Rudé Právo, leden 1972 (LII/1-25)
1972-01-03 / No. 1
Proletáři všech zemí\ spojte seNovoroční projev presidenta ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ 3. LEDNA 1972 ČÍSLO 1 — ROČNÍK 52 (Právo lidu ročník 75) CENA 50 HALÉŘŮ KRONIKA DALŠÍ ETAPY PĚTILETKY SE OTEVŘELA V první minutě nového roku Je přesně 24 hodin. Odešla poslední minuta starého, začíná ta první roku 1972 — druhého roku páté pětiletky. Okamžik, který zpravodajové Rudého práva prožili v místech, kde chod životadárné práce se nikdy zastavit nedá, kde čas i práce probíhají v nepřetržitém rytmu. I v těch místech nastala sváteční chvilka pro ty, jimž povinnosti velí bdít, střežit, pomáhat. Slova zachycená reportérem mají mnoho společného. Zaznívá z nich pohoda i elán, víra v síly sepjatého kolektivu. Ano, vloni jsme si ověřili, co hory přenáší, dobrý rok jsme prožili. A letošní — byť náročnější — musí být ještě plnější společně dosaženými úspěchy. První minuta druhého roku pětiletky ... Představuje pouze kalendářní zlom. Naše odhodlání vytrvat v nastoupené cestě nepoleví. V jednotné vůli a s optimismem půjdeme snáze a rychleji. CVICNÝ POPLACH Požární útvar Kladno neosiří nikdy, takové ]e už povolání těch, kdo bojují proti ničivému ohni. Nový rok Cekal alespoň symbolický přípitek. »Na zdraví kamarádi,« pravil mladý velitel silvestrovské pohotovostní směny V. Koteienský, »a aspoň do rána klid ...« Dispečerka Marie Sachrová s chutí pozvedla к ústům sklenku — džusu. »Co si přeji do nového roku? Spokojenost, mír pro naše domovy 1 svět. Oslavovat budeme později, I v rodině. Děti zůstaly dnes doma, s tatínkem. Jako požárník sloužil zase na Štědrý den.« Pár hodin předtím hlas Marie Sachrové ohlásil místním rozhlasem na rozkaz velitele poplach. Lidé v modrých uniformách, Kratochvíl, Douša, Šebera i ostatní, rozhuCell motory červených vozů a vyjeli podle předpisu. К výjezdu se předepisuje čas 45 vteřin, dnes to trvalo 30 vteřin. Naštěstí to byl Jen cvičný poplach. »Ale člověk nikdy neví, co se může stát,« říká řidič S. Baňka. »V roce 1971 v průměru nebylo dne, aby v našem obvodě nehořelo. Do nového roku si vlastně přeji, aby nehořelo vůbec tam, kde nemá ...« Co nejméně práce s ohněm přejeme požárníkům i my. Nikdo se proto na ně nebude zlobit. O ničivé požáry nestojíme. (lh) PŘÁNÍ TRAMVAJÁKU Do stanice Koh-i-noor přijela tramvaj číslo 1 a v ní Jen řidič a průvodčí. Kdopak by také vítal nový rok v dopravním prostředku, když nemusí. Rozjeli jsme se. Z oken vzlétly světlice, jejichž zbytky dopadají přímo na koleje, po celém městě zaduněly dělobuchy. To Praha vítá nový rok. Přání řidiče, 58!etého Karla Sídla z Prahy 6, vyslovené v prvé minutě nového roku, patří pražské dopravě: »Přál bych si samozřejmě, abych měl stále zelenou, aby tramvaje jezdily vždy к plné spokojenosti cestujících.« Bylo by to Ideální, zatím to však zůstane zbožným přáním, myslím si. »Budu ale skromnější. Tedy si přeji, aby řidiči osobních aut z venkova nám už nepřekáželi a nezdržovali provoz ve středu města. Snad by se měli odpovědní pracovníci také zamyslet nad nutností uvést semafory v časový soulad. Dále bych si přál, aby se v tomto roce už konečně vyřadily dosluhující staré babičky — tramvaje — které velmi zpomalují provoz. A také to, aby nám už brzo pomohlo metro.« Řidič se zamyslel a pak Ještě dodal: »Mám šest dětí, dcera se bude vdávat, a tak tlych jí přál, aby měla brzy vlastní byt. Dukle, aby celý rok dobře hrála, a tělovýchově, aby si konečně na hřištích zavedla pořádek. Celému světu pak trvalý mír a naší vlasti další rozkvět.« »Také já bych si přála, aby nám to celý rok dobře a rychle jezdilo a aby cestující měli stále dobrou náladu,« říká 241etá průvodčí Libuše Mudrochová z Prahy 8. Zatím jsme v centru města. Kdyby tak rychle jezdily tramvaje ve dne! Na Václavském náměstí je živo, lidé se pomalu trousí ze zábavních podniků. Jejich první kroky vedou do tramvají, které v této silvestrovské noci jezdí poprvé ve 20minutových intervalech. Je to skromný dárek Dopravních podniků cestujícím do nového roku. (bn) U CHEMIKU V ELEKTROLÝZE Nejstarší chemický podnik ve střední Evropě (115 roků) tonul v přítmí silvestrovské noci a budil dojem, že se v něm život úplně zastavil. Uvnitř závodu však bilo jeho srdce — elektrolýza — provoz, kde se přerušuje výroba Jen velmi zřídka, při plánovaných opravách. Prvnímu, komu jsem v ústeckém Spolku pro chemickou a hutní výrobu poblahopřál, byl dispečer F. Hofírek. S prvními minutami nového roku oslavil i své padesáté první narozeniny a 25 let práce v závodě. Spolu Jsme se vydali za noční směnou v elektrolýze. Jsme na místě. Šero vystřídala Jasně osvětlená místnost velínu, odkud Je řízen poloautomatický provoz elektrolýzy patřící к nejmodernějším v chemickém kombinátu. Hodiny ukazují půlnoc. »Na co byste «1 připili vy, kdybyste byli doma mezi svými?« zeptal jsem se. Nejmladší z osádky 271etý manipulátor P. Krbec: »Výsledky právě uplynulého roku dávají dobré perspektivy. Na ně bych sl připil s přáním, aby se nám dařilo plnit plánované úkoly tak, jako se nám to dařilo celý prosinec. Osobně bych si jako výkonný sportovec přál, aby se v Ostí zlepšila úroveň míčových sportů a aby pro to národní výbor vytvářel lepší podmínky.« (Pokračování na str. 2) RUDÉ PRAVD nvmi uwn swum Drazí spoluobčané, milí přátelé! Přeji vám všem hezký nový rok! Uplynulý rok byl rokem dobré práce. Udělejme všechno, aby ten, do kterého vstupujeme, byl ještě lepší. Rád bych z celého srdce poděkoval vám všem, kdo jste se o dobré výsledky zasloužili. Zejména vám, kdo příkladnou poctivou prací jste nejlépe projevili svou podporu dalšímu rozvoji socialismu a prokázali tak své horoucí vlastenectví. Vám, průkopníkům nového života v dolech a továrnách, na stavbách a v dopravě, v zemědělství, v laboratořích a školách, ve zdravotnictví, ve vědě a kultuře. Vám, statisícům obětavých veřejných pracovníků. Vám všem — starším i mladým, mužům i ženám patří náš společný dík. Každý, kdo poctivě pracoval, právem může cítit radost a uspokojení nad výsledky, kterých jsme dosáhli. V plné míře teprve budoucnost nkáže, co pro nás znamenal uplynulý rok. Byl jedním z rozhodujících na naši cestě kupředu. Byl to rok důležitého přelomu. Ospěšně jsme dovršili období konsolidace společnosti a můžeme přistoupit к řešení dalších náročných úkolů. XIV. sjezd Komunistické strany Československa nám vytyčil jasný program. Je to program dobrý a reálný. Je to cesta dalšího rozkvětu naší země a stále bohatšího a šťastnějšího života nás všech. Ve volbách jsme potvrdili sobě i celému světu, že jsme rozhodnuti tento program plnit. Že pod vedením Komunistické strany Československa, v pevné jednotě se Sovětským svazem a druhými bratrskými zeměmi půjdeme důsledně dále ceston socialismu. Do další práce nastupujeme v pevném svazku Národní fronty, v jednotě Čechů a Slováků i všech národností. S plným oprávněním můžeme na prahu nového roku prohlásit: Každý čestný občan naší republiky má dnes pevnou životní jistotu. Jistotu budoucnosti. Klidné a plodné práce. Bezpečnosti a právního pořádku. Jistotu, že za dobrou práci budeme dobře žít. Ať dokážeme tento rok úspěšně navázat na to, čeho jsme dosáhli. Pracovat obětavě a moudře. S elánem i hlavou otevřenou. Ať dokážeme směle překonávat a odstraňovat nedostatky. Ať je to rok nového rozkvětu bohatství i krásy naší drahé vlasti! Veliké dílo bylo v minulém roce vykonáno pro světový mír — i když je situace nadále složitá. Mírový program schválený XXIV. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu je nadějí všeho lidstva. Houževnaté úsilí Sovětského svazu působí stále mocnějším vlivem na veškerý světový vývoj. Síly míru a socialismu mají dnes ve světě pevnější pozice než kdykoliv v minulosti. To nám dává příznivé podmínky pro další úspěšný zápas proti silám mezinárodního imperialismu, za mír a pokrok ve světě. Naším bezprostředním cílem je dosáhnout v průběhu tohoto roku výrazného pokroku v otázce upevnění míru, bezpečnosti a dobré sousedské spolupráce v Evropě. Drazí přátelé! Z celého srdce vám přeji, aby nový rok byl pro vás a vaše rodiny šťastným rokem. Ať vám přinese hodně po« hody a lásky, radosti a pevné zdraví. A nám všem —* hodně společných úspěchů v práci. Foto ČTK — K. MEVALD Žít novými Vcházeli jeden po druhém, zvolna, rozváiné. Hned и dveří je vítal soudruh Husák. Usměvavý, přátelský. Mnozí z třicetičlenné delegace Pražanů, kteří přicházeli v pátek s hlášením o splnění úkolů uplynulého roku, se zprvu očividně necítili dobře ve světle filmařských reflektorů a vrčení kamer. Ale za chvilku na tuhle nezbytnou součást všech významných událostí zapomněli. Prostě nebyl čas myslet na takové véd. První začal hovořit soudruh Kapek. Připomenul Jen velmi stručně to, co se za rok 1971 v Praze udělalo. Nejde jen o hospodářské výsledky — zdůraznil. Konsolidace poměrů v Praze se projevila i při mnoha dalších příležitostech. Potvrdila jt aktivita občanů v předvolebním období, celý život města je dokladem o změně v myš-lení většiny jeho obyvatel. Komunisté nejsou sami. Úspěchy jsou dílem práce statisíců drobných lidí. jim právem patří dík. Ale pro jejich práci bylo nutné vytvářet podmínky. V tom je zásluha vedení strany, vedení státu. Zvýšila se péče o hlavní město. Lidé to cítí. A proto jsou odhodláni pokračovat ve svém úsilí... Děkuji vám a vaším prostřednictvím všem Pražanům za vše, co v uplynulém roce ve prospěch společnosti udělali — řekl ve svém vystoupení soudruh Husák, Poděkoval ještě jednou i za hlášení o splněných závazcích, která mu členové delegace předávali při uvítání. Navázal potom na slova soudruha Kapka. »Plně souhlasím s tím, že hlavni město udělalo velký krok kupředu. Ve všem, co vytváří podmínky pro klidný, spokojený život nás všech. Hlav ní město je vždy vizitkou celého stá tu. Má velkou odpovědnost nejen vůči vlastní zemi, ale t vůči celému světu. Podle Prahy mnozí posuzují celé naše zřízení. 1 proto je důležité, aby se Praha neustále rozvíjela. A nejenom po hospodářské stránce ...« Soudruh Husák vysoce ocenil úspě chy dosažené na nejrozllčnějších úsecích a zdůraznil, že nesmíme zapomínat na další perspektivu. »Máme o co se prát, máme co zdokonalovat, co zlepšovat. Neustávat v úsilí udělat vše pro spokojenost lidí — to Je náš úkol t do příštích let!« V tomto směru vyznělo i vystoupení jednotlivých členů delegace. V ho* dinové diskusi se vystřídali téměř všichni. E. Reich ze Stavebních závodů Praha hovořil o bytové výstavbě, o tom, že podniky této výrobně hospodářské jednotky postavily v hlavním městě 4385 bytů, což je o 22 víc, než předpokládal plán. V budoucnu chtějí postavit ještě víc. Svářeč F. Bugány z Modřanských strojíren hovořil o plánech na zdokonalení výroby stejně jako l. Obrhel z Laboratorních přístrojů. Dr. V. Zeman z fakultní nemocnice hovořil o iniciativě zdravotníků, o spolupráci Bulovky s Českými loděnicemi, o široké politické práci transfúzní stanice, která umožnila překročení plánu odběru krve. »Nemám bohužel nic, co bych jako konkrétní, hmatatelný výsledek své práce položil na Stůl tak jako většina ostatních členů delegace,« uvedl svůj příspěvek J. Větrovec z Divadla E. F. Buriana. »Ale jsem optimista. Teď, po tomto roce, dvojnásobný ...« Ukázal potom, jak i mezi herd a dalšími divadelními umělci získává politika strany stále širší pochopení, podporu. Nikdo z účastníků besedy se neopájel pocitem úspěchu. Naopak. Dosažený úspěch všichni pokládali zcela otevřeně za závazek pro další období. Za závazek být ještě lepší, ještě úspěšnější. Nesčíslněkrát se objevil projev odhodlání žít od prvních chvil nového roku novými úkoly, novými činy. Otevřeně se hovořilo i o problémech. »Naše setkání se proměnilo v malou pracovní konferenci. Je sympatické, že současně s konstatováním vý sledků hovoříme i o dalších plánech,« uzavřel besedu soudruh Husák. »To je důležitě. Abychom se nedostali do stagnace, ale abychom šli skutečně stále kupředu. I když se tu hovořilo o problémech, nikdo se jich nelekal. A to je správně. Známe své síly. A to nám dává vědomí pevné jistoty, umož ňuje dosáhnout vytčené cíle ...« A k jejich dosažení zazněl i po slední přípitek neobvyklého silvestrovského setkání v budově ÜV KSČ. V. HAVLÍČEK Foto E. UHER Л Rozhodně odsuzujeme politiku USA v Indočíně PROHLÁŠENÍ VLÁDY CSSR К BOMBARDOVÁNÍ VDR PRAHA 31. prosince (CTK) — Vláda Československé socialistické republiky a všechen čs. lid přijaly s rozhořčením zprávy o obnovení náletů amerického letectva na Vietnamskou demokratickou republiku. К obnovení ajnerické agrese na území VDR došlo v příkrém rozporu s prohlášením USA z 31. října 1968, kdy president Johnson ohlásil úplné zastavení bombardování VDR. Vláda USA soustavně odmítá jednat o návrhu o sedmi bodech, předloženém prozatímní revoluční vládou Jihovietnamské republiky, jenž představuje reálnou základnu pro řešení situace ve Vietnamu, kterou vytvořila americká agrese a intervence v této zemí. Místo toho podniká akce, které vedou к oddalování konce zločinné americké války proti hrdinnému vietnamskému lidu, к zostřování napětí а к rozšiřování oblasti bojů v Indočíně. Znovu zesílená angažovanost amerických vojenských sil v Indočíně svědčí o krachu politiky tzv. vietnamizace, podle níž odpor statečného vietnamského obyvatelstva mají potlačovat žoldnéři loutkového saigonského režimu. Zvýšení angažovanosti vlastních amerických sil v Indočíně bylo umožněno tím, že v důsledku ohlášené cesty presidenta USA do Čínské lidové republiky poklesl odpor americké veřejnosti proti této nevyhlášené americké válce, která přináší utrpení rovněž americkému lidu. Bombardování území Vietnamské demokratické republiky americkým letectvem bylo nyní sice údajně přerušeno, ale jak prohlásil americký ministr obrany, Spojené státy americké je opět obnoví, kuykoll to budou považovat za nutné. Vláda ČSSR jménem veškerého československého lidu potvrzuje svou solidaritu s hrdinným vietnamským lidem, rozhodně odsuzuje politiku amerického imperialismu v Indočíně, vyzývá vládu USA, aby jednou provždy skoncovala s nálety na území VDR, respektovala zásady humanity a právo národů svobodně rozhodovat o svém osudu a aby s plnou vážností přistoupila к jednání o politickém řešení situace v Jižním Vietnamu na základě návrhu prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky podporované Vietnamskou demokratickou republikou, s nímž se vláda ČSSR plně ztotožňuje. Cejlon převzal naftový průmysl KOLOMBO 1. ledna (ČTK) — Od 31. prosince je na Cejlonu celý naftový průmysl v rukou státu. Cejlonský stát vzal pod kontrolu zásobování letecké dopravy palivem, což dosud patřilo poslední zahraniční společnosti na cejlonské půdě — americké firmé ESSO. Na tradiční procházce Je už to taková nepsaná tradice. Vždy na Nový rok zamíří k Pražskému hradu houfy svátečně obleče ných Pražanů. Jdou v první lednový den pozdravit velikou minulost českého lidu a vzdát hold jeho současnosti na místech pro ně nejposvátnějších, nejmllovanějšlch. jA zároveň i vychutnat obdivná slova nesčetných zahraničních hostů.] Letos tomu bylo právě tak. Sel jsem s těmi, kteří nepospíchané nahlíželi do Jeleního příkopu, znalecky obhlíželi nové fasády starobylých budov a s požitkem vdechovali vlhkost, která čišela z parků. Očima objímali vše, co věky tu stálo a staletí ještě bude stát. Vítova katedrála byla zpola plná, na malou návštěvnost si nemohla stěžovat ani proslulá Vikárka. Lidé proudili příbojem — vlna dovnitř, vlna ven. Ti, co »přebývali«, obdivovali se nádherným kašnám, zušlechtěhému průčelí Mladotova domu, v němž jsou k mání publikace, grafické listy a jiná pragensia. Zastavil jsem se na chvíli na třetím nádvoří — a vyslechl několik vět ze setkání po letech dvou českých příslušníků partyzánského oddílu J. A. Olesinského, který působil za druhé světové války v příbramských lesích. Jejich tváře poznamenal čas, ale srdce zůstala mladá ... Pak jsem se skupinou, v níž byli mladí Švédové, trochu upjatí Angličané a vždy rozverní Němci t čtyři pražští otcové se svými ratolestmi, zavítal do Jiřího baziliky. Zahrnula nás krásou arkýřů, podivuhodných sloupů, chladem tlustých kamenných stěn i vysokým dřevěným stropem. Dýchala nepokořenou stálostí. Zatímco zahraniční hosté tlumili své hlasy, Pražanům Jako by sílilo sebevědomí. Zašli Jsme i do Zlaté uličky, směsice podivuhodných domků vlepených do hradní zdi a zarámovaných dlažbou z lámaného čediče. Bydlívali tu špitálnícl, vdovy a siroty, čeleď, řemeslníci, hradní střelci — kresba jednoho se zachovala na omítce v prvním patře Bílé věže — a také alchymisté. Teď tu Jsou prodejny suvenýrů. Vracel jsem se okolo Daliborky. Shůry, od Starých zámeckých schodů, jsem se společně s dalšími návštěvníky Pražského hradu podíval do zimního oparu, jak ukrývá do svých záhybů střechy, vížky a věže věčného města nad Vltavou. Naší Prahy. M. HÁJEK -Z REPORTÉROVA ZÁPISNÍKU Mrzlo jen praštělo, protivný studený vítr pronikal až na kůži, byl zkrátka pořádný nečas. Nijak se ten poslední prosincový večer (pokud se počasí týká) nevyznamenal. Však také v Pohledci, malé obci u Nového Města na Moravě, nebylo po deváté hodině venku ani živáčka. Vlastně doslova to pravda nebyla. Když hudba v sále kulturního domu přestala hrát, vycházeli mladí před budovu trochu se ochladit. V sále bylo nabito, parket stále plný, kamna příjemně hřála, u stolu se vyprávělo, vzpomínalo, žertovalo. Na silvestrovské zábavě se sešla téměř celá obec, oni totiž Pohledečtí mají hezkou tradici — od pětapadesátého roku, kdy byl kulturní dům dostavěn, slaví konec roku společně. Jakmile se rok chýlí ke konci, říkají si místní usedlíci navzájem: »Tak jednatřicátého na viděnou a koukejte přijít všichni, ne abyste dědáčka nechali doma.« Mezi pořadateli, kteří sledovali, aby v organizaci večera nic neskřípalo, jsem našla i agronoma místního JZD Jana Pustinu (jinak poslance MěstNV v Novém Městě). »To je účast, že — v sále je přes 300 lidí a Pohledec má 428 obyvatel,« pochvaloval si. »Ale máme tu, agronome, také přespolňáky, běhají nám za děvčaty,« doplnil ho podsaditý mladík, sedící vedle našeho stolu. »Tak si je hlídejte, ať vám nelezou do zelí Nám to nevadí, třeba se některý v Pohledci usadí a dostaneme posilu do družstva,« směje se oslovený a dodává: »Čtyřbytovku však už stavíme a v pětiletce postavíme další byty.« »Takže byty máte přichystány. Ale jakou dáte novým členům družstva pracovní perspektivu?« zajímám se. Je dobrá, družstvo sice nepatří rozlohou mezi největší (hospodaří na 400 ha), ale výsledky jsou pěkné. Družstevníci splnili letošní úkoly státního nákupu na sto procent, u mléka, obilí, hovězího dobytka í brambor je překročili. Naši rozmluvu poslouchá mladík v bílé košili, mechanizátor družstva Jaroslav Kadlec mladší. »Já myslím, že naše družstvo má dobré perspektivy. Pečuje o své čle ny a ti odvádějí zase dobrou práci. A když si ještě lip uvědomí, že dělají pro sebe, může se družstvo dostat mezi nejbohatší.« Zatím muzikanti ohlašují dámskou volenku a v sále vzniká menší panika. »Kterápak si .pro mne přijde,« myslí si mládenci. Jenže mnohá dívka dá alespoň při volence přednost tatínkovi či dědovi, za chvíli je parket plný a příslušníci generace dříve na-se nedávají zarozených hanbit. »Tak jak se vám u nás líbí?« přerušuje mé pozorování Emil Havlík, předseda místní organizace KSČ, »to koukáte, jak se nám sešli všichni, od mládežníků až po členy tělovýchovné jednoty. Máme v obci osm složek Národní fronty, vzájemná spolupráce je velmi dobrá, však se také projevila při volbách.« — »To je pravda, mohu ji potvrdit za mládežníky,« přidá se předseda zdejší organizace SSM Milan Hudec, »na naši první schůzi v září přišli zástupci všech organizací a mají o naši práci stále zájem.« Starší pomáhají mladším a ti Jim pomoc oplácejí především brigádami. Slyšela jsem o stovkách hodin, které chtějí v příštím roce odpracovat při úpravě obce, dostavbě sportovního hříště, při špičkových zemědělských pracích. Mnohem později, než jsem původně chtěla, se mi podařilo podívat do družstevní jídelny, která je rovněž v kulturním domě. Slyšela jsem o ní jen slova chvály, za půl roku existence už má desítky spokojených strávníků. V kuchyni jsem zastihla Vlastu Librovou a Boženu Švandovou, které se pro tentokrát staraly o žaludky hostů silvestrovské zábavy. »Co si přejeme do nového roku? Hlavně hodně zdraví, a ať se máme všichni dobře jako ted,« shodly se obě kuchařky. Ale to už se ručičky hodin blížily к dvanáctce. Pak zazněla fanfára, nechyběla slavnostní slova a byli jsme zase o rok starší. Rychle ještě přání, jaký má být ten dvaasedmdesátý. »Ještě lepší než loňský, ať se nám daří doma i v prácí, lidí si navzájem nedělají zbytečné problémy — ať je v naší zemť život ještě hezčí,« byla slova mladé dělnice novoměstského závodu Sport Zdeňky Loubalové. Tak ať se její přání splní. VĚRA RUDOLFOVA Pohledečtí slavili společně * é Delegace ÚV Ki^no oslavy do Chile PRAHA 31. prosince (ČTK) — Na oslavy 50. výročí založení Komunistické strany Chile odletěla v pátek z Prahy do Santiaga delegace ústředního výboru KSČ, kterou vede člen předsednictva ÚV KSČ a první tajemník ÚV KSS J. Lenárt a dále je v ní člen ÚV KSČ M. Mamula. Na zpáteční cestě se delegace zastaví na Kubě. Na ruzyňském letišti se s delegací rozloučili členové předsednictva ÚV KSČ K. Hoffmann a J. Korčák, tajemníci ÚV KSČ j. Fojtík, V. Svoboda a Oldřich Švestka, člen ÚV KSČ a místopředseda vlády ČSSR F. Hamouz, vedoucí oddě’ení mezinárodní politiky ÚV KSČ P. Auersperg a další osobnosti. Přítomni byli i velvyslanec Chilské republiky v ČSSR Juan García Romero a velvyslanec Kubánské republiky v ČSSR Ernesto Meléndez Bachs. SOVĚTSKÉ SONDY POKRAČUJI VE VÝZKUMU Mars se brání bouří MOSKVA 31. prosince (ČTK) — Dopisovatel TASS oznamuje ze střediska pro kosmické dálkové spojení, že sovětské automatické stanice Mars 2 a Mars 3 pokračují ve vědeckém průzkumu planety a kosmického prostoru z oběžných drah umělých družic Marsu. Do 31. prosince obletěla stanice Mars 2 planetu celkem 45krát. Stanice Mars 3 zahájila třetí oblet. Podle telemetrických údajů fungují palubní systémy a vědecké přístroje obou automatických stanic normálně. V současné době še vzdálenost mezi Zemí a Marsem zvětšila na 180 miliónů kilometrů. Pokračuje měření teploty na povrchu planety na denní i noční straně, atmosférického tlaku v nejbližším okolí planety, charakteristik jasu 1 a tepelného vyzařování planety, obsahu vodních par, atomárního vodíku a kyslíku v ovzduší Marsu. Byly získány nové údaje o rozdělení nabitých částic a intenzity slunečního větru poblíže planety. Vědecký výzkum je však poněkud komplikován prašnou bouři, která dosud trvá na Marsu. □ Sovětská automatická stanice Luna 19, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu 3. října, pokračuje ve vědeckém výzkumu Měsíce a jeho okolí. Na moskevských slavnostech Ruská zima nikdy nechybí tradiční trojka. Foto J. MAŠIN г