Naše Hlasy, 1970 (XVI/1-50)
1970-02-14 / No. 7
DIRECTED BY EDITORIAL BOARD Published weekly and printed by "Our Voices". Publishing Co., 77 Florence Street. Toronto 3, Ontario Canada. - Phone 536-3997 Subscription: Canada and all other Countries $6.00 OPINIONS EXPRESSED IN SIGNED ARTICLES ARE NOT NECESSARILY THOSE OF OUR VOICESNAŠE HLASY NEZÁVISLÍ ČESKOSLOVENSKÝ TÝDENÍK INDEPENDENT CZECHOSLOVAK -WEEKLY No. 7 (653) Vol. XVI SECOND CLASS MAIL REGISTRATION No. 1928 February 14, 1970 BYTOVÉ VIDĚNI NEJLEPŠÍ ODPOVĚĎ NA KOMUNISTICKÉ POMLUVY MASARYKOVY ČSR. STATISTIKA: V letech 1921 - 1926 se v Praze stavělo ročně od 2 do 5 tisíc bytů. Roky 1928 a 1932 jsou špičkové. V Praze se tenkrát postavilo 14 tisíc bytů. Až do války byl průměr kolem 9 tisíc bytů ročně. Prvních osm let po válce se průměr pohyboval kolem 2 tisíc bytů. Poválečná špička byla 7 tisíc. Od roku 1960 až do roku 1968, tedy i v roce 1965, kdy měla být, podle usnesení roku 1959, v Praze bytová otázka 2l vyřešena, se stavělo ročně kolem 5 tißic bytů. V roce 1969, tedy rok před tím, než měla být definitivně vyřešena bytová otázka v celém Československu, předaly národní výbory v Praze 231 bytů. (Údaje o družstevní a svépomocné výstavbě ještě nejsou zpracované.) V současné době je v Praze 100 tisíc žadatelů o byt. Z těchto čísel vyplývá, že naše stavebnictví je v počtu vystavěných bytů asi o 50 let pozadu Půjde-li to takhle dál, nebude v Praze nejméně jedna generace bydlet! •eqejj (<}aAS /CpejM,, MEZI ČÍNOU A SSSR V minulých dnech byly po dvouleté přestávce obnoveny čínsko - americké rozhovory ve Varšavě. V celkovém pořadí to byla již 135 schůzka. Na rozdíl od většiny předchozích vyvolala ve světě značnou pozornost. Objevilo se mnoho úvah a komentářů, věnovaných ani ne tak obsahu, jako dohadům, proč k čínsko - americkým jednáním došlo právě nyní. Podle pečlivě vybudovaných teorií - jež ovšem mohou být na hony vzdáleny skutečnosti, jako mnohé předtím byť sebelépe vymyšlené - jsou hloubka a dosah čínsko - sovětských rozporů takové, umožňují snížit americkou vojenskou angažovanost v jihovýchodní Asii. Úkoly mají převzít jednotlivé asijské země, na prvém místě Japonsko. Tyto plány jsou někdy označovány jako Nixonova asijská doktrína. Málokdo by jistě litoval odchodu amerických vojáků, ovšem právě tak málokdo by místo nich uvítala vojáky japonské. A sladit rostoucí hospodářský a politický vliv Japonska se zahraničně politickými zájmy ČLR v téže oblasti, to bude i pro Spojené státy věc nadmíru obtížná. Odpověď na otazníky dá jedině budoucnost. Pro současnou dobu platí, že USA budou s největší prav děpodobností udržovat kontakty s ČLR a budou se i 6nažit je rozmisťovat tak, aby to napomáhalo jejich globálním zájmům. ODHAD O VÝZBROJI ČLR Už v polovici roku 1970 bude Čínská ľudová republika disponovať medzikontinentálnou raketou. Ešte v skoršom termíne bude mať Čína atomové rakety stredného doletu (960 až 1908 km). Tieto údaje sú obsiahnuté v brožúre State Departmentu (min. zahraničia USA), ktorá uverejnili 7. 1. 1970. Prvý prototyp týchto rakiet úspešne vyskúšali v ČLR už 27. 10. 1966. Podľa údajov State Departmentu disponuje Čína už dnes najsilnejšou leteckou zbranňou v Asii, ktorá pzostáva z takmer 4000 lietadiel. Na možnosť, že by už v tomto roku mohla vyskúšať interkontinentálnu raketu poukázala už v septembri minulého roku Biela kniha japonského ministerstva obrany. Agentura AP. Miloš Zelka: VELKÉ ZMĚNY V ČSSR Nedávné pronikavé kádrové změny v státních a stranických funkcích ke kterým došlo na mimořádném plenárním zasedání ÚV KSČ jistě stojí za menší analýzu. Splnily se předpovědi vždy dobře informované tiskové kanceláře TANJUG, že ministerský předseda Černík bude přinucen k rezignaci. Jak známo Černík podporoval Dubčekův odjezd do Ankary, který byl zdržen o dva týdny, ale nakonec prosazen. Podle věrohodných zpráv pět dní před Duběekovým odjezdem do Turecka došlo k tajným zasedání předsednictva ÚV, které se protáhlo do čtvrté hodiny ránní. Bylo to zasedání velice bouřlivé a Vasil Bilák se na ně dostavil s tlustou aktovkou plnou spisů. Bylo to torso obžaloby Dubčeka a jeho spolupracovníků z velezrady. Bilák se pokoušel dokázat, že v činosti Dubčeka a jeho druhů byla podstata trestního činu proti socialistickému zřízení v Československu a navrhoval zrušení jeho jmenování velvyslancem v Turecku a předání dokladů o jeho činnosti státnímu prokurátovi k posouzení, zda se Dubček a pokusil ohrozit socialismus v ČSSR spojenectví s SSSR. Nakonec došlo kolem třetí hodiny ranní k hlasování, zda má či nemá Dubček odjet do Ankary. Odjezd Dubčeka byl schválen rozdílem jednoho hlasu. Rozhodující hlas ve prospěch Dubčeka dal právě Černík. Nelze ovšem předpokládat, že jen Černíkův postoj během tohoto hlasování zavinil jeho konečný pád, ale jistě to byl jeden z faktorů. Ultradogimatici a kolaboranti si později zajistili solidní většinu při zasedání širšího pléna a své pikle prosadili v plném rozsahu. Stručně řečeno Husákovci - centristé utrpěli během posledního plenárního zasedání drtivou porážku ze které se asi těžko vzpamatují. Zdaleka nejde jen o sesazení Černíka. Největší ránou pro Husáka je ztracení Slovenska. Z vedení komunistické strany na Slovensku byl odstraněn Husákův nej věrnější spojenec a přítel Štefan Sadovský a novým vůdcem KSS se stává Husákův úhlavní nepřítel z doby éry Novotného, kolaborant Josef Lenárt. Z předsednictva ÚV KSČ odchází bývalí spojenci Dubčeka a nynější podporovatelé Husáka, Černík, Poláček a Sadovský. Nahrazují je kolaboranti nejhrubšího zrna Kapek. Korčák a Kempný. A tak z někdejších vedoucích mužů Ledna zůstal v předsednictvu pouze Svoboda. Je pravda, že Husák zůstává prvním tajemníkem KSČ, ale je obklopen svými nepřáteli (v některých případech svými vězniteli z dob stalinismu), kteří mu v příhodné chvíli podrazí nohy, zvláště bude-li to v souladu s přáními Moskvy, která zatím o Husákovo sesazení nestojí. Značným překvapením bylo jmenování Lubomíra Štrougala ministerským předsedou federální vlády. Všeobecně se očekávala nominace Aloise Indry o kterém se prý skutečně uvažovalo, ale vzhledem k jeho vážné chronické srdeční chorobě k jeho jmenování premiérem nedošlo. Indra jak známo utrpěl na podzim roku 1968 srdeční infarkt ze kterého se ani po léčení v SSSR plně nezotavil. Štrougalovo “povýšení” na ministerského předsedu je však povýšením pouze zdánlivým. Ve skutečnosti se jedná o nemalou mocenskou degradaci. Štrougal byl totiž zbaven své významné stranické funkce šéfa komunistické strany pro Čechy a Moravu, která jej dělala druhým nejmocnějším mužem v Československu. Moskva totiž Štrougalovi nikdy nezapomněla jeho podpis na protestní protiokupační rezoluci čs. vlády ze srpna 1968 - viz Černá Kniha. Štrougalovo mocenskou pozici šéfa Byra KSČ pro Čechy a Moravu a vrchního velitele Lidových Milic ČSR přebírá Lednem nezatížený a protiokupačními rezolucemi nekompromitovaný ultrakolaborant a velezrádce Kempný. Nad představiteli obrodného procesu v Československu se stahují černé mraky! Blíží se snad uskutečnění proroctví Čestmíra Císaře (TRIBUNA č. 2-1970), že představitelé Ledna jsou určeni k fisické likvidaci'? Bohužel současná situace v ČSSSR signalizuje, že asi Císař nebude daleko od pravdy. Dubček může svůj odchod do Turecka pokládat za záchranu před kriminálem, neli přímo před šibenicí a ’ la Záhy, jak se zmocnili vlády únorovým pučem roku 1948 prokázali s čs. bolševici, že to myslí doopravdy prorockým výhružným slibem Klementa Gottwalda z roku 1929. Tehdy jako poslanec v čs. sněmovně odpověděl na obvinění, že jezdí do Moskvy pro příkazy: “Ano jezdíme se do Moskvy učit, jak vám (rozuměj Čsl. demokracii) máme zakroutit krk.” - V r. 1948 se vehementně pustili do díla, jemuž je Moskva naučila a záhy se jim podařilo všestranně zruinovat spořádané Československo a. úspěšně pokračovat na cestě za heslem: Sovětský svaz - náš vzor. Socialisace a násilnický režim luzovlády zničil všechno, čím kdysi Masarykova republika v Evropě vynikala a přivodil i úpadek morální, jehož zásluhou se hmotný úpadek vystupňoval tak, že už ani nejsurovější režim ho nestačil zvládnout a nejpřísnější censuru jej nemohla utajit. Sjezd svazu spisovatelů v červnu 1967 - před tím několikrát nuceně odložený - uvolnil ústa asi tuctu nejstatečnějším spisovatelům novinářům. Nakvap jich bylo něa kolik odstraněno z komunistického vedení, ale průlom byl učiněn a nedal se plně ucpat. - Na to koncem října (1967) studenti ze Strahovských kolejí, sytí toho, že ke špatnému stravování a nedostatečnému vytápění nemají ani elektrické světlo ke studiu, vyšli do ulic a v dramatickém průvodu se svíčkami rukou provolávali: My chceme světv lo! V době, kdy veřejné mínění, rozmrzené nedostatky na všech stranách, se probouzelo k projevům nespokojenosti, bylo velmi nemoudré, že neurvalý stoupenec Novotného v pražské policii dal rozkaz studenty násilím rozehnat. Obušky a četná zatčení zarazily studentský průvod, ale nikoli bouři odporu veřejnosti, která se i sám Novotný zalekl tak. že se veřejně studentům omluvil za surovosti policie. To se událo v listopadu 1967. O tom, co přišlo po těchto zjeyech, praví Claire Sterlingová: “Ale ani studentům, ani spisovatelům se nesnilo o přicházejícím zázraku. Většina Čechoslováků považovala za jisté, že až se zbaví Novotného strana uskuteční nějaké mírné reformy, snad některé ani ne mírné, ale nemnoho odlišné od změn, které hýbaly mezinárodním komunistickým hnutím. - Místo toho vedení strany učinilo okamžité a překvapující rozhodnutí: uvolnilo tisk. Vyděšěni z následků toho, někteří členové předsednictva strany byli by rádi ustoupili od tohoto rozhodnutí, ale během týdne se stala překvapující událost: útěk generála Jana Šejny do Spojených Států. (Šejna byl vedoucím komunistické organisace v MNO a důvěrníkem Novotného.) Utekl na diplomatický pas, který mu vydal sovětský generál Varšavského paktu, později v Moskvě uvězněný.) V armádním časopisu “Obrana Lidu” uveřejnil noImré Nágy. Husák sice razil ve svém konečném projevu před plénem ÚV KSČ Kadárovské heslo “kdo nejde proti nám, je náš potenciální spojenec”, ale my nemůžeme zapomenout, jak skončil liberální komunista Nágy právě za Kadarova režimu. Husák také 30. ledna znovu ujišťoval, že nedojde k návratu do poměrů padesátých let, ale skutečnost vypadá tak, že již první politické procesy se rýsují na obzoru. Jedině náhlá změna ve vedení sovětské komunistické strany (- kterou někteří pozorovatelé předpovídají na tento rok -) by mohla tuto chmurnou vyhlídku změnit. vý politický vedoucí armády odhalení, které zatřáslo přímo základy režimu: Šejnův útěk odhalil připravený vojenský zákrok pro záchranu presidenta Novotného. Během lednového rasedání Ústředního výboru strany měly být zmobilisovány dělnické milice a armádní tanky měly obklopit Pránu. Otřesné odhalení poučilo nové předsednictvo, že svobodný tisk není politický luxus, nýbrž zbraň nezbytná k jejich vlastní obraně. A ovšem už nepomýšleli na krok zpět. Za čtvrt roku pomohl svobodný tisk oživit dvacet let zamlžovanou záhadu smrti Jana Masaryka. Dr. Ivan Sviták (nyní v USA) otiskl 3. dubna v časopise “STUDENT” otevřený list “soudruhovi generálnímu prokurátorovi” v němž m. j. uvedl: Jménem neodvislého soudnictví a našeho nového demokratického postupu žádám, aby bylo okamžitě zahájeno vyšetřování, zda ministr zahraničí v Gottwaldově vládě před 20 léty byl zavražděn, jakožto oběť diktátorského režimu...” Nový režim Alexandra Dubčeka reagoval pkamžitě: 5 dubna 1968 nařídil formální vyšetření o smrti Jana Masaryka. Vyšetřování byl pověřen Dr. Jiří Kotlář z gen. prokuratury. V zápětí přicházel nepřetržitý proud svědků a on je přijímal vždy přívětivě a ochotně Ze všech koutů Československa přicházely dopisy, doporučení a povzbuzování. Ani jeden neprojevoval zájem na domněnce o sebevraždě. Nový ministr vnitra Josef Pavel doručil dvě objemné bedny materiálu z archivů ministerstva. Tento materiál prošel odi r. 1948 mnohýma rukama. Mnoho důležitých svědků zemřelo - přirozenou smrti i jinak. Nejméně čtyři zemřeli násilnou smrtí právě v době, kdy Dr. Kotlář začal své vyšetřování. - Dr. Břešťanský, místo - president Nejvyššího soudu byl nalezen oběšený na stromě v pražském předměstí 1. dubna, Dr. Josef Sommer, vrchní lékař věznice v Ruzyni - nalezen s kulkou v hlavě 26. dubna, podpl. Jiří Počepiský, šéf pražského kriminálního vyšetřování, byl nalezen oběšený v lese u Mar. Lázní 27. dubna. Major Bedřich Pokorný, který byl v r. 1948 vedoucím protišpionáže a hlavní činitel v pátrání o Masarykově smrti, nalezen oběšený v lese poblíž Brna, 9. dubna 1968. - Tři první byli hlášeni jako případy sebevraždy, ale major Pokorný byl určitě zavražděn. Kniha Sterlingové o tom praví: “Není jisté, byl-li podřezán dříve, než mu navlékli oprátku, jak mi řekl jeden vyšší bezpečnostní úředník, ale prostě nevěří se, že se oběsil sám. - Brněnský ústav soudního lékařství kde se dála pitva, odmítl potvrdit příčinu smrti. - Zprávu, kterou přinesla ČTK dělal dřívější úředník bezpečnosti, který v roce 1948 byl členem tajné policie pro Černínský palác. (Příště: PRVNÍCH 12 BLÍZKO Co dokázala svoboda tisku r. 1968 ZVLÁŠTNÍ ZPRAVA: VYŠETŘOVÁNÍ PROTI DUBČEKOVI ZAHÁJENO. Zástupce tiskového odboru mini. sterstva vnitra Havlína svolal v sobotu po skončení plenárního zasedáni ÚV tiskovou konferenci Praze na které oznámil domácím i v zahraničním novinářům, že bylo zahájeno šetření činnosti Alexandra Dubčeka, který podle jeho slov přivedl komunistickou stranu na pokraj bankrotu. Dubček prý bude muset za svoji činost a za vše co napáchal nésti plnou odpovědnost! Také útoky na ostatní představitele Ledna se stupňují a ultrakolaboranti, kteří si nyní upevnili své pozice se budou snažit zřejmě dokázat, fže Dubčekův odjezd do Turecka byl omylem. Jak známo Bilák a jeho skupina důrazně požadovali, aby nominace Dubčeka velvyslancem byla zrušena a aby vyšetřování jeho “podvratné” činosti probíhalo za jeho přítomnosti. Množily se také hlasy žádající, aby byl Dubček vzat do vyšetřovací vazby. Havlín na zmíněné tiskové konferenci také oznámil, že kromě již dříve uvedených změn ve vedoucích stranických a státních funkcích, rezignovalo nebo bylo odvoláno 70 členů Ústřednho výboru KSČ. zřejmě pro dřívější spolupráci s Dubčekem a jeho obrodným hnutím. V souvislosti s pronikavými změnami v ČSSR vydala I. února oficielní čínská tisková kancelář prohlášení komunistické strany Číny k událostem v ČSSR. V prohlášení se praví, že všechen čínský lid se dívá s obdivem na lid Československa, který tak hrdým a důstojným způsobem ukazuje své pohrdání nad sovětskými okupanty. Boj čs. lidu proti sovětskému kolonialismu bude mít prý vždy podporu čínského lidu a čínské, kom. strany Kremelští tyranové jsou podle tohoto prohlášení fašisté, kteří nemají ničeho společného s dělnickým hnutím a blíží prý se doba, kdy je svrhne hněv vlastního lidu, což povede k obnovení čs. nezávislosti a suverenity. Kéž by stejně ostrá prohlášení vydával svobodný Západ, který by se měl po přečtení čínské rezoluce pořádně začervenat studem. M. Z. MARNÉ SNAHY ZÍSKAT DĚLNÍKY ' Mezi hlavními úkoly naší komunistické strany stojí v současné době na předním místě úkol získat pro svou politiku a její aktivní uskutečnění dělnickou třídu. Z toho vyplývá, že pozornost všech stranických organizací a orgánů by se měla soustředit především na závody, na masovou politickou práci mezi dělníky. Zatím se však v mnoha případech okolo závodů přešlapuje. Vyšší stranické orgány, nevyjímaje ani ústřední aktiv, zatím věnují malou péči a pomoc základním organizacím v závodech, málo se do nich chodí. Pro někoho je tu možná i “horká” půda. Nedá se ale nic dělat, do závodů se musí. Nebudeme si přece zastírat, že je tu ještě mnoho nejasností, nedůvěry. A to je třeba překonat. Vždyť nestačí kontrarevoluci a pravicový oportunismus jen moeenskopoliticky potlačit. Je nezbytné je ideově politicky porazit a zabránit jejich případnému novému pokusu znovu vyrukovat. Toho se může dosáhnout jen tehdy, staneli se to záležitostí mas, především dělnické třídy. Ilja Šedivý: Život strany. Z KAMPELIČKY Ředitelství KAMPELIČKY zve své členy na VALNOU HROMADU, konanou v hale sv. Václava, 496 Gladstone Avenue v Torontě, v neděli dne 22. února 1970 o půl třetí hodině odpoledne. Na pořadu jsou zprávy ředitelství a výborů, změna stanov, schválení hospodářské zprávy, 'vyhlášení dividendy a rabatu za rok 1969 a volby funkcionářů. Po schůzi občerstvení a tradiční “Bingo” o hodnotné ceny.