Hlas Revoluce, 1971 (XXIV/1-52)

1971-07-31 / No. 31

V letních táborech děti vystupovala t řada protifašistických pracovníků, lektorů, aby Je přt jejich bojových hrách pouěilt t z bohatých stránek domácího t zahraničního odboje a boje proti fašismu. — Snímek je z letního tábora „Ostrov mládí’’ v Jihočeském krajt. Foto ÍTK — L. Hajský Seminář k 30. výročí napadení SSSR Velká účast svědčí o aktivitě lektorských sborů V úterý 20. července se sešli ve Slovanském domě v Praze členové lektorských sborů ČSPB z českých okresů a pražských obvodů na semináři, svolaném u pří­ležitosti 30. výročí napadeni Sovětského svazu hitlerovským Německem a za­čátku Velké vlastenecké války. Seminář připravil federální výbor ČSSPB. Semináře se zúčastnil předseda OV ČSPB J. Vojáček-Taras, místopředseda OV a předseda MěstV ČSPB v Praze plk. Ing. L. Kilián a další funkcionáři I vedoucí pracovníci sekretariátu ŰV svazu. Přítomen byl zástupce velvysla­nectví SSSR v Praze Surkov. Na pro gramu byly tři referáty, které před­nesli pracovnici Vojenského historické ho ústavu v Moskvě - ditele ústavu doc. plk. V zástupce ře­S. Macha­­lov, CSc., hlavni redaktor VHŰ plk. V. P. Morozov, CSc. a jeho zástupce plk. I. I. Slnkariov, CSc. V úvodním referátu hovořil doc. plk. Machalov na téma Porážka hitlerovské­ho Německa a osvobozeni národů Evropy od fašismu. Nejprve tlumočil pozdravy sovětských veteránů války i sovětských historiků. Poté zevrubně probral hlavni body vývoje události od přepadeni SSSR přes bitvu pod Mos kvou až po konečné vítězství a pová­lečný vývoj. Na názorných tabulkách, které s sebou přivezl, ukázal, že So větský svaz měl skutečně hlavni podíl na rozdrceni fašistické koalice - so větská vojsko rozdrtila 607 nepřátel­ských divizi, zatímco Angloameričoné pouze 176 divizí. Vyvrátil také mj. po mluvy západních vojenských historiků o tom. že postup hitlerovců k Moskvě v prvních měsících války byl trium­fální a takřka bez odporu. Bojový duch sovětského lidu nebyl nikdy zlomen, což se projevilo nejen v počátku, ale v celém průběhu války pod Moskvou, u Stalin­gradu i na dalších bojištích. V. S. Ma chalov zdůraznil ve svém referátu od­danost SSSR věci míru a vzpomněl vý­znamu československo-sovětské spoje­necké smlouvy z 18. července 1941 i další bojové spolupráce. O sovětsko československé bojové družbě a o internacionální solidaritě pracujících v boji proti imperialismu pak hovořil plk. I. I. Sinkariov Připo mněl vojenská opatřeni v době Mni­chova, kdy byla v západních oblastech SSSR vyhlášena částečná mobilizace a kdy sovětští vojáci byli připraveni přijít nám na pomoc. Hlavni část reie­­rátu pak věnoval společným bojům od Sokolova přes Kyjev, Bílou Cerkev a Duklu až po poslední operace nnšich a sovětských vojsk na území Sloven­ska a Moravy S uznáním vysoko oce­nil Slovenské národní povstání Potom přešel k poválečné spolupráci, k po depsánl Varšavské dohody a zmínil se o některých společných vojenských cvičeních armád socladlstických států v posledních letech. Závěrem ci'oval z projevů soudruhů Husáka a Brežněva na XIV sjezdu KSČ. Plk. V. P. Morozov ve svém vystou­peni po poledni přestávce hovořil o pražské operaci Sovětské armády v květnu 1945. Podrobně probral vo­jenskopolitickou situaci, zvláštnosti připrav na tuto poslední operaci druhé světové války v Evropě, průběh jed­notlivých fázi operace i její vojensko­­politické výsledky. Velkou pozornost věnoval Pražskému povstání i součin­nosti a pomoci českého obyvatelstva. Zdůraznil, že pražská operace byla pří­kladem družby různých národů v boji proti fašismu, protože se ji zúčastnilo kromě sovětských vojáků i 70 000 pol­ských, 60 000 československých a 96 tisíc rumunských bojovníků. Závěrem poděkoval V. P. Morozov organizátorům semináře a popřál vše nejlepšf česko­slovenskému a sovětskému lidu v je jich společném úsilí. Před zakončením semináře zodpo­věděli sovětští hosté četné dotazy - např. o sovětské vojensko-hlstorlcké literatuře, o přípravách k operaci, o sovětsko-německé dukelské podepsané v srpnu 1939 v smlouvě, Moskvě, 0 pomoci USA za války, o úloze Vla­­sovců atd Seminář uzavřel a referen­tům I předkladatelce poděkoval člen předsednictva OV ČSPB dr. Vojta Er­­ban. Semináře se zúčastnilo 156 lektorů a hostů. Přijeli téměř všichni pozvaní a zaplnili sál do posledního místa. Tento fakt svědčí o velkém zájmu a akceschopnosti lektorského aktivu 1 v plné letni sezóně a v době dovole­ných. Obdobný zájem projevili také lektoři moravských okresů, kteří se se šli na stejném semináři ve čtvrtek 22. července v Přerově. Příští den, v pátek 23. července, se pak seminář konal pro funkcionáře SZPB v Brati stavě. Texty všech třf referátů budou rozmnoženy a zaslány účastníkům se minářů prostřednictvím okresních vý­borů. -dl - Dokumentární snímek zachycuje nacisttcké německé tanky při vpádu do SSSR nevypovězenou válkou 22, června 1941,m ■■■■■■■■■■ í ■■ um ■■ ■■ ’ ■■ ■■ ■■ «» ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■a ROČNÍK 25 CENA 80 hal. 3t. 7. 1971 TÝDENÍK CESKEHO SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKU K WfrsRšk#1/fZVA ZA PÜL ROKU 2085 NOVÝCH ODBĚRATELŮ Redakce Hlasu revoluce věnuje stálou pozornost stavu odběru časopisu. Výsledky hlášeni Poštovní novinovou službou zpracovává pravidelně do pře­hledných tabulek a přt porovnáni s počtem evidovaných příslušníků ČSPB získává přehled, kolik procent členstva v Jednotlivých okresech a krajích časopis odebírá. Jsou to zajímavá čísla. 1. ledna 1971 odebíralo Hlas revoluce v Praze-městě 3281 čtenářů, 30. června t. r. to bylo 3300, takže vzestup člnl pouze 19 vý­tisků. Ve Středočeském krajt bylo k 1. lednu 2879 čtenářů, 30. června 2920, tj. vzestup o 41, v Severočeském krajt: 2894 — 3268, tj. více o 374, v Zápa­dočeském krajt: 3094 — 3466, tj. o 372 více, v Jihočeském krajt: 1331 — 1473, tj. o 142 vlče, ve Východočeském kraji: 3166 — 3592, tj. o 426 vlče, v Severo­moravském krajt: 5218 — 5592, t). o 374 vlče, v Jihomoravském krajt: 5628 — 6049, tj. o 421 vlče, na Slovensku: 397 — 313, tj. o 84 výtisků méně. Celkový přírůstek je 2085 nových odběratelů. Ve skutečnosti Je toto číslo vyšší, protože v řadách odbojářů Je vysoká úmrtnost (lont zemřelo 3302 členů ČSPB). Umírají nám tedy t odběratelé Hlasu revoluce, takže můžeme říct, že za první pololetí Jsme získali kolem třf tisíc nových odběratelů. Podle členské evidence připadá na každých 100 příslušníků ČSPB asi 35 výtisků Hlasu revoluce. Znamená to, že přibližně každý třetí člen naší orga­nizace odebírá její ústřední tiskový orgán. Usilujeme-li o další zvýšeni počtu stálých odběratelů Hlasu revoluce, musíme se proto v Jeho propagaci zamě­řit nejen do jiných vrstev našeho obyvatelstva, na školy, mládež, armádu, závody, lékařské ordinace, podniky sloužící potřebám zásobováni lidu aj., ale také do vlastních řadí Že je možno dosáhnout více než padesátiprocentní odběr, svědčí přehled o stavu odběru v jednotlivých krajích a okresech: Západočeský kraj dosáhl již v odběru Hlasu revoluce 49,1 % podle počtu evidovaných členů ČSPB, Východočeský 43.4%, Severomoravský 41,6%; následuji kraje Jihomoravský se 37,2 %, Severočeský 36,7 %, Středočeský 35,9 %, Jihočeský 32,8 % a Praha-město 24,6 %. Z okresů jsou opět nejlepšf tři západočeské: Plzeft-Jih 63,7 %, Rokycany 62.5 % a Sokolov 62 %; následuji: Trutnov 60,1 %, Kutná Hora 59,9 %, Svitavy 59,1 %, Opava 55,7 %, Blansko 55,4 %, Plzeň-sever 53,4 %, Klatovy 51.5 %, Cheb 50,9 %. Mezi 50 a 40 % jsou tyto okresy: Hodonín 49 %, Nový Jičín 48,2, Prostějov 45,8, Gottwaldov 45,2, Náchod a Vyškov 48,1, Ostí n. Orli­ci 47,6, Most 47,2, Havlíčkův Brod 46,3, Karviná 46, Plzeň-město 45,9, Beroun a Teplice 45,4, Chomutov a Jičín 43,7, Mělník a Tachov 43,5, Jablonec n. Nisou 43.3, Ostrava 43,2, Český Krumlov 43,1, Šumperk 42,3, Chrudim 42, Příbram 41.3, Děčín 41,1, Ostí n. Labem a Rychnov nad Kněžkou 40,6, Domažlice 40,4, Prachatice 40,1 a Jihlava 40 %. Ostatní okresy mají vesměs pod 40 % odběru podle stavu členstva a 9 okresů a 9 pražských obvodů dokonce pod 30 %; nejslabšími vůbec jsou obvody Praha 6 s 20,9 % a Praha 4 s 20,8 %. Podrobné tabulky s celkovými přehledy o odběru dostaly všechny okresy a pražské obvody 1 krajská pracoviště ČSPB. Mají proto možnost se zamyslet, kam by nyní měly nejvíce zaměřit pozornost a úsilí při náboru nových před­platitelů. V době, kdy mnohé jiné časopisy a noviny vykazuji pokles nákladů, může­me být 1 přes určité nedostatky náboru nových čtenářů Hlasu revoluce spo­kojeni. Získat v naši organizaci za půl roku 2085 dalších předplatitelů (jak už Jsme si řekli, Je Jich ve skutečnosti vlče), Je velkým úspěchem. Děkujeme všem, kteří se o to přičinili a Jsme přesvědčeni, že i v druhém pololetí letošního roku, kdy náš Hlas revoluce dovrší 25 let svého vycházeni, počet jeho odběratelů a čtenářů stoupne o další stovky. V. P. ■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■i ■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■i ■■ ■■ ■■ ■■ •» ■■ Vedle rozlišných způsobů vraždění milionů lidi plynem, stulením, oběše­ním, utlučením apod. nacistů leStě ullvall zvláštních příprav a předeher k těmto vraždám, aby odsouzencům co možná nejvíce ztrpcilt poslední chvíle života, uvedli \eflch okolí v hrůzu a strach a aby ukáza ' svou moc. ledna poprava takovým zvlášt­ním způsobem se stala v Červenci 1943 v Ntjrsku, malém pohraničním městečku na Šumavě. Po tzv. totální mobilizaci v Němec­ku k nahrazení ohromných ztrát o ne­úspěšném tažení r. 1942—1943 použili nacisti k odstranění nastalého nedo­statku pracovních sil t válečných za­­jatců, hlavně k zemědělským pracím. Do Nýrská a okolních obcí přtSlo přes Čtyřicet polských váleCných zajatců, kteří byli přidělení místním zeměděl­cům a živnostníkům. Rezníku Schrel­­nerovt v Nýrsku, jenž byl zároveň hostinským a majitelem menSlho hos­podářství, byl přidělen polský zaja­tec, jenž byl nazýván kamarády I místními Němci krátce janko. Schretner byl více živnostníkem než Němcem a s Jankem dobře za­cházel, staCtlo mu, že Janko byl pra­covitý Člověk. Zároveň s Jankem za­městnával jako služebnou mladSl děvCe německé národnosti, lanko byl Švarný chlapec, děvče bylo pohledné a tak nebylo dlvu, že oba mladí Itdé se do sebe zamilovali. Schreiner o tom věděl, ale nevšímal sl toho. Ale tu se stala věc, Jaká v takových případech není ojedinělá: děvCe otě­­hotntlo. Nějakou dobu to oba tajili, ale natrvalo se taková věc nedá utut­lat. Dověděla se to veřejnost, němec­ké bezpečnostní orgány, funkcionáři NSDAP a bylo zle, Janko byl zatčen a pro zlobln zhanobení Čisté německé N ýrský a rtet rasy odsouzen k trestu smrtt oběše­ním. Na provedení ortelu si Němci dalt zvlášť záležet. V den popravy časně zrána sehnali němečtí policisté z Nýr­ská l okolí všechny tam zaměstnané polské zajatce a shromáidtlt te před městskou radnicí Poláci nevěděli oč jde, obávalt se nejhoršího, hromadné likvidace. Brzy se vše vysvětlilo. K radnici přijelo nákladní auto s po divným nákladem: na voze byla vzty­čena Štbentce s příslušenstvím, pod ní hrubá rakev a na rakvi uprostřed strále SS seděl spoutaný Janko. Před vozem šla četa krojovaných mladíků s trumpetami a bubny a za vozem houf polských zajatců obklopený esesmany. Takto uspořádaný průvod za neustálého troubeni a bubnování pomalu prošel městskými ulicemi a zamířil k lesu pod hradem Pajrekem. U kamenného lomu vůz zastavil, es­esáci shodili Janka dolů a jeho kama­rádi museli v lomu postavit šibenld. Ranami a kopanci byli Poláci posta­veni čelem k Sibentci a pod namíře­nými puškamt a samopaly esesácké eskorty museli se trpně dívat na Jan­kovu potupnou smrt. Místo a způsob Jankova pohřbu nejsou známy. Jankovo děvče také neušlo trestu. Bylo dopraveno do neznámého kon­centračního tábora, odkud se nevrá­tilo, rovněž tak její dítě. Proto nebylo divu. Že rozloučeni Poláků s nýrský­mi Něrnct v květnu roku 1945 bylo dost bouřlivé. Hlavni původci ortelu však nebylt zjištěni, snad byl mezt ntmt t místní soudce, kterého esesáč­­tí hrdlořezové v květnu 1945 samt popravili za návrh kapitulace města, který učinil pod dojmem granátů americké tankové jednotky bombar­dující město. F. MINAfilK ««■■■■■■■■■a ■■■■■■■■■■■■ ■«■■■■■■■■■■■■■■«■■■■■■■■■■■■i ■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■i IjBB ■ 2 ■ ■ ■■ ■■ ■ ■ ■ ■ »H mm mm ■■ mm ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ mm ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ «■ mm ■a mm mm mm -mm ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■■■■•■• mina

Next