Československý Svět, červenec-prosinec 1967 (XXII/14-26)
1967-07-06 / No. 14
S nad v málokterém z našich měst je tolik ukázek gotiky, renesance, baroka i laškovného rokoka a vážného empíru jako v Jihlavě. Dokladem péče naší vlády o zachování uměleckých památek je Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Její vznik vděčí náhodě. Když se v roce 1960 zahajovaly opravy starých domü v Komenského ulici ještě nikdo netušil, jaký skvost renezančního umění bude odhalen. Odpadlý kus omítky z překrásně zaklenutého mázhauzu prozradil jak cenné fresky zakrývá staletý nános přemaleb. Státní památková péče spolu s Krajským národním výborem rozhodla tento jedinečný dům restaurovat a předat kulturním účelům. Přes čtyři roky zde byly prováděny opravy jejichž náklad činil jeden a půl miliónu Kčs, ale bylo zacho-váno dílo, kterým se žádné z našich měst nemůže pochlubit. Budova sama o sobě je uměleckým dílem renezančního stavitelství. Nástropní freska s osmi cherubíny symbolizujícími múzy zazářila jasností a svěžestí barev, která svědčí o umělecké dovednosti našich předků. Letopočet hlásá rok 1566, což návštěvníka upozorňuje, že malby jsou přes 400 let staré. Kromě fresek byly v domě objeveny dva překrásné květinovými ornamenty a rozvilinami malované dřevěné trámové stropy. I tyto byly zachovány. Kus po kuse byly rozebrány a namočeny do zvi. pryskyřice a konzervovány, malby byly odborně restaurovány a strop zavěšen na ocelovou konstrukci protože pro své stáří nemohl již nosnou funkci zastávat. Další pracovníci uměleckých řemesel — kováři — provedli pro galerii kovářské práce a restaurovali renezanční zábradlí. Kamenníci doplnili kamenná ostění dveřních východů vyměnili v přízemí kamenný nosný sloup a vyměnili dlažby, takže z nenápadného domu vytvořili umělecké dílo. Ostatní již hodnotí četní návštěvníci od nás a hlavně z ciziny. Městská komise cestovního ruchu v Jihlavě K titulku, který jste si přečetli, ještě přidám slavné autory, jejichž hudba členy Souboru doprovází. Jsou jimi Antonín Dvořák a Bohuslav Martinů. Československý státní soubor písní a tanců, nositel Řádu práce, jehož program mnozí naši krajané znají ze zámořských zájezdů, má dva typy pořadů. První, který vy přátelé, znáte, čerpá z lidového umění ještě žijícího mezi našim lidem. Druhý program vychází z hudební tvorby zatím dvou našich klasiků, Dvořáka a Martinů, a měl premiéru koncem května ve Vinohradském divadle v Praze. Prvá část hudebně tanečního a pěveckého večera je složena z cyklu B. Martinů: Kytice, Sestra travička, Koleda, člověk a smrt, Otvírání studánek. Hudbou, zpěvem a tancem předvádí sbor tančících chlapců a dívek lidové hry a hlas národního umělce Zdeňka Štěpánka dokresluje kouzlo přírody a lidových her, i vztah Bohuslava Martinů k domovu na Českomoravské vrchovině. Druhá část zazněla světoznámými melodiemi Dvořákových Slovanských tanců i Moravskými dvojzpěvy — Skromná, Holub na javore a Slavikovský kolečko. Národní umělec František Smolík doprovázel pořad četbou některých dopisů Antonína Dvořáka. Také ony vyjadřují lásku umělcovu k domovu, k české hudbě, k vlasti, kterou miloval a i radost z úspěchů dosažených doma po návratu z ciziny. —ha vo— Na snímku nahoře: Na jevišti ožily Dvořákovy Slovanské tance klenot renezančního umění OBLASTNÍ GALERIE VYSOČINY V JIHLAVĚ Z DOMOVA Československého stolního souboru písní o tanců Pro návštěvníky EXPO 67 a zvláště československého pavilónu v Montrealu — a právě tak pro krajany kdekoliv ve světě, je určena publikace nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Jmenuje se „TŘEBECHOVICKÝ BETLÉM“ a je to soubor fotografií, které zhotovil Miroslav Fejk. Už jsme psali, jak velký zájem vzbuzuje v československém pavilónu na Světové výstavě řezbářské dílo Josefa Probošta a Josefa Kapuciána, v němž zobrazili nejenom narození Kristovo, ale i legendu celého Nového zákona. Celé toto DVANÁSŤ STOROČÍ VÝTVARNÉHO UMENIA NA SLOVENSKU Slovenská národná galéria v Bratislave si za krátky čas svojho trvania získala veľkú popularitu. Galéria vznikla v roku 1949 a odvtedy zhromaždila vyše 20 000 umeleckých diel, medzi ktorými je aj vyše sto unikátnych gotických a barokných diel. Prirodzene, že najbohatšie sú zbierky umenia XIX. a XX. storočia. Najnovšia výstava DVANÁSŤ STOROČÍ VÝTVARNÉHO UMENIA NA SLOVENSKU, ktorú inštalovali v priestoroch galérie, svojím významom prekračuje hranice ČSSR a vzbudila zaslúženú pozornosť účastníkov Medzinárodného kongresu AICA (Association International Critiques d’Art) na čele s jej predsedom Giulliom Carlosom Arganom. O tejto jedinečnej výstave sme sa pozhovárali s jej generálnym komisárom d r. Karolom Vaculíkom, riaditeľom Slovenskej národnej galérie. O O AKÚ VÝSTAVU IDE? Je to prvý pokus podať ucelenú predstavu o vývoji umenia na Slovensku od čias obdobia Veľkej Moravy, resp. čias predchádzajúcej slovansko-avarskej kultúry až po súčasnosť. O v Com je jej ťažisko? Nesporne v inštalácii gotického materiálu, ktorý ako kvalitou, tak aj počtom patrí k významným a prekvapujúcim súborom i v celosvetovom rozsahu — ako to jednomyseľne vyjadrili rôzni zahraniční odborníci prostredníctvom prof. G. C. Argana, predsedu Medzinárodného združenia kritikov umenia (AICA). O CO POVAŽUJETE ZA POZORUHODNÝ PRÍNOS VÝSTAVY? Náčrt obdobia prvej polovice XV. storočia, kedy prejavuje slovenské gotické umenie veľmi silné a bezprostredné kontakty s českým umeleckým vývojom, najmä s maliarskym okruhom nadväzujúcim na prínos Třeboňského majstra a na český „krásny sloh“. Ako ďalšiu vývojovú fázu v rámci inštalácie gotiky sme sa snažili konštituovať obdobie druhej polovice XV. storočia v jej idealizovaných, archaizujúcich podobách, ale aj silejúceho realizmu, ktorý naplno vyznieva v závere inštalácie v diele Majstra M. S. a Majstra Pavla z Levoče zo začiatku XV. storočia. O MNOHÝCH PREKVAPILO, ŽE PRE STARŠIE HISTORICKÉ OBDOBIE POUŽÍVATE TERMÍN „SLOVENSKÉ UMENIE“. PREČO? Nie je to nič neobvyklého a vyplýva to z bežnej medzinárodnej praxe označovat umenie tej ktorej oblasti pomenovaním podľa krajiny, v ktorej sa tento vývoj práve odohrával (napr.: porýnske, katalánske, sliezske apod.). Nejde tu zrejme o označenie iba nacionálne, ale predovšetkým geografické, teritoriálne. Okrem toho až do XIX. stor. nehrala otázka nacionality v týchto vzfahoch nijakú závažnejšiu úlohu. Som toho názoru, že všetko, čo bolo kýmkoľvek vytvorené pre toto územie a spoločenské prostredie a tvorilo kultúrne povedomie tejto zeme, možno označit pod pojem slovenskej výtvarnej kultúry. <> KTORÉ SÚ NAJVZÁCNEJŠIE EXPONÁTY NA VÝSTAVE? Vzácny je každý exponát a najmä pre naše dejiny umenia, lebo každý z vystavovaných exponátov nejakým spôsobom objasňuje určitú stránku či podobu nášho umenia minulosti. Sú to predovšetkým transfery nástenných malieb zo XIV. stor. a z prvej polovice XV. stor., ďalej prekrásna plastika Madony z Lomničky z roku 1410—20, zaujímavý cyklus gotických tabuľových malieb zo Spišského Podhradia, sochárske i maliarske dielo Majstra M. S. z roku 1506 a nesporne je zaujímavá aj náznaková rekonštrukcia hlavného oltára z kostola sv. Jakuba v Levoči, dielo Majstra Pavla z Levoče. dílo je obsaženo vcelku i jednotlivostech v publikaci „Třebechovický Betlém“. Má průvodní text Miroslava Rampy a rezumé v jazyce anglickém, francouzském, německém a ruském. Je to skvost do každé knihovny. Pracovníci Historického ústavu Cs. akademie věd sestavili v redakci Pavla Olivy, Josefa Janáčka a Jiřího Korálky význačnou publikaci „ABC SVĚTOVÝCH DÉJIN“. Je to přehledný a přece velmi podrobný his-torický sborník, který zachycuje dějiny světa od nejstarších dob až dodnes. A je přitom první tak důkladně zpracovanou historií lidstva, která byla u nás po roce 1945 vydána. Není to jen výpis událostí, nýbrž zachycuje i historické souvislosti, příčiny a následky událostí. Celé dílo má více než tisíc stran, podrobný rejstřík a na 300 obrázků. Je rozděleno chronologicky, na dobu počátků lidstva, nejstarší civilizaci, antiku, helenismus, a římskou republiku, rozmach a pád starověkých říší, středověk, feudalismus, počátky a rozmach kapitalismu, od kapitalismu k imperialismu, dobu obou světových válek a další vývoj. V každé kapitole se hovoří o všech světadílech i jednotlivých zemích. Přitom se v tomto „ABC světových dějin“ dostává rovným dílem místa jak politickým dějinám, tak i historii kulturní, sportovní aj. Dílo vydalo nakladatelství Orbis v Praze. Slovenský majster z prvej tretiny 15. storočia — z Lomničky, Madona lipové drevo ► Majster M. S. — Svatá Katarína, 1506 ◄ Jakub Bogdan, Zápas kohútov, okolo r. 1660 až 1724 abc SVĚTOVÝCH DĚJIN ČESKOSLOVENSKÝ SVĚT vychází každý druhý čtvrtek — Vydává Československý ústav zahraniční — Vedoucí redaktor M. VI. Černý. Redakce a administrace Praha 1-Malá Strana, Karmelitská ul. č. 25, tel. 530441 až 42. Předplatná v tuzemsku 30 Kčs ročná, jednotlivá čísla 1,20 Kčs. — Novinová sazba povolena ministerstvem spojů i. zn. OS/ 14-2370 : 47490-55 ze dne 2. XII. 1950. - Tiskárny: Mír, novinářské závody, n. p. závod 3, provovozna 32, Václavské námésti 30, Praha 1, a Svoboda, n. p.f závod 1, Praha 5-Smichov, S. M. Kirova 43 — Dohlédací poštovní úřad Praha 022.