Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)

1973-01-03 / No. 1

■ P O p ZPRAVODAJSTVÍ i PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ. FINANCE 'A OBCHOD EE hospodářství Perspektivy dalšího rozvoje RVHP Loňské úspěšné hospodářské výsledky v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci vytvořily dobrou základnu pro rozvoj ekonomiky socia­listických zemí v roce 1973. Tato skutečnost se projevuje v návrzích pláoů a rozpočtů na rok 1973, které projednávaly příslušné vrcholné stranické a státní orgány. Bulharsko Rozpočtové příjmy schválilo bul­harské Lidové shromáždění v částce 7 054 693 tis. leva a výdaje ve výši 7 035 456 tis. leva. Příjmv převyšují výdaje částkou 19 237 tis. leva. Výda­je na financování národního hospo­dářství z rozpočtu byly stanoveny částkou 3 491 482 tis. leva. Předpokládá se, že objem celkové průmyslové produkce stoupne proti očekávanému splnění roku 1972 o 9,9 %. S předstihem se budou rozví­jet odvětví, jako je chemie, hutnictví železa, ropný průmysl a strojírenství. Objem zemědělské produkce se má v roce 1973 zvýšit (ve srovnatelných cenách) proti očekávanému splnění v roce 1972 o 7,4 %. Pozornost se vě­nuje rozšiřování mechanizace a za­vlažovacích prací a výstavbě budov pro živočišnou výrobu. Investice ve výši 3877 mil. leva bu­dou o 350 mil. leva vyšší než v roce 1972. Maloobchodní obrat vzroste o 7,5 %. Zahraničně obchodní výměna Bulharska se má letos proti roku 1972 zvýšit o 13,3 %. Reálné příjmy na jednoho obyvate­le stoupnou v letošním roce o 6,5 %, což je více, než předpokládal pětiletý plán. Počítá se s výstavbou 70 000 no­vých bytů, z toho 53 000 v rámci stát­ní a družstevní bytové výstavby Československo Plán rozvoje hospodářství ČSSR na rok 1973 je v souladu s úkoly před­pokládanými pro tento rok pátým pě­tiletým plánem a se směrnicí pro je­ho vypracování, schválenou vládou ČSSR a předsednictvem OV KSČ. Po­dle něho stoupne národní důchod o 5,1 %. Příjmy státních rozpočtů do­sáhnou v roce 1973 celkem 203,8 mld Kčs a proti roku 1972 stoupnou o 8%. Stejným tempem porostou také výdaje. Československá průmyslová výroba se letos zvýší o 5,8 %. Přednostně se bude rozvíjet chemická výroba a zvý­ší se o 8,6 %; výroba stavebních hmot stoupne o 8 % a strojírenská výroba o 7,7 %. Hrubá zemědělská produkce se zvý­ší o 4,3 °/o, při vzestupu rostlinné vý­roby o 8,0% (sklizeň obilovin se má zvýšit o 0,8 %, brambor o 14 %, s rychlým vzestupem se počítá i ve sklizni zeleniny a ovoce] a živočišné výroby o 1,2 %. Celkový objem Investic má vzrůst o 6,8 %, při zvýšení stavebních prací o 4,6 % a dodávek strojů a zařízení o 10,2%. Maloobchodní obrat se má letos zvýšit o 5,3 %, při vzestupu prodeje potravin o 3,6 % a průmyslového zbo­ží o 7 %. Obrat zahraničního obcho­du vzroste o 9.4 %, při růstu výměny zboží se socialistickými státy o 9,8 %. Počítá se s růstem osobní spotřeby o 5.4 % a plánuje se výstavba 111 tis. bytů. Maďarsko Podle plánu rozvoje národního hos­podářství na rok 1973 schváleného radou ministrů Maďarské lidové re­publiky má národní důchod letos stoupnout asi o 4—5 %. Průmyslová výroba má vzrůst v souladu s průměrem pětiletého plá­nu o 5,5—6 %. Chemický a strojíren­ský průmysl a průmysl energie se bu­dou i nadále rozvíjet rychleji. Pro zemědělství stanoví plán na rok 1973 přírůstek o 1—2 %. Maloobchodní obrat se proti loňsku v běžných cenách letos zvýší přibliž­ně o 10 %. Vývoz a dovoz jak v rub­lové, tak v dolarové relaci vzroste letos stejně jako loni, tj. o 7—8 %. Reálné příjmy, obyvatelstva v pře­počtu na jednu osobu mají letos stoupnout o 4,5—5 %. V souladu s cíli čtvrté pětiletky se postaví asi 81 tis. bytů, z toho kolem 32 tis. ze státních zdrojů a zbytek v rámci in­dividuální výstavby. NDR Podle plánu rozvoje národního hos­podářství na rok 1973, schváleného Lidovou sněmovnou Německé demo­kratické republiky, se letos proti ro­ku 1972 zvýší národní důchod o 5,7 %. Průmyslová výroba má vzrůst o 6,5 % a plán výroby v zemědělství a v po­travinářství počítá se vzestupem o 4,9 %. Zemědělství NDR má letos do­stat větší počet kvalitnějších výrob­ních prostředků, např. 10 460 trakto­rů a 1250 žacích mlátiček. Celkový rozsah investic se má zvý­šit o 9,0 %, z toho pro průmysl o 13 proč. Obrat zboží pro zásobování oby­vatel má proti roku 1972 stoupnout o 6,2 %. Výrazný růst má zazname­nat zahraniční obchod, a to o 14 %. Na základě vývoje výkonnosti a efektivnosti národního hospodářství NDR se peněžní příjmy obyvatelstva mají letos zvýšit o 5,3 %. Počítá se s tím, že bude občanům dáno do uží­vání dalších 105 670 bytů, z toho 79 100 v novostavbách. Polsko Plán PLR na rok 1973 předpokládá, že se zachovají dosavadní vysoké pří­růstky hospodářského růstu. Vytvořený národní důchod stoupne ve srovnání s předpokládaným plně­ním loňského plánu o 7,9 %. Průmys­lová produkce se zvýší o 9,7 % (při­čemž 40 % přírůstku bude tvořit spo­třební zboží) a zemědělská o 2,1 %. Zachová se vysoké tempo akumulace, jejíž vzestup bude činit 11,1 %, z toho přírůstek investic do celého národ­ního hospodářství 12,9 %. Zvýšení in­vestičních prostředků umožní změnu struktury investic, jež bude záležet v tom, že se doplňkové prostředky zaměří na rozšíření výroby spotřeb­ního zboží, na rekonstrukce ve stro­jírenství a nu zvýšení kapacity v by­tové výstavbě. Proti očekávanému výsledku z loň­ska se má polský vývoz v roce 1973 zvýšit o 12,9% a dovoz o 20,1%. Celkové reálné příjmy polských pra­cujících se mají letos zvýšit o 18 %. K zajištění tohoto růstu plán stanoví podstatné rozšíření sortimentu spo­třebního zboží a zvýšení jeho dovo­zu. Do užívání se má předat 225 000 nových bytů, což podle užitkové plo­chy bude znamenat roční přírůstek o 9,5 %. Rumunsko Hlavní ukazatele plánu hospodář­ského rozvoje Rumunska na rok 1973 převyšují úkoly původně stanovené pětiletým plánem. Národní důchod se má ve srovnání s plánem na rok 1972 zvýšit o 14% na 303,1 mld lei (pů­vodně se plánovalo 296,8 mld). Státní rozpočet RSR na rok 1973 má být vy­rovnaný, přičemž jak příjmy, tak vý- IPokračování na str. 5) EHS před dalšími problémy Od 1. ledna 1973 zahrnuje Evropské hospodářské společenství devět zemí. Se vstupem nových členů — Velké Británie, Dánska a Irska — dosahuje nyní obyvatelstvo tohoto kapitalistic­kého integračního bloku 252 miliónů osob. Hrubý národní produkt devíti členských států EHS představuje 626 miliard dolarů (pro srovnání: USA 991 mld dol.) a obchodní výměna 226 miliard dol. (USA 77 mld dol.). Ke vstupu nových členských zemí došlo po několikaletém jednání, jež skončilo řadou kompromisů ve spor­ných otázkách; přitom více ústupků byly nuceny činit nové členské státy. Počátek jejich členství v EHS od le­tošního 1. ledna neznamená okamžité zapojení do systému hospodářské a obchodní politiky tohoto společenství v plné šíři; pro jednotlivé oblasti eko­nomických vztahů byla stanovena pře­chodná období, v nichž má dojít k adaptaci dosavadních soustav na spo­lečný systém. Členství svých zemí v EHS podpo­rovaly ve všech třech státech přede­vším velkopodnikatelské, bankovní a některé politické kruhy, které se cítí dostatečně silnými, aby využily inte­grace k expanzi a k pronikání na za­hraniční trhy. Proti členství se sta­věli především malovýrobci, odbory a pracující, kteří právem poukazují na nebezpečí narůstání moci monopolů, zhoršování životní úrovně při stále prudším růstu cen a konečně i větší zranitelnost národních ekonomik vzhledem k jejich užšímu sepětí; tato obava je opodstatněna dosavadními zkušenostmi s inflací a měnovými i jinými potížemi, při nichž krizové prvky v ekonomice jedné země ovliv­ňují negativně ekonomiku všech ostat­ních států. Tyto důvody vedly, jak inámo, mj. k odmítnutí členství v EHS norskými voliči. .. ' ' ťh. Přerovské strojírny v Přerově jsou naším monopolním výrobcem technologic­kého zařízení pro výrobu a zpracování stavebních hmot. Velká část jejich produkce se vyváží. Na snímku příprava lubu k další operaci. Foto CTK ■ — F. Nesvadba Protokol o výměně zboží s SSSR Protokol o vzájemné výměně zboží mezi ČSSR a SSSR na rok 1973 pode­­psaly minulý týden v Moskvě česko slovenská vládní delegace, vedená mi­nistrem zahraničního obchodu ing. Andrejem Barčákem. „Tento protokol,“ jak řekl při pří­letu do Prahy zpravodaji ČTK ing. Andrej Barčák, „vychází z dlouhodobé obchodní dohody na léta 1971—1975 a předpokládá vzájemné dodávky zbo­ží v hodnotě téměř 2,7 miliardy rub­lů, což představuje proti smluvním závazkům letošního roku růst o více než 9 %. Tím se stává závažným kro­kem k prohloubení a rozšíření hos­podářské spolupráce mezi ČSSR a SSSR. Po úspěšném rozvoji našeho vzájemného obchodu v uplynulých dvou letech této pětiletky je současně i důležitým krokem pro splnění úko­lů celé dlouhodobé obchodní dohody a tím i k vytvoření předpokladů pro další splnění směrnic XIV. sjezdu KSČ v oblasti vnějších ekonomických vzta­hů. Sovětský svaz,“ řekl ing. A. Bar­čák dále, „zůstává i pro rok 1973 na­ším největším obchodním partnerem. Budeme s ním realizovat zhruba tře­tinu celkového našeho zahraničního obchodu. Podepsání protokolu má mimořádný význam pro československé národní hospodářství, a to jak z hlediska čes­koslovenského vývozu, tak 1 dovozu. Sovětské dodávky zajišťují zaměstna­nost pro desítky tisíc našich pracují­cích a svým rozsahem a strukturál­ním zaměřením dávají základ stability a dynamického rozvoje našeho zpra­covatelského průmyslu, základ naší jistoty v úsilí o výstavbu rozvinuté socialistické společnosti. Dodávkami ze Sovětského svazu bude současně zajištěna rozhodující část životně dů­ležitých surovin, paliv, materiálů a potravin pro naše hospodářství. Při této příležitosti bych chtěl podtrh­nout,“ uvedl ing. Barčák dále, „že tě­žiště růstu naší vzájemné výměny zboží, tak jak to odpovídá dosažené­mu stupni rozvoje ekonomiky obou zemi, spočívá v oblasti výrobků zpra­covatelského průmyslu, a potom pře­devším v oblasti vzájemné výměny strojů a zařízení. Považuji za potřebné zdůraznit,“ při­pomněl ing. A. Barčák závěrem, „že v průběhu jednání o protokolu na příští rok nebyly naše obchodní vzta­hy projednávány jen z komerčního hlediska, ale z hlubších ekonomických a hospodářských pohledů, vycházejí­cích z plnění úkolů Komplexního pro­gramu socialistické ekonomické inte­grace a zájmů výstavby rozvinuté so­cialistické společnosti v ČSSR a ko­munismu v SSSR. Sovětská strana při­tom citlivě přihlížela k našim potře­bám a snažila se najít řešení pro je­jich maximální uspokojení. Rovněž i my jsme se snažili vyjít vstříc po­třebám sovětské ekonomiky. Realizace vzájemné výměny zboží v příštím ro­ce, na které se budou v obou našich zemích přímo či nepřímo podílet mi­lióny pracujících, přispěje k dalšímu upevnění tradičního přátelství- mez: národy našich zemí.“ Dny techniky NDR Ve dnech 22. ledna—2. února se uskuteční v Praze, Bratislavě a dal­ších městech ČSSR „Dny vědy a tech­niky NDR“. Mají nejen umožnit široké odborné veřejnosti seznámit se s nejvýznam­nějšími úspěchy výzkumu a technic­kého rozvoje NDR, ale především při­spět k rozvoji vědeckotechnické spo­lupráce a rozšíření výsledků do dal­ších oblastí národního hospodářství obou zemí. V rámci Dnů vědy a techniky NDR bude například uvedeno 35 předná­šek předních odborníků NDR na té­mata, jako je programovaná svařova­cí technika v rámci mezinárodní spo­lupráce, boj proti chorobám srdce a krevního oběhu v NDR, stav a per­spektivy využití plastických hmot ve stavebnictví atd. Dále budou instalovány 4 speciali­zované výstavy — k otázkám prů­myslových výrobních metod v země­dělství, měřicí techniky apod. a vý­stava vědecké a technické literatury zahrnující díla z posledního období, Pro filmové festivaly, které se mají konat v různých městech a závodech naší republiky, je připraveno 28 vě­deckotechnických filmů. Ve výzkum­ných ústavech a podnicích se jsku­­teční setkání našich odborníků s věd­ci a techniky Německé demokratické republiky. Z činnosti MIB Za první dva roky své existence poskytla Mezinárodní investiční banka socialistických zemí úvěry na výstav­bu 26 významných průmyslových ob­jektů. Kromě československému závodu „Tatra“, který na modernizaci zaří­zení a zvýšení výrobní kapacity do­stal úvěr 77,5 mil. převoditelných rub­lů na 12 let, byl úvěr poskytnut např. Rumunsku na výstavbu závodu na vý­robu izoprenového kaučuku (38 mil. na 10 let) Maďarsku na elektrifikaci a modernizaci železnic (20,5 mil. na 10 let) a na rekonstrukci a rozšíření závodu „Ikarus“ (12,7 mil. na 9 let), NDR na výstavbu závodu na výrobu zařízení pro zpracování umělých hmot (14,5 mil. na 10 let) V zájmu ochrany životního prostředí Zlepšit životní prostředí, zejména zabránit znečišťování vod a ovzduší průmyslovými odpady a exhalacemi, patři k stěžejním úkolům minister­stva průmyslu ČSR. Podniky řízené ministerstvem prů­myslu ČSR se podílejí na znečišťová­ní řek ČSR více než 40 %. V abso­lutním vyjádření to znamená téměř tři čtvrtě miliónu tun různých nečis­tot vypouštěných do vodních toků. Z jednotlivých výrobních oborů se na tom podílejí z více než 85 % vý­roba celulózy a papíru a základní chemická výroba. Znečišťování způ­sobované těmito obory je tím závaž­nější, že se koncentruje do relativně malého počtu velkýclh zdrojů: 12 z nich, zejména celulózky a velké che­mické kombináty, jsou ekvivalentní znečištění způsobenému městem s více než 100 000 obyvateli, přičemž největší z nich je ekvivalentní při­bližně třičtvrtěmiliónovému městu. Tyto výroby jsou především příči­nou znehodnocování jednotlivých úseků řek Vltavy, Berounky, Bíliny, Labe, Moravy a Ostravice. Dále jde o některé textilní a kožedělné zá­vody umístěné na malých tocích. Snížení negativních důsledků che­mického a spotřebního průmyslu na čistotu toků se věnuje intenzívní po­zornost již přibližně 10 let. Za tu do­bu byla realizována řada opatření. Z nich nejvýznamnější, s rozhodují­cím vlivem na radikální zlepšení čis­toty toků, byla likvidace zastaralých celulózek Loučovice, Bělá pod Bez­dězem, Písečná a Česká Kamenice v letech 1966—1969. Tím byla zásadně vyřešena čistota vody horní Vltavy i dalších řek. Rozsáhlý program byl realizován i ve výstavbě čistíren od­padních vod. Za posledních 10 let bylo v závodech chemického a spo­třebního průmyslu vybudováno 125 čistíren a větších čistírenských zaří­zení nákladem více než 720 mil. Kčs, v tom i velké čistírny např. ve Spo­laně Neratovice, Urxových závodech Val. Meziříčí a v Solo Sušice. Čistírnami, které jsou v současné době k dispozici, se dosahuje zne­škodnění 66 % nerozpuštěných látek, 48 % organických rozpuštěných lá­­tejc a 52 % hnilobných látek produ­kovaných v celém resortu. Vyřešit větší část problematiky však před­pokládá realizaci dlouhodobé kon­cepce; opatření se nyní soustřeďují převážně na velké. a rozhodující zdroje znečištění a jsou investičně vysoce náročná. Klíčový význam k odstranění dneš­ních zdrojů znečištění má zastavení výroby v dalších celulóžkách, a to v Plzni v roce 1973, v Jindřichově v roce 1974, v Hostinném v roce 1975 a sulfátky Větřní po roce 1975. Likvidace těchto celulózek přispě­je k zásadní sanaci Berounky, hor­ního toku Labe, horní Moravy a čás­tečně i horní Vltavy. Ke zlepšení čis­toty odpadních vod přispívá i likvi­dace dalších zastaralých výrob. Z nich nejvýznamnější je zastavení karbonizace v CHZ CSSP Záluží. Místní problematiku řeší též zasta­vení některých zastaralých mokrých provozů, hlavně barvíren v textilním průmyslu. Náročný a rozsáhlý program je vy­tyčen v realizaci čistíren odpadních vod. V jeho rámci se počítá s vybu­dováním 139 čistíren nákladem 2,5 miliardy Kčs. S ohledem na možnos­ti kapacitního a finančního zabezpe­čení je možné ho v průmyslu ČSR uskutečnit přibližně během deseti let. V této pětiletce se plánuje ro­zestavět 44 čistíren a investovat pro tento účel 1 mld Kčs. Budou dokon­čeny některé velké čistírny, jako např._ v CHZ ČSSP Záluží a celulóz­ky Stětí. Výstavba jiných velkých čistíren (VCHZ Synthesia Semtín, Spolek Ostí, Tiba Dvůr Králové), bu­de v této pětiletce zahájena. Předpokládá se, že realizací těch­to opatření se v resortu i při pod­statném růstu výroby dosáhne abso­lutního poklesu znečištění, a to u nerozpuštěných látek na 30 %, u or­ganických látek rozpuštěných na 50 procent a u organických hnilobných (Pokračování na str. 2)

Next