Rudé Právo, leden 1972 (LII/1-25)
1972-01-28 / No. 23
H ovoříme o evropské otázce jako o jednom z nejnaléhavějších mezinárodních problémů souěasnosti. Proě však? Lze přece namítnout: v době, kdy jiné kouty zeměkoule prožívají horké, ostré krize a v Indočíně američtí interventi za deset let nespravedlivé války zavraždili a umučili 1,5 miliánu lidí, žijí si Evropané už 27. rok v míru, což ostatně je pro náš starý kontinent v tomto uválčeném století slušný, oceněníhodný rekord. A přece — poklid je zdánlivý, jen zběžný pohled do evropského zákulisí s hrůzou dojde к zjištění v podobě sudu prachu, na němž dnes sedí celá Evropa. |en několik desítek kilometrů na západ od Šumavy začíná pásmo, prošpikované atomovými hlavicemi čili raketovými nosiči s atomovými bombami, jejichž počet samy oficiální zdroje NATO označují na 7200. Kam směřuji, dobře víme. Proti nám a proti našim spojencům. A neděláme si iluze, že tam jsou síly, které by ochotně uvedly tuto mašinérii do pohybu; jejich existenci po právu připomíná i Deklarace o míru, bezpečnosti a spolupráci v Evropě přijatá tento týden účastníky pražské schůzky politického poradního výboru Varšavské smlouvy. Právě demontáž tohoto sudu prachu považují socialistické země za krajně naléhavou; tím spíše, že z půdy kontinentu doposud nezmizely kořeny i spodní proudy, které mají na svědomí dvě světové války s jejich 70 milióny obětí. Cesta, kterou socialistické země navrhují к dosaženi tohoto cíle, je prostá, přijatelná a bezelstná: cesta politických, mírových řešení existujících problémů. »Pražská výzva«, jak začala včera publikovaná deklarace vcházet do komentářů i povědomí mezinárodní veřejnosti, počítá s řadou vývojových možProč Evropa až po dohodu o snížení ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, к čemuž by podle názoru pražské schůzky mohl být udělán první krůček shodou názorů o formě takového jistě ne jednoduchého jednání. Poprvé v takovém kolektivním dokumentu byla vyjádřena představa o základních zásadách systému závazků evropské bezpečnosti. Deklarace vypočítává těchto sedm zásad: neporušitelnost hranic, nepoužití síly, mírové soužití, základy dobrých sousedských vztahů a spolupráce v zájmu míru, vzájemně výhodné styky mezi státy, odzbrojení, podpora OSN. Připusťme, že nejsou zcela nové. Byly ostatně položeny už do základů moskevské smlouvy mezi Sovětským svazem a NSR ze srpna 1970, kterou pro jejího ducha a impuls lze právem označit, jak potvrzuje čas, za historickou. Evropská konference by učinila rozhodnuti opravdu epochálního významu, jestliže by přijala takové významné zásady za »Magnu chartu« mezievropských vztahů. Už taková dohoda by nutně přispívala к fnrmování zcela jiné, a to závazné atmosféry, která by hluboko do povědomí evropských národů a všech společenských vrstev vepsala a učinila trvalým jevem počínající dobrou tradici mírového řešení mezinárodních problémů. Sama konference by jistě nemohla na jedno posezení dát odpovědi na všechny otázky; »pražská výzva« proto poprvé v takovém kolektivním dokumentu přichází s myšlenkou 0 účelnosti vytvoření stálého orgánu všech zainteresovaných zemí, který by mohl po konferenci pokračovat ve společné práci, v trpělivém rozmotávání nerozmotaných uzlů a uzlíčků. Sedm socialistických zemí sdružených ve Varšavské smlouvě také předkládá ostatní Evropě širokou škálu konkrétních směrů dalšího rozvoje spolupráce ve všech oblastech, od využití surovinových zdrojů až po rozmach zdrojů duchovních. Zahraniční politice socialistických zemí je samozřejmě cizí »vývoz revoluce«, jak by jím chtěli někteří zapřísáhlí protivníci evropské bezpečnosti postrašit západoevropskou veřejnost; se stejnou rozhodností ovšem odmítáme a odmítneme jakýkoliv pokus o vývoz kontrarevoluce, pokus propašovat v kufrech s dvojitým dnem kontraband buržoazní ideologie. Na pražském zasedání mohli představitelé zemí Varšavské smlouvy spolu se svými představami a programem na zítřek předložit svým národům к celé Evropě slušný výčet udělané práce, vykolíkovat rozsáhlou sféru mezinárodních vztahů, v nichž se podařilo, především diky právě socialistickým zemím, prosadit realismus, vyvolat к životu tendenci ke snížení napětí a nakonec dozrát čtyřmocenské dohodě o Západním Berlině, dohodě, která svým charakterem po 25 letech navázala na významné čtyřmocenské dohody z Postupimi. Deklarace však považovala za nezbytné připomenout i dosud otevřené otázky, bez nichž nelze považovat normalizaci evropské situace za uzavřenou. Mezi ně patří např. požadavek, aby Německá spolková republika a Německá demokratická republika navázaly styky v souladu s normami mezinárodního práva, čemuž se ovšem dosud vzpěčují v Bonnu. Sem také bezesporu patří uznání neplatnosti mnichovské dohody od samého počátku, čemuž se Bonn dosud bráni se stejnou sveřepostí; proto československá veřejnost s uspokojením přijala z dokumentu pražské schůzky ujištění, že naši spojenci jsou v této zásadní otázce plně s námi a že v tomto směru — jak je uvedeno doslova — »podporují spravedlivé požadavky ČSSR«. Vyřešeni těchto problémů by nesporně přispělo к radikálnímu posunu při roztáváni nedůvěry a napětí ve vztazích NSR—socialistické země а к plné normalizaci těchto vztahů. To vše jsou organické součásti naléhavé výzvy, která v těchto dnech zazněla z Prahy a ozvěnou se nese Evropou a světem. Země Varšavské smlouvy znovu potvrdily, že nadále drží iniciativu v řešení evropských problémů ve svých rukou, jako kdykoliv předtím, i dnes však připomínají, že si nedělají monopol na boj za evropský mír. Ze při odvalování pověstného sudu prachu počítají se všemi, kteří dospívají ke stejnému rozhodnutí. A kteří vědí, že mír na našem kontinentu, rozděleném vinou NATO na dvě vojenská seskupení, není dělitelný. Proletáři všech zemi\ spojte se! RUBE PRÁVO CENA 50 HALÉŘŮ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PÄTEK 28. LEDNA 1972 ČÍSLO 23 — ROČNÍK 52 (Právo lidu ročník 75) CO HEKLI К ZÁVĚRtM PRAŽSKÉ PORADY VELKÝ MÍROVÝ ČIN Jednotný hlas československých pracujících: v míru a klidu chceme budovat svou vlast • ČSSR navždy pevným článkem tábora socialismu a míru PRAHA 27. ledna — Do dílen, učilišť a na dalši pracoviště zašli naši zpravodajové, aby se zeptali, jak jsou posuzovány výsledky pražské porady představitelů zemí Varšavské smlouvy. Lidé využili této příležitosti, aby se vyjádřili к otázkám boje za mír a za evropskou bezpečnost, aby vyjádřili svou vděčnost socialistickým zemím za jejich společnou mírovou iniciativu, za podporu požadavků čs. lidu. >• PAVEL MÝDLO, zámečník Svermo vých železáren Podbrezová: »Jsem jenom obyčejný dělník, ale jako otec bych si přál, aby moje děti žily v míru a v klidu. A proto Jsem rád, že se v deklaraci, kterou politický poradní výbor států Varšavské smlouvy na závěr svého jednání přijal, zvlášť zdůrazňuje svolání konference o celoevropské bezpečnosti. Pro nás dělníky je to dobrý pocit, když víme, že naše republika je opět pevným článkem světového socialistického spojenectví.« ALOIS ĎQBRICHDVSKÝ, vedoucí odborného učiliště Tesla Hloubětín: »Plně podporuji stanoviska nejvyššlch představitelů socialistických zemí, tak jak jsou vyjádřena v Deklaraci o míru, bezpečnosti a spolupráci v Evropě, přijaté na pražském zasedání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy. Jako člověka, který zažil fašistickou okupaci, mě potěšila podpora spravedlivého požadavku naši republiky, aby mnichovská dohoda byla uznána za neplatou od samého počátku. Věřím, že by to přispělo nejen к zlepšení vztahů mezi Československem a Německou spolkovou republikou, ale i к celkovému zlepšení situace v Evropě. Je to skutečně tak, jak o tom hovoří deklarace. Evropské státy, i když náležejí к různým sociálním soustavám, mohou a musejí budovat v zájmu míru své vztahy na základě shody a spolupráce.« GUSTA FUČÍKOVA, předsedkyně Cs. rady žen: Přijetí deklarace naplňuje československé ženy pocitem pevné jistoty, že společným úsilím socialistických států bude prohloubena mírová spolupráce se všemi evropskými státy pro vyřešení otázky bezpečnosti, odzbrojení, spolupráce a zachování trvalého míru v Evropě. čs. ženy slibují, že v duchu hesla: Budu] vlast — posílíš míří přispějí к tomuto společnému úsilí svou svědomitou každodenní prací na všech úsecích našeho politického 1 hospodářského života. MUDr. LUBOMÍR OUDRAN, přednosta I. stomatologické kliniky v Brně, předseda ' ZO 1 KSČ lékařské fakulty University J. E. Purkyně: »Jsme lékaři a z toho vyplývá náš postoj ke konkrétním činům směřujícím к za staveni útrap zaviněných válečným napětím i ozbrojenými konflikty. Evropa by se skutečně měla stát oporou Jistoty a vzájemného porozumění ve světě. Svědomí a odpovědnost vůči národům nám velí, abychom usilovali o svolání celoevropské konference eo nejdříve.« JOSEF STRAKA, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, provoz elektrolýza, Ostí nad Labem: »Velíce sí vážím prozíravé mírové politiky Sovětského svazu a dalších socialistických států, Jejímž výsledkem Je, že se vytvořily příznivé podmínky pro svolání celoevropské konference o otázkách bezpečnosti a spolupráce Jíž v letošním roce, a věřím, že zmírňováni napětí v Evropě bude v příštích měsících postupovat rychlejším tempem.« Snímek E. UHER Ze čtvrtečního setkání naSlch představitelů s delegaci SSSR. Setkání čs. představitelů s delegací Sovětského svazu NA PORADU ROZVOJ SPOLUPRÁCE A AKTUÁLNÍ OTÁZKY MEZINÁRODNÍ SITUACE PRAHA 27. ledna (z) — 27. ledna 1972 se uskutečnilo v budově sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Československa setkáni generálního tajemníka ÜV KSČ G. Husáka a dalších členů předsednictva a sekretariátu OV KSČ s delegací SSSR, vedenou generálním tajemníkem OV KSSS L. I. Brežněvem, která se zúčastnila pražského zasedání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy. Setkání byli přítomni: ze sovětské strany člen politického byra ÜV KSSS a předseda rady ministrů SSSR A. N. Kosygin, tajemník OV KSSS K. F. Katušev, člen ÚV KSSS a vedoucí oddělení OV KSSS К, V. Rusakov, člen OV KSSS a první náměstek ministra zahraničních věcí SSSR V. V. Kuzněcov, dále člen OV KSSS a náměstek ministra zahraničních věcí SSSR N. N. Rodionov, člen ústřední revizní komise KSSS A. M. Alexandrov a další soudruzi z doprovodu delegace. Setkání se též zúčastnil člen 0V KSSS a velvyslanec SSSR v Československu S. V. Cervoněnko. Z čs. strany byli přítomni členové předsednictva OV KSC V. Bilak, P. Colotka, K. Hoffmann, A. Indra, A. Kapek, J. Kempný, J. Korčák, J. Lenárt, L. Svoboda a L. Štrougal, kandidát předsednictva OV KSČ M. Hruškovič, členové sekretariátu a tajemníci OV KSČ J. Fojtík, F. Ondřich, V. Svoboda, O. Švestka a člen ústřední kontrolní a revizní komise KSC a zástupce vedoucího oddělení mezinárodní politiky OV KSČ M. Müller a další soudruzi. Účastníci tohoto soudružského setkání s uspokojením konstatovali, že vzájemné politické, hospodářské a kulturní styky se příznivě rozvíjejí, informovali se o socialistické a komunistické výstavbě ve svých zemích, vyměnili si názory na další rozvoj všestranné bratrské spolupráce mezi KSSS a KSČ, mezi Sovětským svazem a Československem, posoudili aktuální otázky mezinárodní situace a zahraniční politiky obou zemí i společného boje za upevnění míru v Evropě a na celém světě, za věc socialismu. V průběhu besedy vyjádřily obě strany uspokojení nad výsledky pražského setkání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy a vyslovily přesvědčení, že závěry tohoto zasedání budou velkým přínosem socialistických zemí pro upevnění míru, bezpečnosti a spolupráce na evropském kontinentě. Setkání proběhlo v ovzduší bratrství, srdečností a naprosté jednoty. Týž den uspořádalo předsednictvo ústředního výboru KSČ na Pražském hradě oběd na počest sovětské delegace. Během oběda pronesli soudruzi G. Husák a L. I. Brežněv přátelská přípitky. Vzácný host u Ludvíka Svobody PRAHA 27. ledna (ČTK) — 27. ledna 1972 navštívil generální tajemník OV KSSS L. I. Brežněv na Pražském hradě presidenta ČSSR L. Svobodu. Při setkání soudruhů L. I. Brežněva a L. Svobody došlo к přátelské besedě, která proběhla v srdečném ovzduší. OdSet sovětské delegace Delegace SSSR odcestovala va čtvrtek z Prahy do vlasti. Se vzácnými hosty se na ruzyňském letišti rozloučili soudruzi Gustáv Husák, Ludvík Svoboda, Lubomír Štrougal a dalši představitelé československého politického a veřejného života. Rozloučení byl přítomen rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Cervoněnko. Na ruzyňském letišti sovětskou delegaci velmi srdečně pozdravili také četní pražští občané. □ Z Prahy odcestovali také představitelé hlavního velení spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy v čele s Jejich hlavním velitelem maršálem SSSR I. t, Jakubovskýin. Záběr ze vstupní haly v budově OV KSC, Snímek E.. UHER V květnu sjezd odborů ČSR Česká rada odborových svazů zhodnotila výroční členské schůze ■ Posílení jednoty hnutí ■ Hlavní pozornost na vyšší efektivnost v ekonomice PRAHA 27. ledna (van) — XIV. plenární schůze České rady odborových svazů projednala ve čtvrtek průběh a výsledky výročních členských schůzi odborových organizací v CSR. Současně ocenila obětavost všech, kteří přispěli ke splnění plánovaných úkolů uplynulého roku. Výroční členské schůze se staly významným krokem к zlepšeni práce základních odborových organizací, uvedl v relerátu předseda ČROS J. Hlavička. Do závodních výborů byli zvoleni funkcionáři oddaní věcí socialismu, kteří skýtají záruku realizace linie KSČ. Jejích kladem Je větší zastoupeni dělníků, žen a mládeže — z funkcionářů Je přes 40 % dělníků, 43 % žen a 20 % mládeže. Ve svém usneseni ČROS zaměřuje pozornost odborových orgánů a organizaci zejména к otázkám efektivnosti národního hospodářství. Vyjadřuje přesvědčení, že odborové svazy spolu s hospodářskými orgány přijmou konkrétní opatření к zvýšení efektivnosti výroby, к snižování materiálových a Jiných nákladů, ke zvýšení produktivity práce apod. Doporučuje rozšiřovat zkušeností těch kolektivů, které znovu zavádějí účty úspor 1 další formy Iniciativy. XIV. plenární schůze ČROS rozhodla o svolání sjezdu Revolučního odborového hnuti v ČSR na dny 11. až 13. května 1972 do Prahy. ČROS uvolnila z funkce tajemníka, člena sekretariátu a předsednictva VI. Maříka vzhledem к Jeho zvolení do funkce tajemníka 0R ČSROH. ZE ZPRÁVY FEDERÁLNÍHO STATISTICKÉHO CftADIJ Výsledky prvního roku pětiletky VÝVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ CSSR a PLNĚNI PLÁNU v ROCE 1971 Výsledky vývoje národního hospodářství v roce 1971 dokumentuji další jeho rozvoj a úspěšný nástup v plnění úkolů prvého roku pátého pětiletého plánn. Rozhodujícím činitelem celkového kladného vývoje bylo další upevnění vedoucí úlohy KSČ v ekonomice, zesílení socialistických principů v řízení hospodářství a stupňující se úsilí a iniciativa pracujících a jejich socialistické závazky к 50. výročí založení KSČ, к jejímu XIV. sjezdu a v období před volbami do zastupitelských orgánů. Charakteristickým rysem vývoje ekonomiky v roce 1971 bylo udrženi vysoké dynamiky výroby z předchozího roku ve všech oblastech. Přitom tempo růstu výroby bylo rychlejší, než předpokládal plán. Společenský produkt v roce 1971 vzrostl zhruba o 6 % ve srovnáni s rokem 1970; průmyslová výroba vzrostla přitom o 6,9 procenta, objem stavebních práci o 9.7 procenta a zemědělská výroba o 2,8 procenta. Plánovaný objem dodávek pro vnitřní trh, zahraniční obchod a dodávek strojů a zařízení pro investice byl překročen. V PALIVOENERGETICKÉ OBLASTI se úroveň zásobování ve srovnání s rokem 1970 výrazně zlepšila. Plynule byly potřeby hospodářství zabezpečovány pevnými palivy a pod statně se zlepšilo zásobování elektrickou energií. Nejrychleji se v průmyslu rozvíjela výroba chemického a gumárenského průmyslu, strojírenství, průmyslu skla, keramiky a porcelánu, průmyslu stavebních hmot a průmyslu kožedělného, obuvnického a kožešniekého. NÁKUP ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBK0 se vyvíjel úspěšně, mírně pod plánem zůstal nákup mléka. Stavy hospodářských zvířat dále vzrostly a bylo dosaženo plánovaných stavů až na drůbež. SKLIZEŇ obilovin byla podstatně vyšší, ale úroda brambor, cukrovky, druhé seče pícnin, ovoce a zeleniny byla značně nižší než v roce 1970. Plánované záměry V OBLASTI ZAHRANIČNÍHO OBCHODU byly splněny. Obrat zahraničního obchodu vzrostl o 9,4 o/o, přitom úkoly vývozu, který vzrostl o 10,0 °/o, byly překročeny. V dovozu, který vzrostl o 8,7 procenta, nebylo dosaženo plánovaného tempa. Obchodní bilance byla výrazně aktivní. Platební vztahy se zlepšily, zejména vůči socialistickým státům. Významným úspěchem v roce 1971 bylo krytí přírůstku výroby více než z 90 °/o růstem produktivity práce. Některé negativní Jevy v hospodářství však dosud přetrvávají. V rozporu se záměry plánu se výrobní spotřeba zvyšo mla rychleji než výroba. Materiálové náklady státních hospodářských organizací zahrnovaných do státního plánu vzrostly v roce 1971 o 6,9 o/o, zatímco výkony o 6,2 procenta. V důsledku tohoto vývoje nebylo dosaženo plánovaného růstu zisku. Koeficient směnnosti v průmyslu dále poněkud poklesl. V OBLASTI INVESTIC se zvýšil objem provedených investičních práci a dodávek o 7,2 %, tj. více, než určoval státní plán. Zaměření investic do jednotlivých odvětví se vyvíjelo v souladu s plánem. Bylo dosaženo snížení rozestavěnosti, avšak nižšího, než určoval plán. К negativním Jevům v investiční výstavbě patřilo vedle stále vysokého stupně rozestavěnosti opožděné uvádění některých kapacit do provozu, roztříštěnost stavebních kapacit, zvyšování rozpočtových cen staveb a opožďování v projekční připravenosti. Základní cli programu hospodářské politiky KSČ v období do roku Í975 — zajistit vyšší stupeň uspokojováni potřeb obyvatelstva — byl v prvém roce pětiletky nejen splněn, ale byla učiněna některá opatřeni nad plánované záměry. Umožnily to příznivé výsledky ve vývoji národního hospodářství. Osobní spotřeba obyvatelstva vzrostla o více než 5 %. Peněžní příjmy obyvatelstva se zvýšily o 5,5 % (plán 5,3 %). Průměrné mzdy vzrostly o 3,7 °/o, tedy rychleji, než určoval plán. Byly sníženy maloobchodní ceny a v důsledku toho se snížily životní náklady o 0,4 % v ročním průměru. Maloobchodní obrat všech systémů se zvýšil 6 5,2 %, trh byl lépe zásobován ve srovnání s- rokem 1970. V oblasti sociální politiky bylo započato s realizací závěrů XIV. sjezdu. Byly zvýšeny nízké důchody tzv. starodůchodců, rozšířeno poskytování mateřského příspěvku, zvýšena podpora při narození dítěte a prodloužena placená mateřská dovolená. DYNAMIKA ROZVOJE HOSPODÁŘSTVÍ byla rychlejší ve Slovenské socialistické republice než v České socialistické republice. Vývojem národního hospodářství v roce 1971 byly vytvořeny dobré podmínky pro plnění dalších úkolů 5. pětiletky. (Pokračování na str, 3.J Konečně ]e tady. Sníh, bílá zima a větve stromů obtížené bělostným pápěřím .., Snímek E. UHER Sousfrostný telegram PRAHA 27. ledna (ČTK) — Předseda vlády ČSSR dr. L. Štrougal zaslal ve čtvrtek v souvislosti s katastrofou Jugoslávského letadla na území naší republiky soustrastný telegram předsedovi Svazové výkonné rady Socialistické federativní republiky Jugoslávie D. Bijedičovi. .IAKITSK 131.ASt: Šedesát pod nulou! MOSKVA 27. ledna (ČTK) — Ve středu ohlásil Jakutsk 60 stupňů mrazu. Je to nejnlžší teplota od roku 1927, kdy zde bylo nanjěřeno minus 62 stupně. Meteorologové vysvětluji tuto extrémně nízkou teplotu přesunutím vrstev chladného vzduchu z oblasti Ojmjakonu na jihozápad. Bez ohledu na tuto nízkou teplotu nebyl přerušen normální pracovní cyklus v závodech a také doprava fungovala přesně podle jízdního řádu. v л vstupní Aaíe. Nikdo si nechtěl nechat ujít příležitost pozdravit soudruha Leonida Iljiče Brežněva, Alexeje Nikolajevlče Kosygina a další členy sovětské delegace. Věděli — po desáté hodině se sovětští soudruzi setkají na přátelské besedě se členy předsednictva a tajemníky ústředního výboru — a nemohou projít jinudy než právě vstupní halou bu» dovu OV KSČ. Proto se zde pracovnici ÚV KSČ shromáždili ve velkém počtu a připravili delegaci srdečné soudružské uvítání. Jakmile se delegace objevila v hale, uvítal ji nadšený potlesk a mohutné volání At žije Sovětský svaz! V ovacích zanikla t slova generálního tajemníka OV KSČ soudruha Gustáva Husáka, který šel ke dveřím hostům vstříc a vítal je na půdě ústředního výboru. Jménem pracovníků OV KSC pozdravil a uvítal vzácné hosty před-sedá CV KSČ soudruh Jan Majcharčík. »Děkujeme vám, vážíme si vás a máme vás rádi,« řekl mimo jiné ve svém pozdravném projevu a popřál sovětským soudruhům hodně úspěchů v práci. »My vás, soudruzi, máme také rádi, velmi rádi,« řekl soudruh Brežněv. »Vážíme sí vašeho přátelství, vaší družby, a máme radost, že spolu s námi bojujete za mír a blaho pracujícího lidu.« Opět se ozval potlesk, skandování At žije Sovětský svazI Soudružky obdarovaly sovětské hosty rudými катаfiáty, nechyběly ani srdečné stisky rukou a bratrská objetí. Uvítání o hale budovy se proměnilo v manifestaci přátelství se Sovětským svazem, v srdečné setkání lidí, kteří mají к sobě hodně blízko... Potlesk provázel sovětské hosty až do zasedací síně, kde se pak sovětská delegace setkala na besedě s našimi představiteli. (Hf) Waldheim v Africe ADDIS ABEBA 27. ledna (ČTK) — Nový generální tajemník OSN dr. Kurt Waldheim přijel ve čtvrtek do Addis Abeby. Zúčastní se zde zasedáni Rady bezpečnosti, které bude v pátek zahájeno. Vyslovil naději, že Rada bezpečností dospěje na svém týdenním Jednání к »významným rozhodnutím o nejzávažnějších problémech, před nimiž dnes africký kontinent stojí«. Dodal, že hlavním důvodem, proč se zasedání koná právě v Africe, Je snaha být blíže »oblasti napětí a konfliktů«. Rada by měla podle Jeho názoru dospět к jasnému rozhodnutí, pokud Jde o krizí v Jižní Africe. CO přináší zítřejší haló sobota Týden dovolené — mezi rekreanty v lázních str. 1 Stočí zazvonit... — o službách Moskvanům str. 4 První dojmy a činy — hovoříme s mladými poslanci str. Я Pohybový reflex — kriminální příběh str. 7. Povídky, články odborníků, humor DOPIS DNE Pečlivě jsem sledoval poradu členských států Varšavské smlouvy. Již při příchodu delegací bylo ml tak jako tisícům naších občanů - dobře и srdce Přijeli к nám opravdoví přátelé, přátelé, kteří zajistí, aby se v našich dě-Významné dny jinách už nikdy neopakoval Mnichov a 15. březen 1939, kdy celý náš národ byl zaprodán západními velmocemi. Co potom následovalo, na to nikdy zapomenout nemůžeme. Vzpomínky to nejsou radostné. Dnes pociťujeme hrdost nad tím, že máme spojenecké smlouvy se Sovětským svazem, který vyhnal ze své země zlotřilého vetřelce a osvobodil ještě malé národy ve střední Evropě. Jsem velmi uklidněn Jednáním a také se závěrem. R. KVĚTENSKÝ, Skutíčko и Chrudimi \ %