České Listy, 1970 (XI/1-12)

1970-06-01 / No. 6

strana 2 AMERICKÉ POZNÁMKY SENATOR STROM THURMOND MLUVČÍM BÍLÉ AMERIKY Je jisté, že president Richard M. Nixon nesleduje v tomto kongresním volebním roce „jižní strategii“ tak, jak ji sledoval v roce 1968 a jak ji bude muset nutně usku­tečňovat opět v roce 1972. O co se Nixon letos snaží, je získat pro konzervativní protikomunistické senátní kandidáty také hlasy oněch voličů na severu USA, kteří jinak a dříve volili demokraticky a liberál­ně. Proto jeho letošní strategie je poně­kud liberálně zaměřena — má ovšem po­moci kandidátům, kteří jsou konservativ­­ní. Na druhé straně je jisté, že většina A- meričanů se dnes staví velmi kriticky к černochům, jednak pro nepokoje a pře­pady, jednak pro jejich neumírněné po­žadavky, pokud se týče peněz a přednost­ních postavení. Senátor Strom Thurmond reagoval na Nixonův liberální kurs řečí v americkém senátě, jíž se stal mluvčím většiny bílé Ameriky. Thurmond, o němž „Internati­onal Herald Tribune“ píše, že pomohl zvo­lit Nixona v roce 1968, varoval americ­kou vládu, že její politika desegregace škol je nerozumná a že může přivodit Ni­­xonovu porážku v roce 1972. Senátor pro­hlásil, že by neváhal odsoudit republikán­skou vládu právě tak, jako odsoudil vlá­du demokratickou. Thurmond zavrhl ostře plány dnešní vlády, zrušit osvobození od daní u příspěvků na soukromé školy, do nichž nyní posílají bílí rodiče své děti všu­de tam, kde je velká černošská menšina a kde jsou černí učitelé na školách. Thur­mond také ostře napadl plány vlády, po­slat kontrolory na školy, aby dozírali na provádění míšení bílých a černých dětí. Tyto kroky nežádá ani ústava Spojených států ani žádné soudní rozhodnutí, řekl Thurmond. Jsou to akce, jež americká vlá­da podnikla ze své iniciativy. Senátor Strom Thurmond připomněl, že ještě 19. února 1969 mu president Nixon slíbil, že bude podporovat vynětí příspěv­ků na soukromé školy ze zdanění. Lidé mu věřili. Nyní liberální poradci kolem presidenta jej špatně vedou a přivodí rozkol v národě, řekl Thurmond. „Pozo­roval jsem vládu od té doby, co je u moci, půldruhého roku. Zjistil jsem, že od té do­by, co president nastoupil svůj úřad, byl obklopen liberálními a ultraliberálními poradci. Liberálové v Bílém domě vyzná­vají filosofii jen jedné části Ameriky — Severovýchodu. Není to filosofie Jihu ne­bo Západu nebo Středního Západu, těch, částí Ameriky, které zvolily presidenta v roce 1968“, řekl Thurmond. „Má-li pre­sident mít úspěch v roce 1972, musí po­slouchat hlasu velké většiny. Musí slyšet puls země velkého srdce Ameriky. Musí být věrný těm, kteří mu dali svou důvě­ru“. Na konci své řeči senátor Thurmond řekl smířlivým tónem, že přes své závaz­ky к lidu Jihu a lidu Ameriky chce po­moci vládě každým vhodným způsobem. Svou řeč zakončil ovšem jednoznačně: „Varuji vládu — opakuji: varuji dnes Ni­­xonovu vládu — že lid Jihu a lid našeho národa nebude podporovat takovou poli­tiku.“ „Nebyl bych presidentovým příte­lem, kdybych nepoukázal na chybu v pre­sidentových akcích. Jsem přesvědčen, že porozumí mému prohlášení. Spolupracova­li jsme v minulosti a já doufám, že budu sto, činit tak i v budoucnosti.' I list „Süddeutsche Zeitung“ píše o tom, že senátor Strom Thurmond, úzký konser­vativ^ spojenec presidentův, pohrozil tím, že Jižní státy odejmou Nixonovi svou pod­poru v roce 1972. „Připomínám presiden­tovi, že úřad presidenta je obsazován li­dem, a že lid může opět vzít to, co byl dal.“ Svou řečí senátor Strom Thurmond ze­sílil svou posici tak, že se stal představi­telem nejen amerického Jihu, jehož byl presidentským kandidátem v roce 1948, nýbrž i většiny bílých Američanů. Tím se Thurmond, který trpělivě čekal půl­druhého roku, opět stal politickou mocí prvního řádu, jakou byl pro Nixona v ro­ce 1968. Zatím co lze chápat Nixonovy li­berální tendence tohoto roku, je jisté, že při vlastní volbě v roce 1972 bude opět sledovat Thurmondovy rady a jeho varo­vání. ČESKÉ LISTY W Reč majora Z. Sládečka Předseda Českého Národního Výboru, major gšt. m. sl. Zdeněk Sládeček, měl na Sudetoněmeckém dni v Mnichově následující projev v němčině: „Milí sudetoněmečtí krajané z Čech, Mo­ravy a Slezska! Je pro mne, předsedu Čes­kého Národního Výboru v Londýně, potě­šením a ctí, že к Vám mohu promluvit několik slov. Před 15 lety mluvil můj před­chůdce Lev Prchala na Sudetoněmeckém dni 1955 v Norimberku rovněž к Vám a manifestoval tím solidaritu obou národů společné vlasti českých zemí. Vzpomínáme v tomto roce na 20. vý­ročí uzavření Wiesbadenské dohody, v níž Rudolf Logman von Auen a Lev Prchala již v roce 1950 vykročili na novou cestu česko-sudetoněmeckého usmíření a doro­zumění. My, Sudetští Němci a Češi v exi­lu, máme dnes, 25 let po událostech z Jal­­ty a Potsdami, povinnost, působit společ­ně к tomu, aby v naší domovině byl obno­ven právní pořádek a aby byl vytvořen demokratický národní a státní řád ve Střední Evropě. Tento velký úkol vytvo­ří opět onu pospolitost mezi Němci a Če­chy, v niž oba národy spolu žily po 1.000 let. Chceme pokračovat neomylně v naší práci v duchu Lva Prchaly a Rudolfa Lodgmana a můžeme tak činit v jistotě, že tím vykonáme cenný přínos pro sjed­nocení Evropy.“ Zdeněk SLÁDEČEK Duchovní zprávy Podle zpráv z Vatikánu se rozhodl Sv. Otec Pavel VI. ve druhé polovině lis­topadu navštívit Filipíny a Austrálii. Rád by se zúčastnil konference biskupů z Dál­ného východu v Manile a biskupské kon­ference všech biskupů Austrálie a Oceánie. Zároveň se sv. Otec zúčastní vyvrcholení oslav 200. výročí objevení Austrálie. Papež přijal pozvání filipinských a australských biskupů a filipinského presidenta Marcose. Bude to devátá zahraniční cesta sv. Otce, který tak navštívil všech pět kontinentů. Biskup dr. Karel OTČENÁŠEK vzpomínal svých tří životních jubileí: 17. března slavil 25 let kněžství, 13. dubna pa­desáté narozeniny a 30. dubna dvacáté vý­ročí svého vysvěcení na biskupa, které stát stále ještě neuznává. Biskup Otčenášek je administrátorem fary v Plotišti u Hradce Králové. V Kanadě byla v Hamiltonu založe­na česká katolická misie, která je pojme­nována po svátém Vojtěchovi, prvním čes­kém biskupu na pražském stolci. Duchov­ním správem byl jmenován dp. JOSEF ŠACH. 6. dubna zemřel v benediktinském klášteře Rohru v Bavorsku opat Dr. Ph. DOMINIK PROKOP ve věku 79 let. Opatem v Praze-Břevnově byl zvolen roku 1926 a do roku 1939 současně spravoval klášter v Broumově. Po II. světové válce byl se svými broumovskými spolubratry vysídlen do Německa, kde se mu podařilo zajistit opuštěný klášter v Rohru. Později zde vybudoval střední školu a gymnasium, kde se m. j. vyučuje i češtině. V roce 1960 poskytl pohostinství českým katolíkům, kteří se sjeli z celého světa na světový eu­charistický kongres v Mnichově. Opat Pro­kop se loni pro nemoc a pokročilý věk vzdal řízení opatství; jeho nástupcem byl zvolen P. Virgil KINZEL. V Praze se sešli 22. května biskupové a ordináři Čech a Moravy jako povolaní mluvčí a správci Církve. Projednávali ak­tuální otázky našeho církevního života. Ve švýcarském kantónu Waadt bylo odhlasováno zrovnoprávnění katolické církve s protestantskou. Panortodoxní koncil všech pravoslav­ných církví se bude konat v letech 1972 až 1973 v Alexandrii. Křesťanská akademie v Římě vydala jako 24. svazek dílo „VELKÁ MŠE“; ži­vot pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana. Cena 3.500 italských lir. S pomocí obětavých krajanů se po­dařilo ukončit hlavní úpravné práce čes­kého poutního domu „VELEHRAD“ v Ří­mě. Krajané, kteří navštíví Věčné město, mohou bydlet v českém domě. Dům může zatím poskytnout pohostinství 45 osobám. „VELEHRAD“ leží v klidném zeleném prostředí v blízkosti basiliky sv. Petra. Zájemci se mohou předem hlásit na adre­se: „VELEHRAD“, Via delle Fornaci 200, 00165 ROMA, Italia. Telefon: 63 62 56. Jako každý rok tak i letos bude od 29. července do 2. srpna uspořádán z ini­ciativy světícího biskupa dr. Adolfa KIN­DERMANNA kongres „Církev v tísni“ — „Kirche in Not“. Je to již XX. sjezd, kte­rý se zabývá problematikou umlčené Círk­ve. Mezi referenty je dr. Alexander HEID­­LER, prof. dr. Otto ROEGELE, dr. Ro­bert PRAUSS a další. Kancelář katolické exilové mládeže • Büro der katholischen Exiljugend für Mit­teleuropa — 8 München 23, Beichstrasse 1, tel.: 39 81 60, pořádá od 29. srpna do 5. září studijní zájezd do Francie. Účastníci budou moci diskutovat o otázkách mláde­že ve Francii, navštíví m. j. Paříž, Strass­­bourg a budou přijati německým velvyslan­cem v Paříži. Zájemci se mohou přihlásit na uvedené adrese. Msgr. Jaroslav KUBOVEC oslavil své 25-té výročí kněžského svěcení. К to­muto tak významnému jubileu se sjelo do Dürrenwaldstetten, kde je jubilant již řa­du let farářem, mnoho hostí a krajanů. Msgr. Kubovec pomáhal všem, kteří museli po roce 1948 opustit svoji vlast, hledal kra­janům zaměstnání, avšak byl a je vyhledá­ván jako kněz. Jménem redakce přejeme ještě hodně úspěchů a radosti. „VTÍRAVÉ“ KONTROLY Ministr obrany Melvin Laird prohlásil, že Sovětský svaz má nyní již více mezi­kontinentálních raket s pevnými základ­nami a že v brzku bude mít i více těchto raket v ponorkách. Ministr nalélá na to, aby nyní Spojené státy vybudovaly další, třetí základnu protiraketových raket ve státě Missouri. Tyto požadavky americké vlády narážejí na odpor všech levicových politiků, pro­­komunistického tisku a televise ve Spo­jených státech. Tak list „New York Ti­mes“ vyzývá presidenta Nixona, aby za­stavil budování obranných protiraketových raket a přijal sovětský plán, podle něhož by oba státy zrušily budování protirake- Pokračovaní na str. červen 1970 O komunistech v exilu „Redakci „Českých Listu“ „V dubnovém čísle jste v článku „O komunistech v exitu“ vyzvali posrpnové u­­prchtíky, aby se k článku vyjádřili. Protože jsem posrpnový uprchlík, rad teto příle­žitosti využívam. Ryl jsem víc jak 10 let vězněn za politické přesvědčení a nyní před dalším pronásledováním jsem musel opustit vlast. Co mě vsak nejvíc překvapuje, je, že komunisté, žijící v exilu, vystupují ve sdělovacích prostředcích a vytvářejí dojem pro nezasvěcené, že všichni posrpnoví u­­prchlíci jsou komunisty, jako oni. 2e do­stali asyl, jim nikdo neupírá, ale aby "sířili dál svoje komunistické názory, které při­vedly nás národ na pokraj zhouby, to by si mohli odpustit. Vždyť jak se na to má­me dívat my, kteří jsme nejlepší léta ztrá­­vili v koncentrácích a nyní máme potíže i zde se zaměstnáním v důsledku malé pra­xe! Nezdá se vám, soudruhu Wintře, Pe­likáne, Goldstůckře a Šiku, že i Vy jste se podíleli na zločinech, které páchala KSČ, jíž jste byli členy, a ne jen řadovými, ný­brž funkcionářif Byl by nejvyšší cas, aby mluvili za uprchlíky ti, kteří věnovali vel­kou část svého žvota na obranu demokra­cie a lidskosti, kterou komunisté utláčeli. Tito lidé by zajisté měli důvěru nás všech a nebudili by и nás rozhořčení, jak Vy tak činíte, soudruzi v exilu! S přátelským pozdravem čtenář z Bádenska“. (Dopis obsahuje jméno i adresu). Naší mládeži PRÁZDNINY — PRÁZDNINY Na svobodném Západě, ve světě tzv. „kapitalismu“, lze prožít opravdu pěkné prázdniny. Možno si zajet do velehor a u­­žívat tu krásy přírody, možno si zajet к moři a koupat se v laškujících i divokých vlnách. Kde к tomu vžiti peníze? I to není ve svobodném světě tak nesnadné. Nikdo tu není nucen do „dobrovolných brigád , ale může kdekoliv v nejrozličnějších obo­rech v závodech jako výpomocná síla za pěkný plat 14 dní či měsíc pracovat a vy­dělat si tolik, aby si mohl dovolit krásné prostředí zbytku prázdnin. Pro naše „děti exulantů“ je však doba prázdnin dobou, kdy se mohou zdokonalovat v mateřštině, ve vzdělávání v národní kultuře. Řada let­ních škol v prázdninových táborech, orga­nizovaných většinou po způsobu skaut­ských táborů, nabízí takovéto možnosti. Myslete o prázdninách tím více na naši drahou, tak těžce zkoušenou a stíhanou vlast! SJEZD SKAUTSKÝCH ČINOVNÍKU VE STUTTGARTE Ve dnech 11. až 24. srpna 1970 budou konány pracovní porady a sjezd zahra­ničních skautských pracovníků. Porady se budou konat ve Stuttgartě a v okolí. Bliž­ší oznámení uveřejnil měsíčnk „Čs. Skaut- Junák v zahraničí“, Stuttgart, Postfach 1134. Účast z Ameriky i ze všech svobod­ných evropských států je zajištěna. Dele­gace skautů se hodlá zúčastnit i Naarden­­ského setkání v Holansku u hrobu našeho velkého exulanta a vychovatele Jana Amo­se Komenského. ZPRÁVY: Prof. dr. J. KRATOCHVIL se vrátil z daleKeho Severu, kde v květnu a v červnu 1970 zkoumal se studenty university Stutt­gart biologické projevy polární fauny, zvláště sobů a pižmoňů severních či turů polárních.

Next