Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
Patnâli ktillegia/ň knlleje Harlotry. 291 jili. ') Arcibiskup <lal za odpowčd, též w latině: Chci waši supplikací přečisti, a bude-li potřeba, dáti odpowčd. Takto supplikací se zbawiwše, lined wšichni pryč odešli s hradu; toliko mistr Bacháček, za swau prý nčkterau zwláštní pří— činau, zůstal na zámku. Po chwíli bylo zawoláno na mistry jednau i podruhé, aby wslaupili do komory. Mistrů tu nebylo; stala se sliáíika po nich, až někdo ke dskám zemským sběhl, kdež našel Bacháčka, jemuž powěděl, že mají mistři kollegiati wslaupili. Bacháček wstaupil sám, a powěděl, že jiní již odešli, doinníwajíce se, že poněwadž swau odpowčd uwedli we spis, wícc jich tu nebude zapotřebí. Tu se stala welká potržka; praesident těžce se na mistra Bacháčka pro to ujití druhých domlauwal, s doložením, weč jim ta potupa a zlehčení jak JM1' pana arcibiskupa tak i místa tohoto wáženo bude, aby to sobě přičítali. К wečeru toho dne přišel následující nemilostiwý dekret pánů kameratů: „Pánům rektoru, děkanu a mistrům učení Pražského к dodání. Jich M*í pan praesident a páni raddy zřízené komory w králowstwí českém neráčili jsau se toho do pánů rektora, děkana a mistrů, direktorů aclu regentium učení Pražského nikoli nadáli, aby oni, majíce sobě dnůw minulých o tom austně od Jích M1' oznámeno, na jaký spňsoh jest se JAlCá, pán náš nejmilosliwější, na ponížené wznešení a supplikowání wysoce důstojného knížete a urozeného pána, pana Zbyňka Berky z Dubé a z Lijrého, JMC« raddy a arcibiskupa Pražského, s strany kofleje Wšech Swatých jinak Angelské w Starém městě Pražském, milostiwě resolowati ráčil, že jsau tíž páni rektor, děkan a 1) Illustrissime princcps! Obtulimus DD. praesidenti et consiliariis SCMtis responsum nostrum hoc supplici libelle; verum non est susceptam, imo demandatum nobis, ut TCni ofleramus; quare obnixe petimus, velit TCdo id ncciperc et eo contenta esse. Kespondit archiepiscopus: Legam vestrum supplieem Iibellum, et si opus fuérit, responsum dabo. 19 *