Noviny Vnitřního Obchodu, 1968 (XV/1-52)
1968-03-22 / No. 12
NOVINY 22. března 1968 vnitřního obchodu Týdeník MVO a OS pracovníků obchodu ** 12 Z OBSAHU: Skončit s příštípkařením Pětkrát s diplomem Učený z nebe nespadl... Jinak mluvíme, jinak děláme Je dobré vědět... Solidnost i v obchodování Potravináři na lyžích Naše křížovka Stejní jako drtivá většina všech našich občanů se i pracovnici státního a družstevního obchodu přihlašují k výsledkům prosincového a lednové* ho pléna OV KSČ. Někteří, např. soudruh František Dvořák s Jednoty Prostějov, předseda OV OS našeho odborového svazu v tomto okrese, vytýkají, že Noviny vnitřního obchodu nepřinesly ještě informaci o tom, jaké stanovisko k současným závažným událostem zaujimá ústřední výbor našeho odborového svazu. Členové předsednictva OV OS v Trenčíně žádají, aby bylo urychleně svolána předsednictvo OV OS a zaujalo patřičné stanovisko k demokratizačnímu procesu našeho politického a veřejného žiyota, a tím i k situaci v odborovém hnutí. To se už mezitím stalo a stanovisko předsednictva uveřejňujeme nyní zároveň se zprávou, že se urychleně svolává plénum ústředního výboru. O co pracovníkům obchodu jde, to zřetelně vyplývá z rezolucí, které posíla-S ImW jí ústřednímu výbo■ I l i ru odborového sva- W 1 ■ zu i jiným orgánům W a v neposlední řadě i naší redakci. V rezoluci oborové komise GV OS Čedok se praví: »Oborová komise OV OS Čedok na svém zasedáni dne 12.—13. března vyslovila aktivní podporu závěrům lednového pléna OV KSČ. Neomezila se jen na vyslovení souhlasu, ale kriticky zhodnotila odborářskou práci v podmínkách oborového podniku Čedok, která byla poznamenána malou aktivitou a formálností. Odborové orgány neuplatňovaly vlastní stanoviska a nebyly rovnoprávným partnerem hospodářských orgánů, neměly vlastní program k důslednému hájení oprávněných zájmů pracovníků tohoto oboru. Komise konstatuje, že podstatný vliv na tento stav měl také celý systém práce našeho svazu a některých funkcionářů, kteří nehájili důsledně zájmy pracovníků obchodu jako celku, a připustili snížení společenského významu práce celého tohoto důležitého národohospodářského odvětví. Oborová komise očekává, že v dalším vývoji se uplatní důsledná ochrana a zabezpečení všech oprávněných zájmů pracovníků a s plnou znalostí problematiky budou kvalifikovaně řešeny všechny skupinové zájmy oboru. Bude nutno vytvořit nové podmínky pro skutečnou účast všech pracovníků oboru na celém procesu tvorby hospodářské a sociální politiky, na rozhodování o všech závažných problémech životních, materiálních i kulturních zá|jmů pracujících. V současné době jako jeden z hlavních úseků činnosti naši odborové práce je vytváření opravdových lidských vztahů mezi pracovníky a kolektivy. Oborová komise vytvořila svým jednáním prostor pro hodnocení odborové práce všech organizací a očekává zintenzívnění této činnosji v rámci celého oborového podniku Čedok. Komise ocenila kritičnost a otevřenost v jednání stranické skupiny pléna GRO a především vystoupení s. Pastyříka, který rezignoval na funkci předsedy GRO, čímž vyjádřil osobní podíl na nedostatcích, za něž je práce odborů kritizována. Rovněž si váží žádosti tajemníků GRO s. Kozelky a Paška o uvolnění z funkcí a odchod do důchodu. Oborová komise žádá, aby se stejný postup projevil u orgánů OV OS pracovníků obchodu a všech funkcionářů, kteří mají stejný podíl na kritizovaných nedostatcích.« Ve stejném duchu se vyjadřují v dopise pracovníci jednoty, LSR Rychnov nad Kněžnou, se sídlem v Kostelci nad Orlicí. Píší: »Zaměstnanci LSD Jednota Kostelec nad Orlicí považují za správně vyjádřit svůj názor na poslední události v naší republice. Máme zájem na úspěšném vývoji naší republiky, chceme nadále poctivě pracovat, a tak nejlépe pomoci při řešení vážných hospodářských problémů. Stavíme se proto na stranu nových pokrokových sil, které chtějí demokratickou cestou urychleně řešit chyby minulosti a nastoupit cestu skutečného hospodářského rozvoje, která přinese další růst životní úrovně všem poctivě pracujícím. Za jednu z příčin současných hospodářských potíží pokládáme i silnou, uměle administrativně vytvořenou monopolizaci výroby, kterou, zejména na úseku potravinářské výroby, pokládáme za jednu z brzd lepšího a kvalitnějšího uspokojování poptávky po základních potravinách. (Dokončen! na str. 2' Pracovníci obchodu Nová potravinářská samoobsluha v Čelákovicích architektonicky ladí s hotelem za ní. O prodejně píšeme podrobněji v článku Krása za mořem bláta, proto několik slov k hotelu. Patří podniku TOS, který zde pronajímá lůžka nejen svým svobodným zaměstnancům a obchodním partnerům, ale i obyčejným hostům, kteří hledají pěkný a cenově přiměřený nocleh. Kráso za molem mála Potraviny v Brandýse nad Labem patří k těm závodům, o nichž je v poslední době často slyšet. Naposledy — a opět dobře — o něm hovořili lidé 5. března, kdy se otevírala v novém sídlišti v Čelákovicích moderní samoobsluha. Na rozdíl od všeho, co dosud průmyslové městečko u Labe mělo, není nová prodejna hostem v přízemí domu, ale součástí samostatného areálu, k němuž patří ještě podnikový hotel TOS. Nová jednotka obchodu je největší v celém okrese Praha-východ a svými 200 m2 podlahové plochy patří k nejrozměmějším v celém Středočeském kraji. Sklady zaujímají plochu 214 m2 a počítají s paletizací. Nové »céčko« je v obchodní části řešeno jako jediný sál bez podpěrných sloupů, má vytápění ve stropě a přirozenou ventilaci. Prostor při stěnách patří masu a uzeninám, ovoci a zelenině, třetí samostatný úsek bude pak nabízet lahůdky. Navíc bude spojen s přípravnou oknem, což usnadní pohotovější reakcí prodavačky na přání zákazníků. Co do tržeb je přítomnost zatím dost skromná. Pro začátek počítá sedmičlenný kolektiv Václava Andrše se 400 000 korunami. Až vyrostou další domy, může se v samoobsluze při více zaměstnancích prodat za měsíc zboží za milión korun. Nová prodejna se chce stát zásobovacím středískerií nejen pro sídliště, ale i pro zákazníky z okolních vilek a rodinných domků. Chce však lákat velkým výběrem i lidi ze staré části města, kteří nelitují několika kroků a rádi nakupují v bezvadném prostředí. Nová jednotka se může pochlubit jednou zvláštností: nestává se pokaždé, aby kolaudace shledala tak málo závad jako zde a ještě tak nepodstatných. Pracovníci njladoboleslavské stavební správy n. p. Průmstav i všichni řemeslníci odvedli dobré dílo. jedna věc však přesto Čelákovickým radost kazí: cesta k prodejně vede doslova mořem bláta. Mořem, které je nejen velké, ale i hluboké. A není mnoho naděje, že se stav zlepší, než bude hotova celá plánovaná komunikace. Ledaže by podal pomocnou ruku městský národní výbor. Miroslav Voděra Prohlášení ÖV OS Předsednictvo ústředního výboru Odborového svazu pracovníků obchodu se na svém mimořádném zasedáni 14. března zabývalo současným stavem demokratizačního procesu v Revolučním odborovém hnutí ve smyslň výsledků prosincového a lednového pléna OV KSČ, jejichž význam pro další rozvoj naší společnosti zdůraznila předsedkyně OV OS již na V. plenární schůzi ústředního výboru ve dnech 28. a 27. února. V této souvislosti přijalo předsednictvo se souhlasem výsledky jednáni stranické skupiny Gstřední rady odborů a konstatovalo v souladu s rezolucemi z některých svazových orgánů a organizací, že nestačí pouze se k závěrům lednového pléna manifestačné přihlásit, ale že je třeba přistoupit k důkladnému posouzení a rozboru dosavadní činnosti svazu, zhodnocení jeho funkce a stanovení dalšího postupu. Proto se předsednictvo GV OS rozhodlo svolat na dny 3. a 4. dubna plenární schůzi GV OS, která projedná zásadní problémy odborové organizace na úseku obchodu a stanoví v nových podmínkách základní programovou linii a směrnice pro další činnost. Učni na zkušené V liberecké velkoprodejně Dunaj skončila čtrnáctidenní prase deseti učn& Státního obchodu ze Žitavy v NDK. Ověřovali sl u nás své znalostí češtiny, které se pilně očí, a seznamovali se s naší prodejní technikou. Při přípravě zboží i při vlastním prodeji si počínali hbitě, potíž jim působily pouze odpolední návaly kupajících. Patrně i proto, že největší samoobsluha v Žltaví trží sotva pětina toho, co Dunaj. Němečtí nčni rovněž upozornili při hodnocení na to, že u nich je v prodejnách více zaměstnanci!. V těchto dnech odjede do Žitavy na zkušenou deset dívek z libereckého závodu Potraviny. on Hotel v krásném prostředí Ve starobylém městečku Teplá, které leží mezi Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary, postavila Jednota nákladem tří miliónů korun nový hotel. Otevřela jej k Mezinárodnímu dni žen. Má 12 pokojů s čtyřiadvaceti lůžky a dvanácti přistýlkami, v přízemi je restaurace, taneční kavárna a výčep celkem s 250 místy u stolů. V letních měsících může dalších čtyřicet lidí pohodlně posedět na terase. V čele osmnáctičlenného kolektivu zaměstnanců nového hotelu je zkušený pracovník soudruh Petr Galac. Městečko Teplá je střediskem cestovního ruchu nejen pro svou polohu, ale i pro proslavenou knihovnu v klášteru z roku 1193 a pro půvabnou krajinu s nadmořskou výškou sedm set metrů a s mnoha rybníky. V. A. U ž tu stojí čtyři družstva v zákrytu — dvakrát sedm adeptů umění kuchařského a stejně tolik obsluhujících. Zazní soutěžní znělka, všichni vstávají — 28 děvčat a chlapců slavnostně zahajuje svou účast na ústředním kole STTM oborů kuchař a číšník. Vedoucí družstev představuji komisím jednotlivé členy, pak se představují členové soutěžního výboru a hodnotitelských komisí. Potom sl každý ze soutěžících (kromě vedoucích kuchařských družstev), kteří mají na starosti celou organizaci práce) losem zajistí svou dílčí práci v rámci úkolu celého družstva. Ted už tedy každý ví, zda bude zítra dělat minutky nebo hotová jídla, polévky, saláty, moučníky — nebo jaká bude jeho funkce »na place«. Kuchařům ]e část jejich jídelního lístku určena, část si navrhují sami a mají možnost uplatnit při tom speciality svého kraje, první starostí bude propočítat si potřebný materiál na zítřek. Pro obsluhující je prvním úkolem, který musí splnit před svým setkáním s hosty, úprava slavnostní tabule. Tak tedy do práce... V místnosti se mění mladé tváře. Přicházejí ti, kteří si svou soutěž právě odbyli, a kteří čekají na hodnocení, na poučné připomínky. Budou 0 nich diskutovat — hostitelské komise mají zájem na tom, aby nikdo neodcházel s hořkostí, která vyplývá z nedostatečného vzájemného objasnění. A tak se to odehrávalo v Národním domě v Praze na Vinohradech každý den v týdnu od 4. do 9. března. To ovšem byl vždycky jen začátek To hlavní se odehrávalo při poledním 1 večerním provozu v kuchyni a restauraci Národního domu. Člověk si přitom uvědomoval, jak velkou důvěru v mládež muselo mít vedení závodu, když jí na celý týden svěřilo svou klientelu. Tato důvěra rozhodně nebyla zklamána. Hosté naopak získali zajímavou obměnu jídelního lístku a většinou to byly právě krajové speciality, o něž byl největší zájem. A mladí jistě nikdy nezapomenou na přátelské přijetí všech, kteří v Národním domě pracují — at to byl šéfkuchař nebo myčka nádobí, děvčata v kanceláři nebo ředitel závodu M. Slabý, který se na ten týden stal i ředitelem soutěže. Tohoto týdenního zápolení se kromě zástupců komerčního pohostinství všech kraiů, účastnilo I družstvo vojáků — žáků Vojenské školy kuchařského dorostu v Zllině. I když na výsledcích jejich práce bylo 'Znát, že jim chybí v porovnání s ostatními ona zkušenost z restauračního provozu a znalost hostů, byli nesmírně oblíbeni pro svou pracovitost, snahu, bezvadné vystupování, kázeň a prvotřídní hygienu. Protože neměli partnery v obsluze, v rámci kolegiálni družby k nim nastoupilo družstvo učňů z Národního domu. Celková vysoká úroveň soutěže je velice potěšující, ale na druhé straně znamenala velké starostí pro hodnotitelské komise, protože tím pečlivěji musely zkoumat práci až do nejmenších detailů. O tom hovoří i skutečnost, že mezi prvním a posledním z obsluhujících jednotlivců je pouze rozdíl 39 bodů. To se promítlo i v hodnocení práce celých družstev — proto u těch nejúspěšnějších uvedeme l bodové ocenění:, V oboru kuchař byli nejlepší zástupci Východoslovenského kraje s 846 body, ale jen o šest bodů méně měli mladí z Prahy (940) a jen o čtyři body za Pražáky stáli učni ze Západoslovenského kraje (936). V soutěži obsluhujících družstev získala mládež ze západního Slovenska dokonce první místo (1110 bodů). Druzí byli Jihočeši (llb2), třetí Pražáci (1086) — ale protože čtvrtí byli jen o jediný bod za nimi, jmenujme i je: byli to obsluhující ze Severočeského kraje. A ještě alespoň několik jmen z předních míst v soutěži jednotlivců. Mezi kuchaři jsou na prvém a druhém místě dívky — Margita Čukašová a Terezia Rošková, obě z podniku Reštaurácie Košice. Další je Josef Sedlák z Interhotelu Bratislava, Jan Tarča z pražského Internationalu, Anna Šimková z RJ České Budějovice, Milan Desenský z RJ Plzeň-město, pak • - ...... i . . . se stejným počtem bodů Marie Hupšilová z RJ Prostějov a Ladislav Šťastný z Restaurací Liberec. A ted obsluhující: - Josef Slavíček z Interhotelu Bratislava, Mária Stanová z RJ 1 Bratislava a Olga Kováčové z téhož podniku; stejný počet bodů jako Olga má Jan Haikl z Interhotelu Č. Budějovice. Další dvojice se shodným počtem bodů jsou Božena Gregorová z RJ Pardubice a Rudolf Jurčík z hostitelského Národního domu (RJ v Praze 2) a třetí taková dvojice: Lýdie Knoppová z Interhotelu Bratislava a František Vlček z RJ v Č. Budějovicích. Nu, a závěrem se vraťme k titulku. Loni se totiž u nás v Mariánských Lázních uskutečnilo setkání učňů, kuchařů a číšníků. Mělo velký úspěch a podobné mezinárodní přehlídky se mají nadále pořádat každoročně vždy v jiné zemi. Letos to bude na rozhraní března a dubna v Budapešti a za naši republiku tam pojedou ti, kteří měli nejlepší výsledky v STTM. Tak tedy hodně úspěchů! Eva Pospíšilová „a vítězové pojedou do Budapeští