Hlas Revoluce, 1973 (XXVI/1-26)
1973-03-24 / No. 12
ŠŤASTNÉ ROZHODNUTÍ Na starobylém Pražském hradu — ve čtvrtek dne 22. břez , na, na samém prahu jara roku 1973 — znovu vystoupila na nejvyšší stožár a vesele se rozevlála presidentská vlajka ve chvíli, kdy z Vladislavského sálu bylo oznámeno, že parlamentní zástupci všeho českého a slovenského lidu jednomyslnou volbou znovu povolali na presidentský stolec armádního generála Ludvíka Svobodu, bývalého místopředsedu OV SPB a od roku 1969 čestného předsedu Československého svazu protifašistických bojovníků. V této slavnostní chvíli jsme si opět uvědomili, jakým štěstím pro celou naši vlast, pro všechen náš lid byl před pěti lety návrh odbojářů na volbu Ludvíka Svobody presidentem, neboť tehdy se mezi kandidáty vyskytovala i jména horlivých zastánců a propagátorů „socialismu s lidskou tváří“, politických hazardérů Josefa Smrkovského, Čestmíra Císaře, cestovatele Jiřího Hanzelky aj. Radostné výsledky, kterých jsme dosáhli právě v letech, kdy v čele naší republiky pevně stál člen předsednictva OV KSČ, president soudruh Ludvík Svoboda, potvrzují jeho vysokou státnickou moudrost a politickou vyspělost, jeho věrnost ideám odboje, lásku, oddanost a víru v Sovětský svaz, ušlechtilost a krásný poměr, k lidem. Při znovuzvolení soudruha Ludvíka Svobody presidentem Československé socialistické republiky je třeba opětně si připomenout jeho nesmírné zásluhy v boji proti fašismu za druhé světové války, kdy v čele naší vojenské jednotky v Sovětském svazu a po boku jeho slavné Rudé armády dával t zářný příklad socialistického vlastence, komunisty, přesvědčeného internacionalisty. Vážíme si jeho soustavné práce mezi naší mládeží, jež významně přispívá k tomu, aby nastupující generace, budoucnost naší socialistické vlasti, mohla bezpečně převzít štafetu revolučních bojových tradic, myšlenek a cílů. Oceňujeme nekompromisní stanovisko soudruha Ludvíka Svobody v dramatických únorových dnech roku 1948, kdy í jako tehdejší ministr národní obrany nenechal nikoho na pochybách, na jakou stranu se v onom historickém zápase postaví československá armáda, obdivujeme jeho státnic- ; kou moudrost, kterou jako president republiky projevil v krizovém období našich zemí v letech 1968 -1969. U příležitosti opětného uvedení armádního qenerála Lud- ^ víka Svobody na Pražský hrad jako nejvyššího ústavního '/, představitele všeho našeho lidu vyslovujeme jistě jménem »šech příslušníků velké rodiny odbojářů velmi upřímný a radostný souhlas a blahopřání. Isme šťastni, že příští osu- ; dy naší krásné, vyspělé socialistické vlasti nadále bude řídit osobnost tak vynikajících kvalit. A jako odbojáři jsme právem hrdi na to, že prvním obča- \ nem republiky je první člen naší organizace — čestný před sedá Československého svazu protifašistických bojovníků. Buďte jím ve zdraví ještě mnoho let, soudruhu presidente! V. P. #CV>**«^X>XXNXNVXX>J^XXXXXXXXXVC\VXVXXXXXXVXX>XVXXXXXXXXVXXX>»VOXVWW ROČNÍK 27 CENA 80 hal 24. 3. 1973 PRESIDENT TÝDENÍK ČESKÉHO SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKU ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY ARMÁDNÍ GENERÁL LUDVÍK SVOBODA Oceňujeme hrdinství bojovníků u Sokolova Vytvořeni naši vojenské jednotky v Sovětském svozu a její aktivní účast v boji proti nacistickým vojskům po boku Sovětské armády bylo úspěchem komunistické linie národně osvobozeneckého protifašistického boje našich národů. Naši vojáci - komunisté i nekomunisté - se.proti vůli dr. Beneše a londýnské emigrantské vlády hlásili do oktivnlho boje proti nacistickým vojskům a chtěli bojovat na sovětské půdě a po boku Sovětské armády. Naši vojáci tfm vyjadřovali svoji vděčnost za to, že Sovětský svaz zůstal v době pro nás nejtěžší po boku Československa, že chtěl bojovot za naši nezávislost a že neuznal Mnichov ani t nacistickou okupaci Československa. Noši vojáci ocenili zejména to, že sovětský iid hrdinsky bojuje proti hitlerovským vojskům a že se'stal hlavním a rozhodujícím činitelem protifašistického boje evropských národů a ontitvtlerovské koalice Postupně se přesvědčovali o tom, že Sovětský svaz samou podstatou svého společenského zřízeni je naším přirozeným spojencem a přítelem. * ★ ★ V čele čs vojenské jednotky v Sovětském svazu před 30 roky stál čestný a odvážný patriot, upřímný přítel Sovětského svazu, soudruh Ludvik Svoboda, který se jednoznačně postavil za komunistickou linii národně osvobozeneckého protifašistického boje Sovětský lid, sovětský stát a Komunistická strana Sovětského svazu ocenili postoj, boj a činnost soudruha Svobody tfm, že mu udělili Leninův řád, titul hrdiny SSSR a Rád říjnové revoluce, o že mu na každém kroku projevují výraz úcty a lásky Soudruh Ludvík Svoboda dnes ve funkci presidenta ČSSR vrchního velitele našich ozbrojených sil a přímo symbolizuje bojový svazek československého a sovětského lidu, zro-MILOŠ HRUŠOVSKÝ, předseda FV ČSSPB zený v ohni Velké vlastenecké války a internacionálního zápasu proti fašismu. ★ ★ ★ Na tomto shromáždění jsou toké přítomni mnozí přímí účastnici boje o Sokolovo. Dovolte mi, abyoh jim jménem stranické a vládní delegace, jménem ČSSPB a všeho našeho lidu vyjádřil vděčnost a úctu za jejich statečný boj za svobodu a nezávislost Československa, za jejich podíl na porážce fašismu. S pohnutím vzpomínáme no ty, kteří v těžkém boji o Sokolovo ztratili své životy - na hrdinu SSSR Otokora Jaroše, na Jaroslavo Loma, Ignáce Spieglo, Kurto Wolfa, Josefa Švéda, Hugo Redische, Hynka Voráče, Arnošta Bradavku a na dalších přes 100 statečných příslušníků čs vojenské jednotky. Jejich hrdinný boj je zapsaný do slavných revolučních a bojových análů novodobýoh dějin našich národů. ★ ★ ★ Vítězství Sovětské ormády, vznik čs. vojenské jednotky v Sovětském svazu a její bojové nasazen! na sovětsko-německé frontě měly velký význam pro .státoprávní uspořádáni a politický vývoj Československa po válce. Posílila se tfm pozice moskevské reprezentace našeho zahraničního odboje, pozice za. hraničního byra KSČ, vedeného soudruhem Klementem Gottwaldem a jeho vliv na národně osvobozovací boj a politickou orientaci lidových mas českého a slovenského národa. Edvard Beneš nemohl nadále ignorovat komunistický odboj a jeho koncepoi společného postupu všech složek odbojového hnuti proti fašismu v rámci Národní fronty. Musel nastoupit cestu dohovoru s vedením KSČ, uznot reolitu, že cesta do Prahy vede přes Moskvu. Tím se také součosně urychlil proces formování jednotného vedeni národně osvobozeneckého boje na domácí frontě. * ** Naše generace v složitém společenském zápase, který prožila a kterého se aktivně zúčastnila, získala mnohé poučeni. Poznali jsme a pochopili, že takové hodnoty, jakými je národní svoboda, státní nezávislost, socialistický charakter společnosti, internacionální zájmy dělnické třídy a pokrokových sil, zájmy socialistického společenství - je třebo všemožně bránit a v přípodš potřeby za ně i bojovot. Proto upevňujme jednotu naší společnosti, proto posilujme obranyschopnost našeho státu a bojovou připravenost našeho Tidu proti záměrům a úkladům imperiolismu. Z projevu na oslavách 30. výročí bitvy u Sokolova v Banské Bystrici. ODBOJÁŘI K SVÁTKU UČITELŮ Ke svátku učitelů, správně řečeno ke Dni učitelů, máme my, odbojáři, zvlášť vřelý vztah, fe to jednak proto, že i my při této příležitosti vzpomínáme na své učitele a jednak proto, že si v tento den vice než kdy jindy připomínáme veliký význam učitelů při výchově mladé generace. Při vzpomínce na ty učitele, kteří nás kdysi učili, kteří nás vedli od prvních krůčků při čtení a psaní až k složitým požnatkům věd, myslíme na všechny. Jako ve všech povoláních, i tady bylo víc povolaných než vyvolených. Avšak právě u těch vyvolených bych se chtěl trochu zastavit. Bylí totiž mezi učiteli takoví, že jim nestačilo naučit své žáky dobře předmětu, který učili. To pokládali za svou samozřejmou povinnost. Tito učitelé chtěli současně připravovat své žáky tak, aby se správně dovedli orieňtovat v živqtě, aby si osvojili alespoň základy vědeckého světového názoru, který by jim pomohl postavit se na správnou stranu barikády v třídně rozděleném světě. Takových učitelů nebylo početně mnoho ani na vysokých, ani na středních školách první republiky. A nebylo divu, protože jen veřejně projevovaná sympatie s komunistickou stranou, nemluvě o přímé organizovanosti v řadách komunistické strany, přinášela s sebou ostrou perzekuci v zaměstnání. Vliv takových učitelů byl však úměrně §e stoupajícím ohrožením svobody a samostatné existence našich národů fašismem stále větší. Chtěl bych při této příležitosti vzpomenout na jednoho z nich za všechny ty politicky uvědomělé a neohrožené učitele. Jmenoval se dr. Zdeněk Materna, byl to talentovaný jazykovědec, který za své politické přesvědčení musel odejít z university učit na střední školu někam na Slovensko. Po „odpykání trestu“ se dostal na gymnasium do Moravské Ostravy. Přes všechnu perzekuci neustal svým žákům vysvětlovat podstatu třídního boje, přesvědčovat je o pravdivosti učení marxismu-leninismu. Ukazoval jim hrozící nebezpečí fašismu a bojoval proti němu jak jen mohl. Pro své názory získával žáky nejen z třídy, kde byl třídním profesorem, ale i žáky ostatních tříd, kteří chodili na besední kroužky organizované z jeho podnětu. Měl značný vliv a autoritu i v profesorském sboru. Nebylo divu, že brzy po okupaci nacisty byl zatčen gestapem a vězněn v různých věznicích. Osvobození se nedočkal, zemřel ve vězení. Takových učitelů, kteří se dříve nebo později propracovali k politické-Chtěl bych u příležitosti II. sjezdu Českého svazu protifašistických bojovníků upřímně poděkovat jménem Českého ústředního výboru SSM a jménem mladých lidi za úsilí, které Svaz protifašistických bojovníků věnuje výchově mládeže. Jsme rádi, že mnozí členové ČSPB pracuji jako lek toři politického vzdělávání SSM že docházejí do pionýrských oddílů, kde pomáhají vychovávat naši mládež v duchu nenávisti vůči fašismu a imperialismu, za mír a socialismus. Ospěšně tak rozvíjejí spolupráci na mu uvědomění a k aktivnímu protifašistickému boji, nebylo v posledních letech před nacistickou okupací a ani za tzv. protektorátu málo. Ne náhodou byl po válce vytvořen film Vyšší princip, ve kterém nezapomenutelně zahrál úlohu učitele-vlastence, který se statečně postaví proti fašistické zvůli, národní umělec František Smolík. Na ty učitele, kteří vychovávali své žáky v duchu pokrokových politických myšlenek, kteří v nich probouzeli a pěstovali opravdové vlastenectví, přátelství a úctu k jiným národům, k poctivé práci a zároveň je vedli k nesmiřitelnému odporu vůči šovinismu, rasismu a vykořisťování (POKRAČOVÁNI NA STR. 5) základě dohody mezi OV SSM a OV CSPB, která nachází svůj výraz i ve společně organizovaných akcích, jakou bylo například putování vysokoškoláků po stopách I. čs. armádního sboru v SSSR. Přeji jménem mladých lidí našim soudruhům v ČSPB mnoho dalších úspěchů v jejich činnosti a jsem přesvědčen, že jednání II. sjezdu ČSPB přispěje k tomu, aby naše spolupráce při socialistické výchově mladé generace byla ještě úspěšnější. Jindřich POLEDNÍK předseda Českého OV SSM %