Hlas Revoluce, 1960 (XIII/1-24)
1960-01-07 / No. 1
KRAJINA MÍRU A VÁLKY Nakreslil akad. malíř Josef L i e s 1 e r WO SLAVNÉHO 15. VVIHM i OSVOBOZENÍ JAN' VODIČKA vr květnu letošního roku bude tomu patnáct let, kdy slavná Sovět V ská armáda osvobozovala za urputných bojů poslediff část českého území a hlavní město Prahu od schdrnerovských hord nacistických hrdlořezů. Toto slavné vítězství umožnilo československému lidu, vedenému osvědčenou a v bojích vyzkoušenou Komunistickou stranou Československa, také zmařit plány československé buržoazie a jejího představitele Eduarda Beneše, které měly obnovit masarykovskou kapitalistickou republiku a vydat ji opět do závislosti západních imperialistů. Devátým květnem, který je dnem našeho osvobození, zahájil náš lid novou kapitolu svých dějin. Jsou to dějiny, ve kterých rozhodujícím činitelem se stal lid, který se zbavil továrníků, statkářů a bankéřů a buduje ve své vlasti nový společenský pořádek — socialismus. Od května 1945 učinila naše republika velký krok kupředu. Díky našemu dělnictvu a dobrému vedení průmyslu se zvýšila čtyři a půlkrát průmyslová výroba oproti roku 1937. Ačkoliv zemědělství je do sud u nás dost vážným problémem, přece jenom se zemědělská výroba zvýšila o jednu třetinu. V n^ší republice zmizela nezaměstnanost, lidé již nebydlí ve stozích, pod mosty, v jeskyních, jak tomu bylo v předmnichovské masarykovské republice. Naše státní politika je na výši a sociální zákonodárství je jedním z nejlepšich na světě. Zatímco v předmnichovské republice bylo na důchody rozpočtováno okolo 900 milionů Kčs, dosahuje částka vyplacených důchodů v naší republice přes 10 miliard Kčs. Je to o jednu miliardu více než dáváme na ozbrojené síly republiky. Daleko jsme pokročili i na druhých úsecích života naší republiky. Tak ve zdravotnictví jsme téměř v komunismu. Lékařská péče se dostává našemu občanu ne podle zásluhy, ale podle potřeby, zatím co v předmnichovské republice léky, ošetření, sanatoria i lázně byly k dis posici jen pro lepší kruhy obyvatelstva a prostý lid byl léčen jen aspirinem a jodovou tinkturou. Dnes nemusí pracující lidé chodit do kina k plátnu a odříci si divadelní představení proto, že by nebylo na vstupné. Vzdělání a kultura je dosažitelná u nás každému a životní úroveň roste den ze dne. O všechny tyto úspěchy, které byly dosaženy během 15 let existence naší republiky, zasloužila se naše dělnická třída a pracující lid. Svou prací v továrnách, na polích, v laboratořích, ve školách a na všech ostatních pracovištích. Tyto úspěchy ovšem nestačí. Před námi stojí veliký úkol dovršení socialismu. To znamená ještě více zvýšit průmyslovou a zemědělskou výrobu, hospodářskou moc naší republiky a zvýšeným úsilím přispět k dovršení výstavby socialismu v naší vlasti. V tomto roce budou provedeny dalekosáhlé politickoadministrativní změny, které mají umožnit ještě větší rozmach našeho hospodářství a kulturního života. Konání naší II. spartakiády bude opět novým důkazem velkých výsledků masové péče o tělesnou zdatnost naší mládeže. V měsíci říjnu budou provedeny volby do národních výborů všech stupňů a Národního shromáždění a v prosinci budeme úspěšně končit naši druhou pětiletku. Také my, protifašističtí bojovníci, vstupujeme do jubilejního roku 1960 s vděčností Sovětskému svazu za osvobození své vlasti a s rozhodnutím prospět své republice co možná nejvíce. Vždyť pro tuto naši republiku bez buržoasie a vykořisťování člověka člověkem bojovali obětavě naši předchůdci a bojovali jsme a přinášeli oběti i my. 360 tisíc mrtvých, to byla krvavá cena zaplacená za odčinění Mnichova a za naše osvobození. A proto ve jménu těchto obětí přispějme všemi silami k uskutečnění velkých cílů našeho lidu. Pomáhejme usilovnou prací, dobrou radou a příkladem. Buďme bdělými strážci velikých tradic našeho lidu. ' Posilujme naši organizaci novými členy z řad politických vězňů, zahraničních vojáků, partyzánů českých a slovenských, interbrigadistů a účastníků slovenského, českého a pražského povstání, abychom ještě lépe mohli plnit své úkoly v boji proti fašismu a válce. Nikdo z nás si nepřeje opakování nedávné a strašné minulosti, kdy padaly hlavy našich bojovníků v boji proti okupantům, byly vyhlazovány obce jako Lidice a Ležáky a statisíce českých a slovenských žen a mužů odváděny do koncentračních táborů. Naše bdělost a ostražitost není zbytečná. Staří vrazi v novém oblečení znovu hrozí nám a naší svobodě. Hrozí nacističtí vrazi jako je Speidel a Oberländer, kteří s ostatními nacistickými válečnými zločinci opět hrají v západním Německu významnou roli. Hrozí bývalí henleinovští vůdci, kteří tak jako v době do Mnichova opět dnes pronášejí své revanšistické hrozby. Ovšem tyto hrozby nebudou mít úspěch. Rok 1960 není a nebude rokem 1938 a 1939. Ošili Sovětského svazu a zemí socialismu o zajištění míru je na po stupu — tak jako je na postupu sovětská věda, která v zájmu lidstva nastoupila cestu k ovládnul vesmíru tak jako je na postupu socialismus. Naši mládež poučujme o slavných tradicích našeho odboje a nikdy nezapomeňme, že jediným našim osvo boditelem byl Sovětský svaz a jeho hrdinský lid. Buďme hrdi na to, že jsme účastníky slavné doby uskutečňování, socialismu a že můžeme svými silami přispět k jeho dovršení. »Äfer Az vyjdem z bran RAJMUND HABŘINA AZ HODINA nás zavolá, až vzplane rudým dnem, až vzlétnou křídla sokola tam v modru svobodném, hoj, bratři, vzhůru přes dráty a pěstí do čel bran, jsou okovy již roztátý, jdou cesty do všech stran. Až vyjdem z bran a okovů, svým rozzářeni snem, svou novou yíru k domovu na prsou ponesem, ho], od Volhy až po pláně, kde Vltava má stráž, od Visly k věžím Lublaně je velký domov náš. Již jdeme, jdeme, domove, své velké mrtvé mstít, již jdou, již jdou tví synové pod bílý světla štít a v dálce, v rukou prstenci, kam víry splav se slil, má každý místo na slunci a rovný chleba díl. Mauthausen-Gusen Novoroční pozdravy našemu Svazu ÚSTŘEDNÍMU VÝBORU SPB došly desítky novoročních blahopřání od zahraničních odbojářských organizací i jednotlivců. Vřelé pozdravy všemu členstvu SPB s přáním mnoha úspěchů v činnosti SPB v jubilejním roce republiky zaslaly Mezinárodní federace odbojářů (FIR), Výbor býv. bojovníkův SSSR, odbojářské organizace z Albánie, Velké Británie (Mírové hnutí býv. frontových vojáků), Belgie (Fronta nezávislosti), Bulharska, Dánska, Finska (Výbor finských od bojarů), Francie (FIDIRP, ANACR, ARAC, FMAC), Holandska (Verenigd Verzet), Itálie (ANPIA, ANPI, ANP1C), Izraele (Unie býv. protifašistických bojovníků), Lucemburska, Maďarska (Svaz partyzánů a Národní svaz pronásledovaných nacismem), Německé demokratické republiky (Výbor protifašistických bojovníků), Německé spolkové republiky (VVN ve Frankfurtě n. M. a VVN v západním Berlíně), Norska, Polska (ZBOWID) a Rakouska (Svaz rakouských odbojářů a pozůstalých po obětech nacismu). Také odbojářské zahraniční listy poslaly našemu Svazu a „Hlasu revoluce“ novoroční blahopřání. Jsou to zejména „Résistante Únie“ — orgán Mezinárodní federace odbojářů ve Vídni, „Patriote Résistant“, „Le Reveil des Ccmbattants“ a „Le Front des Barbelés“ z Francie, „Patria Indipendente“ z Itálie, „Die Tat“ z NSR, „Der Mahnruf“ ze západního Berlína, „Za Wolnošč i Lud“ z Polska a „Der neue Mahnruf“ z Rakouska. Do nového roku I960 su REDAKCE a administrace Hlarevoluce a Vydavatelstvo Svazu protifašistických bojovníků přejí do jubilejního roku 15. výročí osvobození naší vlasti všem svým čtenářům, dopisovatelům, spolupracovníkům literárním důvěrníkům mnoho a zdraví, osobní spokojenosti i úspěchů v naší společné práci pro mír a proti fašismu.