Hlas Revoluce, 1972 (XXV/1-25)

1972-06-24 / No. 25

KOMENTUJEME Členové svazu protifašistických bojovníků jsou ve své většině již mimo zaměstnanecký pjměr. Přesto však tak významná událost, jako byl celostátní VIII. všeodhorový sjezd, se jich přímo životně dotýká Třídní podstata antifašistické revjluce a třídní charakter Revolučního odborového hnutí spolu přímo souvisí. ■ V minulých číslech Hlasu revoluce jsme otiskli seriál dokumentárních článků o boji Rudých od­borů proti fašismu. Duch antifašistické revoluce a revoluční poslání MS VKLAD dělnické třídy podaly důkazy o stejně slavném soudružství i v ůdibí dovršování vítězství nad fašismem. Vzpomeňme doby na konci druhé světové války, kdy po boku bojovníků priti fašismu — ať v ilegalitě, na frontách, či na barikádách — se chystaly revoluční odbory na pře­vzetí továren z rukou zrádců a vykořisťovatelů. Tak, jako revoluční národní výbory přejímaly do svých rukou politicko správní moc v ob­cích a ve městech, tak revoluční adborové organizace připravovaly dělnickou třídu a československé pracující na novou úlohu: stát se hospodáři na svých pracovištích a účastnit se řízení všestranné výroby v zájmu pracujících. ■ Všem těmto složkám — jak odbojářským anti­fašistickým silám, tak mocenským i výrobním organizacím, byla záru­kou jejich revoluční cesty Komunistická strana Československa. Její socialistické perspektivy daly program nám všem — i pro období ná rodní a demokratické revoluce, i pro přímou výstavbu socialistické společnosti. Náš vklad antifašistické revoluce dozrával v plné plody a naplňoval se smysl našeho společného hoje a úsilí. ■ Je velkým za­dostiučiněním pro nás, protifašistické bojovníky, že dlouhá revoluční cesta československých pracujících ze jha vykořisťování a fašistického útlaku byla korunována úspěchem. Dnes hovoříme o odborech jako 0 síle a nástroji vládnouc! třídy. Jejich posláni i odpovědnost je v dob­rém hospodařeni, v moderní a progresivní výrobě. V přípravě a v or­ganizováni činnosti miliónů pracujících lidí při zajišťování stále bohat­šího života. Též nás, bývalých bojovníků proti fašismu, jejichž vklad do společného socialistického státu se dále rozvijí v bohatší plody. 1 v podobě důchodů a klidného stáří. A tento pocit nás nenechá odpo­čívat. Neboť každé naší ruky je zapotřebí, každé naši zkušenosti, kaž­dého činu ve prospěch mírové výstavby naši společnosti. Dr. GLOSATOR Hosté MČK v Polsku Pan Albert de Cocatrix, ředitel pátrací služby Mezinárodního červe­ného kříže v Arolsenu, navštívil v do­provodu své manželky na pozvání Mezinárodního výboru Osvětim Pol­skou lidovou republiku. Od státních hranic doprovázel hosty ředitel Stát­ního muzea v Osvětimi p. Smolen, který jim dělal také průvodce při prohlídce bývalých koncentračních táborů Osvětim, Monovice, Plaszov, Stutthof, Majdanek a Treblinka a po­věstné věznice gestapa Pawiak. Vzác­ný host položil k památníkům obětí nacistické zvůle květiny. Pří návštěvě Varšavy byl pan Cocatrix přijat gene­rálním sekretářem ZBOWID Rusinkem. Jam NDR Dne 1. června 1972 vydala Státní banka Německé demokratické re­publiky desetimarkovou minci s plas­tikou buchenwaldského památnötu, Jehož název Je na minci také uveden. USA Vraždící střelba v USA se stále zvy­šuje. Podle Reader's Digest padne v USA ročně za obět gangsterským bandám i jednotlivým vraždícím ma­niakům 20 000 osob. Počet vražd spá­chaných střelbou zbraní stoupl v po­sledních letech čtyřnásobně. Příčiny rostoucí kriminality jsou ve snadném opatření střelné zbraně, kterou si může každý koupit a také se jejich prodej za posledních 10 let zmnoho­násobil. V soukromých rukou je nyní 100 miliónů střelných zbraní. Ani zá­kon z roku 1968, poněkud omezující obchod se zbraněmi, zájem o zbraně nezastavil. Obchodníci si našli jen ji­né metody a na jejích odporu dosud ztroskotávají veškeré snahy o přijetí zákona zakazujícího prodej a držení střelných zbraní. Také poslední ná­vrhy senátora Bayha a poslance Murphyho ministerstvo spravedlnosti a financí odložilo jen na nátlak Ná­rodního sdružení střeleckého. Zbraní je dost a bude dost a tak se vesele vraždí dál. (f) Americké bombardéry nadále pustoší území Vietnamské demokratické republiky. Masové nálety dosahují síly s takovou ničivostí, jaká se rovná jaderným výbuchům, uskutečněným svého času nad japonským městem Hi­rošimou. Tato zvěrstva amerického letectva, které startuje z mateřských lodí sedmé flotily, burcují světovou veřejnost ke stále energičtějším protes­tům. Na snímku: Zpustošená ulice Hang-tlen ve městě Nam-dinh. Foto ČTK—VTK SJEZD FRANCOUZSKÝCH ODBOJÁŘŮ Od 20. do 22. května se v Pau ve Frapcii konal sjezd ANACR (Celo­státního sdružení bývalých účastní­ků odboje), největší francouzské od­bojové organizace, která sdružuje účastníky všech hnutí a středisek od­poru i Francouzské osvobozovací ar­mády. Heslem sjezdu, konaného za účasti 425 delegátů a 45 hostí a dele­gací ze zahraničí, bylo: Odboj stále ve službách národa! Před sjezdem se dne 20. května v Lékařském domě v Pau konala kon­ference lékařů členů ANACR i členů Sdružení nositelů odbojových vyzna­menání na námět: Nemoci účastníků odboje. Dne 21. května pak navštívi­la deputace někdejší tábor v Gurs, zřízený svého času francouzskými úřady pro španělské republikány a Útočiště esesáků ve Švýcarsku Podle zpráv tisku vznesl socialis­tický poslanec Jean Ziegler ze Žene­vy dotaz na švýcarskou vládu, zda je jí známo, že ve švýcarském kan­tónu Tessino nalezla útočiště jistá bývalá dozorkyně koncentračního tá­bora v Terezíně a bývalý příslušník SS Günther Heysing. Ziegler dále prohlásil, že bývalý šéf gestapa v Berlíně Reinhard žil ilegálně v Brissago (Tessino). V jeho vile prý dodnes bydlí spisovatel a vydavatel nacistického listu „Wildente-Kame­radschaftsblatt“ Günther Heysing. Bývalá dozorkyně z Terezína (jejíž jméno nebylo uvedeno) žije v Monte della Trinita u Lugana. (j) interbrigadisty. Sjezd uvítal ratifika­ci smluv NSR se SSSR a Polskem a poslal pozdrav hrdinným vietnam­ským bojovníkům za svobodu. (P) Dozorkyně z Ravensbriicku v USA V roce 1949 se xpřed soudem zod­povídala Hermina Braunsteinerová za násilí a ukrutnosti, které na vězních páchala jako dozorkyně SS v kon­centračním táboře v Ravensbrücku. Byla tehdy odsouzena na tři roky do vězení. Trest si však zcela neodsedě­­la, protože bylá na základě amnestie z vězení propuštěna. O něco později se provdala za amerického státního příslušníka Rya­­na a odjela s ním do Spojených stá­tů. Když v roce 1963 zažádala o na­­turalizaci, zamlčela svou minulou činnost v Ravensbrücku i soudní ří­zení, které bylo proti ní vedeno. Ny­ní však její minulost vyšla najevo a Braunsteinerové-Ryanové hrozí říze­ní, kterým může být zbavena ame­rického státního občanství a vyhoště­na ze země. (j) PORTUGALSKO Žoldnéři ze Spolkové republiky, USA a Jihoafrické republiky slouží v řadách portugalských koloniálních vojsk v Angole a usilují o likvidaci osvobozeneckého hnutí. Sdělil to člen vedení hnutí pro osvobození Angoly MPLA Filibert Floríbert v Kampale. Žoldáci jsou nasazeni v jižní části Angoly a mají zde k dispozici i bojová letadla Dornier která rovněž pocházejí ze Spolkové republiky, (f) ZLOČINCI Z 2. STANNÉHO PRÁVA « V minulých číslech Hlasu revoluce jsme informovali čtenáře o tom, že Správa vyšetřování Státní bezpečnosti pro ČSR v Praze a vyšetřo­vací odbory krajských správ MV v Brně, Plzní, Hradci Králové, Čes­kých Budějovicích a Ostravě zakončily vyšetřování zločinů proti lid­skosti u 86 bývalých příslušníků gestapa, SD a dalších nacistických organizací, spáchaných za heydrichiády v roce 1942 v období 2. stan­ného práva. Pachatelé těchto zločinů žiji pravděpodobně v NSR. Další trestní stíhání bude proto postoupeno západoněmeckým justičním or­gánům. Se jmény těchto válečných zločinců postupně naše čtenáře seznámíme. ně s Panwitzem vyšetřoval atentát na Heydricha. Současně byl přísedí­cím stanného soudu. HEINRICH BERGER, nar. 28. 11. 1896 ve Vídni, býv. vládní rada, před­nosta exekutivy a později zástupce vedoucího hlavní služebny gestapa v Praze. Aktivně se podílel na opa­třeních proti českým lidem v době 2- st*nného práva, zejména v oblasti unocT politického odboje, rozšiřování tisko­HIHH vin a poslechu zahraničního rozhla-BOHME, su nar. 28. 8. 1909 v Golnitz, býv. Standartenführer SS. Byl velitelem bezpečnostní policie a SD pro území Čech. V době 2. stanného práva usměrňoval činnost svých podříze­ných tak, aby se co nejcitelněji do­tkla českého národa. Je odpovědný za všechny popravy v českých kra jích. Kromě toho z podnětu K. H. Franka organizoval a osobně řídil teroristickou likvidaci Lidic. O této akcí vypracoval 12. 6. 1942 souhrn­nou zprávu. WILHELM SCHULTZE, nar. 18. 9. 1909 v Peine, býv. kriminální rada. zpočátku vedoucí obranného zpra­vodajství, později vedoucí oddělení exekutivy pražského gestapa. Společ­■ O Hlas revoluce 25/72 HANS ULRICH GESCHKE, nar. 16. 5. 1907, příslušník SS, býv. vládní rada a do r. 1942 vedoucí hlavní úřadovny gestapa v Praze. Kromě spoluúčastí na vyhlazení Lidic je odpovědný za popravy všech obě­tí 2. stanného práva, o jejichž likvi­daci rozhodoval jako předseda stan­ného soudu v Praze. Rozhodoval o smrti českých vlastenců, aniž je viděl a vyslechl. Přitom věděl, že v seznamu jsou lidé, kteří neměli s atentátem na Heydricha nic společ­ného, nebo byly dokonce zatčené před vyhlášením výjimečného stavu. nar. 28. 6. 1911 v Berlíně, býv. kri­minální rada a vedoucí oddělení II G pražského gestapa. V roce 1942 se podílel na většině razií včetně likvi­dace parašutistů v Resslově ulici v Praze. Byl přísedícím stanného soudu. Předával tomuto soudu i oso­by, které byly zatčeny před heydri­­chíádou pro kriminální trestnou čin­nost. Nejméně deset takovýchto osob bylo jeho přičiněním zastřeleno. Pan­­witz dnes bydlí v NSR, Ludwigsburg, Krenzäckerstrasse 23. HEINRICH KRUPKE, nar. 22. 12. 1911 v Berlíně, býv. vedoucí odděle­ní II A služebny gestapa v Praze. Měl na starostí především levicový odboj. Ve 2. stanném právu vybíral před stanný soud občany, u kterých „lze mít za to, že provozují protiněmec­­kou činnost“. Má mj. na svědomí likvidaci sedmi úředníků tehdejšího ministerstva zemědělství. K obdobné likvidaci dával pokyny 1 venkovským služebnám gestapa. HEINZ PANWITZ, Jedna z mnoha Není jediné události v naší socia­listické republice, na níž by nerea­govaly naše MO ČSPB. Dokazují to i přijímané rezoluce k únosu našeho letadla a zavraždění čs. pilota kapi­tána |ána Mičici. Jednu z nich, za­slanou MO ČSPB Mladá Boleslav, uveřejňujeme za všechny. „S velkým rozhořčením přijala na­še členská schůze zprávu o rozhod­nutí vlády NSR nevydat únosce le­tadla L-41D, zvláště pak vraha kapi­tána letadla. Kategoricky protestuje­me oroti tomuto rozhodnutí poskyto­vat útočiště osobám ohrožujícím bez­pečnost civilní dopravy a důrazně žá­dáme vládu NSR o vydání únosců, kteří se neštíti ani toho nejbrutál­nějšího činu — to je surové vraždy. Vláda NSR bude v případě odmítnu­tí tohoto spravedlivého požadavku považována všemi lidmi za ochránce a podporovatele násilníků a vrahů.“ V Dopis ze Španělska Hra Basků Pelota je oblíbená hra španěl­ských Basků. Na Pyrenejský po­loostrov jí prý přivezl sám velký dobyvatel Cortéz, který ji viděl hrát u potomků Aztéků. Na kaidé straně 60m hříště se proti sobě postaví 4 až 6 hráčů, kteří pomocí pálky, jíž se říká chistera a zdán­livě připomíná bumerang, chytají přímo ze vzduchu míček a odráže­jí znova do hříště. Horkokrevné Basky dovede tato hra přivést do varu. Vedle býčích zápasů, a sa­mozřejmě také kopané, je jejich nejoblíbenější podívanou. V ocho­zech stadiónů peloty se tísní tisí­ce diváků. Tak tomu bylo i na stadiónu v San Sebastiánu. Do lože na hlavní tribuně, opatřené velkým závěsem se znakem Falangy, vstoupil v bílé uniformě sám Cau­­dillo — šéf státu, generál Franco. V době, kdy byla hra nejnapína­vější a kdy se stadiónem rozpro­střelo naprosté ticho, vztyčil se na tribuně blízko diktátorovy lože muž. Ztichlým prostorem se ozval jeho výkřik: „At žije svobodně Baskicko!“ Na okamžik strnul ve vzpřímeném Dostojí a pak se vrhl střemhlav z tribuny dolů. Jeho čin vzbudil tehdy velký ohlas nejen v mezinárodním tisku, ale především mezi demokratický­mi a pokrokovými silami ve Špa­nělsku. J. E. Odrizola, tak se jme­noval onen vlastenec, byl odvezen s těžkým zraněním do nemocnice. Když se poněkud zotavil, byl od­vezen do jiného ústavu, kterých je ve Francově Španělsku podstatně více — do vězení. V těchto dnech stanul šestapade­­sátiletý /. E. Odrizola před soud­ním tribunálem v Madridu. Pro protizákonnou propagandu byl odsouzen k sedmi letům vězení a k pokutě 43 000 peset. JK Boj proti fašistické diktatuře ve Španělsku Boj proti fašistické diktatuře ve Španělsku je veden na všech frontách a všemi možnými způsoby. V poslední době se šíří mohutné stávkové hnutí dělníků (ale i studen­tů a lékařů). Žádají nejen zlepšení svých sociálních a pracovních pod­mínek, ale vytyčují též svá politická hesla: Odborářské svobody, okamžitá amnestie politických vězňů, odstou­pení fašistické vlády, svobodné volby, svobodu Španělsku. Diktátor Franco se brání. Terorem. Před časem při obrovské stávce sta­vebních dělníků v Madridě byli dva ze stávkujících policií zastřeleni. Dne 10. března v loděnicích ve městě Fer­­rol nastoupilo do stávky 4000 děl­níků, úředníků a Inženýrů, Policie za­sáhla střelbou. Dva mrtví, padesát čtyři raněných a množství zatčených. Nad hroby zastřelených ve Ferrolu zakončil kněz svou řeč: „Krev našeho bratra nás o něco žádá...“ A lid zná odpověd: Bojová solidarita!

Next