Beseda Naši Vesnice, červenec-září 1970 (I/25-37)
1970-08-07 / No. 30
Kdosi z učených prohlásil, že se má hle dal pravda na trzích. Ale /e tu k viděni i docela sliáná domácí ZOO jste>'ti znalci, řekněte, je to pes s rodo kmenem, něho obyče/nský „vořecha tihle králíci, Isou dobří k chovu? — Obyčejně vám to řekne at praxe, kdyt jste zaplatili V Se je k maní, kachny, slepice, housata, ha ani na kůzlata se na trhu obchodně nezapomene Snímky PETR KETTNER CTĚTE NA STRANĚ 7 bosodft €D NAŠI VESNICE «TÝDENÍK ČESKÉHO SVAZU DRUŽSTEVNÍCH ROLNÍKŮ « PRAHA 7. 8. 1970 • CENA 2 Kčs O RACIONALIZACI k problémům v oblasti ekonomiky O V RUŽE V JZD reportáž z družstva, kde pěstují růže VCELI MILIARDA v království žihadel a medu UŽ SE TO ASI NIKOMU NEPOVEDE ŘÍCI LÉPE, NEŽ TO ŘEKL FRÁŇA ŠRÁMEK: ..a léto budiž pochváleno! Těšíme se na něj jako malí kluci či, s prominutím, holky. Přináší nám nejen počasí'* abychom si mohli protáhnout zkroucené údy, aby nám svaly trošku splaskly na výhni sluneční lázně. Přináší nám dovolenou, ale přináší i práci ve žních. Člověk, dovolující si využít třeba zbůhdarma jemu přidělenou kvótu volna, chodí přírodou, valí oči na obyčejné věci, tak hrozně všední pro každého venkovského kluka. Copak je to psárka, bojínek, metlice? Cožpak to smějí znát jen ti venkovští kluci a básníci? Ne, však my se těmihle travinami taky brouzdáme, trháme kominíčky, hryzáme do šťovíku jako zamlada a na ránu si nalepujeme blažený list jitrocele. Bloumáme okolím měst, projdeme třeba Sustovkou u Třeboně, pokýváme hlavou nad vlnkami Vajgaru v Jindřichově Hradci, a starou Marijánkou, oblepenou stromovím, dojdeme až na Březové Hory v Příbrami a koukneme se na nejhlubší důl v Evropě, a zbůhdarma tratíce čas, sedneme si na pahorek porostlý břízami a vzpomínáme, jak nám to hezky napsal pan Jirásek, že nám vzkazuje naše kněžna Libuše: „Vidím vrch březový ...“ A my na tom vršíčku sedíme a vnímáme sladkost, přesladkost zahálky. Každý má svoji dovolenou. Každá profese ji má snad jindy. Především třeba zemědělci jsou na tom hůř, protože pole, to je závazek. Ale on je závazek třeba i vysoká pec, která nesmí vyhasnout. Každý si však tu skulinku, na níž má právní nárok, najde. A buď staví rodinný domek, nebo se sluní a udivuje bulharské pláže svým pivním bříškem a nemůže se zaboha naučit, že zavrtěti hlavou v Bulharsku jest ANO, leč pokývati jest NE. Jiný kraj, jiný mrav. u Proto je lepší se rozložit třeba Ratmíráku za Jindřichovým Hradcem, nadávat na vpád chatařů, na počet, u rybníků přespočet, lidstva této země, ale prostě vnímat barvu stromů, oblohy, fantazírovat nad tvary mraků, být na chvíli pastevcem těch nebeských beránků, učit se poznovu, co je topol kanadský, co náš, jak vypadá tis, jak voní modřín a úplně zapomenout na ten šuplík povinností, který máme v kanceláři, ve fabrice, na šachtě — nebo v hlavě. Ano, pan Šrámek měl hodně pravdy, když nám tak pochválil léto, neboť léto je kousek lyriky v našem velice prozaickém životě. -ves OD SOBOTY DO SOBOTY 2—3 INFORMACE ČSDR4 NÁŠ ROZHOVOR6 Z OBCI A OKRESÜ7 DISKUSE —KRITIKA8 VEDA A TECHNIKA 10 DOPISY 11 MLADÍ NA VESNICI 12 ODBORNICIRADÍ 13 POVÍDKA 14 KULTURA 15 HISTORIE -- VLASTIVĚDA 16 ROZHLAS —TELEVIZE 17--18 MEZI NÁMI, DĚVČATY 20 BESÍDKA 21 ZAHRANIČÍ 22 HUMOR — ZÁBAVA Snímek JAROSLAV VALENTA