Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)
1970-06-30 / No. 78
ě s . e k o n o m ik a _________ PODNIKOVÉ INFORMACE PLYNOSTAV PARDUBICE vznikl před 20 lety; dnes má 11 specialisovaných závodů po celé republice, které mají zásluhu na tom, že z původních 93 měst v roce 1949 užívá dnes plynu již 265 obcí. Soustava plynovodů dosahuje u nás délky 8000 kilometrů, což znamenalo uložení 528 tisíc tun trubních materiálů. K velkým úspěchům podniku patří výstavba 1000 km trasy ropovodu Družba, mezinárodního plynovodu SSSR—Československo, propojovacích plynovodů, magistrál, více než 1000 plynových regulačních stanic a velký podíl na stavbě transalpského ropovodu v Rakousku. V nejbližší době začne Plynostav budovat mezinárodní plynovod pro zemní plyn ze sovětských nalezišť do zemí střední, jižní a západní Evropy. Tranzit přes ČSSR předpokládá uložit do země potrubí v celkové délce kolem 1000 km. Kromě toho bude Plynostav budovat Jihoevropský ropovod z Bakaru do Československa, rozšiřovat plynovodní a horkovodní sítě v Československu. PODNIKY DREVOUNIE, oborového ředitelství v Žilině, si letos stanovily progresivní úkoly, které znamenají proti loňsku vyšší výrobu zboží o 265 mil. Kčs, zvýšení dodávek pro vnitřní trh o 71 mil. Kčs a pro vývoz o 33 mil. Kčs. Hlavním nástrojem k odkrývání rezerv se má stát hnutí Každý socialisticky, v němž půjde především o lepší využití dřevní suroviny a odstranění nedostatku konstrukčních materiálů, které dosud dovážíme. PŘES 200 DRUHU TEPLOMĚRU vyrábějí ve středisku technického skla podniku Kavalier v Pelechově na Železnobrodsku. Jde o přesnou sklofoukačskou práci a sortiment obsahuje všechny druhy chemických, zemědělských, meteorologických a jiných teploměrů včetně jednoúčelových kontaktních měřidel a speciálních čidel pro měření teploty na ložiskách a generátorech. Nejmenší teploměry jsou dlouhé 10 cm, nejdelší měří přes 3 metry. Měřící rozsah je v průměru od minus 60 st. Celsia do 240 stupňů. NOVA PEC NA ŽÍHÁNI DRÄTU je V provozu v chomutovském závodě J. Fučíka a představuje začátek modernizace technologického zařízení závodu. Má kapacitu 1,25 tuny materiálu za hodinu, nahradí přitom 4 staré pece, umožňuje zlepšit kvalitu zpracovávaného materiálu a snižuje o polovinu ztráty opálem. Umožňuje to regulace teploty s přesností plus - minus 5 stupňů proti 50 stupňům C u starých pecí a snížení doby žíhání z dřívějších 46 hodin na minimum. Vyžíhaný drát má jen nepatrné okuje, takže se zvyšuje kapacita moříren. Při další modernizaci závodu bude postavena ještě jedna průběžná žíhací válečková pec. NEJVĚTŠÍ OBCHODNÍ DUM V PRAZE se začne stavět od roku 1972 na náměstí Republiky a bude největší akcí generálního ředitelství obchodních domů Prior v páté pětiletce v Praze. Autoři vítězného návrhu ing. arch. Věra a Vladimír Machoninovi počítají se šestibokým řešením stavby. Obchodní dům ponese název Kotva a bude mít osm podlaží. Do suterénu, kde budou prodejny potravin, bude přístup 1 po pohyblivých schodech ze stanice metra. Prodejní plocha bude činit 16 800 m2, což jsou přibližně dvě dnešní Bílé Labutě. CUKROVARY JUBILUJÍ. Cukrovaru v Doksanech na Litoměřicku je 100 let. V posledních 25 letech se jeho modernizací zvýšila denní kapacita zpracovávané řepy o 100 tun. Cukrovar vybudoval složiště na 250 000 centů řepy, ubytovací dům pro kampaňové zaměstnance se 100 lůžky, trafostanici, kotelnu, elektrárnu a rekonstruoval difusní stanici. V příštím roce vymění odparkovou stanici. — O 20 let starší je cukrovar v Uničově na Olomouckú. Při první kampani zpracoval 400 000 centů řepy, 800 000 kg ovoce a 20 000 centů ječmene. Nyní zpracovává přes 1 mil. centů cukrovky ze severní části Hané. Kromě cukru se zde vyrábí v různých úpravách také torula — krmné droždí s vysokým obsahem bílkovin. NÁKLADNÍ PŘISTAV NA DUNAJI stavějí v areálu svého závodu Jihoslovenské celulózky a papírny Štúrovo. Má v najbližších letec-h ulehčit rostoucí dopravu surovin a hotových výrobků na železnici. Bude mít nakládací rampu s jeřábem a přečerpávací stanici. Celulózka bude ročně potřebovat 160 000 tun asfaltu z Bratislavy a další tisíce tun topného oleje pro teplárnu. Tuto dopravu bude uskutečňovat cisternová lod. Budeme vyrábět 128 m il. párů obuvi ročně Československý kožedělný průmysl má letos vyrobit 108 miliónů párů obuvi; jde o obuv koženou, pryžovou, textilní a také plastickou, jejíž výroba se začíná úspěšně rozvíjet. Z této celkové produkce jde zhruba na vývoz 48 miliónů párů. Třebaže v uplynulých pěti letech zvýšil kožedělný průmysl výrobu obuvi o 13,6 proč., neodpovídá toto zvýšení ani současná produkce potřebám vnitřního trhu a zahraničního obchodu. V současné době se proto projednává návrh koncepce rozvoje výroby obuvi s cílem dosáhnout plného uspokojení potřeb našeho obchodu a zvýšení vývozu jak do socialistických, tak do kapitalistických zemí. Pro pátou pětiletku se navrhuje zvýšit výrobu obuví o 18,5 %, tj. ze 108 mil. párů v letošním roce na 128 miliónů párů v roce 1975. Tento rozvoj považují obě národní ministerstva průmyslu a obě národní ministerstva plánování za úměrný. Ovšeiň toto zvýšení výroby obuvi a spolu 6 tím i ostatních kožedělných výrobků vyžaduje 2480 mil. Kčs investic, z toho 1640 mil. Kčs v ČSR a 840 mil. Kčs na Slovensku. Základní prostředky kožedělného průmyslu jsou opotřebené téměř z 50 % a tempo jejich obnovy není úměrné tomuto stavu. Přitom kapacity ve výrobě obuvi se využívají trvale ve dvousměnném provozu. Rovněž trvalý odchod pracovníků do preferovanějších oborů působí nepříznivě, neustálé zapracovávání nových sil ztěžuje využití výkonnosti instalovaných zařízení a zvyšuje náklady. Snížení investičních částek navrhovaných pro pátou pětiletku by proto ve svých důsledcích znamenalo zpomalení tempa výroby, nemožnost obnovy zastaralého strojního parku a rozšíření pomocných výrob včetně energetických zařízení, nutných pro vyšší výrobu. Vývoz obuvi do socialistických zemí je v podstatě zabezpečen dlouhodobými smlouvami podle předběžných dohod plánovacích orgánů. Naproti tomu růst dodávek do kapitalistických zemí je malý a nezabezpečuje plnět potřeby dovozu obuvi z těchto zemí. Čili každé další snížení výroby by se promítlo do tržních fondů, a proto je výše investic velmi závažná a jde o to zabezpečit optimální objem výroby ve výši 128 mil. párů obuvi. Toto uvažované tempo si vyžádá 3500 nových pracovních míst, z toho 1500 pracovníků v 10 lokalitách ČSR a 2000 pracovníků v 5 lokalitách na Slovensku. Národní ministerstva obchodu předložila požadavky plného uspokojení potřeb vnitřního trhu v příštích pěti letech — představují dodávky v roce 1975 ve výši 75 000 000 párů obuvi, což znamená zvýšení spotřeby obuvi na jednoho obyvatele z dosavadních 4,3 párů na 5,4 párů v roce 1975. Přitom prodej obuvi na jednoho dětského spotřebitele má činit 7,5 párů; vysokou spotřebu dětské obuvi vyvolávají jednak její nízké ceny, zatímco ceny za opravy této obuvi jsou vysoké. I to je problém, který čeká na své řešení. Vysoké požadavky obchodu nelze řešit snižováním vývozu obuvi už také, s ohledem na nutnost dovozu surovin, materiálů a strojního zařízení pro kožedělný průmysl. Dovoz obuvi do ČSSR představuje přitom pouhé 2,5 proč. celkové spotřeby v letošním roce a měl by činit 3,5 % v roce 1975; z těchto čísel je dostatečně zřejmé, že vzhledem k objemu vývozu naší obuvi je úroveň dovozu zahraniční obuvi velmi nízká. Ministerstvo obchodu ČSR projednalo také s Českým svazem výrobních družstev zabezpečení výroby obuvi postupně do roku 1975. Podle výsledku jednání by se měla výroba obuvi ve výrobních družstvech zvýšit proti dnešnímu stavu o 2 mil. párů za předpokladu, že družstva obdrží potřebné materiály a stroje. V našem kožedělném průmyslu nejde zdaleka jen o tyto problémy, které jsou jistě stěžejní. Vážné starosti působí světové zdroje přírodních usnj, které podle prognóz našich i zahraničních odborníků neporostou úměrně k růstu potřeb, takže se výhledově předpokládá trvalý nedostatek přírodních usní. Proto se průmyslově vyspělé státy zabývají intenzívně výzkumem syntetických usní s hygienickými vlastnostmi, které jedině mohou nahradit nedostatek usní přírodních. Také u nás je do výzkumu, vývoje a realizace výroby plastické hygienické kůže zapojeno několik podniků a organizací. V roce 1975 má být vyrobeno 7 mil. m2 tohoto materiálu v podniku Technoplast Chropyně, a to převážně pro potřeby obuvnického průmyslu. S tím souvisí četná opatření ministerstva průmyslu ČSR, která mají vytvořit optimální podmínky pro urychlenou realizaci výroby. 2 svět 30. června 1970 hospodářství Ejpovice se změnily k nepoznáni Bývalé Ejpovické hrudkovny v Ejpovicích u Plzně a dnešní Rudné a nerudné doly mají kromě základního podniku dalších pět závodů v celých Čechách. Základný podnik se však zcela přeorientoval. V jeho novém výrobním programu jsou víceúčelové sušárny pro zemědělství, nádrže, potrubí, bočnice elektrických lokomotiv ze skelných laminátů pro podnik Škoda Plzeň, dále škvárobetonové tvárnice pro naše stavebnictví a nádrže ze skelných laminátů pro chemický a potravinářský průmysl. Ejpovičtí vyrábějí například tyto nádrže pro všechny požadované obsahy o 150, 950, 3000 a 28 000 litrů. Zároveň podnik zahájil generální opravy motorů pro nákladní automobily Tatra; měsíčně se zde opraví 70 motorů. Mezi hlavní výrobky ejpovického závodu patří víceúčelové sušárny BS 6, na jejichž výrobu podle svého závazku sníží výrobní náklady na každém kusu o 50 000 korun a prodlouží zákazníkům garanční lhůtu na jeden rok [snímek dole). Ve stavebním a montážním závodě se naproti tomu montují víceúčelové přenosné buňky, jejichž základem je kovový konstrukce. Dají še použít jati o obytné domky pro stavební dělníky, dočasné kanceláře nebo prodejní stánky. Lze je snadno převážet na různá místa určení a ejpovický podnik je dodává včetně elektrické instalace. (Snímek nahoře.) Ejpovice se tedy mění k nepoznání. Z někdejšího neefektivního podniku se stává podnik vysoce užitečný a rentabilní, nebol vyhmátl správně „bílá" místa v naší ekonomice a letos dokonce uzavřel závazek, že dodá nad plán zboží za více než 5,5 mil. Kčs a ušetří na materiálu 800 tis. Kčs. Opravárenský a dopravní provoz zvýší své výkony proti loňsku o 480 000 Kčs. i Snímky ČTK — J. Vlach Postupná konsolidace na vnitřním trhu /Dokončení ze str. 1.) obchodní politikou ovlivnit další vývoj maloobchodního obratu tak) aby bylo dosaženo celoročních plánovaných cílů v rozvoji osobní spotřeby. Jestliže v počátečním období konsolidace vnitřního trhu bylo vítané i neplnění plánovaného maloobchodního obratu s ohledem na potřebný útlum poptávky a zlepšení situace ve zdrojích spotřebního zboží, pak nadcházející etapa vyžaduje aktivní přístup k plnění maloobchodního obratu, aby mohly být splněny plánované cíle v rozvoji životní úrovně v letošním roce. Existují reálné předpoklady pro to, aby plánovaný maloobchodní obrat v letošním roce v ČSR za všechny obchodní systémy v objemu 121,4 mld Kčs byl splněn. Vyplývá to z toho, že jsou zabezpečeny celkové plánované dodávky spotřebního zboží v objemu 124,2 mld Kčs, přičemž dosavadní vývoj dodávek ukazuje i na možnosti překročení tohoto plánovaného objemu. Pokud jde o řešení strukturálních problémů, přijaly již na podzim loňského roku politické a státní orgány program postupného řešení, počínaje nejdůležitějšími položkami ve spotřebě. Pro zbývající část letošního roku se řešení soustřeďuje především na udržení potřebné úrovně zásobování potravinami včetně masa a dále pak v sortimentu průmyslového zboží na dětský sortiment, zboží denní potřeby se zvláštním zřetelem na nižší a střední cenové skupiny. ■ Rozhodujícím místem pro řešení strukturálních problémů trhu je domácí výroba v ČSSR, která, jak dokazují výsledky loňského II. pololetí i letošních pěti měsíců, zvyšuje aktivitu v dodávkách. Kromě toho se využívá i zahraničně obchodních operací a některých netradičních způsobů řešení. Například pomocí zahraničních nákupů a licencí se řeší dostatek zápalek, baterií, některých druhů dětského textilního zboží, pleteného prádla, pleteného ošacení ap. Nákup zařízení není sice bezprostředním řešením, ale je řešením trvalého rázu. Vláda uvolnila zvláštní prostředky na dovoz materiálu a surovin pro zvýšení dodávek textilních, oděvních a kožedělných výrobků a nábytku, případně jiných úzkoprofilových druhů zboží k realizaci v letošním roce. Podněcuje se výroba spotřebního zboží u tzv, netradičních výrobců, 1 když tento způsob prozatím nedoznává markantnějších výsledků. Hledají se možnosti, jak odstranit strukturální nedostatky i cestou využití některých vývozních fondů pro domácí trh, zejména textilního zboží. Usiluje se o to, aby dodávky zboží u jednotlivých konkrétních druhů neklesly v hmotném vyjádření pod úroveň loňského roku. Z tohoto hlediska i z hlediska potřebné úrovně zásobování v nadcházející toppé sezóně, zůstává prozatím nejvážnějším otevřeným problémem zásobování obyvatelstva pevnými palivy. ■ Podle dosavadního vývoje lze předpokládat, že v příštích měsících konsolidace vnitřního trhu dále pokročí a že uvedená řešení ve třetím a zejména pak ve čtvrtém čtvrtletí přinesou další pozitivní výsledky. Vývoj služeb obchodu v dalších letech nebude však bez problémů. Ty vyplývají především ze skutečnosti, že návrh investiční výstavby obchodu ČSR na léta 1971—1975 je orientačně stanoven ministerstvem plánování ČSR na 4,2 mld korun, zatímco názor ministerstva obchodu, který se považuje za minimální, počítá s rozvojem materiálně technické základny v rozsahu 6,9 miliardy Kčs. Z HOSPODÁRSKYCH ORGÁNŮ Prověrky využívání licencí organizuje odbor rozvoje vědy a techniky ministerstva průmyslu ČSR. V první etapě byly zaměřeny na licence, které mají přímý či nepřímý vliv na odvětví stavebnictví se zvláštním zaměřením k bytové" výstavbě, které přímo či nepřímo ovlivňují výrobu spotřebního zboží dlouhodobé spotřeby a ostatní významnější licence. V těchto skupinách bylo prověřeno využívání celkem 36 licencí, zakoupených organizacemi ministerstva průmyslu ČSR. Pozornost se věnovala vynaloženým devizovým i korunovým nákladům na zavedení licenční výroby, stavy zavádění licenční výroby, technickému a ekonomickému efektu licence. Bylo zjištěno, že licence využívány jsou, ovšem společným znakem je poměrně dlouhá doba od uzavření licenční smlouvy do zahájení výroby — u většiny prověřovaných licencí činí průměrně 2—4 rokyl Z hlediska technického a ekonomického efektu bylo u zavedených licenčních výrob dosaženo v převažujícím počtu předpokládaných výsledků. Větší pozornost bude nutno věnovat přípravným fázím ' licenčních obchodů, volbě zahraničních partnerů, technickoekonomickým rozborům licence včetně objektivního zhodnocení technických a termínových možností domácích dodavatelů výrobního zařízení, stavebních prací, surovin a zhodnocení skutečných odbytových možností licenčního výrobku. V některých případech byla zjištěna neznalost příslušných předpisů a nedostatečná úroveň licenčních pracovníků. Proto ministerstvo průmyslu zorganizovalo základní školení o licenční agendě ve spolupráci s Institutem průmyslové výroby v Praze pro pracovníky VHJ a podniků. V prověřování da’lších skupin vybraných licencí se bude letos pokračovat. Ministr - předseda Federálního výboru pro průmysl ing. Jindřich Zahradník navštívil Bratislavské elektrotechnické závody a po prohlídce nového závodu na výrobu transformátorů jednal zde o možnostech dlouhodobé specializace výroby, o problémech finanční situace a spoluprácí se SSSR v oblasti svářecích koipplexů.^Dále navštívil Slovnaft, kde s vedoucími pracovníky projednal další rozvoj petrochemie v ČSSR a zvláště účast slovenských podniků na této výrobě. Současně s tímto rozvojem zdůraznil potřebu koordinace návazných odvětví, zejména chemického strojírenství. Poštovní filatelistická služba Pofis je samostatnou obchodní organizací v resortu pošt a telekomunikací. Před 20 lety měla jen dvě desítky zaměstnanců a před sebou významný úkol — nahradit soukromé podnikání v oblasti filatelistického obchodu a vybudovat socialistickou organizaci se sítí prodejen v celém Československu. Dnes přispívá v úzké spolupráci se Svazem filatelistů významnou měrou k propagaci čs. i zahraničních poštovních známek a prostřednictvím podniku Artia se podílí na rozšiřování zájmu o čs. poštovní známku ve světě. « • • Již čtvrté vydání Jednotného organizačního řádu strojírenských podniků připravuje k vydání ČTK (odbyt Praha 1, Haštalská 14). Bude-ll dostatečný zájem, přikročí se k expedici ještě začátkem roku 1971. Organizační řád pomáhá úspěšně zvládnout řízení nejen strojírenských, ale i ostatních výrobních podniků, nevýrobních institucí a organizací. Vyčerpává všechny činnosti, které se mohou vyskytnout v podniku a využívá přitom bohaťých zkušeností podnikových pracovníků, kteří hodnotí předchozí vydání, jež byla všechna rozebrána, jako výbornou podnikovou pomůcku. V V V Celostátní burzy nevyužitých zásob, kterou uspořádaly Ústřední sklady hl. m. Prahy ve Sjezdovém paláci v Praze, se zúčastnilo přes 2000 zástupců podniků z celé republiky. Byl zde nabízen a prodáván zajímavý hutní materiál, elektroinstalační materiál, dále trubková lešení, kotle různých velikostí pro ústřední topení, míchačky na beton a mnoho strojů a zařízení. Na burze bylo dosaženo obratu kolem 20 mil. Kčs. • • • Nové pracoviště Čs. meteorologického ústavu v Bratislavě bylo vybudováno nákladem 10 mil. Kčs. Umožní soustředit výzkumné pracovníky z 10 roztroušených pracovišť po Bratislavě. Samotný ústav byl založen před 4 lety jako instituce Úřadu pro normalizací a měření. Jeho dnešním úkolem je rozvíjet výzkum v oblasti přesného měření, metod měření, návrhů přístrojů pro tato měření, uchovávání čs. analytických normálů a udržování státních etalonů. Nový ús$av posiluje vědeckovýzkumnou základnu Slovenska-