Stadión, červenec-prosinec 1971 (XIX/27-52)

1971-10-27 / No. 43

7 Náročná pětiletka Sedmé plenami zasedání ÚV ČTO ve dnech 14.-15. října 1971 se stalo mez* níkem v práci české tělovýchovné or­ganizace. Projednalo závažné otázky dalšího rozvoje, zejména návrh pěti­letého plánu ČTO na léta 1971-1975, realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ, za­jištěni zdárného průběhu a aktivního podílu tělovýchovy na připravě voleb do zastupitelských sborů a v neposlední řadě i závěry XII. pléna ÚV ČSTV. Úkoly jsou to nesnadné a velmi ná­ročné; jejich cílem je v první řadě rozšířit počet aktivně sportujícího oby­vatelstva naši republiky a přispět tak nemalou měrou k zdraví celého národa. Mnoho práce nás čeká na úseku in­vestiční výstavby, který považuje ÚV ČTO za jeden z hlavních bodů pětile­tého plánu. Zdůrazněna byla taky nut­nost širší spolupráce orgánů ČTO s ná­rodními výbory všech stupňů. Základ­ním předpokladem splněni této nároč­né perspektivy bude aktivita všech členů ČTO. To je největší deviza, s kterou budeme v příštích letech disponovat, a která nám dá záruku splněni náročné­ho programu naši tělovýchovné orga­nizace. Půjde to! Staré přísloví nabádá ševče, aby se držel svého kopyta. Hokejový rozhodčí Kořínek neposlechl, hrál kopanou a — zranil se. Dokonce tolik, že se musel podrobit operaci menisku. Už třicátý­­druhý den po operaci se však objevil v pruhovaném dresu na ledě o pískal, jako by ani nebylo nucené přestávky. Vše nasvědčuje tomu, že do dubnového mistrovství světa v Praze bude kladen­ský rozhodčí dokonale v pořádku. Na snímku vidíte, že se už docela dobře a hlavně hbitě vyšvihl i na mantinel, aby nabránil hráčům ve hře. Hovoří starý trenér „Sledoval jsem v posledním čase svě­domitě francouzský tisk a jsem z toho smutný. Nebo ještě přesněji řečeno: o jednu velkou iluzi chudší. Vždy jsem věřil, že to dobré, co si špičkový spor­tovec odnese ze sportovní scény, v něm natolik zakotvi, že zůstane dobrým člo­věkem až do smrti. A vidíte, přece jen jsem se mýlil." - Kdopak vás zklamal? - ptal jsem se. „René Vignal. Vám už asi toto jméno mnoho neřekne, ale v padesátých le­tech ho znal celý fotbalový svět. Bran­kář reprezentačního týmu Francie sedmnáctfcrát oblékl dres s galským ko­­­houtem - opora pařížského Racing Clubu. „Létající Francouz" se mu ří­kalo. Něco takového, jako Plánička v novém, moderním provedení. Odešel předčasně. Zlomil si ruku a pak už neměl potřebnou odvahu." - Nu, a co je s nim? - dotíral jsem. „Soud v Toulouse ho poslal na pat­náct roků do těžkého žaláře, protože Vignal se stal šéfem bandy, která při­pravila různé banky na jihu Francie za jedenáct měsíců — od června 1969 do května 1970 — o více než půl milió­nu franků. Přesně o 627 261 francouz­ských franků I" - Hrozné I - vzdychl jsem. „Ano, hrozné I A nejstrašnější bylo jeho přiznáni u soudu. Když se ho předseda ptal, kterak mohl takhle hluboko kles­nout, odpověděl: .Nejdříve mne hnala touha po penězích. Potom už jen sna­ha riskovat, prožívat dobrodružství.' Příliš si zvykl na dobré bydlo, odnaučil se pracovat, nechtěl slevit ze životního standardu a tak loupil. Jezdil rychlými vozy, hrozil střelnou zbraní, vydržoval si četné milenky. Snad chtěl být stej-ným králem podsvětí, jako býval kdysi králem mezi fotbalovými brankáři.” — Nerozumí — odvětil jsem. „Nerozumným může být jinoch, ale ne čtyřicetiletý muž. A tak si znovu říkám, že nikdy není dost péče o morální pro­fil sportovců, že musíme všichni neustá­le dbát na to, aby si sportovci zlepšo­vali svou kvalifikaci, abychom jim usnadnili jednou přechod do občan­ského života, až se definitivně rozloučí se sportem. Při tom jsem přesvědčen, že ve Vignaiově případě jde o jednu jedinou výjimku. Ale měla by nás vše­chny varovat I” — Souhlasím s vámi — rozloučil jsem se. Fotbalové podvody Teprve terf se zjišťují podrobnosti fot­balové aféry, která vypukla před krát­kým časem v Izraeli. Vyšetřující soudce Moše Etione zjistil, že v ligové sezóně 1970-1971 pomáhali mnozí fotbalisté k porážkám svého týmu. Jednak proto, že bylí podplaceni soupeřem, jednak z toho důvodu, že si pomáhali k vý­hrám v izraelské SAZCE. Vyšetřující ko­mise rozhodla, že vinici budou ode­vzdáni trestním soudům, že sportovní funkcionáři nesmějí být zaměstnáni V' sázkových sběrnách, omezí se výše výher a sázkové kanceláře budou pra­covat pod státní kontrolou. Úspěšný autor Dvaatřicetiletý profesor yalské university Erich Segal, přijel v těchto dnech do Evropy. Neodpustil si svou denní spor­tovní dávku: běh na 16 km. Na snímku ho vidíte v doprovodu západoněmecké­­ho maratónce Steffnyho z Mnichova. Malý Američan světově proslul svou knihou „Příběhy lásky", která vyšla ná­kladem 11 miliónů, byla zfilmována a vynesla v deseti týdnech 20 miliónů dolarů. Erich Segal ovládá čtrnáct ja­zyků, jeho kniha už byla přeložena do třiadvaceti řeči. Potíže s hymnou Úvod mezi pásmového finále Davisova poháru USA-Rumunsko v Charlotte byl značně komplikovaný. Vojenská hudba totiž hrála starou královskou rumunskou hymnu. Rozhořčeni mmunští reprezen­tanti odmítli nastoupit a Nastase při­šel na dvorec až na přímý pokyn ru­munského velvyslance. Tiriac však ne­kompromisně žádal napraveni omylu. Pořadatelé proto narychlo zajistili hud­bu válečného námořnictva, která po dvouhodinovém zdržení zahrála dnešní rumunskou hymnu. Zlato v kanálu Olympijské zlato neleží na silnici, ale ve vzduchovém kanálu. Aspoň pro švý­carské lyžařské reprezentanty. Před za­hájením vlastní přípravy na olympijské hry v Sapporu byl přeložen tréninkový tábor reprezentantů země bílého kříže do továrny v Emmenu, kde se vyrábějí francouzské reaktivní stíhačky Mirage III. V dlouhých testech pod tlakem umělého větru hledají lyžaři nejlepši polohu těla při jízdě ve velkých rych­lostech. Skokani tu visi v popruzích se skočkami na nohou a technici zjišťuji pomocí komputerů okamžiky, kdy je od­por vzduchu nejmenší a poloha nej­příznivější. Areály zdraví Už dnes je zřejmé, že závazky, uzaví­rané v předvolební kampani, přinesou mnoho trvalých hodnot. Také, pocho­pitelně, na poli tělovýchovy a sportu. Je starou pravdou, že nejlepši agitaci je osobni přiklad. Buda-li stavět smělé plány, vytyčovat cíle, ale zůstane-li pouze u slov, plánů a cílů, nebude z toho žádný užitek. Už mnoho bylo řečeno a napsáno o prospěšnosti těles­né výchovy. Zejména v současnosti tech­niky, kdy se pohyb stává stále vzác­nější. A tu, jako na zavolanou, při­chází realizace smělého a přitom jed­noduchého záměru. Budou jim „Areály zdraví". Tak vznikne např. v Krči ozna­čený okruh, na němž si bude moci každý a kdykoliv prověřit svou fyzickou kondici. K dispozici budou sprchy, ob­čerstvovací kout apod. Výrobně žádný problém. Odhadované finanční nákla­dy: 100 000 Kčs. Najde-li se dost ochot­ných brigádnických rukou, částka se ještě podstatně sníží. V Praze má vzniknout zatím pět podobných „Areálů zdraví". Neni to přiklad pro ostatní místa? Neni to důvod k zamyšleni, jak bleskově proměnit slova ve skutky a vy­budovat díla trvalé hodnoty? Areály zdraví jsou nejhodnotnějším darem tělo­výchovy k předvolební kampani. Zapouští kořeny Zanedlouho budou jezdit sovětští fa­noušci za hokejem až hluboko na jih, do uzbeckého Taškentu. Byl tam zalo­žen hokejový oddíl Spartaku, který v prvních utkáních nejdříve porazil se­vernějšího soupeře Stroitěl z Karagan­­dy 6:4 a v odvetě hrál 2:2. Do nově založené hokejové školy se už přihlásilo několik desítek chlapců. Tak tedy ho­kej zapouští kořeny i tam, kde je pří­rodní led věcí neznámou. Především matka I Eva Palyzová má všechny předpoklady k tomu, aby se stala korunní princez­nou Velké pardubické. Už dvakrát byla v cíli druhá, vždy těsně poražena. Le­tos, v sedle Metala, prohrála dokonce tak těsně, že se její synek rozplakal. Byl první, kdo se objevil u mámy a měl — slzy v očích, člověk dovede po­chopit, jak je jezdci, který prožil dlouhé minuty vrcholného nervového vzrušení. Jemuž šlo o vítězství, čest, slávu, ale také třeba o zdraví a o život. A který, byť těsně, přece jen prohrál. Eva Pa­lyzová tohle všechno prožívala jistě ještě mnohem silněji než muži. Je pře­ce ženou, citověji založeným tvorem. A přece, když viděla plačícího synka, zapomněla na všechny ovace hlediště a byla především — matkou. Ještě ze sedla pohladila synka po tváři a při­dala slova mateřského povzbuzeni. Přesto, že se ji také možná chtělo pla­kat. Nevím jak pro koho, ale pro mne byla tato episodka nejsilnějšim zážit­kem 81. Velké pardubické . . . Derby v novém Ano, v novém provedení, ale tradičním duchu se hrálo pražské derby Spar­ta— Slavia v kopané žen. Slavistky zví­tězily těsně, ale zaslouženě 2:1, tedy stejným poměrem jako jejich mužské vzory. Hrálo se stejně nervózně, ne­přesně, mařily se nejlepší brankové příležitosti, ale bojovalo se rytířsky, bez jakýchkoliv záludností. V tom jedi­ném bodě se derby žen lišilo. V ocho­zech se sešlo jen o dvě stě diváků mé­ně, než na ligovém utkáni Trenčín—In­ter, které se hrálo stejný den a ve stejnou hodinu. A to je jistě, přinej­menším, pozoruhodný jeví Více praktičnosti Uprostřed října se uskutečnila v Praze nezvyklá módní přehlídka. Na pořadu totiž byly sportovní oděvy, výstroj i vý­zbroj. Návštěvníci, mezi nimiž převlá­dali sportovní odborníci, se shodli na jednom: viděli hezké, líbivé věci. Po­hříchu ne všechny dost účelné. Proje­vilo se, že na návrzích se nepodíleli lidé praxe. Některá trička byla příliš krátká, a počitá-li se se sražením ma­teriálu, lze čekat, že po prvním vy­práni budou nezpůsobilá. Chybí teplá­ky, stále zaostáváme ve výrobě míčů. Zkrátka ukázalo se, že umíme udělat líbivé věci, a to je prvek, který stoji za pochvalu. Současně jsme si však ozřejmili, že dříve než se výroba spustí naplno, bude nutné se vždy poradit s těmi, pro něž se výstroj a výzbroj vyrábí. Se sportovci, s trenéry, zkrátka s odborníky. A na to se dosud zapo­mínalo. To je skutečnost, za niž nemů­žeme výrobce pochválit. Svatopluk II. Moravský kníže Svatopluk, nabádajíci své tři syny ke svornosti a přátelství, v nalezl následovníka v dnešních dnech daleké Austrálii. Sestapadesátiletý farmář Roycroft, který na olympijských hrách v Římě pomáhal Austrálii k do­bytí zlaté medaile v drezurni soutěži, připravil pro OH v Mnichově své tři syny — Barryho, Wayneho a Clarkeho. Doplněni Brianem Schrappelem a Ri­chardem Sandsem vytvoří australský tým pro třídenní soutěž všestranné způso­bilosti. Ďábelský stroj Na výstavě „Motocykl 71", kterou navští­vilo ve vídeňské městské hale několik desítek tisíc návštěvníků, budily nej­větší pozornost dva stroje: jednak nej­­dražši exponát, SUZUKI 125 ccm, na kterém dobyl v roce 1970 titulu mistra světa Walter Braun. Stroj koupil hned v prvním výstavním dnu jeden anglický fanoušek za dvě stě tisíc šilinků. Dru­hým šlágrem byla naše JAWA 350 ccm. Stroj, který v optimálním výkonu před­stihl i Agostiniho MV Agustu. Pohledy do ofsajdu V oddíle přijali nového trenéra, pro­tože v minulé sezóně jim to — jaksi - ne­vyšlo. Výsledky, samozřejmě, nepřišly přes noc. A tak se fanda obrátil na člena výboru s otázkou: „Tak co, jak jste spokojeni s novým trenérem?" Vý­bor se rozzářil: „Zdá se, že to bude dobré. Vyčte hráčům z oči všechna přáni a hned nám je sdělí, abychom jim je mohli splnit I" Personálie Hokejista Volek přišel v přestávce střetnuti s bratislavským Slovanem do šatny celý rozhořčený. Rozpřáhl se holi, zabědoval nad promarněnou šanci a udeřil do dveří. Hůl vydržela. Dveře praskly. • Gajda-Gajdůšek, křídelní útočník pražské Dukly, je v poslední době častým hostem na závodišti v Chuchli. Z poznámek spoluhráčů, utroušených v kabině, lze vyvozovat, že ho na západní okraj Prahy nežene prostá touha poznat, jak se bandážují nohy čtyřnohých rekordmanů, aby mohl stejně pečlivě bandážovat i své nohy před obutím kopaček. • F. Ševčík, opora hokejistů brněnských ZKL, řeší v současné době tři naléhavé pro­blémy: kterak rychle získat plnou for­mu, jak zvládnout závěrečné zkoušky vysokoškolského studia a při tom všem ještě naučit bruslit svého syna. Snad se mu povede všechno. • J. černý, o jehož stavitelské dovednosti jsme psali před týdnem, oslavil na stavbě rodin­ného domu, který chce mít do zimy pod střechou, i své 32. narozeniny. Ať mu svědčil • NEPRAKTA + SVANDRLIK „Proč by měl bejt fotbal suro­vější než horolezectví? Kdybych tě nakop na hřišti, tak se ti cel­kem nic nestane!" Na předvolebních schůzích nebudeme říkat: Cvičte — budete zdravější! To už každý slyšel mnohokrát. Musíme rozpracovat své záměry, aby každý mohl na svém úseku pracovat konkrétně a vidět výsledky své aktivity. Dr. MIROSLAV HLAVAČEK, předseda ÜV ČTO

Next