Lidová Demokracie, červenec 1971 (XXVII/154-180)
1971-07-31 / No. 180
ROC. XXVII. - C. 180 CENA 1,— KCs ORGAN C S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL RAD U PRACE____________Praha sobota 31. července 1971 Bilance a perspektivy Dr. MILOSLAV DRAHOTA JE TO NEDÄVNO, co se projednal návrh směrnic XIV. sjezdu KSC к páté pětiletce. Nyní už máme první desetinu této pětiletky úspěšně za sebou. Čas spěje rychle kupředu a konsolidované národní hospodářství dosahuje tempa, jež v kvantitativních ukazatelích překonává národné plánované úkoly. O nedostatcích rázu kvalitního se otevřeně hovoří a je na těch, kdož řídí hospodářské organizace a podniky, aby je v dalším období pětiletého plánu soustavně odstraňovali. Celková bilance je rozhodně dobrá, a to umožňuje jít s důvěrou do listopadových voleb; výsledky jsou hmatatelné a zjevné a ani to nejkritičtější oko je prostě nemůže přehlédnout. Podívejme se ještě na některá dílčí fakta, jež tuto celkovou kladnou skutečnost srozumitelně ilustrují. Tak v letošním prvním pololetí vzrostlý úspory u České státní spořitelny o 4 miliardy 770 miliónů Kčs. Přitom přírůstek dlouhodobých vkladů dosáhl podílu 45 %, což ukazuje, že naši lidé šetří s určitou perspektivou. Na růstu úspor se značně podílejí i mladí lidé. Do letošního třetího cyklu prémiového spoření mladých se zapojilo dalších 111000 chlapců a děvčat a počet těchto mladých šetřilů dosáhl 312 000. Mají uloženo více než 1 miliardu Kčs. Tento vzestup vkladů a důvěra к němu jsou 1 projevem důvěry ve zdravý ekonomický a politický vývoj, jímž se ubírá naše socialistická společnost. Věcným předpokladem kvality naších peněz á měny jsou ovšem efektivnost a prosperita národního hospodářství. To učinilo v minulém roce 1 v letošním prvním pololetí značný pokrok v tomto směru. A proto směle můžeme říci, že výsledky konsolidace v ekonomice a v celé společnosti měly kladný vliv i na postavení naší koruny a na vztah lidí к ní. Na vnitřním trhu došlo к uklidnění v souvislosti s dosažením ekonomicky žádoucího vývoje peněžních příjmů obyvatelstva, jejichž přírůstek činil v roce 1970 9 miliard Kčs, zatímco v roce 1968, v době inflačních tendencí to bylo 20,7 miliardy Kčs, přičemž růst produktivity stagnoval o 2,5 % za růstem průměrných výdělků. Loni bylo už značně zlepšeno krytí kupní síly obyvatelstva zvýšením zásob spotřebního zboží o 8 miliard Kčs. Stabilitu životních nákladů obyvatelstva a kupní síly koruny pak zajistil vládou vyhlášený zákaz zvyšování cen, což mělo velký politický a ekonomický význam a což přispělo к všeobecné stabilizaci. Důležitý byl také krok, který provedla federální vláda pokud Jde o správní aparát. Jeho růst přesahoval u nás hospodářsky účelnou míru a vedl к jeho neúměrnému rozsahu. Federální vláda proto počátkem roku 1970 rozhodla jednorázovým krokem zastavit tento růst a uvést správní aparát do únosných mezí. Bylo také rozhodnuto zavést do správní člnosti úsporný režim. Do 31. března 1971 byl správní aparát na všech úrovních řízení a správy vlády ČSSR snížen o 65 499 pracovníků, což je 9,9 % ze stavu к 31. 12. 1969. Z toho přešlo z celkového počtu uvolněných pracovníků řídícího a správního aparátu 32,5 % do přímého výrobního procesu, 40,4 % na místa technickohospodářských pracovníků, 13,5 % do důchodu a 136 % míst bylo uvolněno jiným způsobem. Nešlo tudíž o mechanický převod z administrativy do výroby, který by nebyl účelný. Do přímého výrobního. procesu přešla asi jedna třetina uvolněných pracovníků a největší část — asi 40 % — přešla na techntcko-hospodéřskou činnost do výrobních provozů nebo do technických útvarů, kde může být dobře využita jejich kvalifikace. Stav správního aparátu, který činil ke konci roku 1969 661,6 tisíce pracovníků, se enlžll ke konci letošního března na 596 tis. pracovníků, což je nejnižší stav, bě^ hem posledních 14 let. Tato úsporná opatření splnila hlavní cíle a záměry vlády a patří к pozitivním výsledkům konsolidačního procesu. Nyní má být hlavní a jedinou cestou v tomto směru racionalizace správy a řízení. O tom, že ve všech směrech našeho života se začínají důležité věcí a záležitosti větším tempem hýbat kupředu — svědčí i otevření prvního úseku dálnice, jakož 1 to, že občané hlavního města si mohli prohlédnout první prokopané tunely pražského metra. Nelze ani přehlédnout rozsah zahájené stavby mezinárodního tranzitního plynovodu ze Sovětského svazu do západní Evropy, který i nám přinese obrovská kvanta blahodárné a potřebné energie. Po celé trase se budovatelé plynovodu zakousli se svými stroji již do země a na Slovensku svařili už prvních 30 km jeho mohutných trubek. I , První desetina pětiletky je tudíž již úspěšně za námi a druhou desetinu chceme realizovat neméně dobře,"ba z kvalitativního hlediska ještě lépe. Soutěžení na počest 50. výročí KSČ i jejího XIV. sjezdu potvrdilo, že, jedním z významných činitelů, Jež ovlivňují dynamický rozvoj hospodářství, je iniciativa lidí. Proto také XIV. sjezd KSČ stanovil: „Rozvoj socialismu může být jen dílem tvořivé aktivity miliónových mas. Rozvinout a získat pro společnou věc nesmírnou energii, zkušenost, talent, vzdělání a um, které jsou nashromážděny v našem lidu, v národech naší země — je dnes hlavní podmínkou postupu vpřed.“ Svým dílem nepochybně přispějí 1 národní výbory v mnoha obcích a okresech, které právě nyní před volbami připravují bilanci své práce v uplynulém sedmiletém období. Konečně, zvláště tečí, v období dovolených si jejich práci mohou ověřit sami naší občané, putující napříč vlastí. Vidí co se kde změnilo, jaká je tvář nejen měst, ale i malých vesnic. Je toho dost a můžeme z toho mít rad ist. Tu je nové zdravotní středisko, tam zase moderní samoobsluha, nové koupaliště, upravené chodníky a sady, nové sídliště, pohodlný kempink, příjemná a čistá restaurace apod. Upevnit mezinárodní mír a bezpečnost Poselství ministra zahraničí ČSSR ing. J Marka U Thantovi (čtk): Ministr zahraničí ing. J. Marko zaslal generálnímu tajemníku OSN U Thantovi poselství, ve kterém se mj. praví: Vláda ČSSR při různých příležitostech v poslední době vyjádřila svůj kladný vztah k OSN. V oblasti politické, právní, hospodářské i sociální patří Československo mezi autory četných návrhů a iniciativ na půdě OSN. Tak tomu bylo i na posledním jubilejním XXV. zasedáni Valného shromáždění, které schválilo deklaraci zásad mezinárodního práva, týkající se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou OSN, jejímž vypracováním se OSN zabývala z naši iniciativy. ČSSR vždy aktivně usilovala e to. aby OSN byla tím, čím jl chtěly mít národy světa, když jl zakládaly: aby se stala účinným a autoritativním orgánem, který má a může řešit své základní poslání — udržet mezinárodní miř a bezpečnost, odvrátit a odstranit hrozby míru a potlačit projevy agrese. Konstatovali jsme tehdy, že přes některá dílčí pozitivní výsledky, jichž dosáhla v bojí za snížení mezinárodního napětí, nevyužila Ještě všech možností pro plnou realizací vytyčených cílů. Zel, 1 dnes po dalším roce musíme opět konstatovat, že mír a bezpečnost světa nejsou pevně a trvale zabezpečeny. Národy Vietnamu, Laosu a Kambodže Jsou Ještě obětí Imperialistické agrese. Pokračují agresivní akce Izrae le proti arabským zemím. Tato ohniska agrese v sobě skrývají nebezpečí, že mohou kdykoliv přerůst v-šlršl konflikt s nepředstavitelnými následky. Za těchto okolností nemůže být OSN Jen pasivním pozorovatelem. Proto se setkala s tak širokým kladným ohlasem Iniciativa vlády SSSR, která už na XXIV. zasedání VS OSN navrhla zařadit na program otázku upevnění mezinárodní bezpečnosti. Cs. vláda uvítala a plně podpořila tuto Iniciativu. Dík rozsáhlé podpoře ze strany drtivé většiny členských států OSN a dík aktivnímu ůslll mírumilovných sil podařilo se dovést tuto iniciativu do konce a schválit na XXV. zasedání VS OSN deklaraci o posílení mezinárodní bezpečností. Základním cílem naší zahraniční politiky Je aktivní obrana míru, rozv.oj politické, hospodářské a kultur-nf spolupráce se všemi státy a Jsme přesvědčeni, že tato naše politika je v souladu s přáním všech národů a lidí dobré vůle Tyto zásady potvrdil 1 nedávný XIV. sjezd KSC Mnoho vážných problémů čeká na své řešení. Jedním z nejvážnějších je problém odzbrojení. Cs. vláda vždy věnovala otázkám odzbrojeni velkou pozornost Podporujeme výzvu ke všem státům, zejména těm, jež vlastni jaderné zbraně, kterou obsahuje deklarace o posílení mezinárodní bezpečnosti, aby vyvinuly okamžité a soustředěné úsilí к rychlému zastavení v závodech ve zbro|ení, к likvidaci jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení a uzavření smlouvy o všeobecném a úplném odzbrojeni pod účinnou mezinárodní kontrolou. Upevněni míru a mezinárodní bezpečnosti by současně znamenalo upevnění a rozšíření mezinárodní hospodářské spolupráce. CSSR spolu s ostatními členskými státy Varšavské smlouvy považuje za velmi pozitivní všechny kroky, které směřují к vytvoření účinného systému bezpečnosti a mírové spolupráce států evropského kontinentu. Svolání celoevropské konference, která by znamenala začátek procesu postupného řešení tohoto neodkladného a důležitého úkolu, ukazuje účinnou cestu к zajištění bezpečnosti v této jedné z nejcltllvělších oblastí světa. Když voláme po zvýšeni efektivnosti OSN, pak je už skutečně nelvyššl čas, aby v této organizaci definitivně zvítězila zásada universality a aby se v tomto směru Odstranila jakákoliv diskriminace. Podporujeme obnovení zákonných práv CLR v OSN a přijetí obou suverénních německých států do OSN. Československo sousedi s oběma německými státy a má možnost se denodenně přesvědčovat o tom, že NDR splňuje všechny podmínky, které pro toto přijetí stanoví Charta OSN. SlCervoněnko navštívil HradecKrálové (čtk): Závěrečný den svého tříddhního .pobytu ve Východočeském kraji zahájil velvyslanec SSSR v Praze S. V. Cervoněnko návštěvou Hradce Králové. Předseda městského národního výboru Ing. J. Kokeš Informoval vzácného hosta 1 jeho doprovod o historii města, jeho současnosti 1 perspektivách. Další návštěva S. V. Cervoněnka pak patřila oborovému podniku Kara v Trutnově. Generální ředitel J. Zástava seznámil hosty s vývojem podniku, jeho strukturou 1 sortimentem. N. p. Kara má úspěšné obchodní kontakty se SSSR, odkud dovážíme téměř celou svou potřebu perslánu a bizamu. Po prohlídce závodu a besedě připravili v Káře pro své hosty módní přehlídku svých kolekcí z letošního a příštího roku. Z Trutnova odjel S. V. Cervoněnko se svým doprovodem do Spindierova Mlýna, kde ukončil svou návštěvu Východočeského kraje. Z DOMOVA I ZE SVĚTA PRESIDENT REPUBLIKY L. Svoboda zaslal blahopřejný telegram presidentu Rudolfu Gnáglmu ke státnímu svátku Švýcarské konfederace. L. SVOBODA, president CŠSR, zaslal soustrastný telegram afghánskému králi Muhammadu Záhlru Sáhoví к přírodní katastrofě v oblasti průsmyku Kendžan v Afghánistánu. PREDSEDA FS prof. dr. D. Hanes společně s předsedkyní SL doc. MUDr. S. Pennlgerovou a předsedou SN V. Mlhálikem zaslali blahopřejný telegram Mijalko Todorovlčovl při příležitostí jeho zvoleni do funkce předsedy Svazové skupštlny SFRJ. VLADA CSSR jmenovala Jiřího Götze do funkce náměstka ministra zahraničních věcí. PFT1DENNI POBYT v CSSR skončila včera šestičlenná skupina poslanců kuvajtského parlamentu. V naší republice jednala o možnostech rozvoje vzájemné spolupráce, zvláště v ekonomické a kulturní oblasti. к rozvíjení další občanské aktivity а к naplňování volebních programů Národní fronty, jež se musí stát nejen věcí poslanců,, kteří budou navrženi, ale všech voliči s měst a vesnic. Kdo teď není vyznavačem slunce a vody? Foto: LD • Josef Zóčel Blahopřání presidentu Titovi (čtk): Cs. představitelé, president republiky L. Svoboda, generální tajemník ÜV KSČ G. Husák a předseda Č8. vlády L. Strougal zaslali Josipu Broži Titovi к jeho znovuzvolení presidentem Socialistické federutivní republiky Jugoslávie tento telegram: Vážený soudruhu presidente, při příležitosti Vašeho opětného zvolení do funkce presidenta SFR Jugoslávie Vám srdečně blahopřejeme a posíláme současně soudružské pozdravy a upřímné přání úspěchů všemu lidu a národům Vaší země. Jsme přesvědčeni, že Československo jugoslávská vzájemná spolupráce odpovídá životním zájmům dělnické třídy a národů našich zemí a Je také prospěšná věci míru, bezpečnosti a socialismu na celém světě. Do Vaší další odpovědné činnosti v čele Socialistické federatívni republiky Jugoslávie Vám přejCae mnoho zdraví. Mise Apolla 15 vrcholí (bf): Přistání Apolla na měsíčním povrchu bylo dosti obtížnou záležitostí, neboť jeho dráha kolem Měsíce měla sklon к měsíčnímu rovníku 26 stupňů, tzn. vedla nad severními oblastmi, kdežto předcházející expedice přistávaly na prověřené dráze podstatně jižněji. Kosmonauti se při navedení na dráhu o vzdálenostech 14,8 km — 108 kot od povrchu, kterou začali s lodí opisovat od 1,14 hod. v pátek n. č., setkali s dosud neznámými Jevy: let Jejich lodi ovlivňovaly gravitační anomálie, způsobené tzv. maskony (velká soustředěni hmoty pod měsíčním povrchem) zcela jinak, než předcházející výpravy. Dráha Apolla 15 se t perlcynthlu (nejnižší hod) po několika hodinách snížila až na 9,9 km, což začalo být dosti nebezpečné vzhledem к tomu, že oblast přistání obklopují hory vysoké až 5000 metrů. Houston proto nařídil neplánovanou korekci, při niž se nejnižší bod obletu zvýšil na 18.9 km. Menší obtíž: zažila posádka ještě při rozpojování výsadkového čluj a od velitelské sekce. Závadu v elektrickém jistícím kabelu se však podařilo po čtvrthodině odstranit, takže Scott a Irwin 9e v 19,14 hod. n. č. začali v měsíčním člunu Falcon věnovat posledním přípravám na přistání. Worden, který zůstal sám ve velitelské sekci, manévroval zatím lod na kruhovou dráhu o vzdálenosti 110 km nad měsíčním povrchem. Další zprávy o přistání na str. 3. Na mnohém je znát dobrovolná pracovní Iniciativa občanů, podnícená politickou aktivitou všech organizací Národní fronty včetně Cs. strany lidové. Tato kladné bilance bude rovněž nákladnou Setkání s Babičkou FRANTIŠEK LAZECKÝ Nastaly ině, nejplnější čas v тосе. V Sečko bylo v polích. Slunce i země naplnily své dílo, voda, vzduch, hlína, světlo a teplo, rostliny i pot Udí a zvířat vykrystalizovaly v zlato obilného zrna, se n.en a semínek. Všichni v polích dobývali zlato z té řeky času, která se rok od roku vidy v tout dobu valí svým pradávným řečištěm, jenom já jsem letel doma se zlomenou nohou. Bylo ml osm let, chýlilo se к první světové válce. Mouchy bzučely v malé jizbě, která byla zároveň kuchyní, hodiny s porculá. •>ým ciferníkem jednotvárně tikaly, jejich závaží se nepostřehnutelně sunula dolů podél obílené stěny. Tt venku sklízeli zlato na lánech poli, já jsem sklízel zlato z lánů zažloutlých a nazlátlých listů knih, které jsem četl za těch nekonečných dnů. A četl jsem u. nvlčné po celou tu dobu, co jsem byl upoután na lůžko. I bolest mi přinášela své zlato. Toho odpoledne jsem sáhl po malé knížce vázané o černé omšelé vazbě, kterou jsem již delší dbu odsunoval stranou. Nelákala mě. Ve vnitřku byly zažloutlé listy, na okrajích se do nich už dost daleko zažírala hněď podobná rzi, hněď ořechové barvy. I celé některé stránkjj už i ’tropila. Ale přece jsem jt začal číst. Bez zvláštního zájmu. Ctu první stránku, čtu druljou, čtu a čtu, za chvílí jsem se začal ^onadat do těch stránek jako do nějakého bezedného kouzla. Kniha mě pomalu vtahovala do sebe. A já jsem se octl na Starém bělidle. Za ním louky, přes které šuměla řeka. Noha už nebyla zlomena, chodil jsem tím údolím sem a tam. Potkával jsem pana Proška, pani Proškovou, myslivce, psy Sultána a Tyrla. Zavolal jsem na ně Odpovídali ml hlasitým štěkotem a vesele pobíhali kolem mne. A už přicházely další osoby: pan mlynář, noční hlídač Kudrna se svými šestí pandury, kteří jedlí veverky a vrány a kdovíco ještě, dlouhý Mojžíš sbírající do pytle děti, pan Beyer, jiný myslivec, ten z krkonošských hor, panímáma ze mlýna, paní mysl vcová a 1 líných lidí. Všecky jako bych už dávno znal, ale zároveň jako bych se s nimi setkával poprvé v životě. Jako by ty známé a důvěrné tváře a postavy najednou vstou pily do světla slunečního odpoledne tohoto žňové ho dne. Tak byly najednou nové a neznámé. Celé 'kvetlé a poprášené jeho zlatým, sotva postře hnutelným zrosením. Ale ne, to zlaté světlo žňo vého Času vycházelo a zářilo ntchl A hned byl zase večer. Jenže to světlo bylo všude, zůstávalo ve všem, ant krůpěj se ho nevytratila. Mísilo se do zčernícb stínů t do soumraku, bylo l na dně večerní tmy a úplně jt prostupovalo. Odněkud šuměl splav. Někdo и něho zpíval. Seděla tam V.itorka a zpívala svou teskllvou píseň plynoucí vodě a usínajícím rybám. Voda plynula dál, vyšly hvězdy, první, druhá, třetí, sestoupily do ní a brodily se po kolena v řece jako roztančené dívky. I ta voda jako by okouzlena zůstala najednou stát. Byla jen Vtktorčtna píseň teskná, srdce drásající ukolébavka. Zlaté nohy hvizd jako by strnuly ve vodě. A potom najednou se jzval '•křik, spadla noc, černý voják s havraním obočím stojí za stromem na krajt lesa. Oči mu hoří Jako če^noknéžníkovt. Utíkej, Viktorko. utíkej! Nemůžeš, tvé nohy stoji v plynutí času a nemohou se odpoutat od svého místa. A zas je den plný slunečního zlata, slunce sbírá perly rosy, kter se třnuti ,a travách. Přes louku od zámku přichází pant kněžna a za ní s košíčkem slziček Pa ni Ma '? ко ’esa fin ensle. Ten roztoužený a teskný úsměv na její tvářil A už tu Je Kristlo z hosn-ii/ sněží lak luční kvét. po paní kněžně dožinkový věnec a za ní zástupem á lidí se protlačuje její milý, Míla, mládenec urostlý jako jedle. A mezi všemt chodí snop zlatu, ne není to snop, ale ona, s vřetánkem v ruce a s přesllcl pod paži, bělovlasá s.iř~n\a, vlídná, ki každému laskavá, moudrá, orostá. všudi nřftomná, stařenka odněkud od slezských hranic. Ne, písmena už nejsou písmena, knížka už není knížkou, příběh už není příběhem, vyústil do skutečnosti. ]e to tvá stařenka, sta~±nka stařenek. Sám jsem stařenku neměl. A já jsem ft potřeboval. Právě takovou, lako byla babička na Starém bělidle, stařenku, která prozpěvuje ranní písně, která se modli, přede, která je všude v domě, vypravuje dětem pohádky и příběhy, zasahuje do zlých osudů lidí a obrací je и dobrý a světlý úděl. Takovou stařenku jsem teď našel. Už nečtu. Je čtené, je sněné, je skutečné. Ocitl jsem se v krajině, kde jsem se mohj všeho dotýkat. Chodil jsem tarn po mezích, polem a lesem, širokým údolím, hrát jsem si s Barunkou, Adélkou, Janem a Vilímkem, s Mančlnkou a s Kudrnovýmt pandury. Tam byl v tu Chvíli můj domov. Л když Jsem se tam načisto zabydlel a zdálo se ml, že už se nevrátím zpátky, najednou třeskla s rachotem vrátka a někdo mne z té krajiny vyhnal. Stál Jsem za jejím plotem, kolem mne voněly kopřivy. Kdo to udělal? Kdo mt tu okouzlující knížku vyrval z rukou? Otevřel jsem oči. Byla to přísná, šedivým, sotva vyrážejícím strntskem vousů zarostlá tvář doktora Mohyly a v ní zářily jeho vlídné a laskavé očí. A pod nosem mu utíkal jako malú, šedivá, domácí myška kartáček prokvetlých černých vousů. Nemocný, který se nemohl hýbat z lůžka, byl doma, to stačtlo к ochraně domu. Naši odešlí na pole, stavení nechali nezamčené. Neslyšel jsem otvírat v síní dveře, nesl žel Jsem Jeho kroky, ani vrznout jizbově dveře, tak Jsem byl v těch hodinách ze všech stran obklopen kouzlem nesmrtel-. né Babičky Boženy Němcové. Mouchy začaly opět bzučet, hodiny tíkaly, řeka času plynula dál. * jejím řečišti - nebylo jenom zlato, ale t oblázky a balvany. Kvapem se schjflvoalo к první svetové valce,