Rudé Právo, prosinec 1978 (LIX/284-308)

1978-12-01 / No. 284

< PROLETÁŘI VŠECH ZEM(, SPOJTE SE! PATEK PROSINEC E PRÁVO CENA 50 HALÉRO 1978 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 284 — ROČNÍK 59 (Právo lidu ročník 8I) J edním z významných činitelů zvyšování efektivnosti, o niž usilujeme ve všech odvětvích národního hospodářství, je hospodárnost. V žádném odvětví ji nelze podceňovat, v každém nám musí velice záležet na tom, jak nakládáme se surovinami a materiály, palivy a energií při tvorbě nových hodnot, a samozřejmě také na tom, jak vytvořené hodnoty používáme. V pro­hlubování hospodárnosti jsme sice dosáhli určitého pokroku, ale nikde nemo­hou odpovědně prohlásit, že vyčerpali všechny rezervy. Naopak požadavek nejvyšší hospodárnosti se stává stále naléhavějším příkazem. Očinná opatření к vysoké hospodárnosti potřebujeme také v zemědělství, a to tím spíše, že rozhodujeme o zabezpečení výživy obyvatelstva a že každá nehospodárnost je oslabuje. Zemědělská velkovýroba sice rok od roku dosa­huje ve svém úhrnu stále lepších výsledků, roste objem zemědělské produk­ce, zlepšuje se zásobování vnitřního trhu potravinami i zpracovatelského prů­myslu surovinami, nicméně bylo by možno dosáhnout mnohem lepších výsled­ků, kdyby ve všech podnicích zemědělství a s nimi spolupracujících služeb se zacházelo se získanými prostředky promyšleněji a odpovědněji. Zemědělská výroba trpí určitými výkyvy, které většinou jdou na vrub počasí, ale ne vždy. Počasí si nemůžeme objednat, ale už jsme se leccos naučili o tom, jak nepříznivým klimatickým vlivům čelit. Je chybou, že získané zku­šenosti neuplatňujeme důsledněji a v nejširším měřítku. To je i jedna z příčin někdy nepochopitelných rozdílů ve výsledcích hospodaření dvou celků ve _ stejných podmínkách. Ale od toho přece máme příslušné orgány, např. okres­­' ní zemědělské správy, aby zabezpečily rozšíření a uplatnění dobrých zkuše­ností. Ostatně už z každého plánu musí být zřejmé, s čím se počítá a s čím nikoli. Věnujeme-li tedy napříště projednávání plánů více pozornosti, ubude v období jejich realizace nepříznivých překvapení. Zvykli jsme si na počasí jen stěžovat. Dokonce za mimořádně obtížný rok označujeme i takový vývoj počasí, který vede к nadúrodě některých plodin. Problémy, které z toho vyplynou, svědčí o tom, že jsme za prvé s takovou mož­ností v plánu vůbec nepočítali, za druhé, že oddalujeme řešení v naději, že se přihodí něco, co nás nut­nosti řešit problém zba­ví, a za třetí — protože jsme z důvodů za prvé a za druhé ztratili mno­ho času — musíme pak přijímat tak mimořádná opatření, že o jejich efektivnosti lze někdy sotva mluvit. Když je ně­čeho málo, dovedeme vy­myslet řadu účinných opatření, ale když je ně­čeho moc — jednou jablek, jindy hrušek, letos ve značné části produkčních okresů brambor — je najednou nouze o nápady, co s tím. To, i»6 konečně v zemědělství vyrábíme ve velkém, vůbec neznamená, že hodíme za hlavu všechny dřívější zkušenosti. Není to tak dávno, co jsme při neúrodě krmiv a nadbytku brambor organizovali spařování brambor pomocí parních lokomotiv na vedlejších kolejích venkovských stanic. Od té doby se sice změnila technologie krmení, je teď méně pracná, ale nákladnější. Jenže v roce, jako je letošní, musíme umět včas sáhnout do pokladnice zkušeností a vědět si rady s nadúrodou. To platí pro ty, kleří nečinně přešlapuji, nikoli o těch, kteří si s nadúrodou brambor už poradili. Stále musíme mít na mysli, že právě v zemědělství, které produkuje obrov­ská kvanta plodin sloužících к celoročnímu zabezpečování výživy obyvatel­stva, je požadavek přísného hospodařen! se vším, co se urodilo, opravdu na místě. Jestliže se tolik namáháme a také vynakládáme tolik prostředků, aby­chom vypěstovali co nejvíce, nesmíme nikde bezradně stát nad tím, když se nám rok vydaří lépe, než jsme předpokládali. Nejde však jen o brambory. Vždy po dva roky nám narostla na polích velmi dobrá úroda cukrovky, ale do cukrovarů se všechna nedostala, sklizeň poznamenaly velké ztráty. Sotva lze mluvit o smyslu pro hospodárnost v těch zemědělských podnicích, které už na jaře nevěnovaly dost pozornosti přesnému setí a na podzim správnému se­řízení sklízeči techniky, dodatečnému sběru, evidenci. Ani sebelépe hospoda­řící podniky, s vysokými výnosy, nemají nárok na takové plýtvání. Společ­nost jim přece vytvořila podmínky. Jestliže si toho však v některém podniku nedovedou vážit — a o čem jiném svědčí plýtvání — pak jednají v rozporu s usneseními XV. sjezdu strany a se zájmy společnosti. Zvláštní pozornost si zasluhuje hospodárnost při zužitkováni zrnin v ži­vočišné výrobě. Krmení podle užitkovosti dojnic je stále ještě častěji heslem než skutečností. Jindy zase se nadměrnou spotřebou zrnin zakrývají nedostat­ky ve výrobě kvalitní píce. Letos jsme sice sklidili hodně obilovin, ale větši­nou nedozrála kukuřice na zrno. To všechny podniky neodkladně nutí к pro­myšlenému hospodaření se všemi krmivý a jejich nejúčinnějšímu zužitkování. Naše zemědělské podniky se nemohou spoléhat na to, že jejich nedostatky budou na jaře hrazeny ze státních fondů a dovozy krmiv. Hospodárnost v zemědělství je mnohem naléhavější než v kterémkoli jiném odvětví. Například železný odpad lze posbírat, odvézt do hutí a opět z něho udělat žádoucí materiál, ale nedbale sklizené plodiny už nikdo z pole ne­dostane, stejně jako rozsypané krmivo už nikdo nesebere a nevloží zpět do žlabu. Uhlí musíme těžit takové, jaké právě je, ale kvalitu objemné píce a luk a pastvin můžeme ovlivnit. Všechny energie, které si dovedeme vyrobit anebo opatřit nákupem v zahraničí, spotřebujeme — a ještě je jich málo. Naproti tomu zaoráváme na polích málo chlévského hnoje ne proto, že se ho víc ne­­vyprodukuje, nýbrž že s ním většinou zacházíme jako s nepříjemným odpa­dem než jako se .základní a nenahraditelnou složkou úrodnosti půdy. Tako­vých srovnání lze uvést na desítky a všechna by jen dokazovala, jak nezbytné je v zemědělství počínat si co nejhospndárněji. Hospodárnost a její trvale vysoká aktivizace souvisí vůbec s problémem umět v zemědělství zužitkovat vše, co je к dispozici. Musíme to umět vždy a nejenom v čase velké, nouze, jako tomu bylo v předloňské zimě. Tehdy se rozvinula v zemědělství široká kampaň a přinesla překvapivě dobré výsledky. Ale kolik z těch dobrých předloňských opatření se ještě uplatňuje? S příchodem velkých strojů narostly na polích souvratě a dva tři roky trvalo, než se začaly využívat např. к osevu jinou plodinou. S biokací po­zemků — aby se co nejefektivněji využilo mechanizace — zůstávají tu a tam menší plochy ladem. Také dosavadní způsob zástavby hospodářskými objekty ne vždy respektuje požadavek vyhnout se záboru nejlepši půdy. Ale nechat plochy nevyužité nebo stavět nadále tam, kde je to pro lidi nejpohodlnější, bez ohledu na kvalitu půdy, je přece plýtváním, opakem hospodárnosti. Jestliže na malou plochu nemá cenu jezdit s velkým strojem, musíme ji zužitkovat jinak, ale nepřipustit její vyřazení z plodnosti. Jistě máme radost, že se naše zemědělství stále modernizuje. Ale proces využívání poznatků výzkumu lze urychlit. Především tím, že je nebudeme při­jímat jako všespasitelné metody, nýbrž jako specifické návody pro určité situace a cíle. Právě skutečnost, že v zemědělství pracujeme s živou přírodou, vyžaduje znát a ovládat co nejvíce variant řešení rozmanitých situací a umění vybrat z nich vždy tu, která přinese nejvyšší užitek. Dříve stačily к dobrému hospodaření zkušenosti nasbírané generacemi a děděné z pokolení na poko­lení. Dnes je к němu zapotřebí vědecky ověřených poznatků z mnoha oblastí, čili vysoké kvalifikace vedoucích pracovníků. Samotná úzká specializace však nestačí, ještě je třeba mít širší politický rozhled a přístup к práci a domyslet problematiku ve všech souvislostech až do konečných výsledků. Zemědělství dosud pracuje s příliš vysokými náklady. Proto pro ně nalé­havě platí — soustavně snižovat náklady, zejména materiálové. I to je jedna z podmínek růstu efektivnosti. Naše zemědělství je už tak vybavené, že ne­může heslem »zabezpečit výživu lidu« zakrývat různé nedostatky, především v řízení, v organizaci práce, hospodaření. Zvláště ne takové, které přímo poškozují hospodárnost veškeré produkce. V zemědělství musíme dosáhnout obého: dostatku potravin 1 vysoké hospo­dárnosti. Hospodárněji 4 v zemědělství V duchu uvolňování Z návštěvy čs. parlamentní delegace v Japonsku TOKIO 30. listopadu (CTK) — De­legace Federálního shromáždění ČSSR, která je na oficiální návště­vě v Japonsku, jednala ve čtvrtek v Tokiu se skupinou poslanců Sně­movny reprezentantů japonského parlamentu. Vedoucí čs. delegace, člen předsed­nictva ÜV KSC a předseda Federální­ho shromáždění Alois Indra, a místo­předseda sněmovny Šoičt Mljake bě­hem rozhovorů zdůraznili opravdový zájem obou zemí o mnohostranný roz­voj čs.-japonských styků a zvlášť oce­nili živé vztahy mezí parlamenty obou zemí. Poté se čs. poslanci sešli se sku­pinou japonsko-československého přá­telství v japonském parlamentu. Sku­pina byla založena v únoru 1973 a v současnosti sdružuje 59 poslanců (Pokt. ování na sir. 7.) V W PŘIJETÍ U PŘEDSEDY VLÁDY CSSR Zájem o prohloubení vztahů Podpis mezivládní československo-jamajské obchodní dohody PRAHA 30. listopadu (ČTK) — Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal přijal ve čtvrtek v Hrzánském paláci v Praze náměstka předsedy vlády Jamajky a ministra zahraničnieh věcí, průmyslu, obchodu a turistického ruchu Perci­­vala Jamese Pattersona, který je na oficiální návštěvě v Československu. Předseda federální vlády uvítal ná­vštěvu náměstka předsedy vlády Jamaj­ky jako důležitý krok к rozvoji vzta­hů mezi oběma zeměmi. Přitom zdů­raznil, že ČSSR bude usilovat o vše­stranné rozšířeni a zintenzívnění těch­to styků. Oba představitelé shodně vyjádřili zájem na prohloubeni politických kon­taktů a naznačili oblasti, v nichž by se mohla v budoucnu prohlubovat hospodářská a kulturní spolupráce. Velké možnosti, jak uvedl host, se pro čs. průmysl nabízejí zejména při industrializaci Jamajky, v geologic­kém průzkumu- jejího nerostného bo­hatství, při zdokonalování zdravotní péče a zvyšování kvalifikace kádrů pro nejrůznější odvětví jamajské eko­nomiky. Během rozhovoru si Lubomír Štrou­gal a James Patterson vyměnili též názory na řešeni nejdůležitějších za­hraničně politických otázek. Přijetí se zúčastnili ministr zahra­ničního obchodu ČSSR Andrej Bar­­čák a rada-vyslanec velvyslanectví Ja­majky v SSSR Arthur Thompson. □ Obchodní dohodu mezi vládami Československa a Jamajky podepsali týž den Andrej Barčák a Percival Ja­mes Patterson. Dohoda vytváří pod­mínky pro další rozšířeni a prohlou­bení vzájemné obchodní výměny zbo­ží. Představitelé obou vlád se při této příležitosti znovu vyslovili pro rozši­řováni oboustranné hospodářské spo­lupráce a vyjádřili zájem o uzavření dohody o vědeckotechnické spolu­práci. Příslušná jednání v tomtr smě­ru budou zahájena. DRUHÝ DEN NÁVŠTĚVY MENGISTU HAILE MARIAMA Mezí pracujícími Motorletu Vzácný host na Staroměstské radnici Ф Symbolické předání klíčů © Jednání členů etiopské delegace s československými partnery PRAHA 30. listopadu (CTK, zr) — V průběhu čtvrtečního dopoledne zavítal předseda prozatímní vojenské správní rady a rady ministrů Socialistické Etiopie Mengistu Haile Mariam, který je na oficiální přátelské návštěvě v ČSSR, v doprovodu generálního tajemníka ÜV KSČ a prezidenta CSSR Gustáva Husáka do národního podniku Motorlet, závodu Jana Švermy v Praze- Jinonicích. I Při prohlídce tohoto moderního zá­vodu vzácné hosty doprovázeli rov­něž člen předsednictva ÚV KSČ a ve­doucí tajemník městského výboru KSČ v Praze Antonín Kapek, ministr všeobecného strojírenství ČSSR Pa­­vol Bahyl a zástupci obvodních stra­nických a státních orgánů: Hosty uví­tal podnikový ředitel Zdeněk Hořčík a jako všude 1 zde nechyběly kytice rudých karafiátů od pražských pio­nýrů. Poté si hosté prohlédli závod, kte­rý byl založen před 67 lety a v sou­časné době vyrábí především turbo­vrtulové letecké motory. Soudruzi Husák a Mengistu si **0» ..ájmem pro­hlédli expozici špičkovýtfh výrobků, zejména motory pro letouny L 410 Turbolet a L 29 Delfín a poté zavíta­li do jednotlivých provozů. Ačkoli nebyl plánován žádný ofi­ciální mítink, změnila se prohlídka závodu v manifestaci přátelství mezi československým a etiopským lidem. Vzácní hosté byli všude srdečně po­zdravováni, v mnoha odděleních .se zastavovali s dělníky a techniky. Ho­vořili s pracujícími jednotlivých ce­chů, se zájmem zhlédli práci v měřicí laboratoři leteckých motorů, ve stře­disku numericky řízených obráběcífch strojů i v oddělení přesného lití. V mnoha kronikách brigád socialis­tické práce přibyly vzácné podpisy soudruhů Husáka a Mengista. V průběhu dopolední návštěvy v n. p. Motorlet informovali předsta­vitelé podniku hosty i o revolučních tradicích závodu, který byl jedním z center pražského revolučního děl­nického hnuti v buržoaznl republice a v němž měla vždy Komunistická strana Československa pevnou oporu. Na závěr návštěvy se soudruzi Gustáv Husák a Mengistu Haile Ma­riam zapsali do pamětní knihy zá­vodu. Ve čtvrtek odpoledne podplukovník Mengistu Haile Mariam navštívil Sta­roměstskou radnicí v Praze. Etiopského hosta doprovázel člen předsednictva a tajemník ÚVKSČ Va­sil Bil'ak, místopředseda vlády ČSSR Josef Šimon, zástupce vedoucího od­dělení Ov KSČ Zdenko Cheben a vel­vyslanec ČSSR v Socialistické Etiopii Artur Bernášek. Ve starobylé Brožíkově síni uvítal Mengistu Haile Mariama a čs. před­stavitele pražský primátor Zdeněk Zuska. Připomněl tradičně dobré přá­telské styky mezi Československem a Etiopií a popřál etiopským pracujícím hodně úspěchů na cestě к socialis­mu. Mengistu Haile Mariam poděkoval za vřelé přijetí, ocenil podporu Čes­koslovenska etiopskému lidu v jeho boji za svobodu а роЦ >к.>э požádal primátora, aby tlumočil Pražanům srdečné pozdravy. Po prohlídce Staroměstské radnice se nejvyšší etiopský činitel zapsal do pamětní knihy a převzal symbolický klíč od bran města. Jednání ministru obou zemí Místopředseda vlády ČSSR Josef Šimon přijal ve čtvrtek člena stálého výboru prozatímní vojenské správní rady (PVSR) Gesesse Wolde Kidana, doprovázeného dalšími členy etiop­ské delegace. Jejich rozhovor se tý­kal některých konkrétních otázek dlouhodobé hospodářské spolupráce mezi ČSSR a Socialistickou Etiopií. V této souvislosti posoudili zvláště náměty na rozšíření styků v oblasti zemědělství, průmyslu, stavebnictví, obchodu a vědeckotechnického roz­voje. Bylo dohodnuto, že dalším pro­jednáváním těchto otázek se budou podrobně zabývat к tomu zřízené dvoustranné pracovní skupiny v če­le s příslušnými ministry a dalšími vedoucími představiteli obou zemí. Přijeti se zúčastnil ministr financí ČSSR Leopold Lér, ministr zeměděl­ství a výživy ČSSR Josef Nágr, mi­nistr obchodu ČSR Antonín Jakubík, ministr stavebnictví ČSR Karel Polák, náměstek ministra zahraničního ob­chodu ČSSR Jaroslav Jakubec a další Čs. činitelé. Týž den se setkali další členové čes­koslovenské a etiopské delegace. Ministr zahraničních věci ČSSR Bo­huslav Chňoupek přijal etiopského ministra zahraničních věcí Feleke Gedle-Giorgise a vyměnil si s nírii ná­zory na vývoj mezinárodní situace. V rozhovoru se potvrdila naprostá shoda stanovisek к řešení základ­ních zahraničně politických otázek. Ministr financí ČSSR Leopold Lér se setkal se svým etiopským protějš­kem Teferrou Wolde-Semajetem. Oba ministři hovořili o úloze socialistic­kých financí v rozvoji národního hospodářství. Jednání byl přítomen také guvernér etiopské národní ban­ky Tadesse Gebre Kidan. O otázkách dalšího rozvoje výmě­ny zboží mezi oběma zeměmi, o hos­podářské a technické spbíupráci jed­nal ministr zahraničního obchodu ČSSR Andrej Barčák a ministr ob­chodu ČSR Antonín Jakubík s etiop­ským ministrem obchodu Ašagre Jigletem a ministrem průmyslu Tes­­faje Dinkem. Ministr vnitra ČSSR Jaromír Obzl­­na se setkal s vedoucím státní bez­pečnosti Tesfajem Wolde Selassiem. Soudruh L. Strougal v rozhovoru s Percivalem Jamesem Patterstmem. Foto ČTK — M. KALINA Izraelské jednotky znovu v Libanonu BEJRÚT 30. listopadu (ČTK) — Izraelské vojenské síly ve čtvrtek rá­no pronikly na území jižního Liba­nonu, postavily tam zátarasy na sil­nicích a zabily jednoho civilního ři­diče a řadu dalších osob zranily. Po­dle libanonských novinářů, kteří byli na místě, jde o nejhrubší agresivní čin, kterého se Izrael dopustil od sta­žení svých jednotek z libanonského území. Libanonští reportéři uvedli, že Izraelské jednotky pronikly na liba­nonské svrchované území do hloubky dvou kilometrů. Od června, kdy Izrael dokončil od­sun svých jednotek z nezákonně oku­povaného Libanonu, izraelská armá­da podnikla za pomoci místních kon­zervativních sil, které Tel Aviv mo­rálně, finančně i vojensky podporuje, řadu ’-rovokativnlch akci s cílem vy­volat napětí a dosáhnout vytvoření separátního libanonského státu. Předseda prozatímní vojenské správ­ní rady a předseda rady ministrů So­cialistické Etiopie podplukovník Men­gistu Haile Mariam a generální, ta­jemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák při návštěvě v podniku Motorlet, závod Jana Svermy v Pra­­ze-Jlnonicích, v doprovodu podniko­vého ředitele Zdeňka Horčíka. Foto RP — V. ŽITNÝ 0 činnosti orgánů Varšavské smlouvy PRAHA 30. listopadu (ČTK) — V první polovině prosince 1978 se bude konat v hlavním městě Němec­ké demokratické republiky Berlíně řádné zasedání výboru ministrů obra. ду členských států Varšavské smlou­vy. Na zasedáni budou posouzeny otáz­ky běžné činnosti vojenských orgánů Varšavské smlouvy. ZE ZASEDÁNI NEJVYŠŠÍHO SOVĚTU SSSR Schválení plánu a rozpočtu Vše pro zvýšení životní úrovně sovětského lidu MOSKVA 30. listopadu (ČTK) — Nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schválil zákon o státním plánu hospodářského a společenského rozvoje SSSR a zákon o státním rozpočtu na rok 1979. Zasedání se zúčastnil generální ta­jemník ÜV KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Leonid Brež­­něv a další vedoucí představitelé. Po úpravách, které provedly výbo­­ry obou sněmoven, stanoví státní roz­počet SSSR na rok 1979 příjmy v částce 269 214 296 000 rublů a vý­daje v částce 268 933 808 000 rublů, přičemž příjmy převyšují výdaje o 280 488 000 rublů. Na odděleném zasedáni sněmoven Nejvyššího sovětu SSSR — Sovětu svazu a Sovětu národností —■ poslan­ci jednomyslně schválili usnesení o plněni státního plánu hospodářské­ho a společenského rozvoje SSSR na rok 1978, zprávu o splnění státního rozpočtu SSSR na rok 1977 a přísluš­né usnesení. Schválili rovněž výnosy prezídia Nejvyššího sovětu SSSR z ob­dobí od minulého zasedání. Poslanci v diskusi vyslovili plnou podporu usneseni pléna ÚV KSSS, které se konalo před zasedáním Nej­vyššího sovětu SSSR, tezím a závě­rům obsaženým v projevu Leonida Brežněva na plénu. Dnes zasedání Nejvyššího sovětu SSSR pokračuje. Z KONTROLY ZÁVAZKŮ UZAVŘENÝCH NA POČEST ÚNORA Přínos socialistického soutěžení Iniciativa je součástí každodenní práce • Pozornost hospodaření s palivy a energií • Zaměřili se na dobré využití strojového parku PRAHA 30. listopadu (Od našich zpravodajů) Socialistické závazky, kte­ré pracující uzavírali na počest 30. výročí Ünora, byly velice hodnotné. Jsou zaměřeny jak na překračování úkolů, Jež stanoví plán, tak 1 na še­třeni energii, palivy, surovinami a materiálem. V mnoha podnicích a závo­dech v průběhu dalších měsíců původní závazek Ještě dále upřesnili a zvý­šili. Kontrola závazků ukazuje, že široká iniciativa pracujících je opravdu velkým přínosem. Závazky bez dluhů Pracovní kolektivy Československé automobilové dopravy ve Východoslo­venském kraji orientovaly svoje zá­vazky především na zrychlení přepra­vy, lepší využití vozového parku, sni­žování nákladů a úsporu pohonných hmot. Když v těchto dnech udělali důkladnou kontrolu plnění více než 9900 individuálních a řady kolektiv­ních závazků, mohli jen s potěšením konstatovat, že vytyčené záměry se důsledně plní. Soustředěné úsilí kolektivů ČSAD znamenalo například překročení zá­vazku na snížení materiálových ná­kladů o 520 000 korun. Podobně proti plánu přepravili navíc od začátku ro­ku 360 000 tun zboží a na pohonných ,hmotách namísto 500 000 litrů ušetři­li dokonce milión 868 000 litrů. Prak­ticky není žádný přijatý závazek, kte­rý by pracující ČSAD nesplnili anebo ho nepřekročili. To jen dokresluje, že v tomto druhém největším podniku ve Východoslovenském kraji věnují ini­ciativě pracujících patřičnou pozor­nost. Svědčí o tom skutečnost, že z celkového počtu zaměstnanců jich je do socialistické soutěže zapojeno té­měř 97 procent. Velmi dobře si počínají 1 řidiči mo­torových vozidel. Do soutěže Jezdím bez nehody jich je zapojeno téměř 4900, 540 z nich už najezdilo bez ne­hody více než milión kilometrů. Na­víc Štefan Malík, řidič z pobočného závodu ve Vranově, už jako první na Slovensku a druhý v republice pře­kročil hranici dvou miliónů »bezne­­hodových« kilometrů. Milióny nad plán Také v Rudém Letovu т Praze za tři čtvrtletí splnili zpevněný celoroč­ní plán výroby zboží na 76,1 procen­ta a nad plán tak vyrobili hodnoty za 6 700 000 korun. V některých uka­zatelích — výrobě zboží, hrubé výro­bě, produktivitě práce — již nyní pře. kračují nárůsty, které byly stanoveny pro celou pětiletku. Na konci roku chtějí pracující podniku odevzdat zbo­ží navíc za 8,5 miliónu korun a pře­kročit plán hrubé výroby o pět mi­liónů korun. To však nejsou jediné úspěchy, kte­rých pracujíc! Rudého Letova při plně­ní plánu a závazku ke 30. výročí Ono­­ra dosáhli. Například lepším hospoda­řením s elektrickou energií a palivy uspořili 355 tun měrného paliva, čímž splnili celoroční slib na 118 procent. Mnoho pracovníků převzalo stroje a zařízení do socialistické péče a podle osobních závazků dělali jejich drob­nější opravy a údržbu sami, čímž sní­žili podstatně náklady na režii a uvol­nili údržbáře na jinou potřebnou prá­ci. (Pokračováni na str. 2) v # v Cesta к rozsireni v spolupráce s CSSK Úspěch Dnů čs. hospodářství v Paříži PA&I2 30. listopadu (Od na­šeho zpravodaje a ČTK) —< Čs. vládní delegace v čele s místo­předsedou Federální vlády Rudol­fem Rohlíčkem, která se od 27. listopadu účastní Dnů českoslo­venského hospodářství т Paříži, ukončila ve čtvrtek svůj pobyt ve Francii a vrátila se do vlasti. Před odletem, soudruh Rohlíček uvedl v rozhovoru s pařížským zpra­vodajem Rudého práva, že Dny čs. vědy a techniky v Paříži byly dobře připraveny a prokázaly, že hospodář­ské spolupráci s ČSSR přikládají pří­slušné instituce velkou pozornost. »Při každém našem jednáni s fran­couzskými partnery, ať už to byl předseda vlády R. Barre, ministr hos­podářství R. Monory, ministr malých a středních podniků J. P. Prouteau nebo představitelé francouzských průmyslových kruhů, jsme se setkali s pozitivním zájmem o rozvoj vztahů s námi. Francouzští partneři se ne­tajili tím, že je neuspokojuje dosa­vadní stav vzájemného obchodu a hospodářské spolupráce obou naších zemí.« Dále R. Rohlíček uvedl: »Při všech jednáních jsme zdůrazňovali,, že zá­klad růstu vztahů vidíme především v rozvoji vyvážené a oboustranně vý­hodné hospodářské spolupráce a v průmyslové kooperaci. Vyjádřili jsme také názor, že je třeba, aby se francouzská strana více zajímala o československé hospodářství, jeho možnosti a vyvíjela v hledání příleži­tostí ke spolupráci více iniciativy, To však platí také pro nás. My jsme ne­přijeli do Paříže uzavírat konkrétní kontrakty, ale přispět к rozvoji hos­podářských vztahů s Francií. Mysllm( že tento cíl se nám také při Dnech čs. vědy a techniky podařilo splnit.« (pý)

Next