových Květin a Odkazu národu, Alšův Špalíček a všechna ostatní díla, Valéryho bibliofilie Mladá Parka s Maškovými litografiemi, fohňový Příběhy dona Quifota, Rllkův Můj domov, úžasná kniha Pět tisíc let sklářského díla •— a zase Greco, van Gogh, Tlntoreto, Rubens, mistři baroka a renesance, Zwetgův Romain Rolland ... a teď Již menší knížky, brožované, starší a starší: Jedna z prvních publikací „Bára l’enjant sauvage“ (Divá Bára), zde le třetí kniha Orbisu, Kazbundova Pout Čechů do Moskvy 1867 — a toto Je ona, malá šedozelená, ta opravdu první. Karel Čapek: WUR Čapkovo RUR v němčině Je tedy první článek předlouhého řetězu publikací. A která ho uzavírá? Tu netřeba hledat, Je Jí teprve týden. Knížka Karla JtráČka EL CAR VZPOMÍNÁ JZ historie dělnického agltpropu), vydaná к 50. výročí KSČ. Dvě knížky: Jedna varujíčl, druhá bojující — a mezi nimi vějíř let. A přece le pojí myšlenkové pouto. Náhoda? Snad, ale podivuhodně symbolická. Vždyt podobné náhody provázejí produkcí Orbisu v každém z těch padesátí roků. Nebyly vždy stejně Jasné, někdy Je bylo nutno alegoricky zašifrovat, ale vždy v nich byla upřímná snaha o uplatnění myšlenek skutečně pokrokových. Protože at působily na Orbis v oněch pohnutých dobách jakékoli vlivy, vždy se v něm našli lidé moudří a schopní, lidé odvážní a spravedliví. Do druhé pětadvacítky Po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou nabral Orbis zhluboka dech a pevně vykročil po nové cestě. Jeho produkce se znásobuje, její formy se množí. Jako národní podnik ve službách ministerstva informací a osvěty vydává ve velkých nákladech Košický vládni program, Budo-0 Lidtcích, o gen. L. Svobodovi, Smlouvu mezi ČSR a SSSR a jiné závažné dokumenty. Obnovuje nejlepší předválečné edice a zavádí nové. Vydává literaturu divadelní, filmovou, fotografickou 1 právnickou, vydává výtvarná díla i hudebntny, reprodukce uměleckých děl, pohlednice, maoy a průvodce. Dováží zahraniční ttsk t publikace, zřizuje nádražní prodejny, později buduje i československá kulturní střediska v zahraničí. Některé z těchto činností přešly v průběhu let do Jiných podniků a institucí. I to Je zákonité. Protože jak se říká, co Je moc, to je příliš. Hlavní ediční oblasti však zůstaly a jejich míra je nemalá. Vždyt Jen knižní produkce od r. 1945 činí co do počtu titulů trojnásobek prvních pětadvaceti let a na tvorbě naši socialistické knižní kultury má Orbis podíl opravdu významný: 4900 publikací v nákladu téměř 49 miliónů výtisků. Kruh padesáti let se uzavřel. Nebyla to cesta rovná ani snadná. Tak jako jiní, t Orbis mnohdy klopýtl a zakolísal, vždy si však nakonec dokázal uchovat svou tvář. Do nové padesátky vstoupí s pevným odhodláním sledovat směr, který mu předurčilo již jeho jméno, cílevědomou cestu populárně vědeckého nakladatelství. Orbis v roce 1971 Jeho činnost probíhá dnes v pěti zásadních edičních oblastech, z nichž nejvýznamnější je KNIŽNÍ NAKLADATELSTVÍ. Jeho hlavním posláním Je popularizovat nejdůležitější obory naší i světové vědy a kultury, seznamovat s jejích principy, novými objevy a poznatky. Nejzávažnější knižnicí této ediční oblasti je edice Stopyfakta-svědectví, která přináší nejlepší světová díla literatury faktu. Knižnice Pyramida chce postupně obsáhnout neJnověJšl poznatky vědy. Sbírka Knihy o přírodě seznamuje především obrazovou formou s krásami t zvířenou naši přírody. Zvláštním úkolem mimořádného významu Je sedmtsvazkové encyklopedické dílo Zeměpis světa. Známá edice Cesty provází čtenáře do krajin a za národy i kulturami všech zemí. — Dalším výrazným typem edičního profilu nakladatelství Orbis Je vlastivědná literatura převážně obrazového cha-rakteru. Tvoří Jí světoznámá Jíž edice Pragensia a sbírka Naše vlast. Popularizaci umění se věnuji publikace z oboru výtvarného umění, architektury, divadla, filmu atd. Několik řad právnické literatury (Zákony, Učebnice, Praktické příručky) seznamuje odbornou t populární formou se všemi otázkami socialistické zákonnosti. CIZOJAZYČNÁ REDAKCE slouží vydáváním knih a časopisů v cizích řečech lepšímu poznávání naší vlasti ve světě. V 26 Jazycích, nejčastě- Jt v ruštině, němčině, angličtině, francouzštině, španělštině, polštině, maďarštině, srbochorvatštině, italštině, švédštině, finštině, portugalštině aj., informuje o všech stránkách současného života, historie l kulturních tradic našich zemí. VYDAVATELSTVÍ ČASOP1SO dodává čtenářům doma i v zahraničí více než 42 miliónů výtisků časopisů ročně. 1 tyto týdeníky, čtrnáctideníky a měsíčníky, kterých vychází v Orbisu celkem 51, plní ideové a vzdělávací úkoly především v popularizaci umění (Amatérská scéna, Amatérský film, Čs. fotografie, Čs. rozhlas, Čs. televize, Hudba a zvuk, Kino, Melodie, Taneční Itsty aj.), slouží široké síti světových pracovníků (Čtená*, Muzejní a vlastivědná práce, Ochrana přírody, Památková péče] a pofnáhají i odpovědným pracovníkům našeho hospodářství (Demografie, Kontrola, Plánované hospodářství, Statistika aJ.J. Mezinárodním otázkám se věnuje časopis Mezinárodní vztahy, zatímco obrazové měsíčníky Soctaltstíčeskaja Čechoslovaklja, Sozialistische Tschechoslowakei, Im Herzen Europas, Czechoslovak Life, La vie tchécoslouaque a Vita cecoslovacca informují o našem životě čtenáře o zahraničí. NAKLADATELSTVÍ POHLEDNIC vydalo jíž více než miliardu barevných i černobílých pohlednic a celých souborů s nejrůznější tematikou: reprodukcí obrazů, uměleckých i náladových snímků, pozdravů, pohlednic pro děti, hlavně však sním-ků krajových a místních. Ročně tu vychází l net třicet druhů obrázkových kalendářů, reprodukce, starých rytin a množství jiných uměleckých t propagačních obrazových materiálů. ODDĚLENI UZlTE GRAFIKY vydává Jíž tradiční plakáty, nástěnky a jiné obrazové materiály ke kulturně politickým akcím, událostem a výročím. Velmi známé Jsou i nejmenší, přitom však nejmasovější grafické prostředky Informace, propagace t estetické výchovy — zápalkové nálepky, kterých vyšlo Již na 8 miliard. Na tyto činnosti navazuje i vydávání obrázkových materiálů pro děti, leporel, prostorových pohádek, pohádkových sešitků, omalovánek t vystřihovánek, které přinášejí dětem zábavnou formou základní poznatky o přírodě, věcech a životě kolem nich. Malá přehlídka čísel Padesát let nakladatelství Orbis provází řada Čísel, která možná na první pohled nepůsobí nla jak závratně. Převeďme si Je však pro zajíma» vost do jiné podoby, do onoho kvizového »kdy-* by“ — jak docela jinak se budou jeviti Kdyby se papír, spotřebovaný pouze na dosavadní knižní produkci Orbisu naložil na vlak, vznikla by vážná dopravní porucha. Kam také s takovým vlakem o 2000 desetitunových vagónů? Kdyby se všechny knihy Orbisu navršily dd Jednoho sloupce v době, kdy Adrian Nikolajew vzlétl na Vostoku 3, mohl by si kosmonaut v nejvyšším bodě své dráhy (apogeum 251 km); přečíst knížky právě ve slavných dnech únoro» vého vítězství 1948. Zbytek produkce by čněl dále do výše, vysoko nad okraj Ionosféry. Kdyby se z jedné roční produkce časopisů Orbisu nadělaly papírové lodičky a vypouštěly se jedna za druhou po Dunaji do Černého moře á dále přes Dardanely a kdyby tyto lodičky ukázněně pluly určeným směrem, nebyli bychom ani v polovině — a již by první z nich připlouvaly od Hamburku do Prahy. Kdyby se z písmenek v této roční produkci časopisů navlékl řetízek, vytvořil by celou síť po» lodníků a rovnoběžek kolem naší Země a ještě by bohatě zbylo. Kdyby si snaživý hošík chtěl z pohlednic Orbl» su vystavět domeček z karet, kdyby pracoval 8 hodin denně a nikdy žádnou nepřevrhl, vybudoval by dům o 25 000 poschodích, vysoký 3500 m. Žel — tuto práci by ukončil v požehnaném věku 700 let. Kdyby zeměkoule chtěla mít z těchto pohlednic opasek, třikrát by se jím přepásala a ještě by jí zbylo na šerpu přes prsa. Kdyby se ze zápalkových nálepek vydaných Orbisem vytvořila šňůra, mohli by po ní kosmonauti pohodlně vyšplhat na Měsíc. Našla se první publikace a Orbis dostal к svým padesátým narozeninám slíbenou jubilejní výstavu ve Staroměstské radnici. O jejím zahájení 2, dubna psala většina listů. Toto budiž tedy pozdrav na rozloučenou. Dnes totiž výstava v Praze končí: odtud se vydá na cestu do Brna, Kroměříže a jiných měst a na podzim — do Berlína. A Orbisu do druhé padesátky hodně zdaru a Ú5pěChÚ- RICHARD KUBEŠ, ORBIS] IS Váženi pánové, V Brně dne 16. srpna 1926 František Halas ЖЩЁ1. / rbis 1921 PYRAMIDA . LrMII. O BB\S A921 A97A Ostředn! Vpravo: znaky Orbisu do roku 1971 Kresby Jaroslava Smolného Obálka Jo seta Сарка Morzinský paláe na Malé Strané