České Listy, 1970 (XI/1-12)
1970-06-01 / No. 6
strana 2 AMERICKÉ POZNÁMKY SENATOR STROM THURMOND MLUVČÍM BÍLÉ AMERIKY Je jisté, že president Richard M. Nixon nesleduje v tomto kongresním volebním roce „jižní strategii“ tak, jak ji sledoval v roce 1968 a jak ji bude muset nutně uskutečňovat opět v roce 1972. O co se Nixon letos snaží, je získat pro konzervativní protikomunistické senátní kandidáty také hlasy oněch voličů na severu USA, kteří jinak a dříve volili demokraticky a liberálně. Proto jeho letošní strategie je poněkud liberálně zaměřena — má ovšem pomoci kandidátům, kteří jsou konservativní. Na druhé straně je jisté, že většina A- meričanů se dnes staví velmi kriticky к černochům, jednak pro nepokoje a přepady, jednak pro jejich neumírněné požadavky, pokud se týče peněz a přednostních postavení. Senátor Strom Thurmond reagoval na Nixonův liberální kurs řečí v americkém senátě, jíž se stal mluvčím většiny bílé Ameriky. Thurmond, o němž „International Herald Tribune“ píše, že pomohl zvolit Nixona v roce 1968, varoval americkou vládu, že její politika desegregace škol je nerozumná a že může přivodit Nixonovu porážku v roce 1972. Senátor prohlásil, že by neváhal odsoudit republikánskou vládu právě tak, jako odsoudil vládu demokratickou. Thurmond zavrhl ostře plány dnešní vlády, zrušit osvobození od daní u příspěvků na soukromé školy, do nichž nyní posílají bílí rodiče své děti všude tam, kde je velká černošská menšina a kde jsou černí učitelé na školách. Thurmond také ostře napadl plány vlády, poslat kontrolory na školy, aby dozírali na provádění míšení bílých a černých dětí. Tyto kroky nežádá ani ústava Spojených států ani žádné soudní rozhodnutí, řekl Thurmond. Jsou to akce, jež americká vláda podnikla ze své iniciativy. Senátor Strom Thurmond připomněl, že ještě 19. února 1969 mu president Nixon slíbil, že bude podporovat vynětí příspěvků na soukromé školy ze zdanění. Lidé mu věřili. Nyní liberální poradci kolem presidenta jej špatně vedou a přivodí rozkol v národě, řekl Thurmond. „Pozoroval jsem vládu od té doby, co je u moci, půldruhého roku. Zjistil jsem, že od té doby, co president nastoupil svůj úřad, byl obklopen liberálními a ultraliberálními poradci. Liberálové v Bílém domě vyznávají filosofii jen jedné části Ameriky — Severovýchodu. Není to filosofie Jihu nebo Západu nebo Středního Západu, těch, částí Ameriky, které zvolily presidenta v roce 1968“, řekl Thurmond. „Má-li president mít úspěch v roce 1972, musí poslouchat hlasu velké většiny. Musí slyšet puls země velkého srdce Ameriky. Musí být věrný těm, kteří mu dali svou důvěru“. Na konci své řeči senátor Thurmond řekl smířlivým tónem, že přes své závazky к lidu Jihu a lidu Ameriky chce pomoci vládě každým vhodným způsobem. Svou řeč zakončil ovšem jednoznačně: „Varuji vládu — opakuji: varuji dnes Nixonovu vládu — že lid Jihu a lid našeho národa nebude podporovat takovou politiku.“ „Nebyl bych presidentovým přítelem, kdybych nepoukázal na chybu v presidentových akcích. Jsem přesvědčen, že porozumí mému prohlášení. Spolupracovali jsme v minulosti a já doufám, že budu sto, činit tak i v budoucnosti.' I list „Süddeutsche Zeitung“ píše o tom, že senátor Strom Thurmond, úzký konservativ^ spojenec presidentův, pohrozil tím, že Jižní státy odejmou Nixonovi svou podporu v roce 1972. „Připomínám presidentovi, že úřad presidenta je obsazován lidem, a že lid může opět vzít to, co byl dal.“ Svou řečí senátor Strom Thurmond zesílil svou posici tak, že se stal představitelem nejen amerického Jihu, jehož byl presidentským kandidátem v roce 1948, nýbrž i většiny bílých Američanů. Tím se Thurmond, který trpělivě čekal půldruhého roku, opět stal politickou mocí prvního řádu, jakou byl pro Nixona v roce 1968. Zatím co lze chápat Nixonovy liberální tendence tohoto roku, je jisté, že při vlastní volbě v roce 1972 bude opět sledovat Thurmondovy rady a jeho varování. ČESKÉ LISTY W Reč majora Z. Sládečka Předseda Českého Národního Výboru, major gšt. m. sl. Zdeněk Sládeček, měl na Sudetoněmeckém dni v Mnichově následující projev v němčině: „Milí sudetoněmečtí krajané z Čech, Moravy a Slezska! Je pro mne, předsedu Českého Národního Výboru v Londýně, potěšením a ctí, že к Vám mohu promluvit několik slov. Před 15 lety mluvil můj předchůdce Lev Prchala na Sudetoněmeckém dni 1955 v Norimberku rovněž к Vám a manifestoval tím solidaritu obou národů společné vlasti českých zemí. Vzpomínáme v tomto roce na 20. výročí uzavření Wiesbadenské dohody, v níž Rudolf Logman von Auen a Lev Prchala již v roce 1950 vykročili na novou cestu česko-sudetoněmeckého usmíření a dorozumění. My, Sudetští Němci a Češi v exilu, máme dnes, 25 let po událostech z Jalty a Potsdami, povinnost, působit společně к tomu, aby v naší domovině byl obnoven právní pořádek a aby byl vytvořen demokratický národní a státní řád ve Střední Evropě. Tento velký úkol vytvoří opět onu pospolitost mezi Němci a Čechy, v niž oba národy spolu žily po 1.000 let. Chceme pokračovat neomylně v naší práci v duchu Lva Prchaly a Rudolfa Lodgmana a můžeme tak činit v jistotě, že tím vykonáme cenný přínos pro sjednocení Evropy.“ Zdeněk SLÁDEČEK Duchovní zprávy Podle zpráv z Vatikánu se rozhodl Sv. Otec Pavel VI. ve druhé polovině listopadu navštívit Filipíny a Austrálii. Rád by se zúčastnil konference biskupů z Dálného východu v Manile a biskupské konference všech biskupů Austrálie a Oceánie. Zároveň se sv. Otec zúčastní vyvrcholení oslav 200. výročí objevení Austrálie. Papež přijal pozvání filipinských a australských biskupů a filipinského presidenta Marcose. Bude to devátá zahraniční cesta sv. Otce, který tak navštívil všech pět kontinentů. Biskup dr. Karel OTČENÁŠEK vzpomínal svých tří životních jubileí: 17. března slavil 25 let kněžství, 13. dubna padesáté narozeniny a 30. dubna dvacáté výročí svého vysvěcení na biskupa, které stát stále ještě neuznává. Biskup Otčenášek je administrátorem fary v Plotišti u Hradce Králové. V Kanadě byla v Hamiltonu založena česká katolická misie, která je pojmenována po svátém Vojtěchovi, prvním českém biskupu na pražském stolci. Duchovním správem byl jmenován dp. JOSEF ŠACH. 6. dubna zemřel v benediktinském klášteře Rohru v Bavorsku opat Dr. Ph. DOMINIK PROKOP ve věku 79 let. Opatem v Praze-Břevnově byl zvolen roku 1926 a do roku 1939 současně spravoval klášter v Broumově. Po II. světové válce byl se svými broumovskými spolubratry vysídlen do Německa, kde se mu podařilo zajistit opuštěný klášter v Rohru. Později zde vybudoval střední školu a gymnasium, kde se m. j. vyučuje i češtině. V roce 1960 poskytl pohostinství českým katolíkům, kteří se sjeli z celého světa na světový eucharistický kongres v Mnichově. Opat Prokop se loni pro nemoc a pokročilý věk vzdal řízení opatství; jeho nástupcem byl zvolen P. Virgil KINZEL. V Praze se sešli 22. května biskupové a ordináři Čech a Moravy jako povolaní mluvčí a správci Církve. Projednávali aktuální otázky našeho církevního života. Ve švýcarském kantónu Waadt bylo odhlasováno zrovnoprávnění katolické církve s protestantskou. Panortodoxní koncil všech pravoslavných církví se bude konat v letech 1972 až 1973 v Alexandrii. Křesťanská akademie v Římě vydala jako 24. svazek dílo „VELKÁ MŠE“; život pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana. Cena 3.500 italských lir. S pomocí obětavých krajanů se podařilo ukončit hlavní úpravné práce českého poutního domu „VELEHRAD“ v Římě. Krajané, kteří navštíví Věčné město, mohou bydlet v českém domě. Dům může zatím poskytnout pohostinství 45 osobám. „VELEHRAD“ leží v klidném zeleném prostředí v blízkosti basiliky sv. Petra. Zájemci se mohou předem hlásit na adrese: „VELEHRAD“, Via delle Fornaci 200, 00165 ROMA, Italia. Telefon: 63 62 56. Jako každý rok tak i letos bude od 29. července do 2. srpna uspořádán z iniciativy světícího biskupa dr. Adolfa KINDERMANNA kongres „Církev v tísni“ — „Kirche in Not“. Je to již XX. sjezd, který se zabývá problematikou umlčené Církve. Mezi referenty je dr. Alexander HEIDLER, prof. dr. Otto ROEGELE, dr. Robert PRAUSS a další. Kancelář katolické exilové mládeže • Büro der katholischen Exiljugend für Mitteleuropa — 8 München 23, Beichstrasse 1, tel.: 39 81 60, pořádá od 29. srpna do 5. září studijní zájezd do Francie. Účastníci budou moci diskutovat o otázkách mládeže ve Francii, navštíví m. j. Paříž, Strassbourg a budou přijati německým velvyslancem v Paříži. Zájemci se mohou přihlásit na uvedené adrese. Msgr. Jaroslav KUBOVEC oslavil své 25-té výročí kněžského svěcení. К tomuto tak významnému jubileu se sjelo do Dürrenwaldstetten, kde je jubilant již řadu let farářem, mnoho hostí a krajanů. Msgr. Kubovec pomáhal všem, kteří museli po roce 1948 opustit svoji vlast, hledal krajanům zaměstnání, avšak byl a je vyhledáván jako kněz. Jménem redakce přejeme ještě hodně úspěchů a radosti. „VTÍRAVÉ“ KONTROLY Ministr obrany Melvin Laird prohlásil, že Sovětský svaz má nyní již více mezikontinentálních raket s pevnými základnami a že v brzku bude mít i více těchto raket v ponorkách. Ministr nalélá na to, aby nyní Spojené státy vybudovaly další, třetí základnu protiraketových raket ve státě Missouri. Tyto požadavky americké vlády narážejí na odpor všech levicových politiků, prokomunistického tisku a televise ve Spojených státech. Tak list „New York Times“ vyzývá presidenta Nixona, aby zastavil budování obranných protiraketových raket a přijal sovětský plán, podle něhož by oba státy zrušily budování protirake- Pokračovaní na str. červen 1970 O komunistech v exilu „Redakci „Českých Listu“ „V dubnovém čísle jste v článku „O komunistech v exitu“ vyzvali posrpnové uprchtíky, aby se k článku vyjádřili. Protože jsem posrpnový uprchlík, rad teto příležitosti využívam. Ryl jsem víc jak 10 let vězněn za politické přesvědčení a nyní před dalším pronásledováním jsem musel opustit vlast. Co mě vsak nejvíc překvapuje, je, že komunisté, žijící v exilu, vystupují ve sdělovacích prostředcích a vytvářejí dojem pro nezasvěcené, že všichni posrpnoví uprchlíci jsou komunisty, jako oni. 2e dostali asyl, jim nikdo neupírá, ale aby "sířili dál svoje komunistické názory, které přivedly nás národ na pokraj zhouby, to by si mohli odpustit. Vždyť jak se na to máme dívat my, kteří jsme nejlepší léta ztrávili v koncentrácích a nyní máme potíže i zde se zaměstnáním v důsledku malé praxe! Nezdá se vám, soudruhu Wintře, Pelikáne, Goldstůckře a Šiku, že i Vy jste se podíleli na zločinech, které páchala KSČ, jíž jste byli členy, a ne jen řadovými, nýbrž funkcionářif Byl by nejvyšší cas, aby mluvili za uprchlíky ti, kteří věnovali velkou část svého žvota na obranu demokracie a lidskosti, kterou komunisté utláčeli. Tito lidé by zajisté měli důvěru nás všech a nebudili by и nás rozhořčení, jak Vy tak činíte, soudruzi v exilu! S přátelským pozdravem čtenář z Bádenska“. (Dopis obsahuje jméno i adresu). Naší mládeži PRÁZDNINY — PRÁZDNINY Na svobodném Západě, ve světě tzv. „kapitalismu“, lze prožít opravdu pěkné prázdniny. Možno si zajet do velehor a užívat tu krásy přírody, možno si zajet к moři a koupat se v laškujících i divokých vlnách. Kde к tomu vžiti peníze? I to není ve svobodném světě tak nesnadné. Nikdo tu není nucen do „dobrovolných brigád , ale může kdekoliv v nejrozličnějších oborech v závodech jako výpomocná síla za pěkný plat 14 dní či měsíc pracovat a vydělat si tolik, aby si mohl dovolit krásné prostředí zbytku prázdnin. Pro naše „děti exulantů“ je však doba prázdnin dobou, kdy se mohou zdokonalovat v mateřštině, ve vzdělávání v národní kultuře. Řada letních škol v prázdninových táborech, organizovaných většinou po způsobu skautských táborů, nabízí takovéto možnosti. Myslete o prázdninách tím více na naši drahou, tak těžce zkoušenou a stíhanou vlast! SJEZD SKAUTSKÝCH ČINOVNÍKU VE STUTTGARTE Ve dnech 11. až 24. srpna 1970 budou konány pracovní porady a sjezd zahraničních skautských pracovníků. Porady se budou konat ve Stuttgartě a v okolí. Bližší oznámení uveřejnil měsíčnk „Čs. Skaut- Junák v zahraničí“, Stuttgart, Postfach 1134. Účast z Ameriky i ze všech svobodných evropských států je zajištěna. Delegace skautů se hodlá zúčastnit i Naardenského setkání v Holansku u hrobu našeho velkého exulanta a vychovatele Jana Amose Komenského. ZPRÁVY: Prof. dr. J. KRATOCHVIL se vrátil z daleKeho Severu, kde v květnu a v červnu 1970 zkoumal se studenty university Stuttgart biologické projevy polární fauny, zvláště sobů a pižmoňů severních či turů polárních.