Svět Hospodářství, 1985 (XXVI/79-156)
1985-07-02 / No. 79
lpi % B 3 EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ tf a Ü ČESKOSLOVENSKÉ TSSKOVÉ KANCELÁŘE §r hospodářství r I f o L^v -fb Rakouský státní průmysl hledá cesty ze strukturální krize VELKÝ VÝZNAM PRO POSÍLENÍ POZIC MÁ OBCHOD SE SOCIALISTICKÝMI STÁTY ledním z charakteristických rysů rakouské ekonomiky je poměrně mohutný státní sektor, který svými rozměry podstatně převyšuje rozsah státního vlastnictví ve většině vyspělých kapitalistických zemí. Na rakouský státní sektor připadá více než 30 % tvorby hrubého domácího produktu, téměř čtvrtina z celkové zaměsinanosti a kolem poloviny Z ročního objemu hrubých investic. Tento sektor zahrnuje široký komplex podniků a institucí, velmi různorodých z hlediska povahy a organizačních forem. Tvoří jej tzv. státní monopoly, podniky v oblasti komunálních služeb, dopravy a spojů, úvěrově finanční a pojišťovací ústavy a rovněž průmyslové podniky. Průmysl zaujímá vedoucí •místo v rakouském' státním sektoru. Státní podnikání zasahuje do čtvrtiny průmyslových odvětví — do těžebního průmyslu, černé a barevné metalurgie, chemického průmyslu, strojírenství a elektrotechnického průmyslu, dominantní postavení má však především v metalurgii. Ve státních průmyslových podnicích pracuje v současnosti 18 % celkového počtu zaměstnaných v průmyslu, připadá na ně ětvrtina průmyslových investic, 20 % produkce a 25 % exportu tohoto odvětví. Vznik rakouského státního průmyslu spadá do těsně poválečného období, kdy na základě zákonů o nacionallzacl byly bývalé německé podniky — především podniky těžkého průmyslu a téměř celá energetika — předány do státního vlastnictví. Organizační formy státního průmyslu nebyly však poměrně dlouho ustanoveny a jeho řízení nejednou přecházelo od jednoho úřadu ke druhému. Od roku 4jš/0 je řízením státního sektoru pověřena holdingové společnost ÖIAG, provádějící samostatnou finanční, investiční a personální politiku. K povinnostem vytvořeného koncernu, zakotveným v prvém paragrafu zákona o ÖIAG, patří však brát v úvahu potřeby celého hospodářství a napomáhat stabilizaci ekonomického vývoje země. Rakouský zestátněný prffmysl působí v zásadě na základě samofinancování a jeho podniky jsou stejně jako soukromé společnosti podřízeny tržním zákonům. Nemají výsady v oblasti úvěrové či daňové a nedisponují za normálních podmínek finanční podporou ze strany státu. Přes nepřítomnost státní pomoci však svědčily ekonomické ukazatele koncernu v 70. letech o životaschopnosti státního průmyslu a jestliže až do počátku 80. lét oficiální míra nezaměstnanosti v Rakousku nepřevyšovala 2 °/o, měly na tom nemalou zásluhu státní průmyslové podniky. Počátek 80. let však pro zestátněný průmysl přinesl krizové období. Pokles hospodářské konjunktury v zemi, odvětvová krize postihující západoevropská těžební a surovinová odvětví a zejména ocelářství spolu s růstem konkurence na světových trzích vedly k prudkému zhoršení finanční situace ÖIAG. Státní průmysl zaznamenává v tomto období vysoké ztráty, .dochází k poklesu jeho investic : zaměstnanosti. Do nejtěžší situace se dostává vedoucí státní metalurgický koncern VÖEST-Alpine a jeho dceřinná společnost VEW vyrábějící ušlechtilé oceli. V těchto podmínkách byla Ö1AG nucena obrátit se o pomoc ke státu. Vzhledem k tíživé finanční situaci koncernu, do značné míry spojené se změnou mezinárodních ekonomických podmínek, souhlasila vláda v roce 1981 s poskytnutím pomoci na provedení nutné strukturální přestavby v rozsahu 9.5 mld šilinků. To však nemohlo radikálně zlepšit situaci koncernu, nuceného reagovat na probíhající strukturální krizi značnými modernizačními a racionalizačními programy v oblasti odvětví surovin a polotovarů a současně přesunout těžiště investic do sféry finální produkce a výroby moderních technologií. Skupina ÖIAG se proto na podzim 1983 obrátila na spolkového kancléře s meniorandem, obsahujícím program modernizace státních podniků a jejich strukturní přestavby, předpokládající poskytnutí finanční porno Ci koncernu na léta 1983—1985 v roz sáhu 16.6 mld šilinků. Po dlouhých debatách rakouský parlament program obsažený v memorandu a finanční pomoc ze státního rozpočtu schválil. Problémy, se kterými se potýká rakouský státní průmysl v prvé polovině 80. let, nesouvisejí jen s projevy cyklické krize kapitalistické ekonomiky. Odrážejí hlubší procesy, na které naráží celý rakouský průmysl. Patří k nim vysoký podíl odvětví surovin a polotovarů a nízký podíl finální produkce, převaha výrobků s nevysokým stupněm zpracování a nedostatečný rozvoj moderních technologií náročných na vědu. Tyto strukturální charakteristiky silně zhoršily na počátku 80. let rakouské konkurenční postavení na světových trzích a citelně postihly státní podniky surovinových odvětví, exportující v průměru 40% (a v některých případech až 80 %) své produkce. V rakouských odborných kruzích je rozšířen názor, že prosperuje-li státní průmysl, odráží se to příznivě na celém hospodářském rozvoji, prožívá-11 však potíže, automatiky, strádá celás ekonomika země. Na strukturální přestavbu a modernizaci státního průmyslu však nebylo včas věnováno dostatečné množství prostředků. Jak zdůraznil v roce 1984 generální ředitel VÖEST-Alpine, „v případě, že se nepodaří provést nutné strukturální změny, existuje nebezpečí, že Rakousko, jako průmyslově vyspělá země, ztratí pozice, které s velkým úsilím získalo ve třech předchozích desetiletích“. K hlavním směrům ozdravění státního průmyslu, o něž usiluje vedení ÖIAG v posledním období, patří podpora nových výrob, zvýšení rentability podniků a rozšíření odbytových trhů. Důležité místo v procesu strukturní přestavby má rozvoj výzkumu. Výdaje státního průmyslu na vědu a výzkum v posledních dvou letech prudce vzrostly a směřují zejména do oblasti projektů nových typů finální produkce, zavádění progresivních technologií a odkrývání nových nalezišť surovin. Vedle rozšiřování vlastní vědecko-výzkumné základny se státní průmysl snaží, v posledním období urychlit strukturální přeměny rovněž cestou získávání účastí na zahraničních podnicích. Politika účastí sleduje tři hlavní cíle: získání moderní technologie k urychlení výroby nové produkce, vytvoření opěrných bodů na tradičních i nových odbytových trzích a získání přístupu k dodatečným zdrojům surovin. Příkladem tohoto postupu je proniknutí koncernu VÖEST-Alpine do sféry elektroniky na základě spolupráce s IBM-Europe. Při provádění strukturální politiky se v Rakousku veliký důraz klade na zvýšení možností odbytu a diverzifikaci zahraničního obchodu. Vzhledem k poměrně vysokému podílu ÖIAG na celkovém exportu země je přirozené, že rozvoj koncernu je do značné míry podmíněn vývojem zahraničního obchodu. Více než dvě třetiny rakouského exportu směřuje do zemí západní Evropy. V posledních letech však objem obchodný výměny s těmito zeměmi roste pomaleji než celkový zahraniční obchod Rakouska. Perspektivnější pro zestátněný sektor se v poslední době stává trh rozvojových zemí, zejména arabských států. Velký význam pro posílení pozic rakouského státního sektoru má obchod se SSSR a ostatními socialistickými zeměmi. Do těchto zemí například VÖEST-Alpine exportuje více než 30 % své produkce. Spolupráce rakouského státního průmyslu se socialistickými zeměmi má však i jiné podoby: příkladem je výstavba metalurgického závodu „na klíč“, kterou podnik VÖEST-Alpine v současnosti provádí v běloruském městě Žlobině. Spolupráce se socialistickými zeměmi významně přispívá k zachování pracovních míst v podnicích zestátněného průmyslu. Značné prostředky věnované na výzkum, provádění strukturální přestavby tradičních odvětví a vzrůst produkce nových odvětví, jako je elektronika, umožňují očekávat, že zestátněný průmysl v Rakousku v nejbližších letech zlepší své výrobní a odbytové ukazatele a bude dále podstatně přispívat k udržení vysoké úrovně zaměstnanosti v Rakousku. Odstranění všech jeho současných strukturálních problémů si však zřeiimě vyžádá delší období. JAN URBAN Největším výrobcem oceli v Rakousku je firma Vöest-Alpine. Ve svých slévárnách využívá nové moderní technologie k urychlení výrobního procesu a ke zvýšení kvality oceli. Na obrázku pohled do slévárny této firmy. Eoto archív HLAVNÍ ZPRÁVY Intenzifikace osou XL. zasedání RVHP Podpisem závěrečných dokumentů a přijetím komuniké skončilo ve čtvrtek 27. června ve Varšavě XL. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Kromě protokolu ze zasedání byly podepsány: rámcová dohoda o mnohostranné spolupráci při vývoji a zaváděni specializované a kooperované výroby pružných výrobních systémů pro strojírenství a při jejich širokém zavádění do národního hospodářství, rámcová dohoda o mnohostranné spolupráci při využití zemního plynu pro pohon motorů dopravních prostředků, úmluva o právní způsobilosti, výsadách a imunitách RVHP a dokument o schválení dohody o spolupráci mezi RVHP a Mosambickou lidovou republikou. Vedoucí delegace- ČSSR, člen předsednictva ÚV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal v rozhovoru s československými novináři k výsledkům XL.. zasedám! RVHP zdůraznil, že osou jednání bylo urychlení Intenzifikace ekonomiky. To je spojeno s některými otázkami, ikteré byly projednávány ve velmi otevřené diskusi. Kromě jiného k nim patří otázky mechanismů řízení, a to jak uvnitř členských států Rady, tak i v souvislosti s mezinárodním mechanismem socialistické integráce. O těchto problémech přemýšlíme již delší dobu a některé věci zavádíme. Vyměnili jsme si zkušenosti a domnívám se, že to nezůstane bez vlivu i na tvorbu určitého ekonomického mechanismu, který má podpořit rychlejší proces socialistické integrace vůbec, řekl L. Štrougal. Je třeba říci, že v oblasti surovin a energií, především dodávaných ze Sovětského svazu, jsme v podstatě dohodnuti, řekl dále čs. premiér. Avšak v oblasti zpracovatelského průmyslu postupuje kooperace a specializace pomaleji. Podniky nejsou dostatečně zainteresovány a stimulovány, aby samy vstupovaly do přímých vztahů. K tomu dosud nejsou dostatečné právní a ekonomické podmínky, které musíme vytvořit. Z tohoto hlediska bylo XL. zasedání RVHP velkým přínosem. Všechny tři hlavní otázky, které byly na zasedání projednány, tj. otázky kr-ordinace plánů, hospodárného, racionálního využívání zdrojů, a také otázka Strategie a mechanismů spolupráce s rozvojovými zeměmi spolu nerozlučně souvisejí a týkají se rovněž Československa, uvedl dále L. Štrougal.. Klíčová je zvláště otázka snížení výrobní spotřeby hospodárným, racionálním využitím hmotných zdrojů. My, jak se domnívám, máme dobré podmínky pro to, abychom se do tohoto programu zapojili. Poptávka našich partnerů v Radě je na daleko vyšší kvalitativní úrovni, než tomu bylo v minulých pětiletkách; žádá se , světová úroveň. Tomu se musíme přizpůsobit. Bez rozvoje socialistické ekonomické integrace se nemůžeme obejít, protože 38—40 procent národního důchodu vytváříme mezinárodní směnou zboží, řekl v rozhovoru mimo jiné L. Štrougal. (Další informace v příštím čísle) Potřeba změn ve struktuře MOP Po třítýdenním jednání skončila 27. června v Ženevě 71. generální konference Mezinárodni organizace práce. Její průběh ukázal, že tato jedna z nejstarších mezinárodních organizaci naléhavě vyžaduje řadu zásadních změn. Týká se,, to především struktury MOP, která se prakticky nezměnila od založení organizace v roce 1919. Nezbytné je také seriózně hledat způsoby, jak MOP dostat z hluboké politické krize zaviněné reakčními silami. Skupina nezúčastněných a rozvojových zemí odsoudila obchodní embargo USA proti Nikaragui a požadovala jeho okamžité zrušení. Tento po žadavek bezvýhradně podpořily delegace řady socialistických zemí, mezi jinými BLR, ČSSR, MLR, MoLR, NDR a SSSR. Generální konference schválila řadu rozhodnutí a návrhů týkajících se ochrany práce a rovnoprávnosti žen v zaměstnání. S poukazem na neštěstí v továrně americké společnosti Union Carbide v Indickém Bhópá.lu, při němž zahynulo 2500 lidí, vyzvali delegáti nadnárodní společnosti, aby zvýšily bezpečnost průmyslových provozů. Přípravný výbor pro konferenci SARC V Bangladéši byl 27. června vytvořen 21členný koordinační výbor pro přípravu 1. konference Jihoasijské oblastní spolupráce (SARC) na nejvyšší úrovni. Předsedou výboru je prezident Husajn Muhammad Eršád. Konference SARC, která se bude konat letos ve dnech 7.-8. prosince v bangladéšském hlavním městě Dháce, schválí strukturu organizace a její chartu, jejíž návrh přijala letošní, třetí konference ministrů zahraničí v Thimphu v Bhútánu. Vytvořeni SARC navrhl v roce 1980 Bangladéš. Kromě něj jsou v organizací Bhútán, Indie, Meledlvy, Nepál, Pákistán a Srí Lanka. Odmítavý postoj USA k požadavkům EHS Spojené státy americké nemíní změnit nynější tvrdou protekcionistickou obchodní politiku, která již pomáhá řešit vnitřní ekonomické problémy na úkor jiných zemí, včetně EHS. Vyplynulo to ze čtvrtečního setkání předsedy komise Evropských společenství jacquese Delorse s americkým viceprezidentem Georgem Bushem v Bruselu. Podle sdělení mluvčích obou představitelů došlo sice k „užitečné výměně názorů“ na nejožehavějíí problémy, nebylo však dosaženo žádných konkrétních výsledků pro zlepšení situace. V praxi to znamená, že 13. července propukne „špagetová válka“, protože od toho dne chtějí USA uvalit vvsoká cla na dovoz těstovin ze západní Evropy. ■ EHS se hodlá bránit obdobnými opatřeními při dovozu amerických ořechů a citrónů. % ]. Detorsevi se nepodařilo G. Bushe přesvědčit, aby Spojené státy americké jednaly s EHS jako s rovnocenným partnerem v oblasti technologické kooperace. Obdobně odmítavý postoj zaujala americká strana k požadavku EHS, aby USA změnily politiku umělého nadhodnocování dolaru a vysokých úrokových sazeb, což silně poškozuje ekonomický rozvoj zemí společenství. Ve zkratce Sovětský svaz a Island podepsaly dohodu o rozšíření obchodu na léta 1986 až 1990. Na jejím základě dodá Sovětský svaz Islandu petrochemické produkty, automobily a dřevo, zatímco Island vyveze do SSSR rybí produkty a vlněné zboží. V první polovině července podepíší Sovětský svaz a Čína obchodní dohodu na léta 1986 až 1990. Podle čínského ministerstva zahraničních věcí přijede do Moskvy podepsat, tuto dohodu náměstek předsedy státní rady ČLR Jao I-lin. Nezaměstnanost v EHS se v květ nu snížila především vlivem sezón nich faktorů na 10,9 procenta činného obyvatelstva z 11,2 proč. v dubnu. Jak uvedl statistický úřad Eurostat bez práce bylo 12,3 mil. osob ve srovnání s 12,6 mil. v dubnu. Roční míra inflace v zemích EHS se v kveuiu zpomalila na 6 ze 6,1 % v dubnu. Přesto však je stále podstatně vyšši než v USA (3,7%) a v Japonsku (1.2 procenta). UVNITŘ LISTU ■ Zkušenosti VEB Robotron ukazují, že pokud má být splněn plán na rok 1986, podle něhož by jeden robot měl uspořit 2,5 pracovní síly, vyžaduje to v současné době realizovat další opatření ve sféře řízení a organizace práce str. 3 ■ Zmrazení cen, k němuž došlo v Argentině, je jedním z protiinflačních opatření, která zavedla vláda, aby vyhověla požadavkům MMF str. 5 ■ Zástupci předních producentských a spotsefiteiských zemí se rozhodli prodloužit platnost současná Mezinárodní dohody o přírodním kaučuku, která skončí v říjnu, o další dva roky str. 6 * Klíčovou rezervní měnou je stále americký dolar, jehož podíl na celkové hodnotě všech měnových rezerv Jiní 66 e/o, na druhém místě je západoněmecká marka s podílem 12 “ > str. 6