Rudé Právo, leden 1972 (LII/1-25)

1972-01-28 / No. 23

H ovoříme o evropské otázce jako o jednom z nejnaléhavějších mezinárod­ních problémů souěasnosti. Proě však? Lze přece namítnout: v době, kdy jiné kouty zeměkoule prožívají horké, ostré krize a v Indočíně američtí interventi za deset let nespravedlivé války zavraždili a umučili 1,5 miliánu lidí, žijí si Evropané už 27. rok v míru, což ostatně je pro náš starý kontinent v tomto uválčeném století slušný, ocenění­­hodný rekord. A přece — poklid je zdánlivý, jen zběžný pohled do evropského zákulisí s hrůzou dojde к zjištění v podobě sudu prachu, na němž dnes sedí celá Evropa. |en několik desítek kilometrů na západ od Šumavy začíná pásmo, prošpikované atomovými hlavicemi čili raketovými nosiči s atomovými bom­bami, jejichž počet samy oficiální zdroje NATO označují na 7200. Kam smě­řuji, dobře víme. Proti nám a proti našim spojencům. A neděláme si iluze, že tam jsou síly, které by ochotně uvedly tuto mašinérii do pohybu; je­jich existenci po právu připomíná i Deklarace o míru, bezpečnosti a spolu­práci v Evropě přijatá tento týden účastníky pražské schůzky politického poradního výboru Varšavské smlouvy. Právě demontáž tohoto sudu prachu považují socialistické země za krajně naléhavou; tím spíše, že z půdy kontinentu doposud nezmizely kořeny i spod­ní proudy, které mají na svědomí dvě světové války s jejich 70 milióny obětí. Cesta, kterou socialistické země navrhují к dosaženi tohoto cíle, je prostá, přijatelná a bezelstná: cesta politických, mírových řešení existujících pro­blémů. »Pražská výzva«, jak začala včera publikovaná deklarace vcházet do ko­mentářů i povědomí mezinárodní veřejnosti, počítá s řadou vývojových mož­Proč Evropa až po dohodu o sníže­ní ozbrojených sil a vý­zbroje v Evropě, к čemuž by podle názoru pražské schůzky mohl být udělán první krůček shodou ná­zorů o formě takového jistě ne jednoduchého jednání. Poprvé v takovém ko­lektivním dokumentu byla vyjádřena představa o základních zásadách systé­mu závazků evropské bezpečnosti. Deklarace vypočítává těchto sedm zásad: neporušitelnost hranic, nepoužití síly, mírové soužití, základy dobrých sou­sedských vztahů a spolupráce v zájmu míru, vzájemně výhodné styky mezi státy, odzbrojení, podpora OSN. Připusťme, že nejsou zcela nové. Byly ostatně položeny už do základů moskevské smlouvy mezi Sovětským svazem a NSR ze srpna 1970, kterou pro jejího ducha a impuls lze právem označit, jak po­tvrzuje čas, za historickou. Evropská konference by učinila rozhodnuti oprav­du epochálního významu, jestliže by přijala takové významné zásady za »Magnu chartu« mezievropských vztahů. Už taková dohoda by nutně přispívala к fnrmování zcela jiné, a to zá­vazné atmosféry, která by hluboko do povědomí evropských národů a všech společenských vrstev vepsala a učinila trvalým jevem počínající dobrou tra­dici mírového řešení mezinárodních problémů. Sama konference by jistě nemohla na jedno posezení dát odpovědi na všechny otázky; »pražská výzva« proto poprvé v takovém kolektivním doku­mentu přichází s myšlenkou 0 účelnosti vytvoření stálého orgánu všech zainteresovaných zemí, který by mohl po konferenci pokračovat ve společné práci, v trpělivém rozmotávání nerozmotaných uzlů a uzlíčků. Sedm socialistických zemí sdružených ve Varšavské smlouvě také před­kládá ostatní Evropě širokou škálu konkrétních směrů dalšího rozvoje spo­lupráce ve všech oblastech, od využití surovinových zdrojů až po rozmach zdrojů duchovních. Zahraniční politice socialistických zemí je samozřejmě cizí »vývoz revoluce«, jak by jím chtěli někteří zapřísáhlí protivníci evrop­ské bezpečnosti postrašit západoevropskou veřejnost; se stejnou rozhodností ovšem odmítáme a odmítneme jakýkoliv pokus o vývoz kontrarevoluce, po­kus propašovat v kufrech s dvojitým dnem kontraband buržoazní ideologie. Na pražském zasedání mohli představitelé zemí Varšavské smlouvy spolu se svými představami a programem na zítřek předložit svým národům к celé Evropě slušný výčet udělané práce, vykolíkovat rozsáhlou sféru meziná­rodních vztahů, v nichž se podařilo, především diky právě socialistickým ze­mím, prosadit realismus, vyvolat к životu tendenci ke snížení napětí a na­konec dozrát čtyřmocenské dohodě o Západním Berlině, dohodě, která svým charakterem po 25 letech navázala na významné čtyřmocenské dohody z Po­­stupimi. Deklarace však považovala za nezbytné připomenout i dosud otevřené otázky, bez nichž nelze považovat normalizaci evropské situace za uzavře­nou. Mezi ně patří např. požadavek, aby Německá spolková republika a Ně­mecká demokratická republika navázaly styky v souladu s normami mezi­národního práva, čemuž se ovšem dosud vzpěčují v Bonnu. Sem také beze­sporu patří uznání neplatnosti mnichovské dohody od samého počátku, čemuž se Bonn dosud bráni se stejnou sveřepostí; proto československá veřejnost s uspokojením přijala z dokumentu pražské schůzky ujištění, že naši spo­jenci jsou v této zásadní otázce plně s námi a že v tomto směru — jak je uvedeno doslova — »podporují spravedlivé požadavky ČSSR«. Vyřešeni těchto problémů by nesporně přispělo к radikálnímu posunu při roztáváni nedůvěry a napětí ve vztazích NSR—socialistické země а к plné normalizaci těchto vztahů. To vše jsou organické součásti naléhavé výzvy, která v těchto dnech za­zněla z Prahy a ozvěnou se nese Evropou a světem. Země Varšavské smlouvy znovu potvrdily, že nadále drží iniciativu v ře­šení evropských problémů ve svých rukou, jako kdykoliv předtím, i dnes však připomínají, že si nedělají monopol na boj za evropský mír. Ze při odvalování pověstného sudu prachu počítají se všemi, kteří dospívají ke stejnému rozhodnutí. A kteří vědí, že mír na našem kontinentu, rozděleném vinou NATO na dvě vojenská seskupení, není dělitelný. Proletáři všech zemi\ spojte se! RUBE PRÁVO CENA 50 HALÉŘŮ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PÄTEK 28. LEDNA 1972 ČÍSLO 23 — ROČNÍK 52 (Právo lidu ročník 75) CO HEKLI К ZÁVĚRtM PRAŽSKÉ PORADY VELKÝ MÍROVÝ ČIN Jednotný hlas československých pracujících: v míru a klidu chceme budovat svou vlast • ČSSR navždy pevným článkem tábora socialismu a míru PRAHA 27. ledna — Do dílen, učilišť a na dalši pracoviště zašli naši zpra­vodajové, aby se zeptali, jak jsou posuzovány výsledky pražské porady před­stavitelů zemí Varšavské smlouvy. Lidé využili této příležitosti, aby se vy­jádřili к otázkám boje za mír a za evropskou bezpečnost, aby vyjádřili svou vděčnost socialistickým zemím za jejich společnou mírovou iniciativu, za podporu požadavků čs. lidu. >• PAVEL MÝDLO, zámečník Svermo vých železáren Podbrezová: »Jsem je­nom obyčejný dělník, ale jako otec bych si přál, aby moje děti žily v míru a v klidu. A proto Jsem rád, že se v deklaraci, kterou politický poradní výbor států Varšavské smlouvy na zá­věr svého jednání přijal, zvlášť zdů­razňuje svolání konference o celo­evropské bezpečnosti. Pro nás dělníky je to dobrý pocit, když víme, že naše republika je opět pevným článkem světového socialistického spojenec­­tví.« ALOIS ĎQBRICHDVSKÝ, vedoucí odborného učiliště Tesla Hloubětín: »Plně podporuji stanoviska nejvyššlch představitelů socialistických zemí, tak jak jsou vyjádřena v Deklaraci o mí­ru, bezpečnosti a spolupráci v Evro­pě, přijaté na pražském zasedání po­litického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy. Jako člověka, který zažil fašistickou okupaci, mě potěšila podpora spra­vedlivého požadavku naši republiky, aby mnichovská dohoda byla uznána za neplatou od samého počátku. Věřím, že by to přispělo nejen к zlepšení vztahů mezi Českosloven­skem a Německou spolkovou republi­kou, ale i к celkovému zlepšení situa­ce v Evropě. Je to skutečně tak, jak o tom hovoří deklarace. Evropské státy, i když náležejí к různým sociál­ním soustavám, mohou a musejí bu­dovat v zájmu míru své vztahy na základě shody a spolupráce.« GUSTA FUČÍKOVA, předsedkyně Cs. rady žen: Přijetí deklarace naplňuje československé ženy pocitem pevné jistoty, že společným úsilím socialis­tických států bude prohloubena mí­rová spolupráce se všemi evropskými státy pro vyřešení otázky bezpeč­nosti, odzbrojení, spolupráce a zacho­vání trvalého míru v Evropě. čs. ženy slibují, že v duchu hesla: Budu] vlast — posílíš míří přispějí к tomuto společnému úsilí svou svě­domitou každodenní prací na všech úsecích našeho politického 1 hospo­dářského života. MUDr. LUBOMÍR OUDRAN, přednos­ta I. stomatologické kliniky v Brně, předseda ' ZO 1 KSČ lékařské fakulty University J. E. Purkyně: »Jsme lé­kaři a z toho vyplývá náš postoj ke konkrétním činům směřujícím к za staveni útrap zaviněných válečným napětím i ozbrojenými konflikty. Evropa by se skutečně měla stát opo­rou Jistoty a vzájemného porozumění ve světě. Svědomí a odpovědnost vůči národům nám velí, abychom usilovali o svolání celoevropské konference eo nejdříve.« JOSEF STRAKA, Spolek pro chemic­kou a hutní výrobu, provoz elektro­lýza, Ostí nad Labem: »Velíce sí vá­žím prozíravé mírové politiky Sovět­ského svazu a dalších socialistických států, Jejímž výsledkem Je, že se vy­tvořily příznivé podmínky pro svolání celoevropské konference o otázkách bezpečnosti a spolupráce Jíž v letoš­ním roce, a věřím, že zmírňováni na­pětí v Evropě bude v příštích měsí­cích postupovat rychlejším tempem.« Snímek E. UHER Ze čtvrtečního setkání naSlch představitelů s delegaci SSSR. Setkání čs. představitelů s delegací Sovětského svazu NA PORADU ROZVOJ SPOLUPRÁCE A AKTUÁLNÍ OTÁZKY MEZINÁRODNÍ SITUACE PRAHA 27. ledna (z) — 27. ledna 1972 se uskutečnilo v budově sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Československa setkáni generálního ta­jemníka ÜV KSČ G. Husáka a dalších členů předsednictva a sekretariátu OV KSČ s delegací SSSR, vedenou generálním tajemníkem OV KSSS L. I. Brežně­­vem, která se zúčastnila pražského zasedání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy. Setkání byli přítomni: ze sovětské strany člen politického byra ÜV KSSS a předseda rady ministrů SSSR A. N. Kosygin, tajemník OV KSSS K. F. Ka­­tušev, člen ÚV KSSS a vedoucí oddě­lení OV KSSS К, V. Rusakov, člen OV KSSS a první náměstek ministra za­hraničních věcí SSSR V. V. Kuzněcov, dále člen OV KSSS a náměstek mi­nistra zahraničních věcí SSSR N. N. Rodionov, člen ústřední revizní ko­mise KSSS A. M. Alexandrov a další soudruzi z doprovodu delegace. Setká­ní se též zúčastnil člen 0V KSSS a velvyslanec SSSR v Československu S. V. Cervoněnko. Z čs. strany byli přítomni členové předsednictva OV KSC V. Bilak, P. Co­­lotka, K. Hoffmann, A. Indra, A. Ka­pek, J. Kempný, J. Korčák, J. Lenárt, L. Svoboda a L. Štrougal, kandidát předsednictva OV KSČ M. Hruškovič, členové sekretariátu a tajemníci OV KSČ J. Fojtík, F. Ondřich, V. Svoboda, O. Švestka a člen ústřední kontrolní a revizní komise KSC a zástupce ve­doucího oddělení mezinárodní politi­ky OV KSČ M. Müller a další sou­druzi. Účastníci tohoto soudružského se­tkání s uspokojením konstatovali, že vzájemné politické, hospodářské a kulturní styky se příznivě rozvíjejí, informovali se o socialistické a ko­munistické výstavbě ve svých ze­mích, vyměnili si názory na další rozvoj všestranné bratrské spoluprá­ce mezi KSSS a KSČ, mezi Sovětským svazem a Československem, posoudili aktuální otázky mezinárodní situace a zahraniční politiky obou zemí i spo­lečného boje za upevnění míru v Ev­ropě a na celém světě, za věc so­cialismu. V průběhu besedy vyjádřily obě strany uspokojení nad výsledky praž­ského setkání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy a vyslovily přesvědčení, že závěry tohoto zasedání budou vel­kým přínosem socialistických zemí pro upevnění míru, bezpečnosti a spo­lupráce na evropském kontinentě. Setkání proběhlo v ovzduší bratr­ství, srdečností a naprosté jednoty. Týž den uspořádalo předsednictvo ústředního výboru KSČ na Pražském hradě oběd na počest sovětské dele­gace. Během oběda pronesli soudruzi G. Husák a L. I. Brežněv přátelská přípitky. Vzácný host u Ludvíka Svobody PRAHA 27. ledna (ČTK) — 27. led­na 1972 navštívil generální tajemník OV KSSS L. I. Brežněv na Pražském hradě presidenta ČSSR L. Svobodu. Při setkání soudruhů L. I. Brežněva a L. Svobody došlo к přátelské be­sedě, která proběhla v srdečném ovzduší. OdSet sovětské delegace Delegace SSSR odcestovala va čtvrtek z Prahy do vlasti. Se vzácnými hosty se na ruzyň­ském letišti rozloučili soudruzi Gus­­táv Husák, Ludvík Svoboda, Lubomír Štrougal a dalši představitelé česko­slovenského politického a veřejného života. Rozloučení byl přítomen rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Cervo­něnko. Na ruzyňském letišti sovětskou de­legaci velmi srdečně pozdravili také četní pražští občané. □ Z Prahy odcestovali také předsta­vitelé hlavního velení spojených ozbrojených sil členských států Var­šavské smlouvy v čele s Jejich hlav­ním velitelem maršálem SSSR I. t, Jakubovskýin. Záběr ze vstupní haly v budově OV KSC, Snímek E.. UHER V květnu sjezd odborů ČSR Česká rada odborových svazů zhodnotila výroční členské schůze ■ Posílení jednoty hnutí ■ Hlavní pozornost na vyšší efektivnost v ekonomice PRAHA 27. ledna (van) — XIV. plenární schůze České rady odborových svazů projednala ve čtvrtek průběh a výsledky výročních členských schůzi odborových organizací v CSR. Současně ocenila obětavost všech, kteří přispě­li ke splnění plánovaných úkolů uplynulého roku. Výroční členské schůze se staly vý­znamným krokem к zlepšeni práce základních odborových organizací, uvedl v relerátu předseda ČROS J. Hlavička. Do závodních výborů byli zvoleni funkcionáři oddaní věcí so­cialismu, kteří skýtají záruku reali­zace linie KSČ. Jejích kladem Je vět­ší zastoupeni dělníků, žen a mládeže — z funkcionářů Je přes 40 % dělní­ků, 43 % žen a 20 % mládeže. Ve svém usneseni ČROS zaměřuje pozornost odborových orgánů a orga­nizaci zejména к otázkám efektivnos­ti národního hospodářství. Vyjadřuje přesvědčení, že odborové svazy spolu s hospodářskými orgány přijmou kon­krétní opatření к zvýšení efektivnosti výroby, к snižování materiálových a Jiných nákladů, ke zvýšení produkti­vity práce apod. Doporučuje rozšiřo­vat zkušeností těch kolektivů, které znovu zavádějí účty úspor 1 další for­my Iniciativy. XIV. plenární schůze ČROS roz­hodla o svolání sjezdu Revolučního odborového hnuti v ČSR na dny 11. až 13. května 1972 do Prahy. ČROS uvolnila z funkce tajemníka, člena sekretariátu a předsednictva VI. Maříka vzhledem к Jeho zvolení do funkce tajemníka 0R ČSROH. ZE ZPRÁVY FEDERÁLNÍHO STATISTICKÉHO CftADIJ Výsledky prvního roku pětiletky VÝVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ CSSR a PLNĚNI PLÁNU v ROCE 1971 Výsledky vývoje národního hospodářství v roce 1971 do­kumentuji další jeho rozvoj a úspěšný nástup v plnění úkolů prvého roku pátého pětileté­ho plánn. Rozhodujícím činitelem celkového kladného vývoje bylo další upevnění vedoucí úlohy KSČ v ekonomice, ze­sílení socialistických principů v ří­zení hospodářství a stupňující se úsi­lí a iniciativa pracujících a jejich so­cialistické závazky к 50. výročí zalo­žení KSČ, к jejímu XIV. sjezdu a v období před volbami do zastupitel­ských orgánů. Charakteristickým rysem vývoje ekonomiky v roce 1971 bylo udrženi vysoké dynamiky výroby z předcho­zího roku ve všech oblastech. Přitom tempo růstu výroby bylo rychlejší, než předpokládal plán. Společenský produkt v roce 1971 vzrostl zhruba o 6 % ve srovnáni s rokem 1970; prů­myslová výroba vzrostla přitom o 6,9 procenta, objem stavebních práci o 9.7 procenta a zemědělská výroba o 2,8 procenta. Plánovaný objem dodávek pro vnitřní trh, zahraniční obchod a dodávek strojů a zařízení pro inves­tice byl překročen. V PALIVOENERGETICKÉ OBLASTI se úroveň zásobování ve srovnání s rokem 1970 výrazně zlepšila. Ply­nule byly potřeby hospodářství za­bezpečovány pevnými palivy a pod statně se zlepšilo zásobování elek­trickou energií. Nejrychleji se v průmyslu rozvíjela výroba chemického a gumárenského průmyslu, strojírenství, průmyslu skla, keramiky a porcelánu, průmyslu sta­vebních hmot a průmyslu kožedělné­ho, obuvnického a kožešniekého. NÁKUP ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBK0 se vyvíjel úspěšně, mírně pod plá­­nem zůstal nákup mléka. Stavy hos­podářských zvířat dále vzrostly a by­lo dosaženo plánovaných stavů až na drůbež. SKLIZEŇ obilovin byla pod­statně vyšší, ale úroda brambor, cu­krovky, druhé seče pícnin, ovoce a zeleniny byla značně nižší než v ro­ce 1970. Plánované záměry V OBLASTI ZA­HRANIČNÍHO OBCHODU byly splně­ny. Obrat zahraničního obchodu vzrostl o 9,4 o/o, přitom úkoly vývozu, který vzrostl o 10,0 °/o, byly překro­čeny. V dovozu, který vzrostl o 8,7 procenta, nebylo dosaženo plánované­ho tempa. Obchodní bilance byla vý­razně aktivní. Platební vztahy se zlep­šily, zejména vůči socialistickým stá­tům. Významným úspěchem v roce 1971 bylo krytí přírůstku výroby více než z 90 °/o růstem produktivity práce. Některé negativní Jevy v hospodář­ství však dosud přetrvávají. V roz­poru se záměry plánu se výrobní spotřeba zvyšo mla rychleji než vý­roba. Materiálové náklady státních hospodářských organizací zahrnova­ných do státního plánu vzrostly v ro­ce 1971 o 6,9 o/o, zatímco výkony o 6,2 procenta. V důsledku tohoto vývoje nebylo dosaženo plánovaného růstu zisku. Koeficient směnnosti v průmys­lu dále poněkud poklesl. V OBLASTI INVESTIC se zvýšil ob­jem provedených investičních práci a dodávek o 7,2 %, tj. více, než určo­val státní plán. Zaměření investic do jednotlivých odvětví se vyvíjelo v sou­ladu s plánem. Bylo dosaženo snížení rozestavěnosti, avšak nižšího, než určoval plán. К negativním Jevům v investiční výstavbě patřilo vedle stále vysokého stupně rozestavěnos­ti opožděné uvádění některých kapa­cit do provozu, roztříštěnost staveb­ních kapacit, zvyšování rozpočtových cen staveb a opožďování v projekční připravenosti. Základní cli programu hospodářské politiky KSČ v období do roku Í975 — zajistit vyšší stupeň uspokojováni potřeb obyvatelstva — byl v prvém roce pětiletky nejen splněn, ale byla učiněna některá opatřeni nad pláno­vané záměry. Umožnily to příznivé vý­sledky ve vývoji národního hospodář­ství. Osobní spotřeba obyvatelstva vzrostla o více než 5 %. Peněžní pří­jmy obyvatelstva se zvýšily o 5,5 % (plán 5,3 %). Průměrné mzdy vzrostly o 3,7 °/o, tedy rychleji, než určoval plán. Byly sníženy maloobchodní ce­ny a v důsledku toho se snížily ži­votní náklady o 0,4 % v ročním prů­měru. Maloobchodní obrat všech sy­stémů se zvýšil 6 5,2 %, trh byl lépe zásobován ve srovnání s- rokem 1970. V oblasti sociální politiky bylo zapo­čato s realizací závěrů XIV. sjezdu. Byly zvýšeny nízké důchody tzv. sta­­rodůchodců, rozšířeno poskytování mateřského příspěvku, zvýšena pod­pora při narození dítěte a prodlou­žena placená mateřská dovolená. DYNAMIKA ROZVOJE HOSPODÁŘ­STVÍ byla rychlejší ve Slovenské so­cialistické republice než v České so­cialistické republice. Vývojem národního hospodářství v roce 1971 byly vytvořeny dobré pod­mínky pro plnění dalších úkolů 5. pětiletky. (Pokračování na str, 3.J Konečně ]e tady. Sníh, bílá zima a větve stromů obtížené bělostným pápěřím .., Snímek E. UHER Sousfrostný telegram PRAHA 27. ledna (ČTK) — Předse­da vlády ČSSR dr. L. Štrougal zaslal ve čtvrtek v souvislosti s katastrofou Jugoslávského letadla na území naší republiky soustrastný telegram před­sedovi Svazové výkonné rady Socia­listické federativní republiky Jugoslá­vie D. Bijedičovi. .IAKITSK 131.ASt: Šedesát pod nulou! MOSKVA 27. ledna (ČTK) — Ve středu ohlásil Jakutsk 60 stupňů mrazu. Je to nejnlžší teplota od ro­ku 1927, kdy zde bylo nanjěřeno mi­nus 62 stupně. Meteorologové vysvětluji tuto ex­trémně nízkou teplotu přesunutím vrstev chladného vzduchu z oblasti Ojmjakonu na jihozápad. Bez ohle­du na tuto nízkou teplotu nebyl pře­rušen normální pracovní cyklus v závodech a také doprava fungova­la přesně podle jízdního řádu. v л vstupní Aaíe. Nikdo si nechtěl nechat ujít příleži­tost pozdravit soudruha Leonida Iljiče Brežněva, Alexeje Nikolajevlče Kosy­gina a další členy sovětské delegace. Věděli — po desáté hodině se sovětští soudruzi setkají na přátelské besedě se členy předsednictva a tajemníky ústředního výboru — a nemohou pro­jít jinudy než právě vstupní halou bu» dovu OV KSČ. Proto se zde pracovni­ci ÚV KSČ shromáždili ve velkém po­čtu a připravili delegaci srdečné sou­­družské uvítání. Jakmile se delegace objevila v hale, uvítal ji nadšený potlesk a mohutné volání At žije Sovětský svaz! V ova­cích zanikla t slova generálního ta­jemníka OV KSČ soudruha Gustáva Husáka, který šel ke dveřím hostům vstříc a vítal je na půdě ústředního výboru. Jménem pracovníků OV KSC pozdravil a uvítal vzácné hosty před-sedá CV KSČ soudruh Jan Majcharčík. »Děkujeme vám, vážíme si vás a má­me vás rádi,« řekl mimo jiné ve svém pozdravném projevu a popřál sovět­ským soudruhům hodně úspěchů v práci. »My vás, soudruzi, máme také rádi, velmi rádi,« řekl soudruh Brežněv. »Vážíme sí vašeho přátelství, vaší družby, a máme radost, že spolu s ná­mi bojujete za mír a blaho pracujícího lidu.« Opět se ozval potlesk, skandování At žije Sovětský svazI Soudružky ob­darovaly sovětské hosty rudými ката­­fiáty, nechyběly ani srdečné stisky rukou a bratrská objetí. Uvítání o hale budovy se proměnilo v manifestaci přátelství se Sovětským svazem, v srdečné setkání lidí, kteří mají к so­bě hodně blízko... Potlesk provázel sovětské hosty až do zasedací síně, kde se pak sovětská delegace setkala na besedě s našimi představiteli. (Hf) Waldheim v Africe ADDIS ABEBA 27. ledna (ČTK) — Nový generální tajemník OSN dr. Kurt Waldheim přijel ve čtvrtek do Addis Abeby. Zúčastní se zde zasedá­ni Rady bezpečnosti, které bude v pá­­tek zahájeno. Vyslovil naději, že Rada bezpečnos­tí dospěje na svém týdenním Jedná­ní к »významným rozhodnutím o nej­závažnějších problémech, před nimiž dnes africký kontinent stojí«. Dodal, že hlavním důvodem, proč se zase­dání koná právě v Africe, Je snaha být blíže »oblasti napětí a konfliktů«. Rada by měla podle Jeho názoru dospět к jasnému rozhodnutí, pokud Jde o krizí v Jižní Africe. CO přináší zítřejší haló sobota Týden dovolené — mezi rekreanty v lázních str. 1 Stočí zazvonit... — o službách Moskvanům str. 4 První dojmy a činy — hovoříme s mladými poslanci str. Я Pohybový reflex — kriminální příběh str. 7. Povídky, články odborníků, humor DOPIS DNE Pečlivě jsem sledoval poradu členských států Varšavské smlouvy. Již při příchodu delegací bylo ml tak jako tisícům naších občanů - dobře и srdce Přijeli к nám opravdoví přátelé, přátelé, kteří zajistí, aby se v našich dě-Významné dny jinách už nikdy neopakoval Mnichov a 15. březen 1939, kdy celý náš národ byl zaprodán západními velmocemi. Co potom následovalo, na to nikdy za­pomenout nemůžeme. Vzpomínky to nejsou radostné. Dnes pociťujeme hrdost nad tím, že máme spojenecké smlouvy se Sovětským svazem, který vyhnal ze své země zlotřilého vetřelce a osvobodil ještě malé národy ve střední Evropě. Jsem velmi uklidněn Jednáním a také se závěrem. R. KVĚTENSKÝ, Skutíčko и Chrudimi \ %

Next