Naše Hlasy, 1970 (XVI/1-50)

1970-02-21 / No. 8

STRANA 2 JAKO DOMA SI POCHUTNÁTE V KRAJANSKÉ RESTAURACI “MOUNTAIN HUT 67 HAYTER ST. (BAY a HAYTER) TORONTO 1 - 364-0972 (PRVNÍ ULICE JIŽNĚ OD COLLEGE STREET) OTEVŘENO OD 1 PROSINCE DENNĚ od 11 DOP. do 23 HOD. VARÍ SE DRŠTKOVÁ - KNEDLO-VEPRO-ZELO A KDYŽ CAS DÁ BUDE I DOMÁCÍ ZABÍJAČKA - TĚŠÍME SE NA VÁS! PRVNÍ TUCET NEPŘÍMÝCH DOKAZO Pokračování se str. 1 podepsal. Někteří svědci tvrdili, že vůbec nemohl přistoupit blízko k mrtvole, ale jiná svědectví toto po­pírala. Fotografie mrtvého Jana Masary­ka byly vesměs jen oficielní, patrně prováděné tiskovou kanceláří. Přes to v den pohřbu policie zabavila a zabránila uveřejnění fotografie Masaryka v rakvi, na které byla vidět kytička sněženek u pravého ucha mrtvého. (Kolovala pověst, že kytička zakrývá ránu za uchem, způsobenou buď střelou nebo in­jekční jehlou). Později prohlásil je­deni z Masarykových tajemníků, že sněženky položil k hlavě mrtvého čistě z piety, nic neměly zakrývat. Ihned po státním pohřbu, jehož se účastnilo celé komunistické ve­dení, ministr vnitra Václav Nosek nařídil, aby pražská policie zasta­vila další vyšetřování. O své újmě Dr. Zdeněk Borkovec však vyšet­řování nezastavil a záhy zjistil svrchovaně podezřelou souvislost v jednání majora Františka Schra­­mma a Václava Sedmy. - Major Schramm byl spojovací důstojník mezi čs. tajnou policií a sovětskou NKVD v Praze a zřejmě byl pově­řen přípravami pro zavraždění Ma­saryka. Byl sám zavražděn v květ­nu 1948 - podle komunistického tvrzení exilovými emisary skupiny Miloslava Choce. Václav Sedm byl člen stráže Čer­nínského paláce a měl noční služ­bu z 9. na 10 března. Náhle odešel ze služby - prý ho rozbolel zub. Záhy potom opustil strážní službu a stal se “národním správcem” kle­­notnického. závodu. Zapletl se do černého obchodu se zlatém, ale mj. Schramm vymohl, že řízení proti ně mu bylo zastaveno. Ale v červnu 1948 ho potkalo neštěstí (v té době mj. Schramm už byl zavražděn) - byl zabit při autonehodě. Byl po­hřben spálením - ale nebyl pitván, ačkoli to je v Československu dáv­no uzákoněná bezpodmínečná po­vinnost. (Příště Svědectví pro sebevraždu) SPORT ZE SVAZU ČS. SPORTOVCŮ V ZAHRANIČ! V posledních týdnech vzbudily hodně pozornosti zprávy o amaté­rismu a profesionalismu hokeje. Je notoricky známo a dokázáno v ce­lém sportovním světě, že Rusové nejsou “amatéři” jen úsilí vické propagandy jen ještě bolše­více uráží a podceňuje myšlení celého světa, kterému už tolikrát v histo­rii posledních let byla násilím vnu­covaná vědoma nepravda. Přečtěte si článek “ .... a co na to” který vyšel ve sportovním časopisu Gól”. “Světový hokej prožívá v sou­časném údobí nesporně vysoce výz­namnou křižovatku své historie, pro mítnutou velmi plasticky do pozo­ruhodných faktů: letos poprvé v (Jě­­jinách světových šampionátů došlo ve Stocholmu k “turnaji pravdy”, při němž se nejsilnější šestka re­prezentačních týmů střetla ve dvoj­násobném měření sil, prokazatelně dosud nejnáročnější soutěže o titul mistra světa. Výsledek vrcholné dramatických zápalení je dostatek znám; při naprosté rovnosti bodů, získaných prvními třemi mužstvy, SSSR, Švédska a ČSSR, rozhodo­val o konečném pořadí citlivý seiz­­mokraf skoro s takovou naléhavostí jako nikdy předtím. Druhým as­pektem této zmíněné hokejové 'kři­žovatky zůstává skutečnost, že rov­něž poprvé bude pořadatelem svě­tového šampionátu mateřská země tohoto sportu - Kanada; a do tře­tice, právě v souvislosti s kanad­ským úsilím o pozvednutí uvadající prestiže javorového listu, otevírají se v této soutěži vrátka i pro účast kanadských profesionálů. Kdyby­chom i pro hokej tedy použili ana­logii z jiných sfér současně lidské činnosti, mohli bychom toto histo­rické rozmezí klidně srovnat snad i s něčím takovým - jako je nástup vědeckotechnické revoluce . . . A k takovému mezníku hokejo­vých dějin pochopitelně přistupu­je každý z představitelů světové eli­ty tohoto sportu s maximální odpo­vědnosti i soustředěnosti. Proto ani nepřekvapuje, že současní mistři světa - sovětští hokejisté - dávají svou důkladnost v tomto směru na­jevo svérázným, pro ně však jistě logickým aktem: jako generální zkoušku na nadcházející kanadský světový šampionát pořádají začát­kem prosince v Moskvě kompletní “malé mistrovství světa” za účasti přesně téže špičkové hokejové šest­ky, jejiž representanti teď zacílili své úsilí k historickému březnové­mu zápolení v kanadských městech Montrealu a Winnipegu. Moskva tím znovu potvrzuje své dominant­ní postavení ve světovém hokeji; je tedy na místě, abychom si prá­vě při této příležitosti zdůraznili i širší mimohokejové, a chcete-li - vlastně vůbec mimosportovní sou­vislosti. V těchto dnech si totiž připomí­náme 52. výročí Velké říjnové so­cialistické revoluce. Nej význačněj­ší událost ve společenském vývoji století, dějinného zvratu, který svý­mi důsledky zasahl snad do všech oblastí lidského konání současné doby. A zákonitě se promítl i do takové sféry, jakou je světový sport; v ledním hokeji třeba i do takovéto vývojové křižovatky; za­tímco například v období před dru­hou světovou válkou dobývali an­gličtí hokejisté (vedle Kanaďanů) světových prvenství a o sovětských nebylo známo naprosto nic, je dnes situace přesně obráoená: sovětští hokejisté vévodí světové elitě, an­glický hokej upadl do prachu za­pomnění. Také sovětský fotbal je dnes v celém světě respektován, jak pro svou špičkovou úroveň - tak kvůli prostinské skutečnosti, že s téměř čtyřmi milióny registrova­ných hráčů je nejsilnější fotbalovou federací na světě. Je jedním ze znaků soudných li­dí - a k nim jsme se vždy počítá­­vali - že patřičně váží prokazatel­ná, nesporná fakta, nechť se k je­jich noznání propracovávali sebe­­složitěji. Fakta o síle sovětského sportu, inspirovaného Velkou říjno­vou revolucí, isou dostatečně vý­mluvná pro ceTv svět. Významný člen Ústředního Vý­boru Svazu čs. Sportovců v Za­hraničí - býv. Čs. representant ná­rodního mužstva odpověděl otevře­­nvm dopisem šéfredaktoru Josefu Oktabcovi na jeho článek “ . . . a co na to”. Pan Josef Oktabec šéfredaktor “Gól” Praha 8 - Karlín New York, Leden 1970 Pokračování na str. 4 PELC - CARTAGE & MOVING AUTODOPRAVA VŠEHO DRUHU a STEHOVANÍ PLNÉ POJIŠTĚNI TELEFON QCi - fjCOI 27 Walmer RdL DÜH UUdl Toronto 4, Ontario “NAŠE HLASY’ February 21, 1970 ONTARIO PROVINCE OF OPPORTUNITY Government Information KNIHY V RODNÉ ŘEČI NEJHEZČÍ DAR K RODINNÍM A SPOLEČENSKÝM PŘÍLEŽITOSTEM Romány - Prózu - Beletrii - Klasiky - Dětské knihy - Všechny slovníky dostanete koupit V KRAJANSKÉM RESTAURANTU (v zadní místnosti) STEAK and CHICKEN RESTAURANT 388 Bloor St. W. Toronto U SEDMINO Telefon 924 - 7098 Otevřeno od 12 A. M. do 12 P. M. >OOOOOOOOOgOOOggggggflfl-gggg g g g íílslslsjlslslslslslslslslslslslslslslslslsl ONTARIO GOVERMENT PROVINCIE PŘEJÍMÁ ZODPO­VĚDNOST ZA ODHAD NEMOVI­TÉHO MAJETKU. 1. ledna 1970 provinční vláda převzala úlohu, která bude mít vliv na všechny poplatníky v Onta­riu - odhad nemovitého majetku podle kupní hodnoty. Vláda si předsevzala následující: 1. Docílit jednoty v odhadu ne­movitého majetku v celé provincii na stejném základě - podle skuteč­né kupní hodnoty. Vlada ma úmyslu toho docílit do konce roku v 1975. , Docílit spravedlivého zdanění ne­movitostí. Daně vyměřené obecní správou zakládající se na odhadu majetku podle velikosti pozemku. Někdy údaje, podle kterých byl od­had učiněn, nejsou přesné, a vy­měřená daň se pak neshoduje js od­hadem majetku ve stejné oeně, ne­bo odhad byl získán jiným způ­sobení, a nastávají nesrovnalosti v daních. 3. Utvořit nový kontrolní úřad, který se bude zabývat stížnostmi ve spojitosti s odhadem daní. 4. Dát majitelům domů více ča­su na dotazy a přezkoušení správ­nosti odhadů a také zlepšený způ­sob, jak podat stížnost. Nový odhad majetku může zna­menat, že někteří majitelé domů bu­dou platit více, někteří méně a někteří stejný obnos. (Toto nemá nic společného s odhadem majet­ku podle velikosti pozemků) Očekává se, že nejvíce odhadů podle kupní hodnoty (market value) započne v roce 1971. Provincie byla rozdělena na 7 hlavních oblastí, řízených správ­cem odhadů, a každá oblast je opět rozdělena na ctyri nebo pet men­ších oblastí podle hustoty obyva­telstva a zeměpisné polohy. Nový kontroiní úřad převezme většinu funkcí, které byly dříve v rukou revisního úřadu. Předseda a místopředseda budou cleny sboru pntarijských právníků. Pokud se týče odvolání, majitelé domů budou mít 15 dní na vrácení odhadní listiny. Doposud se od­hadní listiny musely navrátit okam­žitě. Bude tedy každý majitel mít 14 dní na odvolání nebo stížnost po datu obdržení odhadu. Tento nový zrevidovaný zákon má za účel zjednodušit a spravedli­věji řešit jak problémy obcí tak ta­ké poplatníků. the Hon. John Robarts Prime Minister of Ontario Z KAMPELIČKY Ředitelství KAMPELIČKY zve své členy na VALNOU HROMADU, konanou v hale sv. Václava, 496 Gladstone Avenue v Torontě, v ne­děli dne 22. února 1970 o půl třetí hodině odpoledne. Na pořadu jsou zprávy ředitelství a výborů, změna stanov, schválení hospodářské zprá­vy, vyhlášení dividendy a rabatu za rok 1969 a volby funkcionářů. Po schůzi občerstvení a tradiční “Bingo” o hodnotné ceny. Z KORESPODENCE BOŽENY NĚMCOVÉ (Nakladateli Jaroslavu Pospíši­­dovi) - Neumark, dne 17. 4. 48. Velectěný pane! Když jsem loňského roku v Pra­ze byla, zmínil ste se mi stranu malého skladku kněh, které bych si na starost vžiti mohla. Tenkráte byli jsme ještě v Domažlicích tam nemohla a nechtěla jsem vzít a si to na starost, abych neodejmula výdělek knihaři. Dost však dom­louvala jsem mu po ten celý čas co jsem tam byla, aby se na něco od­vážil, aby více po vesnicích kněh odbýval, ale on nemá podnikavosti ani chytrosti co by za nehet vešlo, a to je velká chyba. Mně na tom mnoho záleží, jakož i každému, kdo o dobro své milé vlasti pečuje, aby lid venkovský se vzdělával, a to se může prozatím jen čtením stát. Zde lid pranic o světě neví, vyj mouč několik vesnic, které mám na blíz­ku a kamž častěji přijdu; v jedné vesnici drží Pražské Noviny, ale to víte, pane, jaký sedlák je, tomu musí všecko jasně vyložit, všecko musí být jak se říká na bíle dni. Pro to podotkla jsem v článku ve Včele “Selská politika”, že by si lid přál, aby vycházel Pražský Posel častěji; pan Tyl ale již mé žádosti předešel, jak jsem se po odeslání článku ve Květech přesvědčila. Ihned předpla­tila jsem se na něj, ale posud ne­dostala jsem ho, aniž u koho jsem nový ten časopis viděla, snad ještě nevyšel1? - Jméno Tylovo ručí za výbomost jeho, a protož ihned pos­lala jsem k mým známým, aby se předplatili; tři obce to učiní hned, ale v těch vzdálenějších vesnicích, kde nemohou často být a kázat, ani můj muž, tam zase pošlu. K tomu však bylo by potřeba několik uká­zek nového Pražského posla, aby lid viděl co si má koupit, neboť nenedrželi v každé vesnici starého Posla a tudy neznají ještě “toho pána co tak hezky humí psát”. - Mně ale velmi na tom záleží, aby se v každé vesnici časopis ten dr­žel, a prosím tedy, kdybyste pane tak laskav byl a mi několik ukázek posiati si obtěžoval. A nyní ještě slovíčko stranu to­ho skladku; pro dobro zdejšího li­du, který lituj u, že tak příliš ve vzdělání pozadu je, umínila jsem si že něco podniknu, co mi nebude snad mnohý za dobré Nechť však. Jsemť nyní pokládat. hotova převzít malý sklad kněh, jestli mi je totiž na kredit dáte; snad Vás pane nemusím ujišťovat, že z toho ani dost malý užitek nechci. Co utržím, to Vám odešlu spravedlivě, avšak to se zavázat musíte pane, že kdyby se můj záměr nepodařil, kni­hy nazpět vezmete, i ty které bych neodbyla. Někde budu sama prodá­vat, někde moji známí vesničané, a jinám zase pošlu kočující kněh­­kupecký krámek, zvlášť kde bude pouť. Já myslím, že dobře pochodí­me, takové kočující knihkupectví je vskutku věc blahodárná pro ven­kovský lid a pro kněhkupce výnos­ná. Vy nevěříte, co toho ti kočující kramáři prodají, a je to hatlanina, pro lid škodná; měli by se takoví kramáři trochu pod dohled posta­vit. Nýní chci prozatím poznamenat knihy, jaké bych zde dobře proda­la, neboť ze začátku musí být lá­kadlo. Předně a nejprve a nejvíc “Spravedlivá historie Česká” v jed­nom svázaná, “Pražský posel” 1, 2, díl. Život Josefa Císaře. “Napole­on” (jen kdyby brzy se dokončil.) “Jiřina”, “Isidor sedlák Lhotský”, “Spisy Jana z Hvězdy”. Něco těch Niericových a Šmídových povídek pro děti. Mistr Jordan”. Asi 4 ku­chařské knihy od Rettigové, něko­lik modlitebních knih, ovšem již svázaných, ne ale skvostně, aby ne­byly drahé. K tomu, kdyby Vám možná bylo, přidejte Vašnosti asi dvě podobizny Karla IV., Otakara, Jiříka Poděbradského a Tyla. Ně­kolik těch nových plátků, co by pro sedláka byly, a několik písniček. Tu co v posledním čís. Květů právě jsme dostali, “Prostá mysl” od Pěš­ky dobře by se hodila, potom Po­­nocný a j. v., kde není nápěv tuze umělý, tak aby snadno selský lid jej pochopil. K tomu několik malých malovaných obrázků a krámek je hotový. Prozatím je toho dost; Klíč štěpařský od Pixy” ovšem bych tu­ze ráda při tom měla, ale ten ne­máte ve Vašem skladu; byla by to užitečná kniha pro zdejší sedláky. Prosím tedy Vašnosti rozmysle­te se záhy, a jestli mi chcete věc tu svěřit, tedy odevzdejte knihy ty v pátek t. j. 21ho večer k Stupar­­tovi do hospody; tam je jistý Václav Čech, ten věci k odeslání sem při­jímá. V sobotu časně ráno jde tam odtud příležitost k nám, a tudy bych je brzy dostala. Kdy asi míníte vydat Vašnosti 8. sv. báchorek1? - Chcete-li přidat do toho skládku ještě některé zá­bavné knihy, také dobře. Vaší milé choti vyřiďte prosím mé přátelské pozdravení. Můj muž vzkazuje svou úctu. Poroučejíc se do Vaší přízně zůstávám z úctou Vaše Božena Němcová (Božena Němcová se narodila 5. února 1820, tedy právě před 150 lety.) Božena Němcová se narodila dne 5. února 1820, právě před 150 lety. 0 TRVALOU KONTROLU JAK REGISTROVATI MILENCE Odcházející do kina zeptala se dcera matky; “Jak bych si vlastně měla registrovat millence1? Podle příjmení mi to připadá banální a křestní jména se pořád opakují.” Matka zůstala sama s přesně od­počítanými dvanácti briketami, ale co zahřeje víc než dětinská důvěra té, kterou jsme před třiadvaceti le­ty v bolestech přivedly na svěť? Ta Lálinka . . . Na jednu stranu: jak z ní nemít radost1? Už její smysl pro pořádek, o jakém se těm dneš­ním courám, vyrůstajícím bez ma­teřské opory, ani nezdá. Na dru­hou stranu zas taková seriózní snad ani není praktická. Samozřejmě jsou příjmení banální a smrdí úřední ad­ministrativou, jenže nakonec je jméno přibližně to jediné, co se na člověku mění jen zřídka, zatímco všecko ostatní, profese, pracoviště, záliby, názory a čísla košilových lí­mečků se mění neustále, i kdyby muži nebyli vyslovení lháři. Lálin­ka je hrozná idealistka, představu­je si, že je každý jako ona a ma­minka, solidní, zásadový, do hloub­ky, prostě filosof. Ta registrace mi­lenců je jistě milý a nevšední ná­pad, ale kdyby měla být precizní, a jiná zas nemá cenu, potřebovala by trvalou kontrolu. Kde by na to zaměstnaná holka brala čas, zvlášť až se vdá, a pak: život nikomu ne­stojí, kartotéka se bude rozrůstat, kam bys přišla Lálinko. Po půlnoci se dcera vrátila z ki­na, usměvavá, v novém svetříku, plna důvěry k té, které ji před třia­dvaceti lety v bolestech přivedla na svět. “Tak cos vykoumala, mam­ko?” “Lálinko,” řekla matka, “mně se pořád zdá, že si všecko moc kom­plikuješ. Co kdyby sis vedla takový dívčí deníček, jako jsme to dělá­valy myl? Jenže my jsme byly to­­seví jiná generace. Tobě se to asi nezdá dost vědecké, viď, Lálinko.”

Next