Svět Hospodářství, 1973 (XIV/79-156)
1973-07-03 / No. 79
A If Of ZPRAVODAJSTVÍ V i I* I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A ODCHOD hospodářství Současné rozpory kapitalistické ekonomiky HOSPODÁŘSKÁ LABILITA A VZROSTAJÍCÍ INFLACE Vývoj kapitalistického hospodářství loni .a v prvních měsících roku 1973 svědčí o tom, že se kapitalistická ekonomika postupně vymaňuje z pomalého rozvoje výroby a krizového období let '1970—19Í1. K tomuto závěru dospívá ve své studii o soudobé konjunktuře v kapitalistických zemích doktor ekonomických věd D. Kosťuchin. Studie upozorňuje na nejednotný a rozporný obraz kapitalistické ekonomiky za období let 1971—1972. Průmyslová výroba stoupla v kapitalistických státech vcelku o 3 % za rok 1971 a o 5 % za rok 1972, fyzický objem jejich zahraničního obchodu o 5,5 o/o, resp. 8 %/Za těmito údaji se však skrývají nejednotné přírůstky jednotlivých zemí. Je to tím, že v kapitalistických státech se prosazují po rozdílně dlouhá období a s nestejnou intenzitou podněty, které vyvolávají zpomalení ekonomického růstu, krizové procesy a celkovou labilitu národního hospodářství. Rozporný vývoj a labilita ekonomiky se promítají nejen do nestejnorodosti ekonomických procesů, ale přispívají i k zostřování měnové krize, narůstání sociálních konfliktů, zvyšují inflaci i nezaměstnanost a prohlubují celkové rozpory uvnitř kapitalistické hospodářské soustavy. Rozdílný charakter hospodářského vývoje v jednotlivých zeuních je stále zřejmější. Ve Spojených státech bylo dvouleté období poklesu výroby a celkové hospodářské stagnace vystřídáno v loňském roce vzestupem objemu produkce o 6,8 %. Obdobně v Japonsku začala příznivější fáze konjunktury po stagnaci z roku 1971. Tendence k hospodářskému oživení je patrná i v řadě západoevropských zemí, jako NSR, Velké Británii a Itálii. ZVLÁŠTNOSTI SOUDOBÉHO VÝVOJE Procesy, které probíhají v kapitalistické ekonomice v posledních třech létech, nelze považovat za běžné fáze konjunktury. Úpornost, s níž zde působí depresivní faktory, i délka jejich působení svědčí o nezvykle širokém komplexu rozporů v ekonomice, měnově finanční oblasti i mezinárodním obchodě. Hospodářské oživení, které lze sledovat ve většině kapitalistických zemí, bylo podmíněno zvýšenou investiční aktivitou, stoupající poptávkou na domácím trhu a růstem mezinárodní výměny zboží. Zejména ve Spojených státech došlo po dvouleté stagnaci k rychlejšímu vzestupu investičních výdajů, především u soukromých podniků. V západní Evropě dosud stoupaly investice pomaleji; některé známky však svědčí o tom, že ještě v průběhu letošního roku se tato situace podstatně zlepší. Růst spotřebitelské poptávky v kapitalistických zemích je již nyní mnohem výraznější; její prudký vzestup zaznamenaly především USA, Japonsko a Francie. Na vývoj konjunktmry uplynulého roku měla podstatný [vliv i mezinárodní obchodní výměra. V řadě států — například NSR,\Francii, Itálii — měl tento faktor tplněř rozhodující význam. NapioTi tomu se význam zahraničního obchodu jako konjunkturního činitele snížil v. řadě menších západoevropských států a v Japonsku. S uvedenými kladnými činiteli však jdou ruku v ruce negativní faktory, mezi něž patří na prvém místě inflace a měnová krize. Ve většině hlavních států západního světa nabyla inflace hrozivých rozměrů. Postupem doby se z ní stal celospolečenský problém, ohrožující nejen základy ekonomiky, nýbrž i sociální sféru. RYCHLÝ VZESTUP CEN Přes četná a různorodá opatření, jako je zmrazování cen a mezd, zavádění mimořádných kontrolních a regulačních opatření, stouply v kapitalistickém světě ceny za uplynulý rok v průměru o 4,5 %. V řadě států byl však tento vzestup mnohem rychlejší. V Itálii se zvýšily maloobchodní ceny zhruba o 8 %, v Británii o 7 %, ve Francii o 6 % apod. Úsilí o zabrzdění inflace vede mnohé vlády ke zvyšování úrokových sazeb; toto opatření přichází však v době, kdy v zájmu oživení konjunktury by bylo naopak zapotřebí úrokové míry snížit. Složitá situace ve sféře cen a financí nedovoluje mnohým vládám hledat východisko v podpoře ekonomického růstu; hospodářská politika těchto zemí se musí současně potýkat jak s problémy pomalého hospodářského rozvoje, tak s inflací a měnovými problémy; přitom řešení jednotlivých potíží si vyžaduje ve skutečnosti zcela protichůdných opatření. Výrazným rysem soudobé inflace je její mezinárodní povaha a pronikání i do oblasti zahraničního obchodu. Ještě v šedesátých létech stoupaly vývozní ceny kapitalistických zemí průměrně o 1 % ročně, tj. několikanásobně pomaleji než ceny na domácích trzích. V současném .období však světové ceny rostou v podstatě stejně rychle jako na vnitřním trhu. Mezinárodní dosah inflace je ještě násoben účinky mezinárodní měnové krize. Rozvrat měnové soustavy kapitalistického světa spolu s úpadkdm vedoucí měny — afnerického dolaru — a vratkost směnných poměrů i zavádění volných kursů při(Pokračování na str. 5) Nedostatek krmiv na světovém trhu Rozhodnutí Spojených států amerických zastavit zatím veškerý vývoz sójových bobů, bavlníkových semen a z nich vyráběných produktů, vzbudilo neobyčejně živou odezvu ve všech západoevropských zemích i v Japonsku. Negativní reakce je pochopitelná, protože krytí potřeby bílkovinných krmiv a dalších zemědělských produktů je v těchto zemích v rozhodující míre odkázáno na dovoz ze Spojených států amerických. Mluvčí americké vlády prohlásil, že zákaz vývozu .sójových bobů a dalších zemědělských produktů je zřejmě jedinou možností, která pomůže zpomalit tempo růstu cen masa na americkém trhu. Ministr zemědělství E. Butz zdůraznil, že opatření je přechodného rázu a — jakmile nová sklizeň oživí nabídku — bude bezpochyby zrušeno. Podotkl, že letošní vývoz sójových bobů byl o 6 procent vyšší, než ministerstvo v prognózách předpokládalo, a export sójové moučky převýšil odhad dokonce o 27 procent. Na druhé straně však finanční odborníci poukazují na to, že zákaz vývozu nejen poškodí reputaci Spojených států na zahraničních trzích, ale navíc i negativně ovlivní americkou už tak nepříznivou obchodní bilanci. Státy EHS patří spolu s Japonskem mezi největší odběratele amerických sójových bobů a sójové moučky. Západoevropští odborníci s rozhořčením poukazují na to, že zákaz exportu může ohrozit dobytkářství v celé západní Evropě. Komise ES začala okamžitě studovat důsledky, které z kroku Spojených států bezprostředně vyplývají. Francouzský ministr financí přímo označil za zarážející, že USA zastavují vývoz právě v době, kdy se chystají na rozhovory s EHS o obnobení jedenáctileté dohody o obilninách, při nichž budou bezpochyby vyžadovat volný přístup amerických zemědělských plodin na trh EHS. Představitel dánského svazu pěstitelů dobytka potvrdil, že zásoby krmiv v zemi postačí asi jen na tři dny. Velmi prudce reagovalo na rozhodnutí Spojených států Japonsko, které dovozem z USA kryje asi 90 procent domácí potřeby sójových bobů. Japonský ministr zemědělství prohlásil, že vláda musí podniknout rozhodná opatření, která by zabránila katastrofální situaci. Mluvčí japonské vlády ostatně naznačil, že se Japonsko pokusí přimět USA, aby už kontrahované dodávky japonským spotřebitelům ze zákazu vyjmuly. Příčiny, které vedly k revalvaci Západoněmecká marka byla, jak známo, 29. června revalvována o 5,5 procenta; nový kurs představuje 0,310580 jednotek zvláštního práva čerpání (ZPČ), resp. zúčtovacích jednotek EHS za 1 DM proti předchozímu kursu 0,294389. Je to pátá revalvace od vytvoření této měny v roce 1949. Revalvace je důsledkem celkového vývoje v současné etapě měnové krize západního světa. Bezprostřední příčinou revalvace je vysoký vzestup kursu marky proti americkému dolaru a měnám, jež jsou na dolar vázány. Za poslední pětitýdenní období (od 23. května do 27. červnaj se vzestup kursu marky na volných devizových trzích zrychlil z 2,26 % na 11,85 procenta proti oficiálnímu směnnému poměru, tj. zhruba na pětinásobek. Měny států, které jsou signatáři nového měnového systému EHS, vykázaly v uvedeném obdabí rovněž vysoký vzestup proti dolaru, protože jsou vázány ujednáním o udržování pevného vzájemného směnného poměru. Tento vzestup byl nejvyšší u holandského zlatého (čtyřnásobek) a dánské koruny (trojnásebek), zatímco u francouzského a belgického franku a švédské koruny byl přibližně dvojnásobný. Ve prospěch těchto měn západoněmecká ústřední banka intervenovala. Vysoké intervenční zásahy ve výši 4 mld DM se staly pro měnový systém EHS neúnosnýiňi a vláda proto raději zvolila revalvaci. Podle zahraničního tisku mohly by tohoto postupu použít i některé z ostatních zemí, jejichž měny prošly vůči dolaru obdobným vzestupem. V úvahu tu přichází především Rakousko, jehož neoficiální členství v novém měnovém systému EHS je založeno na udržování směnného poměru mezi markou a šilinkem. Na druhé straně Švédsko, Francie, Nizozemí a Dánsko prohlásily již oficiálně, že k úpravám kursu'jejich měny nedojde. Spolupráce se SSSR Koncem minulého týdne byl v Praze podespsán protokol o vědeckotechnické spolupráci mezi ministerstvem zemědělství a výživy ČSSR a ministerstvem potravinářského průmyslu SSSR na léta 1973—1974. Protokol podepsali náměstek ministra zemědělství a výživy ČSSR ing. František Kord a náměstek ministra potravinářského průmyslu SSSR Alexandr Ivanovič Bělozorov. Na základě protokolu dojde k dalšímu rozšíření spolupráce v oblasti potravinářského průmyslu. Pověřené čs. a sovětské výzkumné ústavy budou společně řešit některé aktuální problémy, uskuteční se široká výměna odborníků ke studijním pobytům, výměna dokumentačního a informačního materiálu apod. Přínos výzkumu Realizací výsledků v chemickém průmyslu SSR se jen za léta 1966—197C dosáhlo zvýšení hrubé hodnty výroby o 3 mld Kčs. Výzkumně vývojová základna chemického průmyslu SSR má 10 % pracovníků z celkového počtu výzkumníků v Československu. Podíl neinvestičních prostředků, který je vynakládán na výzkum v chemickém průmyslu, tvoří 12 % nákladů na odvětví celého národního hospodářství Slovenska. Budovatelé dálnice Malacky—Bratislava si dali k 56. výročí VŘSR sdružený socialistický závazek, že dálnici dokončí do 7. listopadu letošního roku — původně plánovaný termín byl 31. 12. 1973. V současné době se hlavní práce soustřeďují na kladení poslední asfalto-betonové vrstvy. Náš snímek je z dálnice nedaleko Kamenného Mlýna. Foto ČTK - J. Lofaj PŘEVAŽOVALY DOVOZNÍ KONTRAKTY Bratislavská přehlídka chemie skončila Do soboty 30. června, kdy skončil V. mezinárodní chemický veletrh Incheba 73, navštívily bratislavské výstaviště desetitisíce odborníků, chemiků, techniků, představitelů zahraničního obchodu, vědeckých pracovníků a dalších zájemců. Záměry této přehlídky světové chemie, dokumentující pětadvacetileté výsledky znárodněného československého chemického průmyslu a zdůrazňující význam socialistické ekonomické, integrace zemí RVHP v oblasti chemie, byly uskutečněny s úspěchem. Důkazem rostoucí úrovně veletrhu Incheba a tím i jeho významu pro československý zahraniční obchod jsou podepsané kontrakty. Letos československé podniky zahraničního obchodu dohodivše svými partnery ze socialistických zemí a ostatních států vzájemnou výměnu zboží v hodnotě 2,5 miliardy devizových korun, což je o třetinu více než, na loňském veletrhu. Rozhodující část — 80% — uzavřených obchodů tvpří kontrakty se socialistickými zeměmi. Nejvýznamnějšími partnery československých podniků byly i na Incljebě obchodní organizace ze SSSR. Více než 43 % z celkového objemu výměny bude tvořit právě obchoď se Sbvětskými podniky. Významný podíl — 26 % — na československých obchodech mají podniky z NDR. Důležité kontrakty podepsali reprezentanti zahraničního obchodu ČSSR i s partnery z kapitalistických zemí, zejména z NSR, Rakouska, Švýcarska. V dohodnutých objemech převažuje československý dovoz — tvoří až 60 % celkového obratu. Při výměně zboží půjde zejména o chemické suroviny a výrobky, jen nepatrnou část (4%) tvoří strojní a laboratorní zařízení. Nejvýznamnější kontrakty podepsaly na Inchebě podniky Chemapol Praha a Chemapol Bratislava. Jejich hodnota představuje až 88 % z celkové dohodnuté výměny. DVACET PĚT LET SOCIALISTICKÉ CESTY Cíle potravinářského průmyslu Rozšířené plenární zasedání ústředního výboru Odborového svazu pracovníků potravinářského průmyslu, které se konalo 30. června v Olomouci, zhodnotilo úspěchy tohoto resortu za uplynulých 25 let. Potravináři z celé ČSSR uvítali mezi sebou delegaci ÚV KSČ, kterou vedl místopředseda vlády ČSR Štěpán Horník. Zasedání se rovněž zúčastnil ministr zemědělství a výživy ČSR ing. J. Nágr a ministr zemědělství a výživy SSR ing. L. Kozel. Úkoly a cíle, jež potravinářskému průmyslu vytyčila KSČ, se v minulých létech většinou plnily, a to zejména díky přeměnám v našem zemědělství. Od roku 1948 do roku 1970 se celková výroba v potravinářském průmyslu v celé ČSSR zvýšila 3,7- krát a v oborech, jež zpracovávají živočišné produkty dokonce pětkrát. Nejprogresívnější trend zaznamenal zatím drůbežářský průmysl, kde výroba jatočné drůbeže proti roku 1955 vzrostla desetkrát. Zatímco v počátcích, po roce 1948, byla výroba roztříštěna ve 44 000 jednotkách, dnes zajišťuje tento úkol 3500 moderních závodů a provozoven. ' Předpokládá se, že celkový objem hrubé výroby v potravinářském průmyslu vzroste v roce 1975 ve srovnání s výchozím rokem pětiletky o 23,3 % proti 18 % stanoveným Směrnicí XIV. sjezdu. Při srovnání s rokem 1970 se na konci pětiletky očekává zvýšení výroby masa na 123,6 procenta, drůbeže na 138,5 % a másla téměř na 122 %. V dalších létech půjde především o rozšiřování sortimentu a jeho kvality. Cílem potravinářů je snížit objem _dovozu masa, zcela zrušit dovoz drůbeže, másla a vajec a dovoz orientovat spíše na potravinářské suroviny z tropických pásem. Ani v budoucnu se však náš potravinářský průmysl neobejde bez investic; během 5. a 6. pětiletky dosáhnou částky asi 37 mld Kčs. Československo pak při zachování -acionální výživy bude ve spotřebě potravin patřit k nejvyspělejším státům světa. Pěstování pšenice v zemích RVHP Cyklus čtyř sympozií s mezinárodní účastí na téma „Zkušenosti s pěstováním pšenic v zemích RVHP“, která pořádala Česká zemědělská společnost v Písku, Trutnově, Olomouci a v Žatci, skončil 29. června. Cílem jednání bylo vyřešit otázku obilního problému. Zahraniční odborníci ze SSSR, PLR, NDR a BLR spolu s našimi specialisty z ministerstva zemědělství a výživy a Výzkumného ústavu obilnářského České akademie zemědělské seznámili téměř 2000 vedoucích zemědělských pracovníků a agronomů s výsledky pěstování sovětských pšenic v zahraničních i našich podmínkách. Rozšiřovat se bude plocha odrůdy Hironovská 808, která se vloni pěstovala na 58 % osevní plochy pšenice. Více budou nyní zařazovány odrůdy Aurora a Kavkaz. Tyto dvě odrůdy s vysokou výkonností a s odolností proti poléhání a houbovým chorobám zaujmou od roku 1975 asi třetinu osevní plochy ozimé pšenice. Dálkové potrubí z NDR Po nedávném dokončení severní větve tranzitního plynovodu zahájili minulý týden pracovníci pardubického Plynostavu v severních Čechách stavbu dalšího neméně významného potrubí — etylénovodu. Bude se jím na základě kooperace při výstavbě petrochemických komplexů mezi ČSSR a NDR přivádět v plynném stavu etylén z chemického kombinátu v Böhlenu do Chemických závodů čs.-sovětského přátelství v Záluží u Mostu a neratovické Spolany.