Tribuna, červenec-prosinec 1978 (X/27-52)
1978-07-05 / No. 27
týdeník pro ideologii a politiku / 5. července 1978 / cena Kčs 1,50 Pohled na vlnící se lány obilí napovídá, že čas žní je takříkajíc přede dveřmi. Ve většině případů můžeme od západní k východní hranici naší republiky vidět bohaté lány pšenice ěi ječmene. Dobrou úrodu slibují i ostatní obiloviny a plodiny. Plody podzimní i jarní práce družstevníků a pracovníků státních statků přinášejí ovoce. Zkušenosti loňského roku však ukazují, že konečný účet žní bude nemálo záviset na samotné sklizni. Proto stranické orgány tolik zdůrazňují důkladnou přípravu. Zemědělci naší republiky mají v plánu sklidit v letošním roce 10,8 miliónů tun zrnin, což je o pět procent více než loni. jde o velmi důležitý a náročný úkol. Kdybychom si však nekladli náročné úkoly, nemohli bychom počítat s dalším rozvojem naší společnosti. 11. zasedání CV KSČ, jež projednávalo plnění úkolů XV. sjezdu KSČ, znovu zdůraznilo rozhodující význam výroby zrnin. Růst vyprodukovaného množství, ale i druhové skladby a kvality zrna je základní podmínkou, jak uspokojit požadavky našeho trhu na hlavní druhy potravin včetně živočišných produktů. V neposlední řadě dobrá a kvalitní sklizeň pozitivně ovlivní snížením požadavků na dovoz krmiv a růstem tradičního vývozu ječmene a sladu náš zahraniční obchod. jsme technicky schopni sklidit potřebných téměř jedenáct miliónů tun zrnin včas? jsme. Vždyť jedenadvacet tisíc kombajnů spolu s další technikou je již dostatečná síla. Záleží Už zrají klasy Karel Hrouzek však na jejich využití. Sebedokonalejší stroj zůstane chladným kusem železa, když mu nedají lidé život. Proto se v letošních žních musí stát zásadou, že od začátku do konce nebude ani jeden kombajn zbytečně stát. Zejména v rámci okresů je nutné připravit a hlavně pak v průběhu žňových prací využít skupinové nasazení techniky. Nemůžeme si dovolit, aby stroje v některých podnicích stály a čekaly na dozrání obilí, zatímco v sousedních družstvech a statcích, kde se sklizeň již rozběhla, by jejich kapacita byla využita. Zabezpečit operativní přesuny, třeba jen na jeden dva dny, se musí stát jedním z důležitých úkolů okresních zemědělských správ a rad kooperačních obvodů. Sklizeň zrnin, ale i ostatních plodin je celospolečenský úkol, a tak k němu také musí řídící pracovníci ve všech zemědělských podnicích přistupovat. Podniková hlediska musí jít stranou. Zkušenosti ze začátku sklizně pícnin i z loňských žní a zejména podzimních prací, ukazují, že úzce »podnikových« přístupů je ještě dost. Nejde však jen o rychlou sklizeň, ale i o její kvalitu, o jakost sklizeného zrna, o žně s minimálními ztrátami. Zejména to platí o obilí pro mlýnské zpracování a pekárenské účely, jakož i pro výrobu sladu. Jde přibližně o třetinu z celkové produkce. V zemědělských podnicích by pro tento účel měly být předem vybírány ty nejlepší porosty a zajištěna jejich přednostní sklizeň, nákup a zejména oddělené skladování v nejvhodnějších podmínkách. Druhá část »kvality« znamená sklizeň s minimálními ztrátami. Ať jde o ztráty způsobené nekvalitní prací či neseřízením sklizňového stroje nebo vznikající zbytečně při odvozu vymláceného zrna. V neposlední řadě pak také o ty, jež vznikají nerozhodností řídících pracovníků, váháním, promeškáním několika hodin, dnů... Právě tyto nevyužité chvíle na začátku sklizně většinou chybějí ve žňové špičce. Zkušenosti z letošní senoseče ukazují, že ti zemědělci, kteří včas se sklizní začali, jsou podstatně dál než ti, kteří propásli první slunné dny. Zně, jak každý ví, nejsou jen zrno, ale také sláma a následné práce. Zejména sklizeň slámy nám dělala v minulosti vždy dost starostí. Nejen pro velký objem, ale také proto, že byla brána jako druhotná záležitost. Jenomže, jak opět dokazují minulá léta, sláma není jen přítěž. Stala se nedílnou součástí krmiv a po použití ve stájích jako podestýlka, významným zdrojem organického hnoje, který pole nutně potřebují. Jde o to, aby sláma byla z polí co nejrychleji sklizena a řádně uskladněna. Na tom, jak se nám to podaří, závisí i průběh následných prací — podmítky a setí strniskových směsek. Není rozhodující, zda budou využity k posílení krmivové základny či zaorány na zelené hnojení. Nezbytnost sklidit vše, co se ywodilo, rychle a beze ztrát, a tím udělat další krok v řešéhí soběstačnosti obilím dokazuje, že žně jsou celospolečenskou záležitostí. Tak se k nim musKpostavit i ostatní odvětví národního hospodářství. Třeba tím, že vypomohou zemědělcům nákladními automobily, brigádami na sklizeň slámy, tím, že připraví a nabídnou skladovací prostory pro dočasné uskladnění zrnin. Pomoci by měly i společenské organizace. Z minulosti je známo dost příkladů, že zájem mezi jejich členy o brigádu v zemědělství je. Na druhé straně se však řídící pracovníci družstev a statků musí ucházet včas o pomoc a vytvořit ve své organizaci takové podmínky, aby byly skutečně účinné. I na letošních žních záleží, jak brzo dosáhneme plné soběstačnosti v základních potravinách. Proto musí být komunisté v čele. Nejde jen o projednání přípravy žní ve stranických organizacích, ale o uložení konkrétních úkolů každému komunistovi, od kombajnérů až po řídící pracovníky. Vždyť úkolem členů a kandidátů strany je nejen s vysokou odpovědností plnit své pracovní povinnosti, ale příkladem a působením ovlivňovat ostatní pracující ke zdárnému zvládnutí společného úkolu. A tím budou zanedlouho žně. Hana Hornová ľrohlubujíeí se všeobecná heize kapitalismu se kromě jiného projevuje i tím. ze imperialistické kruhp jsou nuceni/ koordinovat svou protisocialistickou politiku. Neustále také hledají nové a rafinovaně jsi formu « taktiku pro »zadržování« komunismu, proti šířícímu se vlivu a působení světové socialistické soustavu v mezinárodním dění. Vjjsledkem jednoho takového pokusu o koordinovanou a novou taktiku v boji proti socialismu bulo »postupné prosazování« neboliL yyinfiltrace demokratického socialismu« do ČSSK v roce 10(iS. Nebezpečí fašismu (str. 3) • Zázrak pod Oravskou Magurou (str.4) • Nad pozadím vlny terorismu (str. 10) B Růst moci a síly monopolů (str. 14) © Studený vítr od Atlantiku (str. 14) V Československu byla zkoušena pružnější forma kontrarevoluce než v NDR a v Madarsku v 50. letech. Restaurace kapitalismu měla probíhat »pokojně« a »postupně«. Obsahem »nové« taktiky antikomunismu bylo ideově politické ovlivňování veřejného mínění, vnitrní rozklad strany, ekonomických a politických základů socialismu. Strategie »budování mostů« Duchovním otcem této nové protisocialistické koncepce se stal Zbigniew Brzezinski, tehdejší ředitel Ústavu pro otázky komunismu při Kolumbijské univerzitě a poradce prezidenta Johnsona v zahraničních otázkách. Brzezinského strategii »budování mostů« vyhlásil Johnson brzy po nástupu prezidentského úřadu v roce 1964. Zdůrazňování vojenského aspektu v zahraniční politice USA, militarizace, význam NATO a jiné prvky »studené války«, nebylo sice oslabeno, zároveň však — jak uvedl Johnson — měly být do východní Evropy »budovány mosty, po kterých by (Pokračování na straně ÍL) --------»