Lidové Noviny, srpen 1990 (III/125-151)

1990-08-16 / No. 138

SPORT K. Matz: „S ekonomikou je to jako s dítětem. Než začne běhat, musí se naučit chodit, jinak si rozbije nos” Puma konkurenci potřebuje! Rodiče se v té dobd definitivně rozešli a pětiletý KURT MATZ odjel z rodné Vidně na prázdniny k babičce do Krkonoš. A zůstal zde dalších jedenadvacet let. Stačil se oženit, vyhrát mistrovství republiky v běhu na lyžích, nakouknout do naší i rakouské reprezentace, vystudovat s autogramem Oty Šiká v indexu vysokou školu ekonomickou, nabýt í ztratit hezkou řádku iluzí. V době, kdy z ideálu Pražského jara zbylo jen pár pošlapaných střepů, byl předvolán na Bartolomějskou: „jseš Rakušan, pro nás nežádoucí, a do týdne opustíš republiknl“ Měl manželku, udýchanou škodovku, pár šilinků v kapse a vídeňský původ. Takže do Vídněl Nikoho tam neznal a nikdo neznal jeho, v šestadvaceti to však člověk tak nebere. S inženýrským diplomem začínal |ako „holka pro všechno“ n jedné malé firmy v Horním Rakousku, specializující se na lyžařské propriety. Pak přišla nabídka od Kneisslu. Prokousával se ztěžka. Ale vytrvale. Diky znalosti ruštiny- pomohl navázat kontakty se sovětskými lyžařl-běžcl, přes svého kamaráda Kodeše získal tip na talentovaného mladička Ivana Lendla, ze zlmni olympiády v roce 1980 v Lake Placid přivezl pak (Irmě tááákovou kupu medaili. Pak Kneisslu začíná trochu docházet dech, ztrácí pozice, jde postupně ke dnu. Půl roku se ho K. Matz snaž! 1 svými penězi udržpt pod kyslíkem. V Německu se však v té době ujímá kormidla renomované Pumy dr. Woltschátzke, jeden z najlepších amerických sportovních manažerů. Matze dobře zná a háže mu laso. Kývnul. Už tří roky má u Pumy na starostí reklamu, vývoj, výrobu a distribuci špičkového zboží, se zaměřením hlavně na tenis a se „srdeční” specializací na Československo ... — Co je poválečný vrcholový sport sportem, vždycky sonpeřila Puma a Adldasem. Přestože (či právě protoř), že v čele obou lírem stáli rodní bratři. V poslední době ovšem jakoby Adidas začal ztrácet dech, dostává se do velkých problémů a v současnosti už dokonce osmdesát procent akcii firmy vlastní známý franconzský podnikatel Tapte... „Doba jde hrozně rychle dopředu a viechny nás trochu předběhla. Adidas to odnesl nejvíc, protože byl největší a nejsilnější. A velký kolos vždy reaguje na změnu situace mnohem obtížněji.” — V čem vás doba předběhla? „Sportovní marketlnk se od základu mění. Sport se začíná prodávat jako každé jiné zboží, jedná se o obrovský byznys a jde jen a jen o peníze — af už se nám to libí, nebo ne. Nastává proto doba úzce specializovaných agentur, které zboží na vysoké profesionální bázi prodávají. Puma čl Adidas jsou nuceny se upnout jen na jedinou věc a v ní se snažit být maximálně úspěšní a silní. A dodávat oněm agenturám špičkové výrobky. Sám už nikdo na všechno stačit nemůže. To máte Jako ve formuli jedna. Honda dodá motor, ale právě jen ten motor a nic víc.” — Vy se angažujete předevllm na poli sportovní reklamy, změny určitě nastaly i zde ... „Kdo zůstane stát, prohrává. Stel ně jako třeba Borg by dnes len těžko uhrál v Praze při Czechoslovak Open druhé kolo, jde vývoi ‘vpřed l ve sportovní reklamě, ještě na přelomu 70. a 80. let se sportem zaobíralo jen pár renomovaných firem, především sportovních výrobců. Dnes je sport Ideální podnikatelská a reklamní činnost, jasný prim už hrají velké průmyslové konglomeráty z USA, Japonska, naftové společnosti, automobilky, výrobci elektroniky, prostě kolosy, které svou podstatou nemají se sportem vůbec nic společného. My hrajeme druhé, třetí, možná čtvrté housle. Pro nás Jsou tři milióny marek hodně, pro takový Siemens ...“ — To zní téměř fatalistickyl „Ne. jak jsem řekl, musíme jít cestou úzké Specializace, případně spojovat síly, slučovat se. Měnit taktiku, rychle reagovat. Puma se například dříve z hlediska reklamy zaměřovala hlavně na Individuality, špičkové sportovce. Dnes se spíše snažíme spojovat svoji značku s určitým druhem sportu, soutěžemi typu Davlsova poháru. Sázka na |ednotllvce je už příliš riskantní. Když sponzorujú Davls-cup. je mi v podstatě jedno, kdo vyhrale. protože u toho Puma vždycky bude.” — Některé individuality jste sl ovšem I v tenise přece jen ponechali. Skoffa, Kordu, ale třeba I Šmída ... „jedničkou je ale pořád Uecker. Sice ho už nesponzorujeme. ale stále hraje s naší raketou, protože mu sedl nejlépe a celý svět to ví. A my za to nemusíme platit ani dolar! Šmíd? Výkonnostně už trochu odchází, ale mezi tenisty má pověst nejlepšího profesionála všech dob. Myslím z hlediska přístupu k plnění povinností. Navíc se jedná o oblíbeného člověka, s velkými kontakty, inteligentního. Pro firmu má smysl jen všestranná osobnost, která nejen umí vyhrávat zápasy, ale umí I promluvit, chovat se ve společnosti, prostě reprezentovat a být pro lidi všestranně zajímavý. Osobnost na kurtě I mimo něj.” — Pnma byla Jednon z prvních firem, která z hlediska reklamy investovala i do čs. sportovců a nynf nemám na mysli |enom reprezentanty, n nichž je zájem zahranič-' nich sponzorů pochopitelný, ale kupříkladu ligová fotbalové týmy jako plavia, Trnava čl Baník Ostrava. Nebyla podobná investice zbytečná? Z hlediska prosazeni na trhu se vám to nemohlo vyplatili „jistě, jednalo se o jakési pirátství, dávali jsme peníze a nevěděli. zda se nám jinými cestami vrátí čl ne. Ovšem v byznysu nemůžete neriskovat a přemýšlet jen o dnešku, je třeba myslet i na budoucnost.” — Možná jste ovšem trochu paradoxně doplatili na to, že zatímco vy |ste st pozici roky připravovali, dnes se do Ceskoelovenska hrne řada dalších firem a pro vás konkurence notně vzroste... „Konkurence je solí podnikání! Musíme se s ní vypořádat linde ve světě, nejinak tomu bude I u vás. My Jí dokonce potřebujeme. Kdybychom zde byli sami, utrpí Image naší značky, objeví se spekulace, že jdeme na chudý československý trh, protože se bojíme silného západního. U vás je dost prostoru pro všechny, bez konkurence nejsou nápady, nemáme se s kým vzájemně myšlenkově .oplodňovať. Samozřejmě, že jsme rádi, když třeba při tenisovém Czechoslovak Open budeme ve společnosti firem, které nám svým zaměřením 1 výrazem bytostně „nepřekážejí”, když bude v Praze Volkswagen čl Siemens, je to pro nás lepší a snazší, než když se budeme prát s Pro Kennexem. 1 když 1 s ním konzultujeme různé věci, radíme se, protože — ač v samotném závěru jsme na sebe zlí a jdeme proti sobě — není myslitelné si nějakou přehnanou řevnivostí a podrazy zničit trh. který Je pro nás oba výhodný.” — Hodně sa v poslední době hovoří o važf spolupráci a Botanou Skuteč, která dalát dobu jednala s Baťou, nakonec ovšem zvolila váa. „To není přesné, že zvolila nás. My tady budeme vyrábět sportovní boty, kromě nich se ovšem může z Botany produkovat I jiná obuv.” ' — Smlouva už byla podepsána? „Už už je na spadnutí. Chceme začít se čtyřmi druhy výrobků, již o vánocích by mělo být pér kousků v obchodech.” — V jaké cenové relaci? „Přesně zatím nevíme, |e ovšem lasná. že musí být prodejné, že cena musí odpovídat peněženkám spotřebitelů, jinak by to nemělo smysl. Nechceme zákazníka oškubat. ale získat ho, a hlavně udržet. Základ dobrého byznysu |e serióznost. My sl nemůžeme dovolil, aby československý zákazník přijel do Německa, a to dnes není žádný problém, a po návratu řekl. že Isme podvodníci a zloději. Nemáme zá jem o bleskový kšeft a pak se vy tratit. Máte takové hezké přísloví — méně někdy znamená více.” — Vaše snaha o navázáni kontaktů a možnosti podnikat na československém trhu prý nebyla bas problémů. Rada zahraničních podnikatelů zastává názor, že naše byrokracie stála pracnja, že předpisy a zákony jsou pořád neskutečně nepružné, že vláda a parlament nereaguje dost rychle na požadavky doby... „já si to nemyslím. Samozřejmě, že problémy |sou. že procházíte časem dětských nemocí. Ale když se dítě narodí, také hned neběhá, napřed. se musí naučit chodit. A když ho nullte do běhu. upadne a může st rozbít nos. K vám se dnes hrnou stovky a tisíce dobrodruhů. |á se vůbec nedivím. Ze vláda nespěchá. Mohlo by se jí to šeredně vymstít. Musíte se připravit l vy domu. vychovat vlastní ekonomy, právníky. manažery a ne se nechat spolknout cizinou, jsem ekonom a podle .mého jedná ministr Klaus velíce uvážlivě, je naivní se domnívat. že za dva roky bude v Československu stejná životní úroveň jako v Německu, máte ale šanci, takou nikdy nikdo na světě ještě neměl. Začít llnak. a. zároveň se vyvarovat chyb. které udělal Západ. Ani v Německu. Rakousku čl Americe není všechno Ideální. Hlavně nikoho nekopírovat, to už se vám vymstilo jednou. Rozhlížet se a dělat sl vlastní názory. Jistě budou problémy, ale když není problém, není co řešit. To je jako ve sportu. není umění vyhrát zápas, když vám to jde. ale když v prvním poločasu prohráváte třeba 0:3.” — Dnes to však spiše vypadá, jako by někteří čekali, že sudí foukne čtyři penalty a ml uhrajeme alespoň plichtu . .. „|á |sem v Československu žli dlouhou dobu na to. abych poznal, co ve vašich lidech je. Čtyřicet lei byl tento národ učen krásí, přetvařoval se. lhát, myslel jen na sehe, ale vrozenou chytrost a moudrost •/. něj nikdy nikdo nevypudil. Hlav ně je dnes nutné, aby znovu začaly pláli! hodnoty jako pravda, práce, zákon, láska. čest. ale I lež. přetvářka. Prostě se opět naučit rozlišovat a pojmenovat věci pravými Imény. I když to třeba bolí. Porážka nakontjc^ bolí vždycky, ale poučit se z ní u neopakovat chyby — v tom je velikost. Vás |e> patnáct miliónů a máte nn^čem stavět, má te tradice — co mají říkat třeba v SSSR? Lidé dnes mohou cestovat, učit se. porovnávat, být kritičtí ke všemu i sami k sobě. Osobně sl myslím, že v Ceších a Slovácích je skrytý ohromný potenciál, určitě větší než u Rakušanů. A to — věř te my — neříkám jen proto, že se Ijavíme v Praze a vy jste Cech.” — Ani proto, že vaše firma chce v Československu |iodnlkat? A to určltč nejen z důvodů, že se otvírá možnost poměrně řídce naplněného trhu. ale I vzhledem k velmi levné pracovní síle. Právě proto jste šli přece před lety do Tcbaj-wann čl Singapuru . .. „listě, budeme vyrábět I na vývoz. ale hodnotu pracovní sily se dříve čl později stejně vyrovná. Zu takových 5—7 let bude v podstatě ledno. jestli vyrábíme ve Francii čl Československu.” — Váš optimismus by chtěl u nás zřejmě sdílet kde-kdo ... „jsem manažer a ten je placen za to. že umi předvídat. Když se mýlí často a v zásadních věcech, tak ho zaměstnavatel propustí. A to já bych nerad.” n ZDENĚK ŠUSTR Boria Becker coby tenisová veličina a Jajt raketou hraje pořád ... sice už od Ilrmy Puma odeiel, ale (Foto: CTK/AP) Pět měsíců Alexander Marček v USA plaval, učil se angličtinu a díval se kolem sebe „Nál odjezd do USA vlastně urychlily listopadově události. Před:tm nám házeli pod nohy různé administrativní klacky, argumentovalo te například tím, že nemáme s USA culturnl smlouvu, a tudíž nás nemohou vyslat, pak zase nebyly na Dv ČSTV oficiální zvací dopisy z tmerlckě strany, a tak to pokračo/alo. Po listopadu se vše podařilo isplělt a na náklady svazu jsme mohli koncem ledna odletět.” — Jaká byla vůbec aůplá važebo unerlckfibo pobytu? „Ubytovali nás u jedná rodiny v ’leasmore, což bylo v těsné bllzkos- 1 sídla plaveckého klubu. Tam jsme ;e také připravovali, protože s unl■erzltnlm týmem Berkeley to ne do. nebof jsme nebyli studenty, •oučasně jsme s Markem Ranlšem Ondra Bureš, se připravoval linie) pilně studovali angličtinu, aby hom zvládli takzvaný TOEFL, což sou jazyková zkoušky pro cizince-. lUtné ke vstupu na univerzitu.” — |ak |ats dopadli při zkouškách? „První termfn 6. dubna jsme netíhli. Marek pak zkoušky zvládl v větnu. Já až v červnu.” — Co to v praží znamená? „Koncem srpna se vracíme do Stá-1. kde budeme studovat na unlver- Uě v Berkeley. Studium je čtvřlei, přičemž budeme plavat, takže ude pořádnou makačkou zvládnout boji. Rodiče nám samozřejmě nelohou studium platit, a tak bude odně důležité, abychom měli dobý studijní průměr, na který je váánó stipendium 1 možnost trénlnu. já bych chtěl při studiu navéat na první rok studia u náš nu SE. kde Jsem se zabýval finanční roblematikou.” — Studovat na americké univerzitě i leště k tomu tvrdě trénovat, to si dost tronfáts. Nemáte obavy, že I přes složené skoněky môžete mit problémy s (stykem? „Problém jsme zpočátku měli .: výslovností. Přestože jsme znali slova, nevěděli Jsme často, o Čem je řeč. Díky četbě a sledování televize Jsme ale 1 místní výslovnost vstřebávali.” — Máte zkaženosti z přípravy doma. Jak vám chutnala dřina v amerických basčnech? „Ze všeho nejhorší bylo vstáváni. V pondělí, úterý a ve čtvrtek jsme začínali v pět ráno. což znamenalo vstávat před půl pátou, sobota byla příjemnější, něhot se zahajovalo v půl sedmě. Ve středu a v pátek Isme Irěnovall odpoledne, ze všeho nellepšf byla neděle, kdy jsme měli volno." — To je hezké, ale neodblhe|me a vrafme se k vašemu deonlmo chlebíčku. Tedy téměř dennímu ... „Největší změnou, které jsem se musel během dvouhodinového tréninku přizpůsobil, byly 25 yardó dlouhé bazény, kde se mistní plav cl přlpravuli v zlmni sezóně. Hod ně záležf na (acbnlcn obrátkv. pro tože když |l člověk zvládne, je sko ro v polovině bazénu. V jednom tréninku jsem naplaval osm až deset tisíc yardů, ale Hni ml to nepřišlo, protože trenér dokázal po byt ve vodě zpestřit. A když už jsem ,vadl‘, věděl pokaždé, jak nás vyhecovat." — V podstatě jste neměl finanční problémy. |ak na tom byli ti plavci, kteří trénovali s věrni? „Byli závislí na rodičovském rozpočtu. Rodiče plat! trenéra, oblečeni, ubytováni, cesty na závody, prostě všechno. Velkým motivem je pro každého dostat se na univerzitu. kde |sou podmínky přlznlvěl ší. Ani tam ale není život růžový, nebot každý vysokoškolák sl musf hlídat sludljnf průměr. Nejen kvů II stipendiu, ale také proto, aby jej univerzita byla ochotná uvolňovat oa závodyl” — Během amerického pobytu jaté měl motnoat nahlédnout I do kuchyně plaváni v USA. |aké je vůbec jeho postaveni v hierarchii estátních sportů? ..Nnnf ani zdaleka lak populární, jako třeba baseball, basketbal nebo americký fotbal, atmosféra na závodech |e však skvělá, jn to dáno I lim. že kolem bazénů se loči spousta nadšenců, nebof plaváni jc až na trenéry, kteří jsou za prácí placení, záležitostí dobrovolnou.” — U nés ovšem vládne představa, še americké plaváni je postaveno na tvrdé profesionalizaci — „To |e právě velký omyli Ve Státech naopak existuje velice silné hnuti proti profesionalizaci plaváni. Takový Biondi sice vydělal za loěskv rok milión dolarů při růz nych besedách a televizních vystoupeních. nesmi však na tyto peníze sáhnout, protože jde o finance, pro II nimž |e právě celá kampaň zaměřena nejvfce. A tak je Biondi vlastně milionář, qje přitom nevi, co a jak bude dál .,. Vystudoval, rodiče ho podporovat nemohou, on má na kontě milión, ale použit těchto peněz nemůže . . . Proto právě on vystupuje proti zmíněnému hnuti nejvehementnějl, ale je otázkou, jak uspěje. Američané jsou totiž v otázkách profesionálního plaváni konzervativní. V tomto směru |e velký rozdíl- mezi USA a Kanadou ... Géry například vytvořil na závodečh v Anglii nejlepšf světový výkon, zinkasoval 16 tisíc dolarů, a protože je Kanaďanem, mohl |n okamžitě použit.” — Za několik dnů se budete do USA vracel. Vile, co vás čeká a do čeho vůbec (dole? „To. co jsem prožil za několik iněsicó. byla dobrá škola, ale to. co mě čeká, bude tvrdši. Systém ame rlckých univerzit Je zaměřen na výchovu samostatného člověka, což jc pro můj další život velice prospěš né. Musím sl hlfdat sludljnf průmér. vybíral předměty a složil zkoušky tak. abych splnil určitý .bodový liinll za semestr. V lom ml nikdo neporadí, záleží čistě na mně. Musím se naučit hospodařit se sil pendlem tak. abych sl správně roz ložil výda|e na školu, na stravu zajistil sl bydleni. Prostě skutečná škola života. A navfc. univerzito v Berkeley patfi k velice významným v celých Státech. Vyšlo odsud hodně skvělých plavců v čele s Blon-. dim, trénuje zde Norton Thornton, v plaváni světová kapacita. To tc obrovské lákadlo a motiv součas ně." — Takto bet obav? „Když má člověk obavy, nikdy nic nedokáže.” □ MICHAL STĚPANOVSKÝ Byla to škola Kterému plavci ae naskytne možnost trénovat v USA? Kdo má možnost připravovat se tam, odkud vyšlo tolik veUkánA světových bazénů a světových rekordmanů vůbec? Tam, kde ca můžeme od plavecké velmoci v mnohém ačlt, abychom pozvedli ůroveů našeho plaváni? Možnost vydat ae několik měsíců za oeeůa dostaU tři naši plave!, mezi nimiž byl i jedenadvacetiletý Alezander MÁRČEK z Vš Praha. Vznik akce provázela aktivita Ca. reprezentačního trenéra Daniela Machka. jenž ae zná již vice než deset let s Richardem Thorntonem, synem trenéra, který připravoval několikanásobného olympijského vitéze Matte Biondiho. Richard Thornton trénnje na univerzitě v Berkeley e společně z Danielem Maohkem ae dohodli na možnosti, aby někteří naži reprezentanti mohli trénovat v -kluba Sen Romon I Veliye Livermore Aquatics, nedaleko San Franciska. (a další čeká...) >N Strana 14 / IR. srpna 1990"