Rudé Právo, srpen 1970 (L/181-206)

1970-08-04 / No. 183

KOMENTUJEME Minulý týden byly zveřejněny podstatné části z pololetních zpráv federálního a obou národ­ních statistických úřadů. V nich bylo znovu potvrzeno to, co se již stalo neoddiskutovatelnou skuteč­ností: že čs. ekonomika se postup­ně konsoliduje. Zprávu federální statistiky jsme již v našem listě komentovali. Nebude snad bez užitku, vysloví­­me-li i několik myšlenek, jež se týkají rozvoje hospodářství v obou republikách. Nechceme se přitom pouštět do specifik, které v roz­voji ekonomiky obou republik existují (a nelze je podceňovat), ale spíš si chceme všimnout spo­lečných obecných tendenci a z nich především vyzdvihnout tu skutečnost, že čs. hospodářství je jednotným, integrovaným celkem. Povzbudivé je, že obě republiky dosahuji solidního tempa průmys­lové výroby, ovlivňovaného přede­vším intezifikačním činitelem — růstem produktivity práce. Dík tomu, že hospodářství se letos opět řídl závazným centrálním plánem, podařilo se uvést do sou­ladu jak v celé federaci, tak i v obou republikách jeden ze základních ekonomických vztahů — předstih produktivity práce před růstem průměrných výdělků. V obou částech federace je klid­nější vývoj vnitřního trhu a upev­ňuje se důvěra v naši měnu, což se projevuje mj. i tlm, že obyva­telstvo více spoří. Z negativních tendencí v hospodářství obou re­publik uveďme neuspokojivý vývoj investiční a zejména bytové vý­stavby, stále nízkou směnnost v průmyslu, a tím pochopitelně i ne zcela efektivní výužívání zá­kladních fondů. Lze říci, že překážkou úspěšněj­šího rozvoje čs. ekonomiky je do­sud nedostatečná kooperace a spe­cializace mezi jednotlivými výrob­ními celky. Integrujíc! roli v tom­to směru musí sehrát jednak stát­ní plán, jednak všechny tři vlády. Tak bude možné překonat i prob­lémy investiční výstavby, ale také v pracovních silách apod. Vychá­zíme z toho, že naše hospodář­ství je v zájmu nás všech jednot­né a pouze podle principu národ­ně územního jej dělíme a spra­vujeme ve dvou částech. Dosavadní zkušenosti s existenci federativního uspořádáni nasvěd­čuji, že v tomto pojetí musíme leccos ještě poopravit a domyslit. Ideojednolnou Silné dezintegrační tendence byly zvláště v roce 1988 a dobře si pa­matujeme, v jakém chvatu a pod tlakem jakých sil se často hleda­lo řešeni federalizace. Vyskytly se tehdy a byly prosazovány (a mnohde i realizovány) názory, že pravomoc federálních orgánů je jen odvozena od pravomoci orgá­nů národních, že hospodářsko-po­­litická opatřeni mohou být společ­ná jen tehdy, když se případ od případu na nich dohodnou obě národní vlády. Bohužel i dnes jsou slyšet ještě hlasy — v souvislosti s územními přesuny vytvořeného národního důchodu, což je ve světě také zce­la běžné nejen v měřítku vnitro­státním — o jakémsi »dopláceni« jedné části republiky na druhou. Dostali jsme například do redakce dopis tvrdící, že nás to bratrství přijde hodně draho. To jsou stará nacionalistické písničky. Na Slo­vensku mohou být názory obdobné. Nejde o žádné doplácení a nic po­dobného. jde o jednotný stát, 0 jednotnou ekonomiku. A podle toho věci posuzujeme a podle toho hospodaříme. Na tvorbě národního důchodu v jedné z národních republik se podlil i druhá národní republika a opačně. A přitom jisté je, že v minulosti ani dnes z titulu fede­­rativnlho uspořádáni našeho státu nedošlo ke sníženi životni úrovně ani ke zpomaleni tempa rozvoje národní ekonomiky v Cechách či na Slovensku. Naopak. Růst výroby 1 životni úrovně je všude patrný. Bude ovšem ku prospěchu nás všech, když po nabytých zkuše­nostech některé faktory fungová­ni federace i v oblasti ekonomiky zdokonalíme a dořešíme. Ostatně — jak informoval soudruh Husák červnové plénum ústředního vý­boru — 1 na těchto věcech se již pracuje a máji být do podzimu domyšleny, předloženy stranické­mu orgánu a později zakotveny zákonnou normou. MIROSLAV POLÍVKA P OZNÁ MК A ...AZSE UCHO UTRHHE Je mnoho lidí, kteří! v letech 1968—1969 zastávali různé, a nikoliv zanedba­telné funkce a neobstáli v nich. Někteří se přímo stali praporečníky pravi­čáků a je pochopitelné, že byli nejen vyloučeni ze strany, ale též museli odejít ze svých někdejších odpovědných míst. Dostávají však příležitost uplatnit se Jinde. Dostávají možnost pracovat ve prospěch socialismu. Někteří si uvědo­mují své chyby, omyly a s nápravou to myslí upřímně Jsou však 1 tací — a jsou naivní, jestli si myslí, že se to o nich neví — kteří se jakoby stáhli do ústraní, ale ve skutečnosti vytvářejí podivné klany »postižených«, »hrdinů« a slepují dohromady různé »svépomocné spolky«. Tato svépomoc spočívá např. v tom, že když někdo z nich pracuje v nějaké institucí či úřadě, už najde cestičku, aby tam nebyl sám, ale přišli za ním 1 jiní pravičáci. A jistě ne proto, aby lépe zvládli své nové pracovní úkoly. Řekněme přímo: Je přirozené, že v tomto státě má každý právo na práci, ale je nepřípustné, aby se pod rouškou pracovního zařazení znovu vytvářely protisocialistické grupírovky. To je věc všech vedoucích pracovníků v závo­dech a Institucích. -ja­ Komu čestná uznání vlády u odborů Důraz na využívání sdružených závazků ■ Význam brigád socialistické práce ■ Dar republice к 50. výročí vzniku KSČ PRAHA (ČTK) — Vláda ČSR a Česká rada odborových svazů schválily směr­nice pro II. etapu hodnoceni a veřejného oceňováni výsledků iniciativy pracu­jících v roce 25. výročí osvobozeni Československa Sovětskou armádou. Podle těchto směrnic budou nejlep­ším organizacím a závodům udělová­ny 1. a 9. května 1971 za výsledky do­sažené rozvojem iniciativy v roce 1970 čestné uznání vlády ČSR a Ústřední řady ČSROH s peněžitou prémií a čest­ná uznání vlády ČSR a České rady od­borových svazů s peněžitou prémií. Vláda ČSR a ČROS kladou důraz na využívání sdružených závazků, které napomáhají koordinovat činnost všech zúčastněných organizací při výstavbě bytů, energetických děl, pražského metra, v zajišťování dodávek strojů, zařízení a chemických výrobků pro ze-mědělství a stavebnictví a účelně při­spívají ke zlepšení životního prostře­dí obyvatelstva, zejména v průmyslo­vých centrech. Mimořádný význam se přikládá rozvoji brigád socialistické práce a péči o zlepšovatele a vyná­lezce. Příprava národohospodářského plá­nu na rok 1971 a rozvoj iniciativy pracujících к jeho realizaci v roce 1971 budou organizovány v duchu hes­la: »Náš dar republice к 50. výročí vzniku KSČ.« Vláda ČSR a ČROS se obracejí na všechny hospodářské a odborové or­gány, aby využily při stanovení kon­krétních úkolů a cílů takové formy pracovní a tvůrčí iniciativy, ve kte­rých se mohou nejlépe uplatnit schop­nosti a dovednost dělníků, techniků, inženýrů, vědeckých i výzkumných pracovníků jak ve výrobní, tak i v ne­­výrobní oblasti. U hotelu Parttzán na Tálech v srdci, Nízkých Tater. Foto L. DENES • RUDĚ PRÁVO V úterý 4. srpna 1970 fkaúda úd WádHtú Kraj pod Doupovskými horami, vy­šňořen zelenoilatými fábory chmele, netrpělivě čeká na den, až začne »Vavřinec nahazovat lopatou«. Deset dní rozhodne o mnohém. Ne však o všem, nebot za jakostí chmele vězí mimo počasí i odpovědnost a lopota mnoha zdejších pracovitých lidí. Tento kout Cech má svou zvláštní, osobitou romantiku. Kolem dokola cest jsou rozsáhlé lesy chmele, z nichž sálá nahořklá vůně, zeleň se tu snou­bí s červenou půdou a sem tam proté­ká potok. U jednoho jsem se zastavil. Není divu, že tenhle má název Zlatý. Vždyí právě okolo něho roste nejvyhledá­vanější chmel — pro svoji jemnost a vysokou pivovarskou hodnotu. Vesnička и potoka nevlastní již tak romantické jméno. Veletice. A přece lze i zde nalézt kus romantiky. Slova teta Magda neboli Magdaléna Klokoč­­níková se zde skloňují ve všech pá­dech, a protože jsem do vesničky při­byl v den svátý Magdalény, netrvalo dlouho, a seděl jsem za dlouhým stor lem, kde teta Magda přijímala s ši­rokým úsměvem gratulace mnoha vin­­šovníků. Ani by to nebylo nic mimořádného, kdyby ... Ano, kdyby teta Magda (jistě se na mne nebude zlobit, že jí tak říkámj nebyla hybnou pákou chmelařské far­my, která vlastní 56 hektarů chmel­nic. A jak jsem již řekl, ne chmelnic ledajakých. Nejlepší chmel z celé ob­lasti a navíc jeho výnos Vysoce pře­kračuje okresní průměr. To tedy musí být zdejší jarmárka a její lid pašáci, řekl jsem si a dal jsem tetě Magdě otázečku, jak se asi musí točit, když to všechno začne. Její odpověď mě trochu zarazila do kypré půdy vedle chmelových Stoků, kam jsme pro ná­zornost zavítali. »To se ani neptej. Skoro čtyřia­dvacet hodin denně v kole. To víš, dě­lám vedoucí farmy, a tak mám na starosti skupinářku a jejích čtyřiatří­­cet ženských, sedm traktoristů s veš­kerou mechanizací, celou organizaci práce, hlídání zdravotního stavu po­rostů, evidenci, výpočty mezd a pla­tů, přejímání práce, a když přijede brigáda, znamená to ve tři ráno vstá­vat, zajištovat stravu, řešit problémy s ubytováním, někdy jsou i drobné spory. Znamená to měsíc před chme­lem si sednout a moc si lámat hla­vu, aby nic nevybuchlo, protože, běda, když něco chybil« Tak tedy nic z romantiky kovbojských farmářů, žádná útlá Mery s nízko za­věšenými kolty, hladící po Šíji krásné­ho bělouše, ale tvrdá práce. Na ženu snad příliš tvrdá, ale když to teta Magdaléna zvládá po čtrnáct let, tak jistě dobře. Ale tahle farmářka mě nenechala dlouho přemýšlet nad podobnými při­rovnáními a spustila do mne odbor­nou palbu. Když prý už stojím v chmelnici, tak at také vím, co to ten chmel vůbec je, a že to tedy není jenom pivo. Tak jsem se dověděl o lo­vu na »divochy«, což jsou plané keře, které stačí poničit úrodu v okruhu deseti kilometrů, přesvědčila mě, že »dvaasedmdesátka« není ráže koltu, ale odrůda hrubého chmele, že chtě­­jí-lt dosáhnout výnosu 15 metráků, musejí zajistit úplné řádky, včasné hnojení, kultivaci, provzdušňování a čistotu chmelnic, postřiky a neustále zlepšovat technologii. Teta Magda se pochlubila i tím, že už druhý rok sklízejí všechno stro­jově a ručně již jen zavádějí Stoky. Nestačil jsem ani všechno pochytit. Spíš jsem pozoroval, s jakou láskou a vášní o »svém« chmelu hovoří. Když vyprávěla o jugoslávské sušičce, vpra­vila se do role mechanizátora. Později jsem mohl obdivovat i její znalosti ze stavebnictví, nebot právě přijela inspekce z Brna zkontrolovat stav ubytoven pro letošní brigádníky — studenty železniční a kovácké školy. I inspektoři chválili, jak se to zde za rok z. ' nilo k lepšímu. Inu, teta Magda dělá kouzla. A za další ro.< prý to tu již vůbec nepoznáme, řekla farmářka a ukazovala —- tady budou okrasné keře, tu růže, tamhle společenská místnost pro mladé, sem­hle postavíme ... Ale již dnes se zde bude dvěma stům mladých Brňanů líbit. Když jsem z Veletic odjížděl, zně­la mi v uších slova jednoho pracov­níka okresního výboru KSC, která mě za tetou Magdou přivedla: »Naše Mag­da, to je kabrňák. Dělá výborně ve straně, ve Svazu českých žen a v družstevnictví neznám lepší ženu. Takových kdyby bylo viel« Souhlasím... -fř» Dvě stě tun zahradních jahod zpraco váli v závodě Mařila v Rokycanech. Jahodové kompoty v půlkilogramo­­vých plechovkách opouštějí zpracova­telskou linku ve dvousměnném pro­vozu a jsou velmi žádané i v zahra­ničí, kam jsou z 80 procent exporto­vány. Foto ČTK — J. VLACH Bez vzdušných zámků ČAZ pro konsolidaci zemědělství PRAHA 3. srpna (aá) — V pondělí na tiskové besedě v Praze informoval vedoucí sekretář České akademie ze­mědělské doc. ing. Karel Červenka, CSc., o úkolech, které sl dala ČAZ pro konsolidaci naší ekonomiky. Úko­ly jsou rozděleny do dvou skupin, a to na úkoly již vyřešené, které mo­hou výrobní zemědělské podniky vy­užít Ihned, a dále na úkoly, které mo­hou být realizovány v praxi v letech 1971—1975. ČAZ přistupuje ke konsolidaci v ze­mědělství velmi reálně, neboť hlavní důraz klade na využití již vybudova­ných kapacit a existujícího zařízení. Jedním ze zajímavých návrhů je pěs­tování krmné cukrovky Rubřa (čer­vená), kterou lze dlouho a výhodně skladovat a jež potřebuje minimum živé práce, jako je jednocení apod. Dále navrhuje např. novou technolo­gii pěstování a sklizně chmele, zkrá­cený ‘Odchov jehňat, rozšíření velko­výrobního včelařství atd. Vedoucí sekretář ČAZ podal též in­formaci o novém vedení akademie, v jehož čele stojí dnes předseda prof. MVDr. Antonín Holub, DrSc., ředitel Výzkumného ústavu veterinárního lé­kařství v Brně. iód price |. Iliurskému MALUŽINÁ 3. srpna (ČTK) — Ta­jemník středoslovenského KV KSS J. Púpala a vedoucí tajemník OV KSS v Liptovském Mikuláši O. Fobel na­vštívili v pondělí 801etého Jána Thur­­ského z Malužiné, aby mu odevzdali vysoké státní vyznamenání — Rád práce. Soudruh Thurský je členem KSC od roku 1921. Od svého'mládí se zúčast­ňoval bojů za práva dělnické třídy, pracoval v Rudých odborech a pomá­hal rozšiřovat stranický tisk. Za své politické přesvědčení a činnost byl za první republiky několikrát trestán. V roce 1938 přešel do ilegality a v do­bě SNP byl předsedou revolučního ná­rodního výboru v Malužiné. Po osvo­bození se ihned zapojil do stranické práce. Byl 20 let předsedou vesnické organizace KSS a 6 let členem okres­ního výboru strany. V posledních le­tech otevřeně poukazoval na pravico­vé nebezpečí a nekompromisně vystu­poval proti pravičácké propagandě. Mezinárodní výstava svářecí techniky Již dnes se připravují naše průmys­lové podniky na druhou mezinárodní výstavu svářecí techniky a technolo­gie, která se uskuteční 13.—19. červ­na 1971 v pavilónech В a M na brněn­ském výstavišti. Exponáty zaujmou 11 000 m2 kryté plochy a 2600 m2 vol­né výstavní plochy. Cílem výstavy, nazvané Welding 71, je seznámit technickou veřejnost se současným stavem svářeči techniky v Českoslo­vensku a v ostatních průmyslově vy­spělých zemích, se směry vývoje v jednotlivých oblastech sváření, které mohou značně ovlivnit produktivitu práce ve strojírenství. Až do loňska byla svářecí technika pro odborníky ze socialistických států prezentována na strojírenských veletrzích v Brně. První specializované výstavy, která se konala vloni, se zúčastnilo na 100 výrobců svářecí techniky ze 13 ze­mí. Podle dosavadních zpráv se před­pokládá, že počet firem na příští vý­stavě bude dvojnásobný. Vedle vysta­vovatelů ze socialistických států bu­dou mít své expozice v Brně význač­né firmy z evropských 1 zámořských států. (svo) Zmoklá neděle PRAHA 3. srpna (ka) — Houbaři se radují, zemědělci se zlobí. Nedělní li­jáky přinesly vláhu a na druhé stra­ně přibrzdily nebo zastavily na mno­ha místech žně. Pršelo v Čechách, na Moravě i na jihozápadním Sloven­sku. Jen Slezsko a zbytek Slovenska se těšily pěknému počasí. Ovšem sku­tečné lijáky, místy dokonce s kroupa­mi, byly jenom v západních a seve­rozápadních Čechách. Rekord má Za­tec, kde za neděli napršelo 118 mm. Na dalších místech je Milešovka s 85 mm, Doksany s 61 mm, Plzeň se 48 mm. Na ostatních místech byly srážky do 30 mm. Deště se projevily i na hladině La­be, která pomalu stoupá na svůj nor­mální stav. Do pondělního rána stoup­la o 30 cm — na 200 cm — a podle předpovědí má v úterý stoupnout o dalších 30 cm. Dluhy program IV - se sloioslml (Pokračování ze sír. 1.) ■ Ale konvertory se měly vyrábět i v Tesle Strašnice? Nikoli, pro výrobu konvertorů byla určena Tesla Orava již v r. 1966. Ne­bylo účelné a ekonomicky zdůvodni­­telné zavádět ve Strašnicích paralelní výrobu konvertorů, když jsme měli materiál jen pro 100 000, které měla vyrobit Orava. Výroba konvertorů je závislá na některých součástkách, které neděláme, nýbrž dovážíme. Kro­mě toho příprava jakékoliv výroby není nikterak levná. Teprve když by­la výroba v Tesle Orava materiálově zajištěna, dal jsem souhlas к doplň­kové výrobě ve Strašnicích. Jsem pře­svědčen, že to byl odpovědný postup a Tesla Strašnice svůj plánovaný úkol do konce r. 1970 splní, i když první část dováženého materiálu došla do podniku teprve počátkem července. ■ A jak je to s anténami? Individuální antény Tesla nevyrábí. Společné televizní antény a příslušen­ství zabezpečuje Tesla Banská Bystri­ca, kde se postupně soustřeďuje výro­ba všech podstatných částí. Dosavadní výroba plní hlavni potřeby montáž­ních organizací. Společné i individuál­ní antény jsou к dispozici v dostateč­ném množství. V současné době jed­náme o tom, že zvýšíme pomoc při instalaci společných . antén ve staré domovní zástavbě. Umožnilo by to rozšíření příjmu II. TV programu na jednoprogramových přijímačích. Na závěr bych vás chtěl ujistit, že vyvíjíme maximální úsilí pro urychle­nou konsolidaci poměrů v celé naší výrobní hospodářské jednotce a ze­jména pro vyrovnání poptávky s na­bídkou v souvislosti s II. TV progra­mem. Prvořadým naším zájmem je vy­tvořit ovzduší spokojenosti mezi naši­mi občany a jsem přesvědčen, že to­hoto cíle dík iniciativě našich pracu­jících brzy dosáhneme. S. SMUTNÝ ZAMYŠLENI YAD JEDYÍM Z PRAMEXC ZLOČINNOSTI Proč jsou lidé lhostejní? Kriminalita v našem státě má stoupající tendenci. Stejně ne­radostné je i to, že zároveň i trestnou činností narůstá i lhostejnost občanů к jejím prů­vodním jevům. Co tě nepálí, nehas — tak by se dal označit dost častý poměr dneš­ního člověka к trestnosti. Se zájmem si mnohý přečte článek o neblahých vlivech alkoholismu, nebezpečnosti recidivistů, problematice trestnosti mládeže a podobně. Ale za hodinu je již sám schopen poklidně přihlížet к výtržnosti nebo si dokonce ze za­městnání odnést »výslužku«. Za takového stavu se dobře daří kriminalitě. Úspěšný boj proti ní před­pokládá úzký styk pracovníků Bez­pečnosti s. občany. Bez jejich pomoci je těžko myslitelný. Taková spoluprá­ce však v současnosti není výrazná a Bezpečnost sama jen těžko zvládá nápor rozmáhající se trestnosti. NEJEN SENZACE Velice často se setkává s naprostým nezájmem veřejnosti pomoci jí při objasňování nezákonné činnosti. Zá­jem se objevuje pouze u případů s ná­dechem senzačnosti, jakými jsou např. krádeže uměleckých děl, surové činy proti životu a zdraví apod. A i z to­hoto zájmu občas prosvítá chuť po dosažení osobního prospěchu. Když však jde o nějaký menší přečin, kar­te se obrací. Občan se opět často stá­vá bavícím se divákem nebo poslu­chačem. Jsou však i takoví, kteří v zákro­cích např. proti opilému výtržníkovi vidí čin proti lidskosti, snaží se za­­kročujícího přesvědčit o neopodstat­­nělosti jeho zákroku, někdy dokon­ce tento zákrok různými způsoby ztě­žují. Nechtěl bych, tvrdit, že za vším sto­jí úmysl. Někdy jde skutečně o ne­znalost věci 1 právních předpisů. Pře­vážná většina občanů zdůvodňuje svůj postoj tím, že se nechce nechat »ta­hat« po vyšetřování, že nemá žádnou chuť jít svědčit к soudnímu líčení, bojí se odplaty pachatele a podobně. Skutečné příčiny tohoto stavu jsou však mnohem hlubší. Pracovníci Bez­pečnosti poukazují na to, že s tímto nepříznivým stavem kontrastuje dří­vější situace, kdy občané ochotně po­máhali nejen při zabraňování nezá­konným jednáním, ale i v oznamováni takových činů, které se jich bezpro­středně netýkaly. Jistě je složitá odpověď, proč spo lupráce dříve šla, a nyní tolik upadla Pokleslo právní vědomí občanů? Ne­­otupilo se nepodloženou tezí, že v so­cialistickém státě musí kriminalita sama od sebe zákonitě klesat? Nebo jsou to sntad zbytky zklamání z přes­­přílišné ohleduplnosti, sankcí, na něž občané často kriticky poukazovali? pomáhají právní normy? Jistou vinu na tom všem prý mají i současné právní normy, které neza­jišťují plně ochranu osob, které vy­stupují na obranu některých spole­čenských zájmů chráněných záko­nem. Toto zdůvodnění pochází nejví­ce od orgánů Bezpečnosti, kteří v boji s kriminalitou musí pracovat přímo v terénu a těžce nesou pasivitu a uzavřenost těch, které mají hájit. Mnohé je potřeba zvážit a učinit opatření, která by nepomohla к úzké spoluprácí mezí celou společností a jejími státními orgány. Je to třeba především profo, že vlnou trestné činnosti je zasažena z velké části i mládež, která již dnes tvoří nadpo­loviční většinu trestaných osob. I její trestná činnost byla považována za dočasný a dožívající jev. Předpoklá­dalo se, že odstraněním vykořisťo­váni a zvýšením hmotné a kultur­ní úrovně zmizí trestná činnost. Sig­nály o opaku byly přijímány lhostej­ně a s opatřeními se zůstávalo jen na povrchu. Zákonná opatření nejsou dostatečně účinná ani dnes. A tak jsme si vlastně vychovávali mezi se­­bou ty, kterým je dnes menší trest­ná činnost jakousi samozřejmostí a její odhalování spojují, s domnělým udavačstvím a jinými nepřívětivými přívlastky. Kriminalita se stala zneklidňujícím jevem, ne-li vážnou společenskou cho­robou, kterou však nevyléčí jediný lékař. Je nutno jí přidcházet a odstra­ňovat ji. Je zapotřebí, aby se na pro­cesu léčení zúčastnil každý, kdo po­ciťuje odpovědnost vůči společnosti a kdo má zájem na odstranění nes. aru, který i.ás v tomto směru řadí na nej­­nižší místo mezi zeměmi socialistic­kého tábora. F. RlHA Za soudruhem Jaroslavem Trojanem Jak jsme již oznámili, v sobotu 1. srpna 1970 tragicky po autonehodě zemřel ve věku 47 let člen ÜV KSC a místopředseda Sněmovny lidu soudruh Jaro­slav Trojan. V nekrologu vydaném v pondělí a podepsaném ústředním výbo­rem KSC a Federálním shromážděním CSSR se praví: Soudruh J. Trojan se narodil 8. lis­topadu 1922 v obci Ostrov u Ledče nad Sázavou jako syn drobného ze­mědělce. Po vychození školy vyučil se zahradníkem. Ve svém oboru pracoval až do roku 1948, kdy byl pověřen pra­cí ve veřejných a stranických funk­cích. Soudruh Jaroslav Trojan zasvětil celý svůj život práci ve straně a výstavbě socialismu. Od vstupu do KSČ v roce 1945 prošel řadou funkcí. V roce 1948 byl pověřen funkcí újezdního tajemníka a později se stal zemědělským tajemníkem OV KSČ v české Lípě a pak v Novém Boru. Od roku 1950 působil na KV KSČ v Li­berci a v letech 1951—1953 byl pra­covníkem ÚV KSČ. Po absolvování stranické školy v Moskvě v roce 1956 byl zvolen ta­jemníkem, později vedoucím tajemní­kem KV KSČ v Českých Budějovicích. Několik období zastával funkci před­sedy KV Národní fronty. Úd roku 1964 byl poslancem Národního shromáždění a v roce 1969 jako osvědčený stranic­ký a veřejný pracovník byl zvolen místopředsedou Sněmovny lidu. Od ro­ku 1966 byl členem ÚV KSČ. Ve všech funkcích se osvědčil. Svou prací se za­sloužil o budování socialismu a o roz­voj Jihočeského kraje. V roce 1968 v důsledku tlaku pravicově oportunis­­tických sil byl z funkce vedoucího ta­jemníka KV KSČ odvolán. Soudruh J. Trojan byl znám jako čestný a obětavý pracovník strany, s vřelým vztahem к lidem a svou vy­sokou politickou angažovaností. Stál vždy pevně na pozicích marxismu-le­­ninismu a proletářského Internaciona­lismu, byl upřímným přítelem sovět­ského lidu a zastáncem pevného spo­jenectví se Sovětským svazem a ostat« nimi socialistickými státy. Za svou celoživotní usilovnou a obě­tavou práci, kterou vykonal pro stra­nu, republiku n mezinárodní dělnické hnutí, byl oceněn udělením vyzname­nání Za zásluhy o výstavbu, medailí к 100. výročí narození V. I. Lenina a dalšími vyznamenáními. V soudruhu Jaroslavu Trojanovi ztrácí KSČ jednoho ze svých věrných a oddaných členů. Čest jeho památce. Rozloučení se zesnulým s. J. Troja­nem se bude konat v pátek 7. srpna 1970. Jeho tělesné ostatky budou od 9 do 11 hodin vystaveny v hale jiho­českého KV KSČ a pohřební akt bude v 11.45 hodin v krematoriu v Čes­kých Budějovicích. (z) Dálnopisem • Poštou •Telefonem • NAD PLAN 95 3B3 TUN UHLÍ vytě­žili v červenci havíři Hnědouhelných dolů a brlketáren v Sokolově a odkryli nad měsíční úkol z nadloží uhelných slojí 194 786 m3 zeminy. Přispělo к to­mu socialistické soutěžení osádek a ko­lektivů. • OSMÉ CELOSTÁTNÍ setkaní ry BÄRSKE MLÁDEŽE bylo v pondělí za­hájeno ve Stráži nad Nežárkou na Jln­­dřichohradecku. Po dva týdny tam bude probíhat normální program připravený Českým rybářským svazem. Na jeho zá­věr je připravena rybářská olympiáda a závody o Pohár mládeže, kde účastníci změří svou dovednost, • LETECKÁ SPOLEČNOST NDR INTER­FLUG a CSA pro Slovensko jednají o za­vedení přímé letecké přepravy z Berlina do Bratislavy, Pleštan a Popradu-Tater. Interflug míní zahájit od května 1971 dvakrát týdně lety z Berlína do Brati­slavy, dále uvažuje o vypravení speciál­ních letadel. Navrhuje také zavedení přímé přepravy zboží na této lince, kte­rá by se uskutečnila v rámci platných předpisů IATA. • DO FUNKCE ŠÉFREDAKTORA humo­­risticko-satirického týdeníku Roháč uvedl v pondělí vedoucí tiskového od­dělení OV KSS P. Kováč Eduarda Ode­hnala. Do nové funkce přichází soudruh Odehnal z redakce Večerníku, kde pra­coval od roku 1965. • OVĚŘOVACÍ POKUS S ODCHOVEM KÁCAT na roštech zahájili v pondělí pracovníci Státního rybářství na farmě Drahýška u Jindřichova Hradce ve spo­luprácí s odborníky Výzkumného ústavu živočišné výroby. Na pletivu, pod kte­rým je bazén s vodou, je umístěno přes půl pátá tisíce káčat. • DVA LETNI TÁBORY RUŠTINY pro 120 dětí — v Zádové na Šumavě a ve Zdoňově u Adršpachu — připravil MV SČSP v Praze. Skupina 40 dětí v pondělí odjela na Šumavu, dalších 60 děti, včet­ně sovětských pionýrů, odjede 9. srpna, do Zdoňova. V obou letních táborech budou vyučovat sovětské lektorky z mos­kevských universit . • PRVNÍ ZE DVOU EXKURZN1CH UČI­TELSKÝCH ZAKLADEN pořádaných na počest 25. výročí osvobození Českoslo­venska Sovětskou armádou a 300. výro­čí úmrtí J. Á. Komenského začala v pon­dělí v Hranicích. V obou turnusech se vystřídá 120 učitelů a školských pra­covníků z ČSSR. Očastníci se seznámí s historií kraje Moravské brány, s od­bojem proti okupantům za druhé světo­vé války a navštíví místa, kde žil a tvo­řil ). A. Komenský. • VÝCHODOČESKÁ ZOOLOGICKÁ ZA­HRADA VE DVORE KRÁLOVÉ NAD LA­BEM připravila pro více než 4000 ná­vštěvníků první srpnové neděle podíva­nou také na zvířata, která tng. J. Vágner ulovil při svém druhém pobytu v Africe. Ve vznikajícím východočeském safari je nyní až do 20. září к zhlédnutí 50 ži­raf, tedy největší stádo na světě, dále zebry, bílí nosorožci, osm slonů a další pozoruhodná africká zvířata, (Zprávy CTK) Z ČERNÉ KRONIKY ■ S NOŽEM SE VRHL na svého 291e­­tého společníka lBletý mladík a třikrát ho bodl do zad a jednou do prsou. Ka­marád napadeného, který mu přispěchal na pomoc, byl zuřivcem bodnut do pra­vé paže. Výsledkem tohoto svérázně ře­šeného sporu, který vznikl v hostinci ve Vrbičanech na Litoměřicku, jsou dva zranění, z toho jeden velmi těžce. ■ NA VRANOVSKÉ PREHRADÉ UTO­NUL v pátek 241etý mladík, jeho mrtvo la byla nalezena až v neděli. Další mla­dík, kterému bylo 17 let, utonul na přehradě v Mostkovicích na Prostějuv­­sku. Koupal se na poměrné mělěině — vody tam bylo 140 cm — a pojednou zmizel pod hladinou. Když byl vytažen, lékař už konstatoval smrt. ■ MALORAŽKOVOU PISTOLI POSTŘE LIL svého 191etého kamaráda lBletý mlá denen, který si pistoli bez dovolení pěj fill od svého otce. Zacházel s ní tak ne­opatrně, že vyšla rána a projektil pro střelil kamarádovi játra. H) BLESK BYL ŽHÁŘEM v posledních dnech na dvanácti místech. Další požá ry způsobila neopatrnost. Shořely hod­noty asi za milión korun. ■ POSLEDNÍ VÍKEND SKONČIL TRA GICKY pro 19 lidí, kteří zahynuli při 24 vážných dopravních nehodách. Tře­tinu nehod zavinili neopatrným předjíž děním motocyklisté. ■ К ŽELEZNIČNÍ NEHODÉ, při níž by lo 7 lidí zraněno, došlo v železniční sta nici Přerov, hlavní nádraží. Posunující lokomotiva tam najela na odstavený lflž kový vůz. В TREST SMRTI potvrdil Nejvyšší soud v trestní věci vojína J. Bartoše, jehož odvolání bylo zamítnuto. Voják byl uznán vinným kromě jiných činů ta­ké činem dvojnásobné vraždy. (ka) PŘEDPOVĚĎ POČASÍ V UTERY bnde oblačno, místy přeháň­ky a bouřky, od jihovýchodu pozdě)! polojasno. Noění teploty kolem 14 st., nejvyššl odpoledni 21 až 24 stupňů. Mír­ný východní vítr. VE STŘEDU A VE ČTVRTEK bude po­lojasno, místy při zvětšené oblačnosti bouřky. Ranní teploty 15 st., odpolední 25 až 28 st., místy až 30 st. Ve středu vychází slunce ve 4.34 hod. a zapadá v 19.37 hod., měsíc vychází v 7.48 hod. a zapadá ve 20.39 hod. MEZINÁRODNÍ ------------STYKY □ POZDRAVNÝ TELEGRAM RUMUN­SKÉMU MINISTRU ZAHRANIČÍ C. Manes­­kovl zaslal ministr zahraničních věcí ČSSR Ing. J. Marko při příležitosti 50. výročí navázání diplomatických styků mezi Československem a Rumunskem. □ S. A. SKAČKOV, předseda státního výboru pro hospodářské styky se zahra­ničím při radě ministrů SSSR, přijel v pondělí do Prahy Uvítal ho ministr zahraničního obchodu Ing. A. Barčák. Na jeho pozvání stráví soudruh Skačkov v Karlových Varech svou dovolenou. □ DELEGACE SOVĚTSKÉHO MINISTER­STVA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU, která se zúčastní jednání smíšené čs.-sovětské komise o plnění vzájemných dodávek zboží za první pololetí letošního roku, přicestovala v pondělí do Prahy. Sovět­skou obchodní delegaci vede obchodní představitel Sovětského svazu v ČSSR A. P. Jefimov. □ PŘEDSEDA ÜSTREDNI RADY DRUŽ­STEV J. Podlipný v pondělí přijal 24člen­­nou delegaci japonských zemědělských družstev, která se na své studijní cestě po Evropě zastavila na čtyři dny v Pra­ze. Japonští družstevníci se v srdečné besedě seznámili s organizací a činností čs. družstevnictví. (Zprávy ČTK) Světem kultury ■ a umění + velká sovětská encyklope­die, první díl nového rozšířeného a doplněného ilustrovaného vydání, při­chází tento týden do prodejen Zahranič­ní literatury. Čtenáři v nt naleznou od­pověď na jakoukoli otázku ze všech vědních oborů, z politického a veřejné­ho života, literatury, umění a sportu. + PRAŽSKÉ ČERNÉ DIVADLO velmi úspěšné zahájilo sérii svých vystoupe­ni v Buenos Aires. Premiéra v hlavním divadle byla vyprodána. Zúčastnili se jí zástupci argentinských ministerstev, diplomatického sboru a další význačné osobnosti. Argentina je již čtvrtou ze­mi lattnskoaraerického zájezdu Černého divadla. (Zprávy ČTK) ...иа patnáct minut VODOROVNĚ: A. Zimní měsíc; čistá váha. — B. Poddůstojníci; část úst. — C. Karta; ruské mužské jméno. •—i D. Časová zkratka; patrona. — E. Ky­přit půdu; kornoutnice. — F. Špice; ženské jméno. — G. Obývací místnost; zkratka pro Spojené státy. — H. Upev­nit; předložka. — I. Německý sklada­tel; předem. — J. Žaludeční lék; ná­stroj na řezání SVISLE' 1 Konto; hřib. — 2. Staře­šina; příslovce místa. — 3. Mužské jméno; druh žáby. — 4. Chem. zn. rádla; spojka. — 5. Křičet; biografy. — 6. Vzácný kovový prvek; písmeno řecké abecedy. — 7. Sluha; adresní zkratka. — 8. Čes. hud. skla­datel; předlož­ka. — 9. Pří­slovce času; starší americký filmový komik. — 10. Naše ře­Rozluštěni minulé křížovky ka; potřeba pra­dleny. (M) ааиааа oata □ПО ПВЕШИИ НИМИ/ MoMyIí

Next