České Listy, 1963 (IV/1-12)
1963-01-20 / No. 1
strana 2 C E S К Ё LISTY leden 1963 Psali nám Demokratický kongresman Michael A. Feighan, člen výboru pro přistěhovalecké otázky, zastupující v americkém kongrese stát Ohio, napsal při své rozmluvě s členy naší redakce v Mnichově následující vlastnoruční věnování čtenářům Českých Listů: АлЛ- MM.rf'ji'l' iř ' Л/ü ŕJľlA.'Zjl'l'-rt2- А л & JltM- LfjCaStA /(Ht t HmÍhaO /j Íímiet^ ifíu-fj' лм/ /Íc4i /l./ýčs/tAt. \h Ш jb*VHtvlÍt& /} tfííj liifayn **./«*- Л</ k. Ai Jdť-ľU' JHiieififtíditae / ** í í- а-u/ $-4^иг-/f. ^ /in/ fL úft&r Idv-tf J т-иъ^фф AmicttblJHA /7 a * ' ' ' - - „Má nejsrdečnější blahopřání čtenářům významných novín, Českých Listů, a nejlepší přání veselých Vánoc a šťastného Nového roku. Věřím, že odvážné a informované rozšiřování zpráv a analysa běžných událostí a jejich oddanost principu sebeurčení a svobodné vlády přispějí velkou měrou к uskutečnění svobody a nezávislosti pro všechny národy, velké i malé. Dosažení tohoto cíle přinese sociální spravedlnost a trvalý mír. 6. prosince 1962. Michael A. Feighan, člen kongresu.“ Na gratulace к znovuzvolení do kongresu došly nám četné odpovědi a díky členů senátu a domu representantů. Předseda demokratů v domě representantů, Carl Albert, napsal, že je rád, že dostal náš komentář к světové situaci a že si cení gratulací к znovuzvolení. Bývalý president domu representantů, kongresman Joseph W. Martin, Jr., napsal: „Vidím jasně komunistické nebezpečí před námi a jsem si jist, že americký národ nedovolí, aby se komunistické plány splnily.“ Kongresman Frank M. Clark, demokrat z Pennsylvanie, zmínil se o ohromné většině, kterou dostal při volbách. (Stejnou většinu dostal kongresman Philbin a jiní protikomunističtí demokraté). Kongresman John R. Pillion napsal, že mezinárodní situace a práce v kongrese mu bohužel nedovolují, aby navštívil nyní Evropu. Senátor Norris Cotton napsal: „Přál bych si, aby můj pracovní plán mi dovolil jet do Evropy v tomto roce, neboť bych uvítal možnost promluvit s Vámi. Na neštěstí mé přítomné plány mi nedovolují, abych odejel vůbec ze státu New Hamsphire.“ Kongresman John H. Rousselot, který byl poražen, napsal: „Mé budoucí plány nejsou ještě jisté; budu však pokračovat v boji proti silám komunismu a proti jiným silám, které jsou naprosto neamerické a porušují naši ústavu, jak ji stanovili zakladatelé národa.“ Další přípisy přišly na příklad od předsedy republikánské strany, kongresmana W. E. Millera, nového senátora Petra Dominicka který píše, že nyní zařizuje senátní kancelář a nemůže přijet do Evropy, od kongresmana Edwarda ]. Derwinského, předsedy národnostního oddělení republikánské strany, který zdůrazňuje nutnost zatlačit zpět síly komunismu a věnovat pozornost osudu národů za Železnou oponou. Senátor Joe H. Bottum píše, že náš komentář o vlivu kubánské akce na americké volby je velmi namístě, neboť tato akce byla významným faktorem v amerických volbách. Kongresman Philip J. Philbin, demokrat z Massachussetts, člen výboru pro branné síly: „Chtěl bych Vás ujistit, že souhlasím s Vaší analysou komunistické hrozby a že budu pokračovat v naléhání na vytvoření velmi silné, positivní nekompromisní zahraniční politiky. Myslím, že, budeme-li opravdu pevnými v této krisi, v které se nalézá svobodný svět, budeme sto překonat hrozné nebezpečí rudého spiknutí a ustavit svobodu a mír ve světě.“ I když zesnulý zastával po řadu let funkci mluvčího německé národní skupiny z Čech a Moravy, přesto celá jeho činnost a zahraničně politické koncepce přesahovala hranice nejen území, v kterém žili jeho krajané, ale i hranice území v kterém žil německý národ. Pro něj nebylo hlavní město v Liberci ani v Berlíně, nýbrž někde v oné Evropě, která má spočívat na spravedlnosti pro všechny a má býti milovanou matkou všem. Tak přibližně zněla jeho slova při naší poslední rozmluvě. Lodgmanovo evropanství pochopitelně nebylo pochuti těm jeho krajanům, kteří nemohli zapomenout na události po válce 1945, ale kteří rychle zapoměli na události během války a za „Mnichova“. Proti jednostranným a národnostně šovinistickým zbytkům neblahých časů vedl Lodgman nesmiřitelný boj. Pro pojem a posudek dobra a zla nebyl Lodgmanovi základem a rozhodujícím činitelem národní a jazykový původ, nýbrž zásadně člověk jako takový, jeho chování a osobní kultura. Škoda banálních slov a obehrátých nekrologů u muže, který stál nad celou všedností a malostí tohoto světa. Nechť i po jeho smrti mluví jeho činy. Jedním z nich, též pro nás Čechy důležitým, bylo jeho „Poselství к českému národu“, proslovené o svatodušních svátcích 1953 ve Frankfurtě nad Mohanem: „Ze sudetoněmeckého sjezdu, který se konal tohoto roku ve Frankfurtu пШ. za účasti zástupců exilních organisací různých středoevropských národů, posíláme my, Sudetští Němci, toto poselství s pozdravy českému národu, přejíce mu současně z hloubi srdce brzké vysvobození z bolševického jha. My, kteří jsme bojovali jen za své právo na sebeurčení, nejsme odpovědni za to, co uvrhlo na český národ nacistické panství. Víme rovněž, že Češi nemohou jako celek byti činěni odpovědnými za naše vyhnání a hrůzy s ním spojené Proto jsme projevili — v Dohodě s Českým národním výborem v Londýně z roku 1950 — ochotu, zříci se pomsty a odplaty a po svém návratu do osvobozené domoviny spolupracovati s Čechy, aby byl zřízen spravedlivý řád v Střední Evropě na federální základně. Kéž je duch přátelství, jimž byl proniknut náš frankfurtský sjezd, vzorem pro příští spolužití našich národů v míru a svobodě, k blahu nás obou, na prospěch ostatních středevropských národů a tím i k blahu Evropy! Frankfurt n/M., dne 25. května 1953. Lodgman.“ Škoda, že slova již tenkrát nenašla sluchu u těch škarodohlídů, kteří zásadně nenávidí a kolektivně odsuzují vše německé, kteří jsou přesvědčeni, že aktem z roku 1945 je vyřízen problém Němců v naší vlasti. Názor, že vše je vyřízeno a že jen zrádcové se spolčují s Němci, je nesprávný a škodlivý pro příští vývoj. Zásadní odmítání mohlo by přivodit, že místo Lodgmanů by přišli opět ti proti kterým on sám tak tvrdě bojoval. Dobro i zlo je v každém národu. Poznali jsme to za „Protektorátu“, ale i za „Pražské revoluce“. Smrt Lodgmana neznamená konec jeho politiky a jeho přátelství к našemu národu. Slova ministra H.-Ch. Seeboma a státního sekretáře H. Schütze, kteří se s R. Lodgmanem přišli rozloučit dokazují, že na jeho politice, právě u těchto dvou mužů s velkou zodpovědností, nebude nic měněno. A kdo slyšel český projev bývalého československého ministra a armádního generála Lva Prchaly nad rakví Lodgmana, ten mohl pozorovat ohromný účinek českého projevu u všech přítomných v přeplněné obřadní síni Východního hřbitova v Mnichově. Právě tato česká slova a kytice červenobílých karafiátů byla nejpohnutějším okažikem v rozloučení s velkým Evropanem. M. Svoboda Evropan a přítel TĚSNĚ PŘED VÁNOČNÍMI SVÄTKY ZEMŘEL VÝZNAČNÝ POLITIK A BÝVALÝ MLUVČÍ VYPOVĚZENÝCH NĚMCŮ Z ČESKOSLOVENSKA, DR. RUDOLF LODGMAN VON AUEN. „KOBEREČEK“ S ČS. SOUDCI JU-HA. — Všichni soudci v Československu obdrželi koncem roku 1962 připiš příslušného ministerstva v kterém se poukazuje na benevoletnost některých soudců při vynášení rozsudků. Soudcům je vytýkáno, že „žoviálními rozsudky zavádí do lidového spudnictví nemravy z dob kapitalistických“ a že tím dopomáhají uvolňovat morálku obyvatelstva a nepřímo i „nepříteli, který všude číhá na svou příležitost“. Paradox nukleární zbraně Pokračování se str. 1. ci obou stran. Tu jasně vystoují slabiny na obou stranách, byt i zcela jiného druhu. Celá ideologie komunismu jest vystavěna na násilí fysickém i mravním. Myšlení každého jedince bylo po dlouhá léta formováno a zpracováno lží, podvodem a nátlakem. Tato umělá stavba však stojí na silných sice, avšak vratkých sloupech. Stačí, aby jeden sloup zakolísal a celá důvtipně sestrojená stavba povolí a postupně se sesune. Velkou podporou komunismu však jsou pomocníci a stoupenci v zahraničí. Při každé příležitosti, při každém energickém činu Západu vyvstane mnohonásobná hlava těchto přátel nepřátelkého režimu, ať již otevřeně nebo zakukleně ve formě nesčetných pacifistických organisací. A v tom tkví hlavní slabost na naší straně, že ve jménu demokracie se trpí nepřítel přímo v našem středu. Další slabost vůdcovství Západu je úplné neporozumění motivům vůdců komunismu. I při nejdivočejším řinčení zbraní nesmíme zapomenout, že komunisté (t. j. ruský komunismus, s nímž je prozatím nutno počítat), nejen že válku nechce, ale nemůže vést. Zde stačí uvést hospodářské důvody, t. j. zásobování vojska za války za nynější již beztak svízelné situace, nechceme-li poukázat na dříve uvedené důvody psychologické. A jaké jsou vyhlídky SSSR pro případ „vítězně“ skončené atomové války? Právě tu bychom velmi podceňovali vychytralost komunistů, kdybychom je pokládali za neschopné předvídat výhledy na svět napolo zničený, zamořený atomovým vyzařováním, s lidstvem sníženým pod důstojnost živočicha. Tuto cenu zajisté by nechtěli ani za své vítězství platit. Jeden pak z naivních názorů, s nímž se denně setkáváme na stránkách našich novin a publikací jakož i v rozhlase a na televisi, jest ten, že nějakou neopatrností možno vyvolat hněv komunistů a tím světovou válku. Je těžko zjistit, jak se došlo к tomuto nesprávnému hodnocení komunistické strategie, podle nějž nějaka chvilková nálada neb rozhorlení by mohlo měnit plány protivníka. Tomu jasně odporuje kubánské dobrodružství. Je-li možno něčeho litovat, mohla by to být jen nedůslednost na straně Kennedy ho, jenž se sice odhodlal к odvážnému činu a vyslovil ultimatum, nevyužil však příznivé situace, aby odstranil kubánskou hrozbu jednou provždy. Přesto konečně vyvstává naděje, že Západ započne se správnou kalkulací silných i slabých stránek nejen komunismu, avšak i svých vlastních. Pohonnou silou při tom bude ta atomová energie, jež hrozí buď vymýcením nebo osvícením celého lidstva. Valerie Bílá Kongresman John R. Pillion, republikán z New Yorku, člen výboru pro povolování financí, napsal mimo jiné: „Byli jste velmi laskaví ve Vašem ocenění mých minulých a přítomných snah v boji proti rozšiřování mezinárodního komunismu.“ Kongresman August E. Johansen, republikán z Michiganu, člen výboru proti neamerické činnosti: „Díky za Váš list z 2. listopadu a za číslo Českých Listů, citující mé vývody během debaty o zahraniční pomoci. Hluboce si cením této zmínky o mé řeči. Také si hluboce cením Vašeho laskávého prohlášení o mé práci v kongresu. Doufám, že bude vždy zasluhovat Vaší důvěry. Váš upřímný August E. Johansen.“ Kongresman Joe D. Waggoner, Jr., demokrat z Louisiany: „Děkuji Vám upřímně za Váš dopis z 2. listopadu a za číslo Českých Listů z 20. října 1962. Cením si Vaší laskavosti, s níž jste mi je poslali a přestože jsem nebyl sto, přeložit vše, byl jsem velmi potěšen tím, že jste se o mně v listu zmínili. Děkuji Vám za Vaše slova blahopřání a Vaše laskavá slova o tom, co se snažím dělat pro Ameriku a všechny svobodymilovné národy. S mými nejlepšími přáními šťastných Vánoc jsem upřímně Joe D. Waggoner, Jr.“ Rovněž kongresman Thor C. Tollefson, republikán z Washingtonu, poslal poděkování za citáty své řeči proti pomoci komunistickým státům Jugoslávii a Polsku. Blahopřání к Vánocům a do Nového roku poslali četní američtí senátoři a kongresmani. Celkem došlo v prosinci a lednu přes 80 přípisů z US kongresu. Poselství čínskému národu 30. prosince 1962. Vydavatel Českých Listů zaslal u příležitosti čínského „Dne svobody“ následující telegram: „Vážený pane Ku Cheng-kangu, u příležitosti 23. ledna, Protikomunistického dne svobody, chci Vám vyslovit nejlepší přání pro svobodomilovný čínský národ s nadějí, že svoboda pro Váš velký národ a pro všechny ostatní zotročené národy zvítězí. My, příslušníci zotročených evropských národů, jsme zvláště vděčni za Vaše snahy a Váš boj, který ma za cíl svobodu nejen pro asijské, ale také evropské a všechny ostatní národy. To zasluhuje největšího uznání a plné podpory od všech svobodných lidí. Vaše práce je jednou z velkých nadějí všech otroků komunismu na celém světě. Vašemu velkému národu, Váši organisaci a Vám osobně a Vaší práci přeji nejlepší úspěch v budoucnu. S nejlepšími osobními pozdravy Miloš Svoboda.“ Podporujte České Listy PODPORTE PREDPLATNÝM NEB PŘÍSPĚVKEM NA TISKOVÝ FOND. DĚKUJEME VŠEM CO JIŽ TAK UČINILI ANEB UClNl. Postscheckamt, München. CESKĚ LISTY, Konto 156 788.