Československý Sport, duben-červen 1971 (XIX/77-152)

1971-05-08 / No. 107

Před padesáti lety Byla to pěkná l neděle onoho pa­mátného května, když se psal rok CQYI 1921. Jaro ]lž po­­* »I málu dozrávalo do léta a sou­časně dozrával 1 bo] dělnické tří­dy o správnou cestu do budouc­nosti __ KTEROU CESTOU? V organizacích sociálně demo­kratické strany dělnické to vřelo jak v přetopeném kotil. Boj mar­xistické levice proti oportunlrtlcké pravici spěl uvnitř strany do vrcholného stadia. Po dlouhé řadě zklamáni spěly věci k rozhodnuti. Marxistická levice získávala stále větší důvěru a oporu. Zdravé Jádro dělnické třídy se stále vlče pře­svědčovalo o tom, že pravicová so­ciální demokracie sešla z cesty svého historického posláni. Utvrze­ni v tom nastalo Již po parlament­ních volbách v dubnu 1920, kdy po rozhodném vítězství se pravicové vedeni sociální demokracie ještě pevněji připoutalo k spolupráci s buržoazii v koaliční vládě Vlasti­mila Tusara. Dál pokračovalo od­bouráváni poválečných socializač­ních vymoženosti. Dalším zklamáním pro dělnictvo bylo svoláni zářijového sjezdu stra­ny roku 1920, který byl odvolán, když pravicové vedeni zjistilo, že většina zvolených delegátů sympa­tizuje s politikou marxistické le­vice a s podmínkami pro vstup do komunistické III. internacionály. Zklamáni a odpor dělnictva vy­vrcholily poté, když pravicové ve­deni dalo za pomoci ozbrojených sil buržoazie vyrvat z rukou právo­platně na XIII. sjezdu zvoleného levicového ústředního výboru stra­ny Lidovou tiskárnu a Lidový dům a protisocialisticky, protidemokra­ticky a protiprávně se samo v tom­to majetku se sídlem strany usa­dilo. Ve vyhlášené generální stávce marxistickou levici v prosinci 1920 vyvrcholil boj dělnické třídy za socialistický charakter Českosloven­ské republiky. Dělníci byli v tom­to boji, který na různých místech přerůstal do ozbrojeného povstání, ozbrojenou přesilou buržoázni moci poraženi. Ale nikoliv navždyckyl Z předcházejících zklamáni a porážky se upevnilo přesvědčeni, že dělnická třída, má-11 zvítězit, must mit v čele politickou strana nového typu, stranu po vzoru rus­kých bolševiků, marxlstlcko-lenln­­skou stranu. A toto vědomi došlo k uskutečněni právě před padesáti lety, v polovině slavného května roku 1921, založením KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA. Zápas o získáni většiny pracují­cích pro revoluční cestu dělnické třídy probíhal ve všech tzv. okra­jových organizacích sociální demo­kracie, nejprudčeji v té době ve Svazu dělnických tělocviěných jed­not. To bylo dáno především tím že to byla Jedna z největších a nejlépe organizovaných organizaci mladých generaci, tlm, že tato or ganlzace připravovala v roce 1921 své první celosvazové vystoupeni pod jménem I. dělnické olympiády DTJ, i tlm, že se starosta (před­seda) této organizace osobně zúčast nil vyrváni sídla strany z rukou marxistické levice Jako tormáin! •majitel« Lidové tiskárny, čímž hrubé a bezohledně porušil Jim vy hlašovanou »neutralitu« ve sporech mezi pravici a levici. Ve všech organizacích Svazu DTJ se zvedla vlna odporu proti sva­zovému starostovi Františku Hum melbansovl za jeho protldělnlcký čin. Obava rostla v jistotu, že Svaz DTJ i 1. dělnická olympiáda DTJ nemají splnit tužby členstva v bo Zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu VILÉM MUCHA, bývalý ústřední tajemník FDTJ-FPT ji proti buržoázni společnosti, že naopak mají sloužit k podpoře její vládnouc! moci v duchu politiky sociální demokracie. Z hnuti vy­rostl požadavek za odstoupení Hummelhanse a za svolání mimo­řádného sjezdu, který by právo­platně rozhodl o další cestě Svazu DTJ. LEVICE PRO JEDNOTU, PRAVICE PRO ROZKOL Události, které nové mladé gene­race členstva naši sjednocené tělo­výchovy neznají, které vedly k roz­kolu hnuti, řítily se nezadržlt3l­­ným tempem. Mládl vždycky od­hodlaněji vykročuje kupředu. Vždyf rozkol mládežnického hnuti sociál­ně demokratické strany nastal již začátkem února 1921, kdy vznikl český Komsomol. Jako důkaz vlny rozkolu v dělnickém tělovýchovném hnuti uveďme stručně některé eta­py, Jak pravicové vedeni vědomě k rozkolu pracovalo a Jak se mar­xistická opozice tomuto rozkolu bránila. ze Již 26. prosince 1920 se v Pra­VII sešli k první poradě zá stupel nespokojených pražských DTJ. Na této poradě byla zvolena rada starostů pražských DT] v čele s P. F. Chaloupeckým pro jednáni s pravicovým vedením o požadav­cích levice. Zvolenou zde delegaci, která sestávala ze dvou přísluš­níků levice, ze dvou pravice a Jed noho neutrálního, k projednání po žadavku za svoláni konference DTJ pražského kraje předseda Svazu DTJ briskně odmítl přijmout. V tis ku pak pohrozil vyloučením všech, •kdož poruší stanovy«. Dne 23. ledna zasáhla do situace rozhodným činem vševýborová senů ze XIV. okresu DTJ v Praze Vlil: 36 členů proti třem hlasům odmítlo kandidaturu stoupenců Hummel­hanse. O měsíc později, dne 27. úno­ra, zvolila valná hromada XIV. okre su DTJ takřka Jednomyslně ka.i­­dldátku marxistické opozice. To byla výzva do celého hnuti. Požadavky za svoláni mimořádné­ho sjezdu se množily a ozývaly se stupňovanou ostrosti. Podle platných stanov musily se soustře­dit požadavky z předepsaného po čtu jednot. Rada starostů vydala výzvu, aby kvůli kontrole byly ko ple o usneseni posílány současně do opoziční DTJ v Sadské. Heslo Sadská — Sadská se rozletělo do celého hnuti. Do 25. ledna poslaio své usneseni za svoláni mimo­řádného sjezdu již 157 jednot z 28 okresů. Dne 3. dubna se rezolutně ozva la konference DTJ na Moravě vy dáním tzv. moravského ultimáta, jimž pohrozila zastavením všech příspěvků pro 1. pládu, 'neoznámili dělnickou olym vedeni Svazu DTJ včasné svoláni sjezdu Ještě před olympiádou. Na den 6. února svolala rada starostů konferenci důvěrníků DTJ z pražského kraje do sálu Jezerky v Mlchll. Dostavilo se 244 právo­platně zvolených delegátů. V té době Již 400 jednot požadovalo svoláni mimořádného sjezdu Svazu DTJ. Pravicové vedení však s po­směchem v tisku svoláni odmítlo a pokračovalo ve vylučování jed­not, které o svolání sjezdu poslaly usnesení ze svých schůzí. Na kon­ferenci pražských DTJ byl zvolen pro další řízení akce pracovní vý­bor opět v čele s J. F. Chaloupec­­kým. Pro vyjasněni svého stanoviska vydal pracovní výbor za marxistic­kou opozici veřejnou výzvu proti rozbíječským úmyslům pravice, v níž prohlašuje, že »... ve sta rém Svazu zůstaneme, žádný nový zakládat nebudeme, každému po­škození olympiády mocí i rozvahou zabráníme ...« ZROD REVOLUČNÍHO DĚLNICKÉHO TĚLOVÝCHOVNÉHO HNUTI V ČESKOSLOVENSKU Situace se však stala kritickou. Hrozil rozklad celého hnutí, když již několik set jednot, ano i celé okresy a kraje byly vyloučeny ze Svazu DTJ. Pracovní výbor se roz­hodl k záchrannému kroku. Svolal na den 8. května 1921 do býva­lého Národního domu v Praze na Vinohradech »Říšskou konferenci okresů a krajů DTJ«. Dnes Je Již mnohým těžko po­chopit naděje I odpovědnost svo­lavatelů. Jak dopadne tato konfe rence volených okresních a kraj ských delegátů? Měli však důvěru, že většina Členstva zůstala věrna revolučnímu třídnímu boji. Svola­vatelé neměli přehled o zvolených delegátech, avšak znali výsledky voleb do okresních a krajských výborů DTJ. Tak začalo ono historické Jedná ní o budoucnosti dělnického tělo­výchovného hnuti v buržoazním Československu. Ze 113 delegátů jen 17 hlasovalo proti, ale 96 de­legátů okresů a krajů DTJ roz­hodlo o ustavení nové, revoluční dělnické tělovýchovné organizace — Federace dělnických tělocvič­ných jednot. O historii FDTJ bylo již hodně napsáno a není úkolem toho člán ku ji rozvádět. Jen je si třeba v tento jubilejní den připomenout, že to byla organizace, která se vrhla do života a práce mezi děl­nickou mládeží s příkladnou od­hodlaností, bojovností, obětavostí a aktivitou, jak o tom svědčí i její veliké veřejné akce, úspěšně pro­vedené proti všem obtížím a pro­následování ze strany buržoazních orgánů. Hned po založení to byla I. spartakiáda FDTJ v Praze na Maninách, roku 1S22 moravská spartakiáda, roku 1923 rozsáhlá kulturní výstava, roku 1924 orga­nizování prvního startu sovětských sportovců, roku 1925 ostravská spartakiáda a konečně roku 1926 přeorganizování hnutí na základě směrnic Rudé sportovní internacio­nály na Federaci proletářské tělo výchovy. Pod vedením KSČ rozvinula FPT úsilí za znovudosažení jednoty konečné sjednocení celého tělový­a chovného hnutí v Československu. Od začátku vychovávala k obraně v a přátelství se Sovětským svazem úzké spolupráci se sovětskou fyskulturou, vychovávala v duchu Idejí marxismu-lenínismu a prole­­tářského Internacionalismu. FPT vy tvořila pevné tradice a příklad mladým generacím, vychovala tiší ce uvědomělých bojovníků za svo­bodu a budování socialismu v naší vlasti. M S Vydává ÜV České tělovýchovné orga nizace Vychází šestkrát týdně mimo □edéli. Šéfredaktor GUSTAV /LK, zá stupce šéfredaktora JAROSLAV JAROŠ. Redakce Praha 1, Na poříčí 30. Te­lefony ústředna 24 9* 51, sekretariát 24 77 98 Informace 24 95 21. sportovní oddělen) 24 95 21, odděleni kopané 22 79 91. organizační 24 10 03. zahra­niční 24 11 56. dopisů 24 77 96, hospo­dářské 24 86 70 - Dálnopis 314. -PILIALN1 REDAKCE: BrOO, nám. Rudé armády 13-15. tel 536 18. 584 36. - Ostrava 2, Novinářská 3. telefon 521 71, 524 31, dálnopis 052502, místní 2502. — Krajští zpravodajové: Plzeň. Křížkovy sady 3, tel. 243 42, Pardu­bice. Staňkcva 1373. tel. 317 83, Olo­mouc. Zfmnf stadión, tel. 79 94. Bra­tislava. Volgogradská 1. tel. 550 28. — Měsíční předplatné 12.80 Kčs, čtvrt­letní 38.40 Kčs. — Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední expedice tisku, odd. vývoz tisku. Jindřišská 14. Praha 1, pMt O ČÚltítcWMkAf SpfiŤt j 9. květen a tělovýchova • Dokončen! ze str. 1 tělesné výchovy přinesly revoluční přeměny do společenských vztahů v této oblasti, které nezvrátily ani nepřátelské snahy v minulém kri­zovém období. Ve slavných květnových dnech uzavírá naše tělovýchovná organi­zace významnou etapu konsolidace. Prokázal to průběh výročních člen­ských schůzí TJ, okresních, měst­ských a svazových konferencí, na nichž se odrážel bohatý život v tě­lovýchovném hnutí. Prokazují to i výsledky spontánního rozvoje zá­vazkového hnutí pod heslem Straně na počest — tělovýchově ku pro­spěchu. Vytváří se tak situace, kdy naše tělovýchovná organizace jed notněji než dříve je nyní připrave na před XIV. sjezdem KSČ k tomu aby rozpracovala a uskutečňovala jeho závěry prostřednictvím milló nové základny svých členů, cvičíte lů, trenérů a funkcionářů a jako složka Národní fronty vnesla svůj nemalý přinos k rozkvětu naši vlas tl, zejména v přípravě a výchově mládeže. Výsledky konsolidace dávají jls toty pro perspektivní rozvoj tělesné výchovy a další pozitivní výsledky v činnosti tělovýchovné organizace při uskutečňováni pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství a celé naši společnosti. O TENISE e O TENISE O O TENISE fit Vždycky se ml líbily pyramidy Jako symbol něčeho bezpečně, pečlivě budovaného odzdola vzhů ru, od základu ke střeše — ne naopak. A vidíte, mé zahajovací povídáni 0 tenise začalo docela obráceně -­­ne o začátcích, základech této krásné hry, ale rovnou — od Da visová poháru. Nebylo však možné odolat pokušeni, když naši právě měli před bojem v I. kole v SAR, abych se nepoděllla o své zkuše­nosti z této země. Koneckonců že­rné proslulé právě 1 pyramidami. Teď je chvilka oddechu před dru­hým kolem, tak se budu snažit položit ten základní kámen — ne­boli: jak začít s tenisem. Obvykle za mnou někdo přijde a požádá mě zcela samozřejmě, abych jeho, jl či Jejich ratolest naučila hrát tenis. Musím se přiznat, že musím v sobě vždycky překonávat pokušeni udělat předem nad tako­vým žadatelem, žadatelkou — kříž Ačkoliv jako vyškolená trenérka bych měla takové nabídky jen ví­tat — vždyf nemít koho trénovat, musela bych změnit povoláni... Co ml na té žádosti vadl? Jajt pasivita. Mnohem vítanější jsou ml tl, kteří se chtěj! naučit 1 hrát tenis) Kteří se ho začnou učit, kdyby nebyl žádný trenér na světě. Které prostě ta hra láká a budou ji hrát kdykoli, kdekoli, čímkoli na čemkoli. Nesou-li si tenhle nezaplatitelný poklad v so­bě, to je potom radost takové tré­novat. Tl první žadatelé obvykle vyžadují, aby měli, ještě než se poprvé pokusí trefit do mlčku, vše chny nejlepší podmínky Bezvadné dvorce, Dunlop či Slazenger rakety — a perfektního trenéra. Když jim vše snaživí rodičové seženou a ra tolest poprvé nebo po několika ho­dinách neservlruje jako Zedník, ne dokáže bekhend jako Kodeš, zá­jem o tenis poklesne jak rtuf tep­loměru ponořeného do ledové vody. A Jdou hledat jiný, sympatičtější sport; to je ještě dobré Nebo se vrhnou spíše, což je horši, ale ob vyklejšl — na jinou, snazší zábavu. Pamatuji se, jak jsme, většinou bez dohledu trenéra, brávali s do­cela odranými, mnohokráte přept­­o ranýml míči, s raketou, které se značce ani nesnilo nebo byla dávna ohlodána zubem času. Hrá­vali jsme 1 na zamrzlých kurtech, doma v předsíni. Drženi rakety jsem sl opakovala v každé volné chvilce a svírala jsem zápěstí čas­to 1 ve snu. Prostě jsme jen svým elánem postrkávall své uměnlčko stupínek po stupínku. S omyly, ale to všechno vynahradila láska ke sportu, vůle být lepši a lepši. Vidíte, Jak systematicky podřezá vám pod sebou větev — vypadá to, jako bych málem vyháněla tre néry od začátečníků. T9 jistě ne To naše prodíráni se kupředu bv nepochybně šlo rychlejším tempem kdybychom od začátku měli dobré vedeni, dobrý přiklad. Ale zapáleni do hry považuji u začínajících pře ce jen za podstatnější. Sekla jsem — přikladl To je také vynikající trenér, učitel. Jen ho musíme objevit, pilně, trpělivě sledovat, vášnivě studovat. Větši­nou jsme založeni vizuálního, více než sebepodrobnějšf výklad nám dá názorná ukázka. Vysedávala jsem dlouhé a dlouhé hodiny a to 1 tehdy, když jsem již ne­byla žádná začátečnice, kdy se ml doma hromadily diplomy, ceny, vý střlžky dokonce někďy výjimečně 1 se superlativy o mé hře — a sle­dovala své minulé I budoucí sou­­peřky. Věděla Jsem, která má dob­rý bekhend, která podáni, forhend, která výborně lobuje. A snažila jsem se přijít na kloub technice těch vynikajících úderů. A honem jsem posplchávala sl je v tréninku prozkoušet, ty svoje zkorigovat, vybrousit. Někteří mladí hráči — a zejmé­na jejich otcové, matky, příbuzní — sl mysli, že bez trenéra nemohou ani trénovat, ani bojovat v zápa­se. Zejména sl to mysli, když se jim údery ve hře nedaří, jen če kaji na pokyny, na úlohy, úkoly ve hře. Odnaučí je to myslit samo­statné ve hře a šidí se tím o *0 nejkrésnějšl — vlastni tvořivost. Tak, prosím vás, až zase ra mnou, za kterýmkoli trenérem, hrá čem, hráčkou přijdete se žádosti aby vás naučili hrát tenis, nedivte se, že se na vás podívají třeba trochu zklamaně. Určitě ožiji, vy znáte-lt, že se chcete tenis nauěit hrát! A hlavně — chtějte se ho na učit hrát. Je to nádherná hra, to nám, zkušeným hráčům a hráčkám, věřte. Na to můžete vzít Jedl V ČS! Dnes v hráno ne mezistátn ČSSR—Bel o našem národů, r pí v ses na, Horát Kovrč, Sk Hora; Mii lo, Kudrr Kriltzner, Párti. Tý M. Vondr de Rumuj <1 SOBÍ BOX: C od 10 ho< CYKLIST vodu mil znaň. KANOIS1 du a sial 8.30 hod., KOPANÁ šice—Slaví (18.30). — ta B. — I Hradec, Lok. Pardi i dec B— v 16.30 ho KUŽELKi rů a junic LEHKÁ A dráze v I — 25 km ce—Chrudi vody na < Vlašimi. MOTORIS dráze v P 14 hod. ži: ODBÍJEN Chem. RH Š (9—-1 • -Č. Bratislava Ostí (15). Turnaj těb mezinárod cvičně na v neděli. POZEMNÍ muži: Hrac Jičín—Prap Hradec—ŠV RAGBY: čanech od TENIS: Praha, Ho jírny, též NEDE CYKLISTI vodu míri tin. — Oki terec—Kad HÁZENÁ: Plzeň—Spa Dukla. — waldov. Zi NÁRODN Morava, v žů v Baki — Emer-ž KOPANÁ: Teplice, P —Gottwald T- čin—P h ;c—Zt lovotí—Pov B.—Bardejí tov, Nitra- Cheb—Duk B, Sušice­­—Košíře ( K. Vary, Litvínov—C : Příbram, ba, Tábor Chrudim—I Sokolov —L Cem. Bero da Č. B., 1 la Písek, K nice, Dukl« míra 8—M Kralupy, Smíchov—V -Ckd Slai bice B, Ho Jičín, Čelá nov—Pečky MOTORIS brami od ži: odbíjen; Ostí-V ha—Zbroj. Č. B.—Nitr rec—Žilina POZEMNÍ muži: Jiči Hradec—Pí Sobota 13.30 Spor Hvězda 14. štvi ze Sportovní II děle 9. Sportovní k 14.10-17.00 IV. etapy 3 pohledy n 22.30 Spor: Sobota 8. tovní odpc chó etapa dráze Zá' Sparta—2il 22.55 Zpra děle 9. kvi ní odpole Zbroj. balistů), Brn míru. 19.35 body—vteřj dajství ZM

Next