Svět Hospodářství, 1974 (XV/79-156)
1974-07-02 / No. 79
ZPRAVODAJSTVÍ S V| FRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Ľchody o hospodářské spolupráci SSSR - USA Z jednání amerického presidenta Richarda Nixona v Sovětském Svazu V průběhu prvních dvou dnů jednání na nejvyšší úrovni mezi SSSR a USA v Moskvě byly podepsány čtyři dohody, z nichž dlouhodobá dohoda o podpoře hospodářské, průmyslové a technické spolupráce, nesoucí podpisy Leonida Brežněva a Richarda Nixona, je považována zatím za nejvýznamnější. Obě delegace prostřednictvím svých tiskových mluvčích vyjádřily velké uspokojení nad dohodnutými zásadami. Zdůraznily nejenom hospodářský význam dohody, nýbrž i její politický dosah v zájmu světového mírového soužití. Dalšími dokumenty jsou dohoda o spolupráci v energetice, kterou podepsali předseda presidia Nejvyššího sovětu SSSR Nikolaj Podgornyj a president USA Richard Nixon, dohoda o spolupráci v bytové výstavbě a v dalších oborech stavebnictví, kterou podepsali předseda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin a president USA Richard Nixon, a dohoda o spolupráci ve vědeckém výzkumu a při-vývoji umělého srdce, kterou podepsali ministr zahraničních věcí SSSR Andrej Gromyko a ministr zahraničních věcí USA Henry Kissinger. Desetiletá dohoda o podpoře hospodářské, průmyslové a technické spolupráce zahrnuje nákup a prodej strojů a zařízení pro stavbu nových závodů a pro rozšíření a modernizaci již existujících podniků v oblasti těžby surovin, výroby zemědělské produkce, strojů a zařízení, hotových výrobků, spotřebního zboží a podniků na úseku služeb. Dohoda o spolupráci v energetice, uzavřená na pět let, stanoví, že Sovětský svaz a Spojené státy americké budou rozšiřovat a upevňovat spolupráci v energetice na základě Z činnosti odborných orgánů RVHP Schválením komuniké a podpisem závěrečného protokolu skončilo v Praze 37. zasedáni stálé komise RVHP pro stavebnictví. V komuniké se praví: od 24. do 27. června se konalo v Praze 37. zasedání stálé komise RVHP pro stavebnictví, kterého se účastnily delegace členských států RVHP — BLR, MLR, NDR, Kubánské republiky, MoLR, PLR, RSR, SSSR a ČSSR a rovněž delegace SFRJ na základě dohod mezi RVHP a vládou SFRJ. Na slavnostním zasedání komise při p. ležitosti 25. výročí Rady vystoupil s uvítacím projevem jménem vlády ČSSR ministr stavebnictví ČSR ing. František Šrámek. S referátem o činnosti RVHP za 25 let a o plnění Komplexního programu v oblasti stavebnictví vystoupil předseda komise Wolfgang Junker. V referátu byl podrobně charakterizován rozvoj socialistické ekonomické integrace v oblasti stavebnictví a uvedeny základní úkoly vědeckotechnické a ekonomické spolupráce pro následující období. Na zasedání komise projednala opatření pro plnění usnesení XXVIII. zasedání Rady a výkonného výboru Rady, týkající se stavebnictví včetně opatření zaměřených na rozvoj a zdokonalení materiálně technické základny stavebnictví v Mongolské lidové republice a přijala k tomu konkrétní doporučení. Byly projednány materiály pracovních orgánů komise o plnění úkolů stavebnictví daných Komplexním programem. Komise zdůraznila nutnost spolupráce při vyvinutí nových stavebních hmot a technologií a rovněž při vypracování návrhů na specializaci a kooperaci výroby lehkých kovových konstrukcí. Komise věnovala velkou pozornost spolupráci členských zemí v oblasti výroby spotřebního zboží vyráběného sklářským a keramickým průmyslem za účelem plnějšího uspokojení trhu. Rovněž byla podepsána dohoda o postupném uskutečňování specializace a kooperace v oblasti výzkumných, vývojových, projekčních a stavebně montážních prací pro chladicí věže o vysoké kapacitě, výškové komíny, sila o velké kapacitě a tunelové pece. * * * V Karl-Marx-Stadtu skončilo 29. června 47. zasedání stálé komise RVHP pro dopravu. Pětidenního zasedání se účastnily delegace všech členských států RVHP a zástupci Jugoslávie. V průběhu zasedání podepsali zmocněnci vlád členských států RVHP dohodu o společném používání kontejnerů v mezinárodní dopravě. O prohloubení spolupráce při výrobě potravin jednala stálá komise RVHP pro potravinářský průmysl, jejíž zasedání bylo ve Varšavě. Komise zdůraznila stále lepší uspokojování potřeib obyvatelstva v členských státech RVHP, zvyšování výroby potravin, jejich výběru a výživné hodnoty. Účastníci třídenního zasedání věnovali rovněž velkou pozornost otázkám mezinárodní dělby práce, specializace a vypracování moderních metod (balení potravinářských výrobků. oboustranných výhod, rovnosti a vzájemnosti. Hlavním cílem této spolupráce je využívat vědeckého a technického potenciálu o-bo-u zemí pro urychlení společného výzkumu a vývoje dosavadních a náhradních energetických zdrojů a pro efektivnější využití i úsporu energie a dosáhnout lepšího vzájemného porozumění v národních energetických programech a perspektivách obou zemí. Spolupráce se bude týkat průzkumu, těžby, zpracování a využiti organických paliv, zahrnujíc v to ropu, hořlavé břidlice, zemní plyn a uhlí, dále technologie rozvoje netradičních zdrojů energie, jako je sluneční a geotermální energie a /Pokračování na sír. 5) Vyššia náreky na prepravu tovarov Československá doprava, predovšetkým železničná, potrubná a vodná, zaznamenala v posledných rokoch rýchly rast prepravných výkonov. Podstatný podiel na tom má spolupráca členských krajín RVHP. Prevažnú časť prepravy medzi ČSSR a ZSSR zabezpečuje železničná doprava na trasách Východnej dráhy. Za prvé tri roky tejto päťročnice sa preložili na prekladištiach v Čiernej nad Tisou zo sovietskych vagónov 28 mil. t tovaru a surovín, najmä železnej nudy, poľnohospodárskych strojov, obilia a automobilov. Tohtoročná prekládka si tu vyžiada pot milióna vozňových jednotiek. Objem dovozu zo ZSSR vzrastie do roku 1990 o ďalších 33 %. Kontejnerové vlaky medzi ČSSR a ZSSR v tomto roku premávajú každý týždeň a prepravia až 100 tis. ton tovaru. V rámci spolupráce štátov RVHP nadobúda na význame i vodná doprava, predovšetkým na Dunaji, ktorý nás spája so 4 členskými štátmi. Vodná doprava má najnižšie náklady na 1 tonkilometer a preto sa v budúcnosti ráta s presunom časti dovozu a vývozu na dunajskú vodnú cestu. Pôjije najmä o obilie a automobily, kontejnerové transporty z PLR .a NDR. Pri rozširovaní lodného parku sa bude pamätať n-a špecializované kontejnerové plavidlá. ’V novom bratislavskom prístave bude veľkokapacitné silo, plnomecihanizovaná prekladnä poloha na sypké smoty a kontejnerový terminal. Čilý pracovní ruch panuje v těchto dnech v největším československém chmelařském zemědělském družstvu, v JZD Rudý říjen na Rakovnicku. Na 259 hektarech provádějí v těchto dnech postřiky proti mšicím a houbovitým chorobám chmele, vysazují sazenice na nové chmelnice a vykonávají další potřebné práce. Na obr. postřikování chmelnic. Foto ČTK - K. Januš Plovdiv se pripravuje nr 30. ročník veletrhu Na letošním veletrhu v bulharském Plovdivu budou převládat novinky strojírenského, radioelektrického, chemického a hutnického průmyslu. Expozice socialistických zemí seznámí návštěvníky především s výsledky prohlubující se ekonomické integrace, specializace a kooperace výroby. Bylo to -uvedeno na tisikové konferenci pořadatelů veletrhu, který už tradičně patří v BLR mezi největší hospodářské a obchodní události rotku. Samo Bulharsko na něm každý rok realizuje třetinu celkové výměny zboží. Letošní 30. plovdivský -veletrh bude uspořádán od 3. do 10. září. Zúčastní se ho 39 zemí Evropy, Ašie, Afriky a Ameriky. iNejvětším zahraničním vystavovatelem bude — jako každý rok — Sovětský svaz. Jeho exponáty, převážně strojírenského a automobilové(ho průmyslu, ibudou Instalovány na ploše 11 200 m2. Mnozí vystavovatelé, mezi nimi i Československo, budou mít letos větší výstavní plochu. Významné obchodné výsledky Skončil VI. ročník chemického veľtrhu INCHEBA Šiesty ročník Medzinárodného chemického veľtrhu INCHEBA 74 v Bratislave potvrdil, že sa rok od roku zvyšuje nielen jeho komerčná úroveň, ale aj kvalita predvádzaných výrobkov. Veľtrh sa stáva predovšetkým prehliadkou najnovších a najkvalitnejších výrobkov produkovaných chemickými výrobcami z celého sveta. Československé podniky zahraničného obchodu uzavreli na tohtoročnej InChebe dohody na dovoz a vývO'z tovaru v hodnote vyše 3 mld korún. Oproti minulému rotou je celkový obchodný obrat vyšší o 21 %. (Na celkovej hodnote výmeny tovaru sa podieľajú socialistické štáty 70%; z toho dovoz predstavuje 60 % a vývoz 40 % z .celkovej hodnoty obchodného obratu. PZO Chemapol, ktorý je hlavným nositelom obchodnej výmeny v oblasti chémie, PZO Ligna, GR Drevoúnia a ďalšie organizácie sa v kontraktačných rokovaniach sústredili hlavne na dovoz surovín, prístrojov a\ zariadení určených na zvýšenie technickej úrovne v chemickom priemysle. Z Československa sa do krajín RVHP budú vyvážať predovšetkým priemyselné hnojivá, agrochemikálie, dopravné pásy, farmaceutické a iné výrobky. Význam chemického veľtrhu dokresľuje aj skutočnosť, že kontraktami so socialistickými štátmi sa zabezpečili takmer všetky potreby Cs. národného hospodárstva v chemických surovinách a materiáloch, potrebných na plnenie výrobných úloh v tomto a budúcom roku. Najviac dohôd nielen v obchodnej, ale i v technickej oblasti uzavrelo Československo so Sovětským zväzom a (NDR. Len v oblasti bytovej chémie sa uzavreli kontrakty v hodnote 30 mil. Kčs. Popri súťaži o najlepší exponát výrobkov bytovej chémie štátov RVHP sa v tomto rotou prvýkrát uskutočnila súťaž o zlatú medailu Incheby 74, o výsledkoch ktorej informujeme na 3. strane. If omunistická strana přijala na ■» celostátní konferenci v Banské Bystrici v roce 1937 „Plán hospodářského, sociálního a kulturního povznesení Slovenska“, v němž jako první vyhlásila program industrializace Slovenska s cílem odstranit rozdíly mezi zaostalým Slovenskem a vyspělejšími českými zeměmi a upevnit tak svazek Čechů a Slováků k úspěšné obraně Československa před nastupujícím fašismem. Plán povznesení Slovenska se však mohl realizovat až po nastoupení cesty socialistické výstavby. Před koncem druhé světové války bylo Slovensko zaostalou zemí s málo rozvinutým a málo produktivním zemědělstvím, s nízkou životní úrovní obyvatelstva, navíc značně rozvrácené válečnými událostmi. Jedním ze základních a velmi naléhavých politických úkolů, zakotvených již v Košickém vládním programu, a později pojatých do všech vládních i stranických prohlášení, je dosáhnout postupné vyrovnávání životni úrovně a životních podmínek mezi jednotlivými oblastmi státu, a to cestou jejich ekonomického rozvoje. Vzhledem ke značně nepříznivé výchozí situaci Slovenska, nastupujícího cestu socialistické výstavby, je současný stav ekonomiky a životní úrovně obyvatelstva na Slovensku — i když v některých směrech ještě neuspokojivý a vyžadující další zlepšení — výsledkem všestranného rozvoje, jaký nemá po druhé světové válce ve světě obdoby. Na sjezdu Komunistické strany Slovenska v květnu 1971 vyjádřil tuto Úspěšný rozvoj Slovenska Slovenským národním povstáním v srpnu roku 1944 vstoupilo Slovensko do nové etapy svého vývoje, jednou z vůdčích myšlenek SNP bylo uskutečnit ve svobodné Československé republice hluboké sociálně ekonomické přeměny, které by zajistily lepší život lidu obou národů. Po první světové válce se jen v malém rozsahu podařilo odstranit tíživé dědictví rakousko-uherské monarchie na Slovensku. Ekonomické zá kóny kapitalismu v předmnichovské republice působily směrem ke stagnaci zaostalých oblastí a neduhy kapitalistického hospodářství se z těchto důvodů na Slovensku projevovaly v neobyčejně zesílené podobě. skutečnost generální tajemník OV KSČ G. Husák takto: „Slovensko je osobitým příkladem, jak socialistické zřízení pozdvihlo tuto zemi. V celém našem státě jsou obrovské úspěchy, ale Slovensko je ekonomicky i sociálně vizitkou toho, co dokáže socialismus, co dokáže lid, když ho strana vede marxisticko-leninskou cestou.“ Industrializace od základu změnila ekonomické postavení Slovenska, přeměnila je ze zaostalé agrární oblasti v moderní průmyslovou zemi s vyspělou zemědělskou velkovýrobou. Produkce slovenského hospodář štvi se zvyšovala velmi rychlým tempem, které předstihovalo dynamiku rozvoje celé československé ekonomiky. V období 1949—1973 činil průměrný roční přírůstek vytvořeného národního důchodu na Slovensku 8 % (v celé ČSSR 6 %). Podstatně se změnila i struktura jeho tvorby podle odvětví: podíl průmyslu jako nejdůležitějšího odvětví výroby ve vyspělých zemích vzrostl ze dvou pětin v roce 1948 na zhruba tři pětiny v roce 1973, naproti tomu váha zemědělství se v tomto období snížila ze 32 % přibližně na 13 %. Ve srovnání s rokem 1937 stoupla průmyslová výroba do rotou 1973 třicetinásobně. V roce 1937 mělo Slovensko při 24,5 % podílu na počtu obyvatelstva celé Československé republiky necelých 8 % podílu na průmyslové výrobě, v roce 1973 pak při 31,9 % podílu na počtu obyvatel činil jeho podíl na průmyslové výrobě 25,4 %. Měnila se i struktura průmyslové výroby vlivem rozdílné dynamiky rozvoje průmyslových odvětví. Jsou to zejména chemický a gumárenský průmysl, strojírenský a kovodělný průmysl, průmysl paliv, výrobky z uhlí a ropy a dále hutnictví železa, jež se vyvíjely velmi rychlými tempy. Rovněž zemědělství doznalo velký růst: jeho výroba byla v roce 1973 téměř dvojnásobná proti roku 1936 při zhruba pětinásobné produktivitě práce a dvojnásobné intenzitě výroby z hektaru zemědělské půdy. Základním faktorem, který působil -na rozvoj výrobních sil na Slovensku, byla soustavná cílevědomá investiční činnost, z níž se odvíjel příznivý vývoj řady dalších ukazatelů charakterizujících všeobecné poměry ve výrobě i spotřebě. I přes některé obtíže v ekonomice hospodářská politika KSČ směřovala k udržení trvale vysokého tempa hospodářského rozvoje Slovenska. V období let 1947—1973 činil úhrn investičních prací a dodávek na Slovensku 446 mld Kčs. V roce 1973 se proti roku 1948 zvýšil objem investičních prací a dodávek na více než desetinásobek. Podstatně rychlejším tempem rostly dodávky strojů a zařízení (téměř 22krát) než stavební práce (zhruba 8krát). Podíl Slovenska na uvedených investičních pracích a dodávkách v celé ČSSR má stoupající tendenci, v roce 1973 dosáhl jedné třetiny. n ozsáhlé investice umožnily příznila vý vývoj objemu základních prostředků na Slovensku, jenž se zvýšil v roce 1973 ve srovnání s rokem 1948 3,5krát, z toho výrobní základní prostředky přibližně čtyřikrát. V současné době se Slovensko podílí na celkovém objemu základních prostředků ČSSR zhruba 26 %. Vybavenost pracovníků základními prostředky ve výrobní sféře stoupla ve srovnání s rokem 1948 více než třikrát, přičemž výrazně se zvýšila vybavenost pracovníků v zemědělství — 9krát a v průmyslu vzrostla zhruba l,6krát. Mezi základní činitele ekonomického a kulturního rozvoje Slovenska po druhé světové válce lze počítat také poměrně značný růst zaměstnanosti, kontrastující s vysokou nezal Pokračováni na str. 2)