Kulturní Tvorba, leden-červen 1963 (I/1-26)
1963-01-03 / No. 1
1 K U L T U R Ntvorba číslo i / i Od nových myšlenek Pokračování ze strany 1 к novým činům na nás kladeny mimořádné nároky. Jen to nejlepší je pro nás dobré, nám dnes nestačí ani slušný průměr. Ve výrobě a ve spotřebě nejdůležitějších výrobků na obyvatele, a také ovšem v kvalitě zboží, ale zejména ve společenské produktivitě práce — neboť ta je konec konců rozhodující — se musíme měřit se Spojenými státy a západním Německem, v některých odvětvích s Japonskem, Itálií a Francií. Rozumí se, že ne ve všem rychle pronikneme na světovou špičku ; avšak musíme to brzy dokázat v těch odvětvích, jež jsou a zůstanou ve skladbě našeho hospodářství klíčovými a určujícími, na něž připadá rozhodující podíl našich investic a v nichž je zaměstnáno nejvíce našich pracujících. Abychom mohli této mety dosáhnout, je třeba především dobře znát, co je dnešní nejvyšší světová úroveň, čím je podmíněna a které jsou směrodatné tendence v rozvoji světové techniky a ekonomiky. Trvalo nám například příliš dlouho, než jsme pochopili a docenili převratný význam nových objevů v chemii, obrovskou budoucnost plastických hmot, skutečně světoborný fakt, že člověk nemusí se už ve výrobě spokojovat s materiály, jež se nalézají v přírodě a jež mají předem dané vlastnosti, ale že se — jak o tom snili středověcí alchymisté — stává demiurgem, tvůrcem hmot nových, s vlastnostmi, jaké potřebuje; navíc ještě že tyto nové hmoty s ideálními vlastnostmi pro průmyslovou výrobu ho přijdou levněji než tradiční dosud suroviny. Co tato skutečnost znamená právě pro Československo, jehož klasické surovinové zdroje jsou chudé, a jež je v nich proto odkázáno na dovoz, je nabíledni 1 Je nutno neústupně vyžadovat na lidech, kteří jsou za to odpovědni (v plánovacích orgánech, v ministerstvech, výzkumných ústavech, v závodech), aby byli plně »v kurse děla«, pokud jde o špičky světové techniky a technologie, aby bezpečně znali vývojové trendy a tvrdě je prosazovali v našem hospodářství. К tomu musí přispět rozšíření a zdokonalení spolupráce a výměny poznatků v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci a zejména studium sovětských zkušeností. To však nestačí. Podobně Jako o tom hovořil N. S. Chruščov na posledním plénu ústředního výboru KSSS, je také u nás třeba rozhodně skoncovat s vlivem zaslepené stalinské teze, že v socialistických zemích je všecko dokonalé, zatímco v kapitalistických zemích stojí všecko za starou bačkoru. Nebudeme se u kapitalistů učit jejich společenskému řádu, jejich morálce a jejich manýrám, ale byli bychom hloupí a hrubě bychom Škodili socialismu, kdybychom zavírali oči před pokrokovými technickými a organizačními výsledky jejich předních závodů. Ač u nás snad nikoho nenapadlo odmítat třeba penicilín ,jen proto, že jej objevil Angličan Alexandr Flemming, vyskytovaly se i u nás v období kultu názory, že studium výrobních zkušeností a poznatku z kapitalistických zemí a jejich kladné ocenění rovná se poklonkování před kapitalismem, a bylo to házeno do jednoho pytle s nekritickým obdivem ke všemu západnímu, jenž byl příznačný pro zbytky poražených vykořisfovatelských tříd. Pokud ještě někde tyto diJuviální názory přežívají, je žádoucí je co nejrychleji překonat a uvolněnou energii věnovat na boj ne proti »buržoázni« technice. nVbrž proti buržoázni ideologii. Ht Za hlavní úkol cele naší společnosti označil dvanácti mm sjezd rozvoj zemědělské výroby. Zatímco ke konkretizaci představy o průmyslovém zá vodě budoucnosti ještě leccos chybí a hodně bude třeb< ještě vymyslet a vyzkoumat, v zemědělství, zdá se, je otáz ka trochu jiná. Jak má vypadat dokonalý zemědělský závod není totiž těžké si představit, protože takové závody ji: dnes ve světě existují, a není jich málo. Je samozřejmé, ži 1 zde výzkum a vývoj půjdou dále, že jsou zde další velki možnosti (ve zdokonalování zemědělských strojů, v rostlin né fyziologii, v biologickém boji se škůdci atd.J, ale v pod statě možno říci, že již současný stav vědomostí umožňuj« zorganizovat vysoce produktivní a efektivní zemědělskoi Výrobu, kde je plně uplatněna specializace, mechanizace < chemizace Proto zde leží naše současné úkoly především v politic koorganižátorské práci, jež musí v co nejkratší době při vést zemědělství na úroveň současných již znalostí, na sou dobou úroveň zemědělství v nejvyspělejších kapitalistic kých zemích s obdobnými podmínkami klimatickými a půd nimi, přitom však s mnohem horšími podmínkami spole Čenskými. V těchto zemích po druhé světové válce proni kávě vzrostla zemědělská výroba při rapidním poklesu pra covníqh sil v zemědělství. Produktivita práce v zemědělstv je v těchto zemích několikanásobně vyšší než u nás. Je sku tečností, že v soutěžení s kapitalismem jsou údaje o efek tiVnosti zemědělství — a to není třeba si zakrývat — našín nejnepříznivějším ukazatelem ; o pádný důvod více к tomu abychom zeměděUVon otázku řešili přednostně a neod kladně. Tu je ovšem třeba znovu konstatovat, že příčinou našeho zaostávání v zemědělské výrobě není socialismus, jak tvrdí naši kritikové a nepřátelé na Západě, a není samozřejmě pravda, že socialismus není schopen se se zemědělskou problematikou vypořádat. Je nutno vidět, že Zemědělství, jak jsme je u nás převzali po kapitalistech, bylo zaostalé i v kapitalistickém měřítku. Kdyby byl v naší vlasti nezvítězil socialismus, bylo by haše zemědělství nutně procházelo těžkými otřesy, jež by vyvolaly strádání a utrpení statisíců rolníků. Malovýroba —■ charakteristická pro nedávnou minulost zemědělství v naší zemi — je odsouzena к zániku, jako všude zanikli malí obuvníci či jiní drobní výrobci statků masové spotřeby. V uplynulých letech bylo vyhnáno v USA z půdy několik miliónů rolníků a podobný osud stihne ještě statisíce jejich bratří ve Francii, v západním Německu, v Itálii i jinde. U nás proces přechodu na velkovýrobní formy v zemědělství probíhá bez osudových následků pro malozemědělce; ti jsou díky socialismu nejen ušetřeni zbídačení a ožebračení, nýbrž naopak v průběhu združstevňování jako skutečně humánní, socialistické formy přechodu к vyššímu, produktivnějšímu způsobu výroby značně stoupla jejich životní úroveň. V bitvě s kapitalismem rozhodne nová, vyšší produktivita práce, jíž dosáhne socialismus — tuto leninskou poučku musíme mít před očima i při rozvíjení našeho zemědělství. ■| Minulý rok byl rokem zkoumání, rozborů, hledání nových cest, formulování nových myšlenek. Nyní půjde o to, uvést tyto nové myšlenky a nové požadavky do života, proměnit je v nové činy. Nejde o stínobru S příchodem letošní zimy, zdá se, začal i na oraništích našeho kulturního života vanout čerstvější vzduch; slyšíme z veřejných úst různá povzbuzení. Mnozí se vážně zamýšlejí nad smělejšími koncepcemi v našem socialistickém umění. Množí se hlásky i hlasy volající po vymetení všeho, co dosud svazovalo tvořivé síly v naší kultuře. V této situaci výmluvně žaznívá mlčení těch, co se tváří, jako by už nebylo co vymetat; naproti tomu zas jako první a nejslyšitelněji se ozývají ti sudí, kteří vždycky zručně uhadují směr větru a podle toho se cítí povoláni být vpředu s tou mírou odvahy, která se právě vyplácí. Čtvrtý tábor tvoří skeptici, kteří mávají rukou: »Zas jedna žabomyší vojna.« Nicméně »únavu z diskusí« vystřídá zřejmě polemická bujnost (tím spíš že proklamace, často spojené s upevňováním vlastních pozic na účet druhých, u nás ještě z kursu nevyšly). Je jistě záslužné, jestliže se kdo pere za volnější prostor pro socialistické umění a obořuje-Ii se na dogmatiky různých stupňů tvrdosti čl měkkosti, neboť není pochyb, že úklady našemu umění se v posledních patnácti letech kladly hojněji z této strany. Bylo by však načase, kdyby toto kultoborectvi bylo věrohodné, a má-li být věrohodné, musí být nejen kritické, ale i sebekritické. Aby se tu ve jménu nového nepokračovalo ve starých manýrách a nebojovalo proti dogmatismu z pozic na ruby obráceného dogmatismu, proti klacku klackem. Různí staronoví bojovníci by měli nejprve objasnit svou vlastní řeč, aby nebylo mýlky, co kdo vlastně opravdu myslí a jak až daleko, a měli by se probrat i vlastními bývalými proklamacemi a jasně odepsat svou vlastní upsanost průvodním jevům kultu. Jinak to totiž budí dojem, že jde pořád ještě toliko o pravolevou či levopravou stínohru profesionálních věrozvěstu, a to připomíná špatně smluvené pouťové zápasníky. Snahy o rozmach socialistického umění mohou být založeny jen a jen na serióznosti, nehysterii, věcnosti, upřímnosti, na demokratické hluboké diskusi — na leninských normách. Jaroslav Mrnka Kdvbv »Kdyby nastal ten den,« řekl Kennedy ve rvuyuy... * *vém televizním intervíewu, v němž mluvil o nejdůležitější události roku 1 bánské krizi a jejich možných neblahých následcích, »a došlo by к hromadnému vypálení nukleárních zbraní, pak by to byl konec, protože by šlo o Západní Evropu, o Sovětský svaz a o Spojené státy, o 150 miliónů obětí v prvních 18 hodinách « A na druhé straně: »Kdyby se pan Chruščov zajímal o skutečné zájmy sovětského lidu, o jeho vyšší životní úroveň, o obranu jeho bezpečnosti, nebylo by žádných reálných důvodů, proč by USA a SSSR, oddělené od sebe mnoha tisíci mil po souši a po vodě, obě bohaté země, obě s velmi energickým lidem, nemohly žit dlouho v míru ... A pak by se zjistilo, který systém je lepší.« Americký president ovšem ještě není přesvědčen o tom druhém »kdyby« a proto se domnívá, že ještě nedošlo к přelomu ve vztahu obou světových obrů, který by umožnil konečné řešení všech problémů, aby to první »kdyby« se nikdy nestalo skutečností. Několik dní před Kennedym mluvil na zasedání Nejvyššího sovětu Chruščov. Téměř všude byl tento historický projev přijat jako další potvrzení mírové politiky Sovětského svazu, jako zanícená výzva к rozumu, jako apel řešit všechny spory kompromisem, v němž nikdo neprohraje, ale zato vyhraje mír. jako vášnivé odmítnutí dogmatismu, rutinérství a konzervatismu zejména ve vztazích mezi státy. Uplynulý rok byl velmi bohatý na události, v nichž se ukázalo, že lpění na starých dogmatech může ohrozit všechno. Ke každé dohodě je třeba dvou. Jedna strana nejen slovy, ale především činy odmítla dogmatismus. Druhá — a Kennedy to bezděky opět potvrdil — stále se nemůže oprostit od klišé a šablon starého dullesovského dogmatismu: v názorech na nukleární zbraně, v poměru ke Kubě, к národně osvobozeneckému hnutí, v německé otázce a v tom hlavním, v poměru к socialismu. Leccos naznačuje, že tři roky po své smrti je Dulles konečně mrtev. Ale dokud žulový náhrobek neznemožní jeho zmrtvýchvstání, dotud bude to první Kennedyho »kdyby« ohrožovat celý svět. Stanislav Budín NOVÝ REŽISÉR V PRAŽSKÉM BLUES. Podle literárního scénáře Vladimíra Kaliny natoč! Pražské blues, příběh afrického studenta a studentky v Praze, nový debutant našeho filmu Georgis Skalenakis, absolvent pražská FÁMU. ■ VÁNICE, hra Leonida Leonova odsouzená к zapomenutí v období kultu, se opět objeví na scéně moskevských divadel. Jak prohlásil režisér A. Plotnikov, zazní právě tato hra s neobyčejnou silou a bude nesporným přínosem soudobého repertoáru. NA ZÁMKU HLUBOKÁ NAD VLTAVOU skončila první část instalačních prací, většinou retuší necitlivých zásahů nahromaděných minulostí. Tak se nyní mimo jiné uplatní proslulé gotické tabulové malby v první místnosti nebo soubor Hamiltonových obrazů. Uvažuje se také o rekonstrukci původní podoby hlavního sálu upraveného Kotěrou, která by umožnila zavěšení několika dalších rozměrných gobelínů, pro něž není zatím místo. ■ FRANCOUZSKÉ MALÍŘSTVÍ 19. A 20. STOLETÍ. Moravská galerie v Brně zahájí v lednu cyklus přednášek na toto téma. Později budou následovat další dva cykly, a to o české moderní malbě a ,o problematice ruského a sovětského malířství a hudby. BARRANDOV К 100. VÝROČÍ BOŽENY NĚMCOVÉ Otakar Vávra natočil celovečerní hraný film o životě spisovatelky pod názvem Horoucí srdce. Současně dokončil ve Studiu dokumentárních filmů režisér Oldřich Kříž dokumentární snímek Božena Němcová, v němž» ukazuje prostředí a vlivy, které vytvářely osobnost a charakter slavné spisovatelky. ■ FRANCO ZEFFIRELLI, proslulý Italský divadelní režisér (u nás Jsipe viděli jeho slavnou inscenaci Romea a Julie na scéně Old Vicu), spojil své • síly s neméně gentem Herbertem známým dirivon Karajanem. Připravují spolu nové provedení Bohémy v milánské Scale. PRÍPAD STEPHANA ROYKA, někdejšího dozorce v Malé pevnosti v Terezíně, se stal námětem pro dokumentární film. Snímek Pohlednice pro kata přesvědčivě odhaluje Royko.vu zločineckou činnost. Film dokončuje režisér Drahoslav Holub, autorem textu je Oldřich Adamec. ■ MARINA VLADYOVA v novém filmu Christiana Jaquesa. Tvůrce slavného Fanfana Tulipána začal v polovině prosince natáčet film Pádné důkazy. Marina Vladyová tu vytváří ženu z prostředí velkoburžoazie, podezřelou z vraždy svého manžela. Dále hrají Pierre Brasseur a Bourvil. FESTIVAL MLÁDEŽE V HELSINKÁCH ožívá v listech Jaroslava Sůry, instalovaných v kuřánkém salónku kina Sevastopol. Jsou to kresby stenografického charakteru, ale uchovávají si všechno napětí okamžiku svého vzniku. Postihují atmosféru i lidské typy, zvěčňitjí vzpomínku i kondenzují zážitek, jsou sebevýrazem i objektivními záznamy skutečnosti. ■ NEÚNAVNÝ VITTORIO DE SICA, který nedávno dokončil přepis Sartrovy hry Vězňové z Altony (»Je to film o zázraku, kteťý nahání hrůzu,« napsal o něm Ugo Casiraghi), zamýšlí nyní po těžké polemické práci natočit něco lehčího. Nasvědčuje tomu alespoň skutečnost, že hlavním představitelem jeho nového filmu bude populární komik Alberto Sordi. UŽ DRUHÝ FESTIVAL FESTIVALU. Inflace filmových soutěží pokračuje. Vedle mexického Acapulca má být od roku 1963 vždy v říjnu uspořádán v Neapoli »festival festivalů« — přehlídka filmů oceněných při soutěžích v Cannes, San Sebastianu, Karlových Varech, Punta del Este. Benátkách a tak dále a tak dále . ■ SIMONE SIGNORETOVA, vynikající francouzská herečka pokrokových názorů, přeložila do francouzštiny u nás známou hru Lillian Hellmanové Lištičky a studuje hlavní úlohu. JEN VE SVÉ PRODUKCI chce nadále natáčet režisér Kurt Hoffmann, tvůrce satirických komedií My zázračné děti a Strašidla ze Spessartu. Domnívá se, že jen tak lze mít v dnešní západoněmecké kinematografii své dílo zcela v rukou. Prohlásil to u příležitosti zahájení práce na novém filmu Lásce je třeba se učit. ■ FYZIKA PRO VŠECHNY vyjde začátkem roku v Moskvě. Má to být podle předběžných zpráv senzační publikace v nejlepším smyslu. Jejími autory jsou laureát Nobelovy ceny akademik L. D. Landau a profesor A. I. Kitajgorodskíj. Doufejme, že na překlad nebudeme čekat dlouho. V BRATISLAVĚ 2X OFFENBACH. Operní soubor SND у Bratislavě připravuje Hoffmannov.y povídky J. Offenbacha a shodou okolností bude s současně hostovat v Bratislavě týmž dílem Laterna magika. Bude tedy co porovnávat. ■ ČESKA POEZIE V BĚLEHRADĚ. Antologii české a slovenské soudobé poezie vydalo nakladatelství Noiit. Ukázky z díla sedmnácti básníků (počínaje Nezvalem. Bieblem a Halasem) uvedla a spolu s D. Maksimovičovou i přeložila Jara Ribnikarová. HERMINA TÝRLOVÁ. nestorka našeho loutkového filmu, připravuje podle vlastního námětu scénář snímku Skleněná kolíčka, roztomilý příběh kotěte z korálků. V jejím studiu připravuje zároveň režisér Ludvík Kadleček poetický příběh o polním strašáku Bonifácovi pod názvem Co bylo v klobouku. Režisér Jan Dudešek také ve studiu Hermíny Týrlové připravuje loutkovou satiru na byrokraty Ať rozhodnou nahoře. ■ SKUPINA VLIVNÝCH FUNKCIONÁŘŮ britské konzervativní strany vydala brožuru, v níž navrhuje, aby jednomu členu vlády byla svěřena odpovědnost za všechno umění v Británii — a aby to byl ministr veřejných prací. STVOŘENI SVĚTA francouzského kreslíře Jeana Effela a našeho režiséra Hoffmanna se promítá ve Francii teprve v těchto dnech. lean Effe! pro- ' hlásil při této příležitosti v rozhovoru pro týdeník Express: »Film má francouzského otce a českou matku. Ve Francii by byl nemohl být natočen. Země, kde kultury může říci ,.V ministr takové době (rozuměj v době voleb) nemám čas chodit do kina“ je země špatně spravovaná. Ministr kultury by přece měl chodit do kina, ne?« ■ »Z BÁSNÍKU mohou být nejlepší scenáristé,« prohlásil nedávno Michail Kalatozov na dotaz, proč jsou autory scénáře jeho nového filmu o Kubě právě básníci. »Vidím jistou souvislost,« dodal, »mezi hledáním soudobé poezie soudobého filmu, protože soua dobý film musí rozhodně tíhnout к poezii. A právě poetický vzlet je schopen dát umělci i filosofický nadhled..« . TRI NOVÉ AKTOVKY neiznámější současné autorka tivních románů a he jy Christie byly uvedeny v Ion-., dýnském Duchess Theatre. Kritika je přijala nevlídně. ■ NEZAHAZUJTE STARÉ FOTOGRAFIE. Možná, že právě ty vaše by mohly obohatit první s’bírku fotografií v našem státě, kterou založila Moravská galerie v Brně. Husova ul. 14. Odborníci je posoudí a vhodné zařadí do stálé sbírky. FYZIKOVÉ, hra pokrokového švýcarského dramatika Friedricha Diirrenmatta, měla těchto dnech premiéru v Lev ningradském divadle komedie. HANA KRÁLOVÁ: Paličkovaná figurální krajka