Československý Sport, duben-červen 1971 (XIX/77-152)
1971-05-08 / No. 107
Před padesáti lety Byla to pěkná l neděle onoho památného května, když se psal rok CQYI 1921. Jaro ]lž po* »I málu dozrávalo do léta a současně dozrával 1 bo] dělnické třídy o správnou cestu do budoucnosti __ KTEROU CESTOU? V organizacích sociálně demokratické strany dělnické to vřelo jak v přetopeném kotil. Boj marxistické levice proti oportunlrtlcké pravici spěl uvnitř strany do vrcholného stadia. Po dlouhé řadě zklamáni spěly věci k rozhodnuti. Marxistická levice získávala stále větší důvěru a oporu. Zdravé Jádro dělnické třídy se stále vlče přesvědčovalo o tom, že pravicová sociální demokracie sešla z cesty svého historického posláni. Utvrzeni v tom nastalo Již po parlamentních volbách v dubnu 1920, kdy po rozhodném vítězství se pravicové vedeni sociální demokracie ještě pevněji připoutalo k spolupráci s buržoazii v koaliční vládě Vlastimila Tusara. Dál pokračovalo odbouráváni poválečných socializačních vymoženosti. Dalším zklamáním pro dělnictvo bylo svoláni zářijového sjezdu strany roku 1920, který byl odvolán, když pravicové vedeni zjistilo, že většina zvolených delegátů sympatizuje s politikou marxistické levice a s podmínkami pro vstup do komunistické III. internacionály. Zklamáni a odpor dělnictva vyvrcholily poté, když pravicové vedeni dalo za pomoci ozbrojených sil buržoazie vyrvat z rukou právoplatně na XIII. sjezdu zvoleného levicového ústředního výboru strany Lidovou tiskárnu a Lidový dům a protisocialisticky, protidemokraticky a protiprávně se samo v tomto majetku se sídlem strany usadilo. Ve vyhlášené generální stávce marxistickou levici v prosinci 1920 vyvrcholil boj dělnické třídy za socialistický charakter Československé republiky. Dělníci byli v tomto boji, který na různých místech přerůstal do ozbrojeného povstání, ozbrojenou přesilou buržoázni moci poraženi. Ale nikoliv navždyckyl Z předcházejících zklamáni a porážky se upevnilo přesvědčeni, že dělnická třída, má-11 zvítězit, must mit v čele politickou strana nového typu, stranu po vzoru ruských bolševiků, marxlstlcko-lenlnskou stranu. A toto vědomi došlo k uskutečněni právě před padesáti lety, v polovině slavného května roku 1921, založením KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA. Zápas o získáni většiny pracujících pro revoluční cestu dělnické třídy probíhal ve všech tzv. okrajových organizacích sociální demokracie, nejprudčeji v té době ve Svazu dělnických tělocviěných jednot. To bylo dáno především tím že to byla Jedna z největších a nejlépe organizovaných organizaci mladých generaci, tlm, že tato or ganlzace připravovala v roce 1921 své první celosvazové vystoupeni pod jménem I. dělnické olympiády DTJ, i tlm, že se starosta (předseda) této organizace osobně zúčast nil vyrváni sídla strany z rukou marxistické levice Jako tormáin! •majitel« Lidové tiskárny, čímž hrubé a bezohledně porušil Jim vy hlašovanou »neutralitu« ve sporech mezi pravici a levici. Ve všech organizacích Svazu DTJ se zvedla vlna odporu proti svazovému starostovi Františku Hum melbansovl za jeho protldělnlcký čin. Obava rostla v jistotu, že Svaz DTJ i 1. dělnická olympiáda DTJ nemají splnit tužby členstva v bo Zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu VILÉM MUCHA, bývalý ústřední tajemník FDTJ-FPT ji proti buržoázni společnosti, že naopak mají sloužit k podpoře její vládnouc! moci v duchu politiky sociální demokracie. Z hnuti vyrostl požadavek za odstoupení Hummelhanse a za svolání mimořádného sjezdu, který by právoplatně rozhodl o další cestě Svazu DTJ. LEVICE PRO JEDNOTU, PRAVICE PRO ROZKOL Události, které nové mladé generace členstva naši sjednocené tělovýchovy neznají, které vedly k rozkolu hnuti, řítily se nezadržlt3lným tempem. Mládl vždycky odhodlaněji vykročuje kupředu. Vždyf rozkol mládežnického hnuti sociálně demokratické strany nastal již začátkem února 1921, kdy vznikl český Komsomol. Jako důkaz vlny rozkolu v dělnickém tělovýchovném hnuti uveďme stručně některé etapy, Jak pravicové vedeni vědomě k rozkolu pracovalo a Jak se marxistická opozice tomuto rozkolu bránila. ze Již 26. prosince 1920 se v PraVII sešli k první poradě zá stupel nespokojených pražských DTJ. Na této poradě byla zvolena rada starostů pražských DT] v čele s P. F. Chaloupeckým pro jednáni s pravicovým vedením o požadavcích levice. Zvolenou zde delegaci, která sestávala ze dvou příslušníků levice, ze dvou pravice a Jed noho neutrálního, k projednání po žadavku za svoláni konference DTJ pražského kraje předseda Svazu DTJ briskně odmítl přijmout. V tis ku pak pohrozil vyloučením všech, •kdož poruší stanovy«. Dne 23. ledna zasáhla do situace rozhodným činem vševýborová senů ze XIV. okresu DTJ v Praze Vlil: 36 členů proti třem hlasům odmítlo kandidaturu stoupenců Hummelhanse. O měsíc později, dne 27. února, zvolila valná hromada XIV. okre su DTJ takřka Jednomyslně ka.idldátku marxistické opozice. To byla výzva do celého hnuti. Požadavky za svoláni mimořádného sjezdu se množily a ozývaly se stupňovanou ostrosti. Podle platných stanov musily se soustředit požadavky z předepsaného po čtu jednot. Rada starostů vydala výzvu, aby kvůli kontrole byly ko ple o usneseni posílány současně do opoziční DTJ v Sadské. Heslo Sadská — Sadská se rozletělo do celého hnuti. Do 25. ledna poslaio své usneseni za svoláni mimořádného sjezdu již 157 jednot z 28 okresů. Dne 3. dubna se rezolutně ozva la konference DTJ na Moravě vy dáním tzv. moravského ultimáta, jimž pohrozila zastavením všech příspěvků pro 1. pládu, 'neoznámili dělnickou olym vedeni Svazu DTJ včasné svoláni sjezdu Ještě před olympiádou. Na den 6. února svolala rada starostů konferenci důvěrníků DTJ z pražského kraje do sálu Jezerky v Mlchll. Dostavilo se 244 právoplatně zvolených delegátů. V té době Již 400 jednot požadovalo svoláni mimořádného sjezdu Svazu DTJ. Pravicové vedení však s posměchem v tisku svoláni odmítlo a pokračovalo ve vylučování jednot, které o svolání sjezdu poslaly usnesení ze svých schůzí. Na konferenci pražských DTJ byl zvolen pro další řízení akce pracovní výbor opět v čele s J. F. Chaloupeckým. Pro vyjasněni svého stanoviska vydal pracovní výbor za marxistickou opozici veřejnou výzvu proti rozbíječským úmyslům pravice, v níž prohlašuje, že »... ve sta rém Svazu zůstaneme, žádný nový zakládat nebudeme, každému poškození olympiády mocí i rozvahou zabráníme ...« ZROD REVOLUČNÍHO DĚLNICKÉHO TĚLOVÝCHOVNÉHO HNUTI V ČESKOSLOVENSKU Situace se však stala kritickou. Hrozil rozklad celého hnutí, když již několik set jednot, ano i celé okresy a kraje byly vyloučeny ze Svazu DTJ. Pracovní výbor se rozhodl k záchrannému kroku. Svolal na den 8. května 1921 do bývalého Národního domu v Praze na Vinohradech »Říšskou konferenci okresů a krajů DTJ«. Dnes Je Již mnohým těžko pochopit naděje I odpovědnost svolavatelů. Jak dopadne tato konfe rence volených okresních a kraj ských delegátů? Měli však důvěru, že většina Členstva zůstala věrna revolučnímu třídnímu boji. Svolavatelé neměli přehled o zvolených delegátech, avšak znali výsledky voleb do okresních a krajských výborů DTJ. Tak začalo ono historické Jedná ní o budoucnosti dělnického tělovýchovného hnuti v buržoazním Československu. Ze 113 delegátů jen 17 hlasovalo proti, ale 96 delegátů okresů a krajů DTJ rozhodlo o ustavení nové, revoluční dělnické tělovýchovné organizace — Federace dělnických tělocvičných jednot. O historii FDTJ bylo již hodně napsáno a není úkolem toho člán ku ji rozvádět. Jen je si třeba v tento jubilejní den připomenout, že to byla organizace, která se vrhla do života a práce mezi dělnickou mládeží s příkladnou odhodlaností, bojovností, obětavostí a aktivitou, jak o tom svědčí i její veliké veřejné akce, úspěšně provedené proti všem obtížím a pronásledování ze strany buržoazních orgánů. Hned po založení to byla I. spartakiáda FDTJ v Praze na Maninách, roku 1S22 moravská spartakiáda, roku 1923 rozsáhlá kulturní výstava, roku 1924 organizování prvního startu sovětských sportovců, roku 1925 ostravská spartakiáda a konečně roku 1926 přeorganizování hnutí na základě směrnic Rudé sportovní internacionály na Federaci proletářské tělo výchovy. Pod vedením KSČ rozvinula FPT úsilí za znovudosažení jednoty konečné sjednocení celého tělovýa chovného hnutí v Československu. Od začátku vychovávala k obraně v a přátelství se Sovětským svazem úzké spolupráci se sovětskou fyskulturou, vychovávala v duchu Idejí marxismu-lenínismu a proletářského Internacionalismu. FPT vy tvořila pevné tradice a příklad mladým generacím, vychovala tiší ce uvědomělých bojovníků za svobodu a budování socialismu v naší vlasti. M S Vydává ÜV České tělovýchovné orga nizace Vychází šestkrát týdně mimo □edéli. Šéfredaktor GUSTAV /LK, zá stupce šéfredaktora JAROSLAV JAROŠ. Redakce Praha 1, Na poříčí 30. Telefony ústředna 24 9* 51, sekretariát 24 77 98 Informace 24 95 21. sportovní oddělen) 24 95 21, odděleni kopané 22 79 91. organizační 24 10 03. zahraniční 24 11 56. dopisů 24 77 96, hospodářské 24 86 70 - Dálnopis 314. -PILIALN1 REDAKCE: BrOO, nám. Rudé armády 13-15. tel 536 18. 584 36. - Ostrava 2, Novinářská 3. telefon 521 71, 524 31, dálnopis 052502, místní 2502. — Krajští zpravodajové: Plzeň. Křížkovy sady 3, tel. 243 42, Pardubice. Staňkcva 1373. tel. 317 83, Olomouc. Zfmnf stadión, tel. 79 94. Bratislava. Volgogradská 1. tel. 550 28. — Měsíční předplatné 12.80 Kčs, čtvrtletní 38.40 Kčs. — Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední expedice tisku, odd. vývoz tisku. Jindřišská 14. Praha 1, pMt O ČÚltítcWMkAf SpfiŤt j 9. květen a tělovýchova • Dokončen! ze str. 1 tělesné výchovy přinesly revoluční přeměny do společenských vztahů v této oblasti, které nezvrátily ani nepřátelské snahy v minulém krizovém období. Ve slavných květnových dnech uzavírá naše tělovýchovná organizace významnou etapu konsolidace. Prokázal to průběh výročních členských schůzí TJ, okresních, městských a svazových konferencí, na nichž se odrážel bohatý život v tělovýchovném hnutí. Prokazují to i výsledky spontánního rozvoje závazkového hnutí pod heslem Straně na počest — tělovýchově ku prospěchu. Vytváří se tak situace, kdy naše tělovýchovná organizace jed notněji než dříve je nyní připrave na před XIV. sjezdem KSČ k tomu aby rozpracovala a uskutečňovala jeho závěry prostřednictvím milló nové základny svých členů, cvičíte lů, trenérů a funkcionářů a jako složka Národní fronty vnesla svůj nemalý přinos k rozkvětu naši vlas tl, zejména v přípravě a výchově mládeže. Výsledky konsolidace dávají jls toty pro perspektivní rozvoj tělesné výchovy a další pozitivní výsledky v činnosti tělovýchovné organizace při uskutečňováni pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství a celé naši společnosti. O TENISE e O TENISE O O TENISE fit Vždycky se ml líbily pyramidy Jako symbol něčeho bezpečně, pečlivě budovaného odzdola vzhů ru, od základu ke střeše — ne naopak. A vidíte, mé zahajovací povídáni 0 tenise začalo docela obráceně -ne o začátcích, základech této krásné hry, ale rovnou — od Da visová poháru. Nebylo však možné odolat pokušeni, když naši právě měli před bojem v I. kole v SAR, abych se nepoděllla o své zkušenosti z této země. Koneckonců žerné proslulé právě 1 pyramidami. Teď je chvilka oddechu před druhým kolem, tak se budu snažit položit ten základní kámen — neboli: jak začít s tenisem. Obvykle za mnou někdo přijde a požádá mě zcela samozřejmě, abych jeho, jl či Jejich ratolest naučila hrát tenis. Musím se přiznat, že musím v sobě vždycky překonávat pokušeni udělat předem nad takovým žadatelem, žadatelkou — kříž Ačkoliv jako vyškolená trenérka bych měla takové nabídky jen vítat — vždyf nemít koho trénovat, musela bych změnit povoláni... Co ml na té žádosti vadl? Jajt pasivita. Mnohem vítanější jsou ml tl, kteří se chtěj! naučit 1 hrát tenis) Kteří se ho začnou učit, kdyby nebyl žádný trenér na světě. Které prostě ta hra láká a budou ji hrát kdykoli, kdekoli, čímkoli na čemkoli. Nesou-li si tenhle nezaplatitelný poklad v sobě, to je potom radost takové trénovat. Tl první žadatelé obvykle vyžadují, aby měli, ještě než se poprvé pokusí trefit do mlčku, vše chny nejlepší podmínky Bezvadné dvorce, Dunlop či Slazenger rakety — a perfektního trenéra. Když jim vše snaživí rodičové seženou a ra tolest poprvé nebo po několika hodinách neservlruje jako Zedník, ne dokáže bekhend jako Kodeš, zájem o tenis poklesne jak rtuf teploměru ponořeného do ledové vody. A Jdou hledat jiný, sympatičtější sport; to je ještě dobré Nebo se vrhnou spíše, což je horši, ale ob vyklejšl — na jinou, snazší zábavu. Pamatuji se, jak jsme, většinou bez dohledu trenéra, brávali s docela odranými, mnohokráte přepto ranýml míči, s raketou, které se značce ani nesnilo nebo byla dávna ohlodána zubem času. Hrávali jsme 1 na zamrzlých kurtech, doma v předsíni. Drženi rakety jsem sl opakovala v každé volné chvilce a svírala jsem zápěstí často 1 ve snu. Prostě jsme jen svým elánem postrkávall své uměnlčko stupínek po stupínku. S omyly, ale to všechno vynahradila láska ke sportu, vůle být lepši a lepši. Vidíte, Jak systematicky podřezá vám pod sebou větev — vypadá to, jako bych málem vyháněla tre néry od začátečníků. T9 jistě ne To naše prodíráni se kupředu bv nepochybně šlo rychlejším tempem kdybychom od začátku měli dobré vedeni, dobrý přiklad. Ale zapáleni do hry považuji u začínajících pře ce jen za podstatnější. Sekla jsem — přikladl To je také vynikající trenér, učitel. Jen ho musíme objevit, pilně, trpělivě sledovat, vášnivě studovat. Většinou jsme založeni vizuálního, více než sebepodrobnějšf výklad nám dá názorná ukázka. Vysedávala jsem dlouhé a dlouhé hodiny a to 1 tehdy, když jsem již nebyla žádná začátečnice, kdy se ml doma hromadily diplomy, ceny, vý střlžky dokonce někďy výjimečně 1 se superlativy o mé hře — a sledovala své minulé I budoucí soupeřky. Věděla Jsem, která má dobrý bekhend, která podáni, forhend, která výborně lobuje. A snažila jsem se přijít na kloub technice těch vynikajících úderů. A honem jsem posplchávala sl je v tréninku prozkoušet, ty svoje zkorigovat, vybrousit. Někteří mladí hráči — a zejména jejich otcové, matky, příbuzní — sl mysli, že bez trenéra nemohou ani trénovat, ani bojovat v zápase. Zejména sl to mysli, když se jim údery ve hře nedaří, jen če kaji na pokyny, na úlohy, úkoly ve hře. Odnaučí je to myslit samostatné ve hře a šidí se tím o *0 nejkrésnějšl — vlastni tvořivost. Tak, prosím vás, až zase ra mnou, za kterýmkoli trenérem, hrá čem, hráčkou přijdete se žádosti aby vás naučili hrát tenis, nedivte se, že se na vás podívají třeba trochu zklamaně. Určitě ožiji, vy znáte-lt, že se chcete tenis nauěit hrát! A hlavně — chtějte se ho na učit hrát. Je to nádherná hra, to nám, zkušeným hráčům a hráčkám, věřte. Na to můžete vzít Jedl V ČS! Dnes v hráno ne mezistátn ČSSR—Bel o našem národů, r pí v ses na, Horát Kovrč, Sk Hora; Mii lo, Kudrr Kriltzner, Párti. Tý M. Vondr de Rumuj <1 SOBÍ BOX: C od 10 ho< CYKLIST vodu mil znaň. KANOIS1 du a sial 8.30 hod., KOPANÁ šice—Slaví (18.30). — ta B. — I Hradec, Lok. Pardi i dec B— v 16.30 ho KUŽELKi rů a junic LEHKÁ A dráze v I — 25 km ce—Chrudi vody na < Vlašimi. MOTORIS dráze v P 14 hod. ži: ODBÍJEN Chem. RH Š (9—-1 • -Č. Bratislava Ostí (15). Turnaj těb mezinárod cvičně na v neděli. POZEMNÍ muži: Hrac Jičín—Prap Hradec—ŠV RAGBY: čanech od TENIS: Praha, Ho jírny, též NEDE CYKLISTI vodu míri tin. — Oki terec—Kad HÁZENÁ: Plzeň—Spa Dukla. — waldov. Zi NÁRODN Morava, v žů v Baki — Emer-ž KOPANÁ: Teplice, P —Gottwald T- čin—P h ;c—Zt lovotí—Pov B.—Bardejí tov, Nitra- Cheb—Duk B, Sušice—Košíře ( K. Vary, Litvínov—C : Příbram, ba, Tábor Chrudim—I Sokolov —L Cem. Bero da Č. B., 1 la Písek, K nice, Dukl« míra 8—M Kralupy, Smíchov—V -Ckd Slai bice B, Ho Jičín, Čelá nov—Pečky MOTORIS brami od ži: odbíjen; Ostí-V ha—Zbroj. Č. B.—Nitr rec—Žilina POZEMNÍ muži: Jiči Hradec—Pí Sobota 13.30 Spor Hvězda 14. štvi ze Sportovní II děle 9. Sportovní k 14.10-17.00 IV. etapy 3 pohledy n 22.30 Spor: Sobota 8. tovní odpc chó etapa dráze Zá' Sparta—2il 22.55 Zpra děle 9. kvi ní odpole Zbroj. balistů), Brn míru. 19.35 body—vteřj dajství ZM