Lidová Demokracie, červenec 1971 (XXVII/154-180)

1971-07-31 / No. 180

ROC. XXVII. - C. 180 CENA 1,— KCs ORGAN C S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL RAD U PRACE____________Praha sobota 31. července 1971 Bilance a perspektivy Dr. MILOSLAV DRAHOTA JE TO NEDÄVNO, co se projednal návrh směrnic XIV. sjezdu KSC к páté pětiletce. Nyní už máme první desetinu této pětiletky úspěšně za sebou. Čas spěje rychle kupředu a konsolidované národ­ní hospodářství dosahuje tempa, jež v kvantita­tivních ukazatelích překonává národné plánované úkoly. O nedostatcích rázu kvalitního se ote­vřeně hovoří a je na těch, kdož řídí hospodářské organizace a podniky, aby je v dalším období pě­tiletého plánu soustavně odstraňovali. Celková bi­lance je rozhodně dobrá, a to umožňuje jít s dů­věrou do listopadových voleb; výsledky jsou hma­tatelné a zjevné a ani to nejkritičtější oko je prostě nemůže přehlédnout. Podívejme se ještě na některá dílčí fakta, jež tuto celkovou kladnou skutečnost srozumitelně ilustrují. Tak v letošním prvním pololetí vzrostlý úspory u České státní spořitelny o 4 miliardy 770 miliónů Kčs. Přitom přírůstek dlouhodobých vkla­dů dosáhl podílu 45 %, což ukazuje, že naši lidé šetří s určitou perspektivou. Na růstu úspor se značně podílejí i mladí lidé. Do letošního třetího cyklu prémiového spoření mladých se zapojilo dalších 111000 chlapců a děvčat a počet těchto mladých šetřilů dosáhl 312 000. Mají uloženo více než 1 miliardu Kčs. Tento vzestup vkladů a dů­věra к němu jsou 1 projevem důvěry ve zdravý ekonomický a politický vývoj, jímž se ubírá naše socialistická společnost. Věcným předpokladem kvality naších peněz á měny jsou ovšem efektivnost a prosperita národ­ního hospodářství. To učinilo v minulém roce 1 v letošním prvním pololetí značný pokrok v tom­to směru. A proto směle můžeme říci, že výsledky konsolidace v ekonomice a v celé společnosti mě­ly kladný vliv i na postavení naší koruny a na vztah lidí к ní. Na vnitřním trhu došlo к uklid­nění v souvislosti s dosažením ekonomicky žá­doucího vývoje peněžních příjmů obyvatelstva, je­jichž přírůstek činil v roce 1970 9 miliard Kčs, zatímco v roce 1968, v době inflačních tendencí to bylo 20,7 miliardy Kčs, přičemž růst produkti­vity stagnoval o 2,5 % za růstem průměrných vý­dělků. Loni bylo už značně zlepšeno krytí kupní síly obyvatelstva zvýšením zásob spotřebního zbo­ží o 8 miliard Kčs. Stabilitu životních nákladů obyvatelstva a kupní síly koruny pak zajistil vlá­dou vyhlášený zákaz zvyšování cen, což mělo vel­ký politický a ekonomický význam a což přispělo к všeobecné stabilizaci. Důležitý byl také krok, který provedla federál­ní vláda pokud Jde o správní aparát. Jeho růst přesahoval u nás hospodářsky účelnou míru a vedl к jeho neúměrnému rozsahu. Federální vláda pro­to počátkem roku 1970 rozhodla jednorázovým krokem zastavit tento růst a uvést správní apa­rát do únosných mezí. Bylo také rozhodnuto za­vést do správní člnosti úsporný režim. Do 31. břez­na 1971 byl správní aparát na všech úrovních ří­zení a správy vlády ČSSR snížen o 65 499 pracov­níků, což je 9,9 % ze stavu к 31. 12. 1969. Z toho přešlo z celkového počtu uvolněných pracovníků řídícího a správního aparátu 32,5 % do přímého výrobního procesu, 40,4 % na místa technicko­hospodářských pracovníků, 13,5 % do důchodu a 136 % míst bylo uvolněno jiným způsobem. Nešlo tudíž o mechanický převod z administrativy do výroby, který by nebyl účelný. Do přímého výrob­ního. procesu přešla asi jedna třetina uvolněných pracovníků a největší část — asi 40 % — přešla na techntcko-hospodéřskou činnost do výrobních provozů nebo do technických útvarů, kde může být dobře využita jejich kvalifikace. Stav správ­ního aparátu, který činil ke konci roku 1969 661,6 tisíce pracovníků, se enlžll ke konci letošního břez­na na 596 tis. pracovníků, což je nejnižší stav, bě^ hem posledních 14 let. Tato úsporná opatření spl­nila hlavní cíle a záměry vlády a patří к pozitiv­ním výsledkům konsolidačního procesu. Nyní má být hlavní a jedinou cestou v tomto směru racio­nalizace správy a řízení. O tom, že ve všech směrech našeho života se začínají důležité věcí a záležitosti větším tempem hýbat kupředu — svědčí i otevření prvního úseku dálnice, jakož 1 to, že občané hlavního města si mohli prohlédnout první prokopané tunely praž­ského metra. Nelze ani přehlédnout rozsah zahá­jené stavby mezinárodního tranzitního plynovodu ze Sovětského svazu do západní Evropy, který i nám přinese obrovská kvanta blahodárné a po­třebné energie. Po celé trase se budovatelé ply­novodu zakousli se svými stroji již do země a na Slovensku svařili už prvních 30 km jeho mohut­ných trubek. I , První desetina pětiletky je tudíž již úspěšně za námi a druhou desetinu chceme realizovat neméně dobře,"ba z kvalitativního hlediska ještě lépe. Soutěžení na počest 50. výročí KSČ i jejího XIV. sjezdu potvrdilo, že, jedním z významných čini­telů, Jež ovlivňují dynamický rozvoj hospodářství, je iniciativa lidí. Proto také XIV. sjezd KSČ sta­novil: „Rozvoj socialismu může být jen dílem tvo­řivé aktivity miliónových mas. Rozvinout a získat pro společnou věc nesmírnou energii, zkušenost, talent, vzdělání a um, které jsou nashromážděny v našem lidu, v národech naší země — je dnes hlavní podmínkou postupu vpřed.“ Svým dílem nepochybně přispějí 1 národní vý­bory v mnoha obcích a okresech, které právě ny­ní před volbami připravují bilanci své práce v uplynulém sedmiletém období. Konečně, zvláště tečí, v období dovolených si jejich práci mohou ověřit sami naší občané, putující napříč vlastí. Vidí co se kde změnilo, jaká je tvář nejen měst, ale i malých vesnic. Je toho dost a můžeme z to­ho mít rad ist. Tu je nové zdravotní středisko, tam zase moderní samoobsluha, nové koupaliště, upra­vené chodníky a sady, nové sídliště, pohodlný kempink, příjemná a čistá restaurace apod. Upevnit mezinárodní mír a bezpečnost Poselství ministra zahraničí ČSSR ing. J Marka U Thantovi (čtk): Ministr zahraničí ing. J. Marko zaslal generálnímu tajemníku OSN U Thantovi poselství, ve kterém se mj. praví: Vláda ČSSR při různých příležitostech v poslední době vyjádřila svůj klad­ný vztah k OSN. V oblasti politické, právní, hospodářské i sociální patří Československo mezi autory četných návrhů a iniciativ na půdě OSN. Tak tomu bylo i na posledním jubilejním XXV. zasedáni Valného shromáždění, které schválilo deklaraci zásad mezinárodního práva, týkající se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou OSN, jejímž vypracováním se OSN zabývala z naši iniciativy. ČSSR vždy aktivně usilovala e to. aby OSN byla tím, čím jl chtěly mít národy světa, když jl zakládaly: aby se stala účinným a autoritativním orgánem, který má a může řešit své základní poslání — udržet mezi­národní miř a bezpečnost, odvrátit a odstranit hroz­by míru a potlačit projevy agrese. Konstatovali jsme tehdy, že přes některá dílčí po­zitivní výsledky, jichž dosáhla v bojí za snížení me­zinárodního napětí, nevyužila Ještě všech možností pro plnou realizací vytyčených cílů. Zel, 1 dnes po dalším roce musíme opět konstatovat, že mír a bez­pečnost světa nejsou pevně a trvale zabezpečeny. Ná­rody Vietnamu, Laosu a Kambodže Jsou Ještě obětí Im­perialistické agrese. Pokračují agresivní akce Izrae le proti arabským zemím. Tato ohniska agrese v so­bě skrývají nebezpečí, že mohou kdykoliv přerůst v-šlr­­šl konflikt s nepředstavitelnými následky. Za těchto okolností nemůže být OSN Jen pasivním pozorovatelem. Proto se setkala s tak širokým klad­ným ohlasem Iniciativa vlády SSSR, která už na XXIV. zasedání VS OSN navrhla zařadit na program otázku upevnění mezinárodní bezpečnosti. Cs. vláda uvítala a plně podpořila tuto Iniciativu. Dík rozsáhlé podpo­ře ze strany drtivé většiny členských států OSN a dík aktivnímu ůslll mírumilovných sil podařilo se dovést tuto iniciativu do konce a schválit na XXV. zasedání VS OSN deklaraci o posílení mezinárodní bezpečností. Základním cílem naší zahraniční politiky Je aktiv­ní obrana míru, rozv.oj politické, hospodářské a kultur-nf spolupráce se všemi státy a Jsme přesvědčeni, že tato naše politika je v souladu s přáním všech národů a lidí dobré vůle Tyto zásady potvrdil 1 nedávný XIV. sjezd KSC Mnoho vážných problémů čeká na své řešení. Jed­ním z nejvážnějších je problém odzbrojení. Cs. vláda vždy věnovala otázkám odzbrojeni velkou pozornost Podporujeme výzvu ke všem státům, zejména těm, jež vlastni jaderné zbraně, kterou obsahuje deklarace o posílení mezinárodní bezpečnosti, aby vyvinuly oka­mžité a soustředěné úsilí к rychlému zastavení v zá­vodech ve zbro|ení, к likvidaci jaderných zbraní a ji­ných zbraní hromadného ničení a uzavření smlouvy o všeobecném a úplném odzbrojeni pod účinnou mezi­národní kontrolou. Upevněni míru a mezinárodní bezpečnosti by sou­časně znamenalo upevnění a rozšíření mezinárodní hospodářské spolupráce. CSSR spolu s ostatními člen­skými státy Varšavské smlouvy považuje za velmi po­zitivní všechny kroky, které směřují к vytvoření účin­ného systému bezpečnosti a mírové spolupráce států evropského kontinentu. Svolání celoevropské konfe­rence, která by znamenala začátek procesu postupné­ho řešení tohoto neodkladného a důležitého úkolu, ukazuje účinnou cestu к zajištění bezpečnosti v této jedné z nejcltllvělších oblastí světa. Když voláme po zvýšeni efektivnosti OSN, pak je už skutečně nelvyššl čas, aby v této organizaci defi­nitivně zvítězila zásada universality a aby se v tomto směru Odstranila jakákoliv diskriminace. Podporuje­me obnovení zákonných práv CLR v OSN a přijetí obou suverénních německých států do OSN. Českosloven­sko sousedi s oběma německými státy a má možnost se denodenně přesvědčovat o tom, že NDR splňuje všechny podmínky, které pro toto přijetí stanoví Charta OSN. SlCervoněnko navštívil HradecKrálové (čtk): Závěrečný den svého tříddhního .pobytu ve Východočeském kraji zahájil velvyslanec SSSR v Praze S. V. Cervoněnko návštěvou Hradce Krá­lové. Předseda městského národního výboru Ing. J. Kokeš Informoval vzácného hosta 1 jeho do­provod o historii města, jeho současnosti 1 per­spektivách. Další návštěva S. V. Cervoněnka pak patřila oborovému podniku Kara v Trutnově. Ge­nerální ředitel J. Zástava seznámil hosty s vý­vojem podniku, jeho strukturou 1 sortimentem. N. p. Kara má úspěšné obchodní kontakty se SSSR, odkud dovážíme téměř celou svou potřebu perslánu a bizamu. Po prohlídce závodu a besedě připravili v Káře pro své hosty módní přehlídku svých kolekcí z letošního a příštího roku. Z Trut­nova odjel S. V. Cervoněnko se svým doprovodem do Spindierova Mlýna, kde ukončil svou návštěvu Východočeského kraje. Z DOMOVA I ZE SVĚTA PRESIDENT REPUBLIKY L. Svoboda zaslal blaho­přejný telegram presidentu Rudolfu Gnáglmu ke státnímu svátku Švýcarské konfederace. L. SVOBODA, president CŠSR, zaslal soustrastný telegram afghánskému králi Muhammadu Záhlru Sá­hoví к přírodní katastrofě v oblasti průsmyku Ken­­džan v Afghánistánu. PREDSEDA FS prof. dr. D. Hanes společně s před­sedkyní SL doc. MUDr. S. Pennlgerovou a předsedou SN V. Mlhálikem zaslali blahopřejný telegram Mijalko Todorovlčovl při příležitostí jeho zvoleni do funkce předsedy Svazové skupštlny SFRJ. VLADA CSSR jmenovala Jiřího Götze do funkce náměstka ministra zahraničních věcí. PFT1DENNI POBYT v CSSR skončila včera šestičlen­ná skupina poslanců kuvajtského parlamentu. V na­ší republice jednala o možnostech rozvoje vzájemné spolupráce, zvláště v ekonomické a kulturní oblasti. к rozvíjení další občanské aktivity а к naplňová­ní volebních programů Národní fronty, jež se mu­sí stát nejen věcí poslanců,, kteří budou navrženi, ale všech voliči s měst a vesnic. Kdo teď není vyznavačem slunce a vody? Foto: LD • Josef Zóčel Blahopřání presidentu Titovi (čtk): Cs. představitelé, president republiky L. Svo­boda, generální tajemník ÜV KSČ G. Husák a předse­da Č8. vlády L. Strougal zaslali Josipu Broži Titovi к jeho znovuzvolení presidentem Socialistické federu­­tivní republiky Jugoslávie tento telegram: Vážený soudruhu presidente, při příležitosti Vašeho opětného zvolení do funkce presidenta SFR Jugoslávie Vám srdečně blahopřejeme a posíláme současně soudruž­­ské pozdravy a upřímné přání úspěchů všemu lidu a národům Vaší země. Jsme přesvědčeni, že Českoslo­vensko jugoslávská vzájemná spolupráce odpovídá ži­votním zájmům dělnické třídy a národů našich zemí a Je také prospěšná věci míru, bezpečnosti a socialis­mu na celém světě. Do Vaší další odpovědné činnosti v čele Socialistické federatívni republiky Jugoslávie Vám přejCae mnoho zdraví. Mise Apolla 15 vrcholí (bf): Přistání Apolla na měsíčním povrchu bylo dosti obtížnou záležitostí, neboť jeho dráha kolem Měsíce měla sklon к měsíčnímu rovníku 26 stupňů, tzn. vedla nad severními oblastmi, kdežto předcháze­jící expedice přistávaly na prověřené dráze podstatně jižněji. Kosmonauti se při navedení na dráhu o vzdá­lenostech 14,8 km — 108 kot od povrchu, kterou za­čali s lodí opisovat od 1,14 hod. v pátek n. č., setkali s dosud neznámými Jevy: let Jejich lodi ovlivňovaly gravitační anomálie, způsobené tzv. maskony (velká soustředěni hmoty pod měsíčním povrchem) zcela ji­nak, než předcházející výpravy. Dráha Apolla 15 se t perlcynthlu (nejnižší hod) po několika hodinách snížila až na 9,9 km, což začalo být dosti nebezpeč­né vzhledem к tomu, že oblast přistání obklopují hory vysoké až 5000 metrů. Houston proto nařídil neplánovanou korekci, při niž se nejnižší bod oble­tu zvýšil na 18.9 km. Menší obtíž: zažila posádka ještě při rozpojování výsadkového čluj a od velitel­ské sekce. Závadu v elektrickém jistícím kabelu se však podařilo po čtvrthodině odstranit, takže Scott a Irwin 9e v 19,14 hod. n. č. začali v měsíčním člunu Falcon věnovat posledním přípravám na přistá­ní. Worden, který zůstal sám ve velitelské sekci, manévroval zatím lod na kruhovou dráhu o vzdá­lenosti 110 km nad měsíčním povrchem. Další zprávy o přistání na str. 3. Na mnohém je znát dobrovolná pracovní Inicia­tiva občanů, podnícená politickou aktivitou všech organizací Národní fronty včetně Cs. strany lido­vé. Tato kladné bilance bude rovněž nákladnou Setkání s Babičkou FRANTIŠEK LAZECKÝ Nastaly ině, nejplnější čas v тосе. V Sečko bylo v polích. Slunce i země naplnily své dílo, voda, vzduch, hlína, světlo a teplo, rostliny i pot Udí a zvířat vykrystalizovaly v zlato obilného zrna, se n.en a semínek. Všichni v polích dobývali zlato z té řeky času, která se rok od roku vidy v tout dobu valí svým pradávným řečištěm, jenom já jsem letel doma se zlomenou nohou. Bylo ml osm let, chýlilo se к první světové válce. Mouchy bzučely v malé jizbě, která byla zá­roveň kuchyní, hodiny s porculá. •>ým ciferníkem jednotvárně tikaly, jejich závaží se nepostřehnu­telně sunula dolů podél obílené stěny. Tt venku sklízeli zlato na lánech poli, já jsem sklízel zlato z lánů zažloutlých a nazlátlých listů knih, které jsem četl za těch nekonečných dnů. A četl jsem u. nvlčné po celou tu dobu, co jsem byl upoután na lůžko. I bolest mi přinášela své zlato. Toho odpoledne jsem sáhl po malé knížce vá­zané o černé omšelé vazbě, kterou jsem již delší dbu odsunoval stranou. Nelákala mě. Ve vnitřku byly zažloutlé listy, na okrajích se do nich už dost daleko zažírala hněď podobná rzi, hněď oře­chové barvy. I celé některé stránkjj už i ’tropila. Ale přece jsem jt začal číst. Bez zvláštního zá­jmu. Ctu první stránku, čtu druljou, čtu a čtu, za chvílí jsem se začal ^onadat do těch stránek jako do nějakého bezedného kouzla. Kniha mě pomalu vtahovala do sebe. A já jsem se octl na Starém bělidle. Za ním louky, přes které šuměla řeka. Noha už nebyla zlomena, chodil jsem tím údolím sem a tam. Potkával jsem pana Proška, pani Proškovou, mys­livce, psy Sultána a Tyrla. Zavolal jsem na ně Odpovídali ml hlasitým štěkotem a vesele pobíhali kolem mne. A už přicházely další osoby: pan mly­nář, noční hlídač Kudrna se svými šestí pandury, kteří jedlí veverky a vrány a kdovíco ještě, dlou­hý Mojžíš sbírající do pytle děti, pan Beyer, jiný myslivec, ten z krkonošských hor, panímáma ze mlýna, paní mysl vcová a 1 líných lidí. Všecky jako bych už dávno znal, ale zároveň jako bych se s nimi setkával poprvé v životě. Jako by ty známé a důvěrné tváře a postavy najednou vstou pily do světla slunečního odpoledne tohoto žňové ho dne. Tak byly najednou nové a neznámé. Celé 'kvetlé a poprášené jeho zlatým, sotva postře hnutelným zrosením. Ale ne, to zlaté světlo žňo vého Času vycházelo a zářilo ntchl A hned byl zase večer. Jenže to světlo bylo všude, zůstávalo ve všem, ant krůpěj se ho nevy­tratila. Mísilo se do zčernícb stínů t do soumra­ku, bylo l na dně večerní tmy a úplně jt prostu­povalo. Odněkud šuměl splav. Někdo и něho zpí­val. Seděla tam V.itorka a zpívala svou teskllvou píseň plynoucí vodě a usínajícím rybám. Voda plynula dál, vyšly hvězdy, první, druhá, třetí, se­stoupily do ní a brodily se po kolena v řece jako roztančené dívky. I ta voda jako by okouzlena zůstala najednou stát. Byla jen Vtktorčtna píseň teskná, srdce drásající ukolébavka. Zlaté nohy hvizd jako by strnuly ve vodě. A potom najednou se jzval '•křik, spadla noc, černý voják s havra­ním obočím stojí za stromem na krajt lesa. Oči mu hoří Jako če^noknéžníkovt. Utíkej, Viktorko. utíkej! Nemůžeš, tvé nohy stoji v plynutí času a nemohou se odpoutat od svého místa. A zas je den plný slunečního zlata, slunce sbírá perly rosy, kter se třnuti ,a travách. Přes louku od zámku přichází pant kněžna a za ní s košíč­kem slziček Pa ni Ma '? ко ’esa fin ensle. Ten roztoužený a teskný úsměv na její tvářil A už tu Je Kristlo z hosn-ii/ sněží lak luční kvét. po paní kněžně dožinkový věnec a za ní zástupem á lidí se protlačuje její milý, Míla, mládenec urostlý jako jedle. A mezi všemt chodí snop zlatu, ne není to snop, ale ona, s vřetánkem v ruce a s přesllcl pod paži, bělovlasá s.iř~n\a, vlídná, ki každému laskavá, moudrá, orostá. všudi nřftomná, stařenka odněkud od slezských hranic. Ne, písmena už ne­jsou písmena, knížka už není knížkou, příběh už není příběhem, vyústil do skutečnosti. ]e to tvá stařenka, sta~±nka stařenek. Sám jsem stařenku neměl. A já jsem ft potře­boval. Právě takovou, lako byla babička na Sta­rém bělidle, stařenku, která prozpěvuje ranní pís­ně, která se modli, přede, která je všude v domě, vypravuje dětem pohádky и příběhy, zasahuje do zlých osudů lidí a obrací je и dobrý a světlý úděl. Takovou stařenku jsem teď našel. Už nečtu. Je čtené, je sněné, je skutečné. Ocitl jsem se v krajině, kde jsem se mohj všeho dotý­kat. Chodil jsem tarn po mezích, polem a lesem, širokým údolím, hrát jsem si s Barunkou, Adél­kou, Janem a Vilímkem, s Mančlnkou a s Kudrno­­výmt pandury. Tam byl v tu Chvíli můj domov. Л když Jsem se tam načisto zabydlel a zdálo se ml, že už se nevrátím zpátky, najednou třeskla s rachotem vrátka a někdo mne z té krajiny vy­hnal. Stál Jsem za jejím plotem, kolem mne vo­něly kopřivy. Kdo to udělal? Kdo mt tu okouzlu­jící knížku vyrval z rukou? Otevřel jsem oči. Byla to přísná, šedivým, sotva vyrážejícím strntskem vousů zarostlá tvář doktora Mohyly a v ní zářily jeho vlídné a laskavé očí. A pod nosem mu utíkal jako malú, šedivá, domácí myška kartáček prokvetlých černých vousů. Nemocný, který se nemohl hýbat z lůžka, byl doma, to stačtlo к ochraně domu. Naši odešlí na pole, stavení nechali nezamčené. Neslyšel jsem otvírat v síní dveře, nesl žel Jsem Jeho kroky, ani vrznout jizbově dveře, tak Jsem byl v těch hodi­nách ze všech stran obklopen kouzlem nesmrtel-. né Babičky Boženy Němcové. Mouchy začaly opět bzučet, hodiny tíkaly, řeka času plynula dál. * jejím řečišti - nebylo jenom zlato, ale t oblázky a balvany. Kvapem se schjflv­­oalo к první svetové valce,

Next