Technický Týdenik, leden-červen 1970 (XVIII/1-26)
1970-05-26 / No. 21
technický týdeník f p ^P^AZE^lóJCV^TJN^^T^J^OČ^ÍKJOm^J^CEN^jas 1250 7. ■• y' * ■ pro Vlak družby Zahraničních delegací jsou v brněnské Zbrojovce desítky do roka. Tahle májová však byla přece trochu zvláštní. Všechny mají přesně plánovaný program, přesně plánovanou trasu. Účastníci Vlaku družby jl měli také, a dodržovala se až do chvíle, kdy se mezi nimi rozkřiklo, že by mohli mluvit s Františkem Hamrem. Naším lidem není třeba představovat hrdinu socialistické práce, nositele několika řádů a dalších vyznamenání. A ve světě? Hamr = přesné broušeni. Dobře ho znají v Sovětském svazu, kde několikrát propagoval svoji me todu. Tak se všichni účastníci vtěsnali do malé Hamrovy místnosti a NA 3. STRANĚ SLOVO MAJÍ VELKÉ PLYNÁRNY Víme, že se v rozmezí let 1945 až 1970 zvýšila výroba svítiplynu 13krát a celkové dodávka topných plynů 1 se zemním plynem, propan-butanem a koksárenským plynem více než 37krát. Tohoto rozvoje čs. plynárenství by se nedosáhlo bez velkého rozvoje materiálně techrtické základny. V posledním čtvrtstoletí jsme byli svědky rozsáhlé výstavby výrobních zařízení při koncentraci výroby do několika velkých plynáren. Zatímco v roce 1945 bylo v Československu 73 plynáren s celkovou roční výrobou 175 miliónů kubických metrů svítiplynu, bylo vloni v provozu pouze 21 plynáren s roční výrobou přes 2200 miliónů kub. metrů a jejich počet se bude v nejbližší době stále snižovat uzavíráním zbývajících neefektivních plynáren. Z tohoto počtu bylo devět velkých závodů, které dohromady vyrobily 95 % veškerého svítiplynu. Z celkové výroby svítiplynu připadlo vloni 88 % na plynárny zapojené do systému dálkových plynovodů a jen 12 % na izolované plynárny. V provozu bylo šest plynáren s roční výrobou přes 100 miliónů kubických metrů. Patří k nim tlaková plynárna Ožín, tlaková plynárna Most (s největším výkonem), plynárna Dolní Suchá, pražské závody v Michli a v Hostivaři, koksovna Vítězného února a závod v Ostravě. Tyto plynárny vyrobily 85 u/o svítiplynu a obstaraly 98 % všech dodávek do systému. K nim už dnes můžeme přiřadit i novou plynárnu ve Vřesové, která má letos vyrobit 370 miliónů kubických metrů plynu a která po úplnérr dokončení bude vyrábět ročně 130C miliónů kubíků. Podle technologie připadá z celko vé výroby 50,5 % na tlakové zplyňování uhlí, 34 % na štěpení uhlovodíků 15 °/o na vysokotepelnou karbonizaci černého uhlí a 0,5 °/o na dovoz. Rozvoj používání zemního plynu nastal rovněž až po roce 1945, v podstatné míře však od roku 1957, díky nálezu větších zásob na jihozápadním Slovensku a na Ostravsku. Sem patří především známé ložisko Vysoká. Další vývoj zásob však není tak příznivý, aby bylo možno rozvinout domácí těžbu v potřebné míře, a proto musíme zemní plyn importovat. V roce 1967 činil podíl vlastní těžby na celkových zdrojích zemního plynu 79 °/o, v roce 1968 však poklesl na 60 procent. K realizaci dovozu zemního plynu ze SSSR se vybudoval a v polovině roku 1967 uvedl do provozu dálkový plynovod, který přivádí do Československa sovětský zemní plyn z ložisek v oblasti Lvova. Plynovod o dimenzi 720 mm a provozním tlaku 56 atmosfér se vede kolem Košic do Šaly u Bratislavy, kde se napojuje na již dříve vybudovaný rozvodný systém. Jeho přenosová kapacita bude po vybudování tří kompresních stanic asi 4,5 miliardy kubíků za rok. Tímto plynovodem a navazujícím plynovodem Šala—Bratislava — Vysoká — Baumgarten se uskutečňuje dovoz sovětského zemního plynu i pro Rakousko, který byl zahájen od 1 září 1968. Pozornost si zasluhuje výstavba plynovodů. V roce 1945 jich bylo 4580 km, z toho bylo jen 401 km dálkových. Nyní máme plynovodů přes 15 000 km, z toho je téměř 6000 dálkových. Vzhledem k tomu, že proti dřívějším letům převažuje výstavba plynovodů o vyšším průměru, vzrostla průměrná dimenze dálkových plynovodů z 206 milimetrů na 327 milimetrů (v rozmezí posledních 25 let). A ještě jedno číslo dokazuje rozmach plynárenství; Ačkoliv přibylo tolik nových plynovodů o širším průměru, vzrostlo i jejich zatížení — dálkových 14křát a místních plynovodů 4,5krát. £T VÝSTAVBY svítiplyn zemní plyn zdroje podiemnhásoboíK lobodice SVĚT SE SCHÁZÍ v Ůsace, a už v dubnu, 23 dnů po otevření impozantní Světové výstavy EXPO 70, tu uvítali desetimilionového návštěvníka. Epochální architektura, která charak erizuje tuto výstavu, bude jistě i v budoucnu ovlivňovat vývoj stavebnictví ve světě. Nápaditost jejích tvůrců předstihuje vše, co bylo dosud na podobných přehlídkách lidskému umu v minulosti. Na našem obrázku je pohled na východní část výstaviště. Sklokeramika ’70 v Leningradě SKLÁŘSKÉ A KERAMICKÉ STROJE NA VÝSTAVE Ve dnech 20. a 31. května se v Leningradě koná výstava Sklokeramika !70, jíž se zúčastnily Škloexport se Sjrojimportem, Transportou v čhru dimi a se Sklářskými strojírnami a slévárnami v Turnově. Výstavy se kromě sovětských závodů na výrobu sklářských strojů a zařízení zúčastňuje i mnoho předních evropských a zámořských firem, např. Heuze, Malevez et Simon z Belgie, Jüngers. Verkstads ze Švédska, Kahle z OSA, západoněmecká firma B.ode á další. Pro československé techniky to je další příležitost seznámit se glpbálně s celým spektrem zařízení vyráběných v SSSR a porovnat je podobnými výrobky ostatních světových firem. Zástupci Skloprojektu mají tu tedy příležitost nayázat kontakty se zástupci ostatních vystavujících firem, seznámit se podrobně s vystavovanými stroji a přivézt dokumentační materiál, který bude později sloužit přt volbě nejvhodnějšího zařízení pro projektované sklárny a keramičke závody doma ! v zahraničí. Škloprojekt dodal na výstavu vedle vlastních výstavních exponátů také informační materiály, jež zájemci umožní získat přehled o možnosti služeb, jež ústav poskytuje při projektování závodů na výrobu obalovéhp, tecnnického, plochého, stavebního, užitkového a osvětlovacího skla, závodů na výrobu skleněného vlákna a televizních baněk a závodů na výrobu jemné keramiky, včetně dalších inženýrských služeb. (is) jedním z vystavovaných praní Skloprojekln v Praze je i projekt nového komplexu skláren ve Světlé nad Sázavou.