Československý Architekt, 1974 (XX/1-26)
1974-04-29 / No. 7
PRAH A 29. 4. 1974 • CENA1,— KČS • ČÍSLO 7 PÍÍIIETi U MINISTRA KULTURY ČSR Koncem února přijal ministr kultury ČSR dr. Milan Klusák vedoucí představitele Svazu architektů ČSR, aby s nimi projednal další rozvoj spolupráce Svazu a ministerstva kultury. Zástupci Svazu informovali ministra Klusáka o plánu činnosti a hlavních úkolech SA ČSR v roce 1974._______________________________________________ V obsáhlé diskusi byl mimo jiné položen důraz na nutnost projednání a navázání spolupráce se Svazem českých výtvarných umělců. Závěrem podnětného setkání bylo dohodnuto, že v nejbližší době bude vypracován návrh minimálního programu spolupráce mezi ministerstvem kultury ČSR a Svazem architektů ČSR na rok 1974.____ i. M''-teré diskusní příspěvky přednesené .asedání ÜV SA ČSR, které bylo věnováno jednání ÚV KSČ k ekonomickým otázkám, jsme publikovali v pátém čísle našeho časopisu. Dnes uveřejňujeme vystoupení akad. arch. ADOLFA ZIKMUNDA PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA NDIVIDUÁINÍ BYTOVÉ VYSTAVRY Ve svém diskusním příspěvku k referátu soudruha předsedy bych chtěl zaměřit pozornost členů ústředního výboru svazu k otázkám, které souvisejí s prací národních výborů na úseku zvelebovací činnosti. 1ám na mysli svépomocnou výstav- L — zejména různé formy bydlení v rodinných domcích, a tak zvanou akci „Z". Pro představu o rozsahu uvádím, že v okrese Gottwaldov se staví ročně průměrně svépomocí 400—450 bytů v rodinných domcích, což představuje asi 110 miliónů Kčs hodnoty díla.-V investiční části akce „Z" bylo v roce 1973 vytvořeno dílo v hodnotě 90 mil. Kčs. Za tuto pětiletku bude svépomocí občanů v gottwaldovském okrese vytvořeno dílo v hodnotě téměř 1 miliardy korun. V Jihomoravském kraji se ročně ve zvelebovací činnosti vybuduje dílo, jak se uvádí, v hodnotě cca 2,5 miliardy Kčs. K zajištění projektové přípravy pro tyto investice by bylo třeba kapacity jedné projektové organizace a zatím projektová příprava u těchto akcí jde v podstatě mimo pozornost projektových ústavů. Při zajišťování projektové přípravy pro individuální bytovou výstavbu je využíváno možností, daných vyhláškou č. 108—137 o oprávnění k projektování a daří se zejména ve městech získat kvalitní projektanty a architekty (dík pochopení vedení projektových ústavů) pro vypracovávání návrhů na stavbu rodinných domků. Některé stavební úřady — jako např. odbor územního plánování a architektury MěstNV v Gottwaldově — mají na základě několikaletých zkušeností vypracované seznamy osvědčených projektantů, které doporučují stavebníkům k vypracování návrhů jejich rodinných domků. Tímto je však pokryta jen menší část individuální výstavby a zejména progresivní formy jako je skupinová výstavba rodinných domků, pokud tyto nejsou součástí sídlištní výstavby, zahrnuté do KBV, je projekční příprava zajišťována jen s velkými potížemi. Uzemni řešení nemůže být svěřeno projektantům — jednotlivcům a rozsah projekčních prací u skupinové výstavby přesahuje možnosti vyhl. č. 108—137. Mimo to jednotliví projektanti neprojea vují zájem o rozsáhlé projektové práce zaměstnavatelé nedávají souhlas k těmto činnostem. Výstavba se pak neuskutečňuje podle kvalitních podkladů. Nejsložitěji a s největšími potížemi se zajišťuje projektová příprava pro investiční část akce „Z". U staveb malého rozsahu je uplatňována vyhl. č. 108 a 137 obdobně jako u individuální bytové výstavby. Pro náročnější stavby, jejichž podíl z celkového rozsahu akce je asi 2/3, není prakticky nikdy rezervována projekční kapacita. Domnívám se, že by bylo správné, aby u projektových organizací byla rezervována část jejich kapacity — například 5—8 % — pro projektové práce akcí národních výborů na úseku zvelebovací činnosti. Akad. arch. ADOLF ZIKMUND Krajina u Jetřichovic na Děčínsku — místo zatím nedotčené nevhodnými rekreačními objekty. O této problematice se tentokrát dočtete v našem Interviewu po drátě na str. 2 Snímek Lubomíra Štěpána NOVÁ MĚSTSKÁ CENTRA (strana 3) MAGICKÉ PŮSOBENI BARVY (strana S GEOLOGY PO ČESKÁCR II IS A O ECH (strany 4-5) ČESKÁ NÁRODNÍ RÁDA 0 ŽIVOTNÍM PROSlDi Motto: K životnímu prostředí přistupujeme jako k té části světa, s niž člověk přichází do styku, kterou přetváří a využívá pro uspokojování svých potřeb. Soustřeďujeme se především na hmotnou část prostředí, která je dána prostorem nebo v menším měřítku územím, kde člověk bydlí, pracuje a odpočívá. (Z vystoupení místopředsedy vlády ČSR, předsedy Rady pro životní prostředí při vládě ČSR, Ing. Stanislava Rázla v ČNR.) Závěrem minulého roku projednávalo plénum České národní rady velmi závažnou problematiku životního prostředí, jeho ochrany před negativními vlivy soudobého života lidské společnosti a jeho přetváření s cílem zabezpečit dokonalejší uspokojování základních životních potřeb' naší i příštích generací. Vracíme-li se k této události teprve nyní, není to proto, že bychom ji snad byli přehlédli. Právě naopak, bylo nejprve nutné celý materiál důkladně prostudovat a zejména bylo nezbytné vyvodit závěry vyplývající z jednání pro činnost architektů a urbanistů i pro Svaz architektů ČSR jako celek. A k tomu chceme zaměřit dnes především svoji pozornost. Můžeme přitom čtenáře odkázat i na časopis Tvorba č. 6 z letošního roku, kde jsou formou rozhovoru zveřejněny obsahově některé části z vystoupení s. Rázla v plénu ČNR. Především jde o otázku rozvoje výrobních sil a jeho účinků pro stava kvalitu životního prostředí. Roční objem vývýroby z roku 1938 se realizuje v současné době během necelých dvou měsíců. Ale to tedy také znamená, že osmkrát rychleji než před třicetipěti lety čerpáme přírodní zdroje atp. Asi jen 5,4 % území ČSR je přitom zatěžováno znečistěným ovzduším nad stanovené normy, což by nebylo tak mnoho, ale na tomto území žije čtvrtina obyvatel ČSR. U této čtvrtiny obyvatel se proto projevuje nejen spontánní touha, ale téměř životní nutnost opouštět, alespoň dočasně, své obydlí v tomto území a trávit především svůj volný čas mimo, v oblastech čistého ovzduší, neporušené krajiny apod. Jednání XIV. sjezdu KSČ (obdobně jako XXIV. sjezd KSSS, sjezd SED aj.) položilo zcela zákonitě životni úroveň, životní způsob a životní prostředí do vzájemné souvislosti a podmíněnosti. Analýza této myšlenky vyústí proto opět zcela logicky a zákonitě v jediný závěr: Problematika tvorby životního prostředí se nedá omezit jen na otázky technické, technologické nebo ekonomické, stejně jako nelze zúžit jen na problémy biologické, ekonomické nebo hygienické. Úspěšné komplexní řešeni problémů životního prostředí, k němuž má socialistické zřízení podstatně lepší předpoklady než jiné společenské systémy, vyžaduje kromě řešení všech těchto otázek ještě, zejména v syntéze závěrečných doporučení, zohlednění všech vztahů, včetně např. vlivů industrializace, urbanizace. vědecko-technické revoluce změn způsobu života atp. na člověka a lidskou společnost i na materiální svět ji obklopující. Tento závěr ukazuje současně obecně známou skutečnost, že se ani architekt či urbanista nemůže otázce životního prostředí vyhnout v celém jejím komplexu, ale navíc i to, že z hlediska tvorby materiálních podmínek života společnosti výstavbou a urbanismem, musí zde architekt přiznat a přijmout svou společenskou úlohu vůdčího pracovníka syntézy poznatků ve formě komplexních územních, urbanistických i architektonických řešení. To jsme ostatně jasně vyjádřili i ve stanovách SA ČSR. Socialistická tvorba životního prostředí, spočívající na principech vědeckého komunismu, marxismu-leninismu, je výrazně humanistická, ale i reálná, vychází jejnak z vědeckých poznatků, jednak z exaktních výpočtů optimálního a racionálního využití prostředků a zdrojů. Prospěch člověka vidí v celém komplexu, tedy jako prospěch zabezpečovaný současně jak rozvojem výrobních sil a uplatňováním vymožeností vědy a techniky, tak i ochranou přírody, jejích zdrojů, ale i kulturních památek a dědictví minulých dob atp. Životní způsob člověka se přitom v socialistické společnosti utváří kvalitativně zcela odlišně od života v jiných systémech, zejména v kapitalistickém. Socialistická tvorba a ochrana životního prostředí je současně výrazným činitelem mírové ofenzívy socialistických zemí, jak se projevuje např. na současném zasedání konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě i na jiných mezinárodních jednáních. Mezinárodní projednávání otázek životního prostředí napomáhá rozvíjet mírovou spolupráci v řadě dalších oblastí, v mezinárodním obchodu, v kulturních stycích atd. Proto se také Mezinárodni svaz architektů (UIA) bude otázkami životního prostředí soustavně zabývat a iniciativa československých architektů v tomto směru hraje již dnes významnou roli. Svaz architektů ČSR, stejně jako naši soudruzi v ZSA a v mezinárodních otázkách potom FSA ČSSR, stojí tedy před možnostmi velké iniciativy v oblasti, která je činností architektů a urbanistů vlastní. Nejde jen o praktické řešení otázek bydlení, občanského vybavení, pracovního prostředí atd., o nichž se zmiňoval ve svém vystoupení v ČNR s. Rázl. Ty budou řešeny činností architektů běžně, v jejich praktické činnosti vedoucích projektantů, pracovníků národních výborů a centrálních orgánů. To co Svaz architektů ČSR však musí zejména sledovat, to je ideová a ideologická stránka této činnosti. To, že se životni prostředí socialistické společnosti musí kvalitativně odlišovat od životního prostředí, které poskytuje a může obyvatelstvu poskytnout společnost kapitalistická se sice snadno řekne, ale daleko nesnadněji potom konkrétně specifikuje. A náš Svaz ve své obnovené činnosti existuje přece jen již dosti dlouho na to, aby mu jeho členové i širší architektonická veřejnost tolerovali jen neurčité fráze. Chystáme proto sympozium o životním prostředí, které uskutečníme v jedné z postižených oblastí, tj. na Sokolovsku a tady bude již nezbytné jít až na kon-, krétní zjištění a směrnice pro činnost Svazu i jeho členů v oblasti životního prostředí. Půjde o to, jak řešit otázky urbanizace, industrializace, intenzifikace zemědělství atd. ve světle ochrany a tvorby životního prostředí socialistické společnosti. Výsledky tohoto sympozia se pak promítnou do jednání Konference SA ČSR, která bude uspořádána na podzim t. r. především k ideologickým otázkám architektury a urbanismu v ČSR. Obě tyto akce musí být maximálně využity k objasnění ideových a ideologických otázek naší činnosti a pomoci k tomu, abychom v celém souhrnu naší společnosti plnili své posláni a úlohy ještě daleko iniciativněji a dokonaleji. Nároky na další zdokonalování a prohlubování činnosti architektů a urbanistů neklade však jen jedno ojedinělé zasedání ČNR. ÚV KSČ, který důsledně sleduje rozpracování směrnic XIV, sjezdu, z každého svého zasedání, v každém svém usnesení přináší mnoho podnětů pro zlepšení činnosti našeho Svazu i všech jeho členů. Vyjadřuje se tím zákonitá komplexnost celé naši společnosti a nezbytnost permanentního zdokonalování její činnosti. Architekti, kteří povahou své práce jsou vedeni k hledání neustále nových řešení, musí proto být i zde vpředu. Ing. arch. VACLAV KASALICKÝ, CSc. místopředseda SA ČSR Sídliště v Kutné Hoře, autor Ing. arch. M. Cajthaml CSc., Krajský projektový ústav, Praha Československý architekt