Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)
1973-06-08 / No. 69
7fítT61 O \S O ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD iiosDOildřs t v í i Zavádění nové výpočetní techniky V současné době obsluhuje výpočetní techniku u nás 9000—10 000 ‘pracovníků. Na 1 počítač připadá v průměru 10 techniků s vysokoškolským vzděláním, 17 se středoškolským a 5 se základním. Zatímco v roce 1960 byly v CSSR v provozu 4 samočinné počítače, v uplynulém roce jich bylo již 331. K nim přibude do konce roku 300 dalších a na sklonku příští pětiletky se předpokládá, že se počet nasazených počítačů zdvoinásobí. Nové samočinné počítače budou výhradně 3. generace jednotného systému RJAD a pro řízení technologických procesů se budou postupně instalovat počítače RPP-16 naší výroby. Z rozboru aplikace výpočetní techniky vyplynulo, že nejvíce se využívá počítačů na zpracování hromadných dat (asi 74%), dále pro vědecké a technické výpočty (asi 25%),á 1 % zbývá na přímé řízení technologických procesů. Kvalitativní změna ve využívání výpočetní techniky, ke které nyní dochází, je charakterizována jako přechod od využívání počítačů pro zpracování dat k jejich použití v informačních a řídících systémech. i ----4 í M ezinárodní tisk věnuje nadále mimořádnou pozornost XXVII. zasedání RVHP, které jedná od 5. června v Praze. Ostřední orgán ÜV MSDS Népszabadság v komentáři svého pražského zpravodaje Istvána Flesche podtrhuje, že zmírňování napětí ve světě vytváří příznivé podmínky k urychlení realizace Komplexního programu a k rozšíření spolupráce se zeměmi, které o ní projevují zájem. „Od nynějšího zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci se neočekává, že vypracuje podobný zásad OHLASY NA ZASEDÁNÍ RVHP ní dokument, jako byl před dvěma lety Komplexní program socialistické integrace. Nyní se pozornost soustředí spíše na další praktickou aplikaci tohoto programu, na otázky spolupráce v nejbližších pěti, deseti, dokonce patnácti letech,“ řekla ve zpravodajské relaci pražská zpravodajka budapešťského rozhlasu. Dopisovatel listu Žycie Warszawy píše, že v Praze vládne přesvědčení, že nynější zasedání RVHP nejen zhodnotí průběh realizace Komplexního programu socialistické integrace, nýbrž také vytyčí nové úkoly, jež umožní urychlit integraci, aby bylo možno lépe a plněji využívat nynějších příznivých podmínek pro rozsáhlou spolupráci se státy s rozdílným společenským zřízením rovněž v hospodářské oblasti. Jugoslávský list Politika přináší podrobné informace o zahajovacím projevu předsedy vlády CSSR Lubomíra Štrougala a v titulku zdůrazňuje jeho slova, že roste zájem zemí mimo socialistický svět o spolupráci s RVHP. Bělehradská Politik i Ekspres konfrontuje rozhovory premiérů členských zemí RVHP v Praze a ministrů zahraničních věcí zemí EHS v Lucemburku. Deník zdůrazňuje, že „partneři jednají o další integraci v rámci těchto hospodářských seskupení.“ „Nyní se očekává, že spolupráce na základě Komplexního programu ekonomické integrace v RVHP bude mnohem intezívnější a účinnější,“ konstatuje deník a soudí, že „taková spolupráce by vedla i k většímu rozšíření hospodářských styků RVHP s Evropským hospodářským společenstvím“. Mimořádný význam XXVII. zasedání RVHP tkví jistě v tom, že postupující uvolňování napětí ve světě přináší socialistické integraci nové perspektivy, píše rakouský komunistický list Volksstimme. Před dvěma lety, kdy byl v Bukurešti schválen Komplexní program RVHP na příští dvě desetiletí, nebyly ještě aspekty jasné, nyní vyžadují projednání a rozhodování. K těmto aspektům patří i skutečnost, že velké kapitalistické státy začaly soutěžit o svůj podíl na výměně zboží se zeměmi RVHP, že neutrální Finsko dokonce uzavřelo s RVHP smlouvu, a že velká stredoamerická země Mexiko uvažuje, jak prohlásil její ministr průmyslu a obchodu v Zenevě, o účasti v RVHP se statutem pozorovatele. V Černínském paláci v Praze probíhá od 5. června XXVII. zasedání RVHP. Jednání se účastní delegace SSSR, Bulharska, Maďarska, Kuby, Mongolska, NDR, Polska a Rumunska, jakož i delegace SFRJ a představitel KLDR jako pozorovatel. Na snímku celkový pohled do zasedací síně. Foto ČTK — K. Mevald J. Kruliš Na programu OECD měnová krize Mezinárodní ekonomická situace, problémy stoupající inflace a současný průběh měnové krize jsou hlavními body jednacího pořadu na třídenním zasedání ministrů financí 24 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD], která byla zahájena 6. června v Paříži. Ministři se zabývají především možnostmi sípolupráce mezi členskými zeměmi OECD v měnových a Obchodních otázkách a projednávají některé návrhy na metody společného boje proti inflaci. Dalšími body jednacího pořádal jsou investiční politika multinárodních společností, problémy zásobování eletrickou energií, spolupráce s rozvojovými zeměmi a kvalitativní aspekty hospodářského růstu. Pozornost účastníků se soustřeďuje mj. i na současnou etapu měnové krize, která je v posledních dvou týdnech zvýrazněna novým neklidem na volných trzích deviz a rekordním vzestupem volné ceny zlata. (Nadměrné nákupy zlata, které vystupňovaly jeho volnou cenu do úterý 5. června na více než trojnásobek oficiální ceny, svědčí o tom, že účastníci burzov nich operací spatřují ve zlatě stále nejjistější prostředek úchovy hodnot. Zároveň stoupá rychleji poptávka po „silných“ měnách,, většinou na úkor amerického dolaru, jehož kotace se snižují. Kritikem měnové politiky Spojených států amerických je na pařížském zasedání především Francie, jejíž ministr financí Valéry Giscard d’Estaing prohlásil kurs dolaru za nereálný. Francie je — jak známo — zastáncem zvýšení oficiální ceny zlata; tato možnost byla nedávno znovu projednávána na poradě tzv. Skupiny dvaceti v rámci Mezinárodního měnového fondu. Naproti tomu USA, které usilují o revalvaci „silných měn“, požadují užší vazbu mezinárodního měnového systému na obchodní politiku; řadou mezinárodních jednání hodlají probojovat americkému zboží snazší přístup na zahraniční trhy. Na tyto požadavky také zaměřil svůj projev americký ministr financí George Shultz na zasedání předních světových (bankéřů, které probíhá v Paříži současně s konferencí ministrů OECD. Jednání bankéřů je mimoto zaměřeno na rámcové otázky reformy měnového systému a problematiku kontroly pohybů mezinárodního kapitálu. Z vystoupení vedoucích jednotlivých delegací na XXVII. zasedání RVHP v Praze Plně využít možností socialistické integrace Ve velkém sále Černínského paláce v Praze pokračovalo XXVII. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci vystoupením dalších vedoucích delegací. Jako první vystoupil vedoucí delegace Polské lidové republiky — člen politického byra ÚV Polské sjednocené dělnické strany a předseda rady ministrů PLR Piotr Jaroszewlcz. Jménem delegace Rumunské socialistické republiky hovořil po něm člen výkonného výboru a stálého předsednictva OV Rumunské komunistické strany a předseda rady ministrů RSR Ion Gheorghe Maurer. Poté se ujal slova vedoucí delegace Československé socialistické republiky — člen předsednictva OV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. Po něm hovořili vedoucí delegace Bulharské lidové republiky — člen politického byra OV BKS a předseda rady ministrů BLR Stanko Todorov, vedoucí delegace Maďarské lidové republiky — člen politického byra OV MSDS a předseda rady ministů MLR Jenö Fock, vedoucí delegace Německé demokratické repaibliky — člen politického byra OV jednotné socialistické strany Německa a první náměstek předsedy rady ministrů NDR Hors Sindermann, vedoucí delegace Kubánské republiky, člen sekretariátu OV KS Kuby a místopředseda vlády Carlos Rafael Rodriguez a vedoucí delegace Mongolské lidové republiky — první tajemník ÜV Mongolské lidové revoluční strany a předseda rady ministrů Mongolské lidové republiky Jumdžagín Cedenbal. Vedoucí delegací bratrských států, kteří promluvili na XXVII. zasedání RVHP v Praze, jednomyslně konstatoval, že pražské zasedání RVHP se koná v podmínkách zmírněného napětí ve světě, což je přímým důsledkem aktivní mírové politiky Sovětského svazu a jeho socialistických spojenců. Projev předsedy rady ministrů BLR Stanko Tudorova obsahoval rozbor nejdůležitějších směrů kolektivní práce při uskutečňování komplexního programu. Vysoce ocenil činnost orgánů RVHP, která přispívá k prohlubování socialistické hospodářské Integrace. Vedoucí bulharské delegace se vyslovil pro posílení úlohy výboru RVHP pro spolupráci v oblasti plánování a konstatoval, že roční a pětileté plány jednotlivých států musí obsahovat zvláštní pasáže o socialistické integraci. Hovořil rovněž o tom, jak je důležité hledat nové a účinnější formy vědecko-technické spolupráce. V nynější etapě integrace, řekl ve svém projevu předseda rady ministrů MLR Jenö Fock, nemůže být plán rozvoje národního hospodářství žádného státu zajištěn, nepřihlíží-li se v něm k možnostem a potřebám ostatních členských zemí RVHP. Při koordinaci národních plánů je třeba věnovat zvláštní pozornost těm otázkám, jejichž řešení má zásadní vliv na rozvoj národního hospodářství země a současně zvyšuje efektivnost ekonomiky celého společenství socialistických zemí. Vedoucí maďarské delegace věnoval velkou pozornost otázkám spolupráce ve strojírenství. Kladně hovořil o dohodě o spolupráci RVHP s Finskou republikou, jež byla nedávno podepsána v Moskvě. První náměstek předsedy rady ministrů NDR Horst Sindermann konstatoval, že v poměrně krátkém období, které uplynulo od přijetí Komplexního programu, se podařilo značně zaktivizovat hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci členských zemí RVHP. Přispívá to zároveň k dalšímu upevňování jednoty a semknutí zemí socialistického společenství. Vedoucí delegace Německé demokratické republiky zdůraznil, že socialistická hospodářská integrace je jedním z nezbytných předpokladů pro úplné využití předností socialismu. Značnou pozornost věnoval rozvoji strojírenství pro lehký a potravinářský průmysl. Náměstek předsedy vlády Kubánské republiky Carlos Rafael Rodriguez prohlásil, že představitelé jeho země se aktivně zapojili do práce výkonného výboru Rady vzájemné hospodářské pomoci a výboru pro spoluprácí v oblasti plánování. Vyslovil vděčnost členským zemím RVHP za pomoc Kubě při rozvoji výrobních kapacit a prohlásil, že jeho republika přispěje svým dílem k realizací Komplexního programu. Značná část projevu předsedy rady ministrů Mongolské lidové republiky Jumdžagína Cendenbala byla věnována plánovitému regulování hospodářských styků socialistických zemí. Vedoucí mongolské delegace charakterizoval rozvoj národního hospodářství Mongolské lidové republiky v období po jejím vstupu do RVHP. Vysoce si ceníme, řekl, zejména takových forem spolupráce, jako je podílnická účast zemí pří geologickém průzkumu na mongolském území. (Pokračování na str. 3'f Rozvoj chemického průmyslu ČSR O úspěšné bilanci a perspektivách chemického průmyslu hovořil s novináři v n. p. Kaučuk v Kralupech nad Vltavou náměstek ministra průmyslu ČSR Vincenc Fuciman. V našem chemickém průmyslu probíhají rozsáhlé strukturální změny, které spočívají především v orientaci na petrochemii. Dalším charakteristickým rysem je budování výrobních jednotek o velké kapacitě (např. nová rafinérie v n. p. Kaučuk bude ročně zpracovávat 3 mil. tun ropy). Základní surovinou se stala sovětská ropa a dále zemní plyn. V současné době zpracováváme 10 mil. tun ropy ročně; v roce 1990 má toto množství vzrůst na 40 mil. tun. Náměstek Fuciman také podrobně hodnotil význam chemizace jednotlivých odvětví našeho národního hospodářství. Dále uvedl strukturu odběratelů výroby chemického průmyslu: strojírenství 14 %, textilní průmysl 11 %, výroba tepla a elektřiny 9 °/o, potravinářský průmysl 7 %, těžba uhlí a plynu 6 °/o, polygrafie 6 % atd. Poukázal rovněž na rychlý rozvoj výroby nátěrových hmot v uplynulém čtvrtstoletí a připomněl význam chemie pro automobilismus, pokud jde o výrobu pohonných hmot, pneumatik, tak i o aplikaci plastických hmot ve výrobě a konstrukci automobilů. Ve všech odvětvích národního hospodářství má uplatnění chemizace dosud mnoho nevyužitých možností. Je to však úkol dlouhodobý vzhledem k náročnosti výstavby nových kapacit v chemii i ve zpracovatelském průmyslu. V roce 1975 budeme vyrábět 500 tis. t plastických hmot, ze kterých vzhledem k malé kapacitě zpracovatelského průmyslu musíme značné množství vyvézt. V šesté pětiletce již stačíme zpracovat celou produkci čs. chemického průmyslu. Snižujeme spotřebu paliv a energie Uplynul více než rok od schválení státního programu racionalizace v hospodaření palivy a elektrickou energií. Výsledky, dosažené jeho realizací, svědčí o tom, že státní program pozitivně ovlivnil racionalizační aktivitu i kvantitativní stránky celého národohospodářského plánu. Státní program ukládá zajistit v ročních plánech pro období 1972 až 1975 úspory ve výši 3,5 mil. tun měrného paliva. Dosaženými úsporami v roce 1972, plánem na rok 1973 a směrnicí pro rok 1974 se zabezpečují úspory paliv a energie, představující 3,1 mil. tmp. Obsah a cíl programu K potěšitelným výsledkům realizace státního programu pomáhá bezpochyby jeho celkové pojetí. Jedinému cíli — podstatně lépe hospodařit a účinněji využívat paliva a energie v našem národním hospodářství — je podřízen soubor technických, ekonomických a organizačních opatření. Tato opatření jsou rozdělena do několika základních skupin, jejichž hlavním úkolem je zajistit: 0 vybudování pevného systému řízení energetického hospodářství a racionalizace spotřeby paliv a energie na všech úrovních, zejména pak na podnicích a závodech; # realizaci opatření k věcnému řešení racionalizace v rozhodujících oblastech národního hospodářství, která mají vycházet z periodických rozborů hospodaření palivy a energií a rozborů odstranitelných ztrát; • maximální uplatňování technického rozvoje pří racionalizaci spotřeby paliv a energie; “ realizaci ekonomických opatření na podporu všech racionalizačních akcí. Všechny významné racionalizační akce jsou uskutečňovány jako samostatná část státního plánu, což ve svých důsledcích pomáhá k posíleni autority státního programu racionalizace. Z rozborů odstranitelných (Dokončení na str, 2) Vyšší objem dodávek ČSSR - Polsko O 75 miliónů rublů, to znamená o 10 procent, se zvýší proti původním předpokladům objem vzájemných dodávek zboží mezi Československem a Polskem v letošním roce. Stanoví se to v protokolu, který podepsall ve Varšavě představitelé zahraničního obchodu obou států. Československo zvýší zejména dodávky zařízení pro chovatelské farmy, stavebních strojů, osobních automobilů Škoda, autobusových podvozků a jiného zboží. Polsko dodá Československu navíc zařízení výpočetní techniky, dřevoobráběcí stroje, traktorové přívěsy, námořní loď, elektrickou energii atd. Představitelé zahraničního obchodu jednali rovněž o možnostech rozšířit československo-polské dodávky zboží v letech 1974 a 1975. Jubilejní výstava ke Dni stavbařů 8. července oslaví stavbaři v naší republice dvojí výročí — Den stavbařů a zároveň 25 let znárodněného stavebnictví. Jejich práci a úspěchy názorně přiblíží rozsáhlá jubilejní výstava, která bude pod názvem „Stavebnictví republice“ otevřena 6. července ve výstavní síni U hybernů v Praze. Pro pořadatele — Stavební Informační středisko — je to dosud největší akce. Šest expozic má za cíl ukázat základy historického přerodu soukromých stavebních podniků v moderní průmyslové odvětví výstavby, dále seznámit s tím, co se za 25 let postavilo, Informovat o rozvoji pracovní Iniciativy a o vývoji stavebních technologií a materiálně technické základny. Navíc každá výrobně hospodářská jednotka našeho stavebnictví představí své výsledky ve zvláštní expozici.