Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-04-08 / No. 43
j I li ZPRAVODAJSTVÍ % / ® PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD =, hospodářství Nová etapa výstavby komunismu Zprávu o směrnicích k novému pětiletému piánu rozvoje národního hospodářství SSSR na období 1971—1975 přednesl na XXIV. sjezdu KSSS předseda rady ministrů SSSR A. Kosygin. Zdůraznil, že návrh směrnic dále rozvíjí ekonomickou politiku strany, kterou vypracoval XXIII. sjezd a plenární zasedání OV KSSS a která stanovila úkoly současné etapy výstavby komunismu i způsob jejich řešení. V úvodní části, věnované bilanci uplynulého období, Alexej Kosygin konstatoval jako nejdůležitější výsledek skutečnost, že politické a základní spólečensko-ekonomické úkoly, ur čené XXIII. sjezdem KSSS, byly úspěšně splněny. V politickém životě SSSR se v uplynulé pětiletce dále upevnilo socialistické zřízení, ideová a politická jednota společnosti, semknutost sovětského lidu kolem komunistické strany a jejího ústředního výboru. Upevnil se svazek dělnické třídy a rolnictva, přátelství a bratrská spolupráce mezi všemi národy Sovětského svazu; dále se rozvinula socialistická demokracie. V oblasti hospodářského rozvoje splnění plánu osmé pětiletky pozvedlo národní hospodářství na vyšší stupeň. Zrychlil se vědeckotechnický rozvoj, růst výroby a produktivity práce. Vzrostla efektivnost společenské výroby, zlepšila se odvětvová struktura národního hospodářství a vytvořily se podmínky pro další vzestup celého hospodářství. V sogiální oblasti se zvýšila hmotná i kulturní úroveň obyvatelstva. Národní důchod v pětiletce 1966 až 1970 se zvýšil o 41 %, průmyslo-á výroba o 50%, maloobchodní o* ,r’at o 48 % a reálné příjmy na jednoho obyvatele stouply o 33 %. Celkový objem národního důchodu dosáhl v uplynulých pěti letech částky 1166 mld rublů proti 840 mld rublů v předcházející pětiletce; kolem tří čtvrtin národního důchodu, vytvořeného v osmé pětiletce, bylo použito na spotřebu. Alexej Kosygin dále konstatoval, že v průmyslu nastaly velké kvalitativní změny, jejichž základem je uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky. Oznámil, že v uplynulé pětiletce byl vykonán velký kus práce pro upevnění materiálně technické základny kolchozů a sovchozů a pro elektrifikaci venkova; podstatně se zvýšily dodávky zemědělských strojů a zařízení, hnojív a chemikálií. Zvýšily se výnosy zemědělských plodin a produktivita živočišné výroby, vzrostl objem výroby všech zemědělských produktů, což umožnilo zvýšit státní výkup obilí, technických plodin, mléka, masa a dalších výrobků. Všechny naše úspěchy v osmé pětiletce, řekl soudruh Kosygin, jsou výsledkem rozsáhlé tvůrčí práce, kterou sovětský lid vynaložil pod vedením komunistické strany. DEVÁTÁ pětiletka Návrh směrnic je programem uskutečňování ekonomické politiky strany, řešením nejdůležitějších společenských a ekonomických problémů v soudobé etapě rozvoje socialistické společnosti. Devátý pětiletý plán bude významnou etapou v dalším postupu sovětské společnosti ke komunismu, budování jeho materiálně technické základny, v upevňování ekonomické a obranné moci státu. Hlavním úkolem pětiletky je zajistit podstatný vzestup hmotné i kulturní úrovně života lidu na základě rychlého rozvoje socialistické výroby, zvyšování její efektivnosti, vědeckotechnického pokroku a urychlení růstu produktivity práce. Když strana stanov! úkol podstatně zvýšit hmotnou i kulturní úroveň lidu, vychází z reálných možností vytvořených veškerým předchozím rozvojem socialistické výroby, z rostoucích zdrojů naší socialistické ekonomiky, jejichž vyjádřením je národní důchod země. V deváté pětiletce dosáhne průměrný roční objem národního důchodu 325 mld rublů proti 233 mld rublů v osmé pětiletce a za celou devátou pětiletku dosáhne 1625 miliard rublů. Z úkolů a podmínek soudobé etapy komunistické výstavby vyplývají tyto základní navzájem organicky spjaté zvláštnosti nové pětiletky: — ještě větší orientace celého národního hospodářství na zvyšování životní úrovně lidu, na zlepšování jeho pracovních a životních podmínek. Pro uplynulou i novou pětiletku je příznačné značné zvětšení zdrojů, jichž stát používá pro růst životní úrovně lidu. V osmé pětiletce přibylo těchto zdrojů o 57 mld rublů, v deváté se plánuje přírůstek 75—81 mld rublů; — zesílení intenzifikace celé společenské výroby a zvyšování její efektivnosti na základě podstatného urychlení vědeckotechnického pokroku. K tomu má napomáhat podstatné zlepšení výrobní struktury, výroba technicky dokonalých strojů a zařízení, nových materiálů a rozšíření sortimentu výrobků. V návrhu směrnic se stanoví tyto nejdůležitější ukazatele rozvoje společenské výroby: V nové pětiletce se zachová vysoké tempo rozvoje národního hospodářství. Národní důchod SSSR vzroste za pětiletku o 37—40 %, objem průmyslové výroby o 42—46 %, průměrný roční objem zemědělské výroby o 20 až 22 %. Počítá se s tím, že produkce výrobních prostředků se zvýší za pětiletku o 41—45 % a výroba spotřebních předmětů o 44—48 %. Je třeba zdůraznit, řekl dále soudruh Kosygin, že ještě nikdy se nevydávaly tak obrovské peněžní a hmotné prostředky na rozvoj zemědělství a odvětví spojených s výrobou zboží pro obyvatelstvo jako v nynější pětiletce; jsme přesvědčeni, že to brzy přinese ovoce a znatelně se projeví na dalším vzestupu životní úroveň obyvatel měst i venkova. Sovětský svaz jako mohutná socialistická velmoc zaujímá vedoucí postavení ve vědeckotechnické revolu- I Pokračováni na sír 3i 7n 1966—1970 1971—1975 13 přírůstek za pětiletku národní důchod (ve srovnatelných cenách v mld rublů) 266,3 365—373 77,2 99 —107 z toho: fond spotřeby 197,2 272—278 56,8 75 — 81 fond akumulace 69,1 93— 95 20,4 24 — 26 průmyslová výroba (ve srovnatelných cenách v mld • rublů) 373 528—544 125 155 —171 zemědělská výroba (průměrný roční objem za příslušnou pětiletku ve srovnatelných cenách v mld rublů) 80,3 96—98 14 15,7— 17,7 růst produktivity práce v % v průmyslu — — 32 36 — 40 v zemědělství (kolchozy a sovchozy) — — 35 37 — 40 ve stavebnictví — — 22 36 — 40 Růst pracovní iniciativy v průmyslu Představitelé ministerstva průmyslu ČSR a odborových svazů informovali novináře o rozvoji socialistického soutěžení v podnicích před XIV. sjezdem KSČ. V odvětví textil, oděv, kůže bylo k 15. březnu uzavřeno 42 podnikových socialistických závazků, které jsou zaměřeny především na splnění a překročení úkolů na rok 1971, a v některých případech již na úkoly pátého pětiletého plánu. Závazky rozhodujících podniků pletařského průmyslu zajistí přímo v prováděcím plánu na r. 1971 nad úvahy centra 886 tisíc kusů pleteného vrchního ošacení, 173 tisíc pletených oděvů, 564 tisíc kusů prádla a další zboží, zejména nedostatkové. V bavlnářském průmyslu např. Vlněna Brno zvýší dodávky do tržních fondů o 15 mil. Kčs, Rovněž závazky podniků Českého obuvnického průmyslu jsou soustředěny na uspokojování požadavků vnitřního trhu i zahraničních odběratelů, hlavně ze Sovětského svazu. Pracující chemického průmyslu se zaměřili na kvalitativní stránku výroby a práce. Vědí, že nejde o výrobu za každou cenu, ale o výrobu racionální, kvalitní, s vysokým ekonomickým efektem. Jde jim o to, postupně a systematicky realizovat záměry krátkodobých i dlouhodobých plánů racionalizačních opatření. Ministerstvo průmyslu ČSR a ústřední výbory odborových svazů projednaly v těchto dnech i výsledky rozvoje iniciativy pracujících na počest 25. výročí osvobození v r. 197Ü. Navrhly vládě a OR ČSROH udělit čestná uznání I. stupně pěti podnikům, čestná uznání II. stupně pěti podnikům a čestná uznání vlády ČSR dvaceti nejlepším podnikům a závodům. Vedení ministerstva a odborových svazů vydalo rovněž v těchto dnech Zásady rozvoje iniciativy pracujících v letech 1971—1975, v nichž jsou stanoveny základní cíle, které je nutno dosáhnout v příštím pětiletí iniciativpu pracujících. V závěru tiskové besedy, kterou svolal Český úřad pro tisk a informace, předsedové odborových svazů shodně konstatovali, že je třeba překonat některé současné jevy formalismu při vyhlašování socialistických závazků především kontrolou odborovými orgány. V rámci celopodnikového závazku pracujících Nové hutě KG v Ostravě a „Výzvy ostravských horníků a hutníků“ slíbili zaměstnanci rourovny na počest 50. výročí vzniku KSČ a XIV. sjezdu KSČ vyválcovat navíc 12 000 tun bezešvých trubek Na obr.- pracovníci úpravny „velkého Stieflu" kontrolují povrch velkých olejáfských trubek. Foto ČTK V. Švorčfk VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY ČSOB Dne 6. dubna 1971 se konala VI. řádná valná hromada Československé obchodní banky a. s.; za účasti 66 akcionářů schválila výroční zprávu, bilanci a rozdělení zisku za rok 1970 a zvolila nového generálního ředitele, jímž se stal ing. Timotej Dubrovay. V uplynulém roce se činnost Československé obchpdní banky (ČSOB) rozvíjela zejména v souvislosti s růstem objemu zahraničního obchodu a z toho vyplývající platební, zúčtovací a úvěrové agendy. Jedním z hlavních Směrů činnosti banky bylo její působení při realizaci úvěrové politiky, vycházející ze zásad úvěrové restrikce spojené se selekcí požadovaných (.tuzemských) úvěrů, a to při plné podpoře priorit plánu zahraničního obchodu. K zabezpečení emisní úvěrové směrnice banka soustavně sledovala u úvěrových subjektů zejména vývoj oběžných prostředků, účelovost, efektivnost a návratnost poskytovaných úvěrů v souvislosti s hodnocením hospodářských výsledků a celkové finanční situace příjemců úvěrů. Objem provozních korunových úvěrů se zvýšil proti roku 1969 o 620 mil.; zůstal však plně v rámci odsouhlasené úvěrové směrnice Státhí banky čs. pro rok 1970. Na vývoj termínovaných vkladů působí příznivě úrokové sazby, které byly pro rok 1970 zvýšeny, jakož i omezení mezipodnikových půjček, takže je pro podniky výhodnější ukládat volné prostředky na delší termín u banky. V oblasti platebních vztahů se socialistickými zeměmi ČSOB soustavně sledovala vývoj československé pozice při mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech u MBHS v Moskvě a činila včas opatření k zajištění jeho hladkého průběhu. Banka se podílela též na plnění úkolů vyplývajících ze spolupráce s orgány RVHP. V oblasti platebních vztahů s ekonomicky vyspělými západními státy a rozvojovými zeměmi se banka zaměřovala na sledování clearingových relací a v dohodě se Státní bankou čs. a ministerstvem zahraničního obchodu na provádění potřebných opatření k zajišťování plynulosti platebního styku; během roku 1970 nedošlo k rozšíření počtu clearingových dohod. I v uplynulém roce banka pokračovala v poskvto.vání nevratných zových úvěrů tuzemským organizacím na dovoz techniky. Ve sledovaném roce bylo dosaženo největšího objemu plateb i splátek návratného devizového úvěru. Banka se zaměřila zejména na zlepšování systému sledování devizové návratnosti povolených úvěrů. Devizové financování dovozu zabezpečovala banka jednak u dodávek pro výrobní spotřebu, jednak i u zboží investičního charakteru; kromě toho banka zajišťovala devizové prostředky při dovozu stavebních prací, resp. při budování stavebních děl v ČSSR zahraničními stavebními firmami. Činnost banky při přípravě schvalování financování a hodnocení kooperačních akcí čs. podniků se zahraničními patrnery se během roku 1970 značně rozšířila. Banka současně funguje jako místo, kde se souhrnně evidují, vykazují a analyzují kooperační vztahy. Další růst obratu zahraničního obchodu v roce 1970 se promítl i ve zvýšení rozsahu činnosti banky, zejména na úseku platebním a úvěrovém. Objem obchodních plateb do (Pokračováni na straně 2j Základní směry rozvoje zemědělské výroby Jakou cestou dál v moderní, efektivní socialistické zemědělské velkovýrobě? S odpovědí na tuto otázku a s rámcovým plánem 5. pětiletky seznámil novináře na tiskové konferenci ministr zemědělství a výživy ČSSR dr. B. Večeřa. Základním úkolem rozvoje zemědělské výroby je zabezpečit přírůstek spotřeby základních potravin růstem zemědělské výroby. V návrhu plánu rozvoje zemědělství v 5. pětiletce je zakotveno především posilnění funkce plánu, který je náročný, ale reálný a splnitelný. Plán počítá s tím, že růst rozvoje zemědělské výroby bude zajištěn zvýšením intenzity zemědělské výroby, 1 když jeho tempo má být v porovnání s léty 1966—1970 nižší, neboť vychází z vysoké dosažené základny. V rostlinné výrobě počítá plán se zvýšením hektarových výnosů, velký důraz se klade na další zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat. Investice v předpokládané výši 50,6 mld Kčs se vedle rekonstrukcí mají zaměřit v souladu s celospolečenskými zájmy na výstavbu velkých kapacit při rozvoji vlastního stavebnictví, na rozvoj zemědělské techniky; počítá se 1 se zvýšeným podílem investic do půdy. Produktivita práce by měla vzrůst o 25 % při dalším snížení počtu pracovníků činných v zemědělství za předpokládané změny struktury, odpovídající rozvoji techniky. „V našem zemědělství jde nyní o novou, kvalitativní etapu rozvoje výrobních sil,“ řekl ministr Večeřa. Na základě hodnocení dosavadního vývoje a z odpovědného vážení zkušeností ostatních socialistických zemí, zejména NDR, jejíž zemědělství je našemu nejbližší, byl vypracován materiál, projednaný minulý měsíc v předsednictvu ÚV KSČ a vládě ČSSR, který vytyčuje jako nejvhodnější cestu k rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby kooperaci a integraci výrobních celků bez ohledu na formu vlastnictví, tj. kooperaci i mezi JZD a státními statky. Slučování zemědělských podniků bez této báze by problém neřešilo, nevylučuje se však tam, kde k tomu budou ekonomické a politické předpoklady v zájmu rozvoje výroby a celospolečenského užitku. V rámci okresů se předvídá vytváření zemědělských středisek v rozmezí 15 až 30 tis. ha, která budou slou žit výrobním jednotkám, jejichž velikost by se měla pohybovat v průměru kolem 4—6 tisíc ha, s přihlédnutím k specifickým zvláštnostem. V návaznosti na strojní traktorové stanice a nákupní podniky se plánuje dobudování těchto „agrostredisek“ tak, aby převzaly oráče, které jsou nad rámec a možnosti závodů Lhapř. chemická ochrana rostlin, rozmetání hnojiv, těžší doprava, speciální těžké stroje apod.). Navržená koncepce vyžaduje propracování celé řady problémů; při její realizaci bude například třeba koordinovat finančně ekonomické vztahy aj., vystříhat se chyb minulosti a především nedopustit, jak zdůraznil ministr Večeřa, žádný administrativní zásah. Moderní technika bude vyžadovat i změnu organizace: lidé odborně vzdělaní, kteří dovedou zvládnout tuto techniku, mohou pak nahradit úbytek pracovních sil v zemědělství; to s sebou přináší další problematikou, jako je odměňování, kulturní vyžití apod. V přístupu k této koncepci je nutno především si uvědomit, že její postupná realizace je prostředkem k zprůmyslnění zemědělské výroby, k náhradě živé práce rozvojem mechanizace při uplatňování velkovýrobních technologií, a že jejím cílem je zajištění nejen dostatečné výživy, ale i zkvalitnění její struktury a zvýšení životní úrovně všeho lidu.