Nová Svoboda, duben 1972 (XXVIII/78-101)

1972-04-08 / No. 83

A Třetí reaktor Novovoroněžské atomové elektrárny je největším energetickým blo­kem sovětských atomových elektráren. Ne­dávným spuštěním tohoto reaktoru překro­čil celkový výkon této elektrárny milión kW. Na snímku: třetí reaktor Novovoroněž­­ské atomové elektrárny před. spuštěním. LISOVANÉ RYBY S rybami lze dělat skutečně všelicos; na­příklad je i lisovat. Před časem to začali zkoušet odborníci ve Spojených státech, kteří se tímto originálním způsobem snaží vyrobit konzervy, jež by beze změn mohly vydržet i řadu let. Pod tlakem 25 tun je středně velká ryba slisována v nevelkou pevnou kostku. Tato kostka se před použitím máčí ve vodě, tím se opět zvětší. Prakticky z takto upravených ryb je možné dělat jen vývary. A I Amsterodam, odkud je náš snímek, se rozrůstá, ne každý si chce nebo může kou­pit byt v novostavbě — a tak v „Benát­kách severu“ bytové tísni pomáhají kanály. Lidé na nich žijí v plovoucích domech, jsou tu i hotely, i různé úřady tu mají své kan­celáře. Snímek ukazuje obytnou loď na jednom amsterodamském kanálu. LISTONOŠ NA KOLECH Z Kurského nádraží v Moskvě, jednoho z největších v sovětském hlavním městě, od­jel na svou první cestu nový poštovní vůz, do něhož se vejde třikrát více korespon­dence a balíčků, než do vozů starého typu. Obsah „listonoše na kolech“ byl zvýšen tím, že v něm není tradiční kancelář: stoly a skříně se zásuvkami. Rozdělování dopisů se nyní provádí v místě odeslání koresponden­ce. Do vagónů je naloženo 45 kontejnerů, z nichž každý je naplněn poštovními zásil­kami a adresami, té které oblasti. Nový poštovní vůz je vybaven jeřáby, s jejichž pomocí lze ve stanicích provádět rychlé vykládáni a nakládání zásilek. VYNÁLEZ S VELKÝM »V« Sovětští inženýři sestrojili přístroj, kte­rý dostal název „podtlakový regulátor“. Montuje se pokusně na nový model auto­mobilů značky Volha. Přístroj úplně likvi­duje nebezpečí výfukových plynů, které je­ho zásahem ztrácejí zcela kysličník uhel­natý a jiné tozické zplodiny. Zapíná se au­tomaticky jen při zrychlování a brzdění, kdy je spalování směsj nedokonalé. Přístroj není většf než krabice od bot a dá se leh­ce namontovat na každé auto. A Tato sova přežila srážku s letadlem. Avšak byla jí amputována část jejího 60 cm dlouhého křídla. ' PRO ČTENÁŘE MAGAZÍNU ČTENÍ NA KONEC TÝDNE • PRO ČTENÁŘE MAGAZÍNU ČTENÍ NA KONEC TÝDNE «PRO ČTENÁŘE MAGAZÍNU ČTENÍ NA KONEC TÝDNE HLEMÝŽĎ REKORDMAN V oblasti Truro v Anglii se konaly závo­dy o titul „Nejživějšího hlemýždě světa“. Závodníků bylo poměrně hodně a bezkon­kurenčním vítězem se stal hlemýžď Henry, který zdolal trasu o délce 62 cm v čase 1 minuta a 40 vteřin. Překonal dosavadní re­kord světa tohoto závodu, který byl 3 mi­nuty. A Vzrůstající znečišťování ovzduší automo­bily zaměstnává výrobce natolik, že na le­tošním mezinárodním ženevském autosaló­nu se mezi řadou světových novinek obje­vil prototyp elektromobilu britského kon­cernu British Leyland. zákerné jablko Angličané mají jedno pěkné přísloví: „Jed­no jablko denně nahradí lékaře“. Toto pří­sloví sj doslovně vzali k srdci' dva kama­rádi — zloději, kteří nejenže vyloupili ne­dobytnou pokladnu ve městě Chester, ale na místě činu zanechali nakousnuté jablko. Policie, která běžně používá při pátrání sád­rových odlitků, nelenila ani tentokrát, a když žádné jiné stopy nebyly, vyrobila od­litek chrupu zřetelného v čerstvém jablku. A když vítamínůchtivé lupiče zatkli na zá­kladě odlitku chrupu, přiznali se tito k dal­ším šesti loupežím. PROTI HLUKU V Krakově zkoumají možnost výroby zvu­kotěsných desek ze sádry. Dokáží pohltit až 85 procent zvuku v místnostech, čili mno­hem více než perforované plstěné desky. Praktická účinnost sádrových zvukotěsných desek, které mají ještě další dobré vlast­nosti, jako tepelnou izolaci, trvanlivost a jednoduchou montáž, byla potvrzena. JELENÍ PAROHY PRO LÉKAŘSTVÍ Tuvská autonomní republika (jižníSibiř) je největším sovětským dodavatelem jele­ních parohů — této cenné suroviny — pro farmaceutický průmysl. Jsou tam speciali­zovaná hospodářství pro chov jelenů a kro­mě toho lovci v tajze získávají mladé vý­rostky parohů divokých jelenů. Kraslavská mlékárna v Lotyšské repub­lice je jedním z mladých závodů. Za smět nu se zde vyrobí 2,5 tuny sušeného mléka a 5 tun másla. Záběr je z výrobny másla. A Poznejme zemi, o které se hodně mluví. Na snímku mešita nedaleko Dháky v Bah­­gladéši. necelé čtyři hodiny klidného letu z Moskvy jsme z desetikilometrové výše přistáli v Tol­­mačovu. Dostat se autem z letiště do největšího města Sibiře bylo už maličkostí, i když se čas, kro­mě doby letu, posunul o 4 pásma na východ. Vzhledem ke své poloze na splavném Obu, na proslulé transsibiřské magistrále, při největším železničním uzlu Si­biře, na letecké lince napříč SSSR a vzhledem k blízké te­pelné a energetické základně Kuzbasu, rostl Novosibirsk rychleji než jiná sibiřská měs­ta. Zvlášť rychle se zvětšil bě­hem druhé světové války. Tehdy tam byly evakuovány četné závody těžkého průmys­lu a zároveň i mnoho obyva­tel z evropské části SSSR. V současné době má Novosibirsk 1 200 000 obyvatel. Vedle průmyslového a do­pravního centra je i centrem kulturním. Má velký počet škol, vědeckých ústavů knihoven, z nichž Státní vě­a deckotechnická knihovna pěti milióny svazků je největší s na Sibiři. Vydávání vědecké i krásné literatury zajišťuje Novosibirské nakladatelství, které patří k největším v SSSR. Jsou tam kulturní instituce v čele se Sibiřskou akademic­kou operou a baletem, nej­­prostornějším divadlem v SSSR spolu s koncertním sálem, státní fiharmonie, velký sym­fonický orchestr, rozhlasové a televizní studio, různé klu­by, park kultury atd. Novosibirsk je pozoruhodný z mnoha stránek. Ale naším konečným cílem byl Akadem­­gorodok — satelit, ležící asi 25 km na jihovýchod od měs­ta. A poněvadž pro volhu je taková vzdálenost na dvou­proudové asfaltové dálnici co bys „kamenem dohodil“, stáli jsme před hlavní budovou no­vosibirské university dřív, než jsme se stačili pořádně roz­hlédnout po krajině a po elek­trifikované trati proslulé ma­gistrály. Akademgorodok — česky bychom řekli „akademické městečko“ — je vědeckým centrem Sibiře a Dálného vý­chodu, s Novosibirskou státní universitou a sibiřským oddě­lením Akademie věd SSSR. Ta­ková sídla v blízkosti center bývají označována jako města „sputniky“. Vzhledem k funk­ci Akademgorodoku jde o tzv. autonomní typ „sputniku“, 1 když administrativně patří k Novosibirsku. Uprostřed sibiřské přírody, v původním lesním prostředí s převládajícími borovicemi a břízami, v blízkosti „Obského, moře“ byly vybudovány široké betonové a asfaltové komuni­kace, vroubené pásy zeleně a barevnými květinovými záho­ny, moderně a účelně řešené budovy fakult, vědeckých ústavů, koleje pro studenty, obytné domy i administrativní budovy. A také jesle, školy, včetně škol mateřských, ob­chody a základní služby pro obyvatelstvo, obchodní dům z hliníku a barevného skla, ki­na, výškový hotel „Zolotaja dolina“, „Dom učonnych“ — společenský klub vědců s po­zoruhodnou vzdušnou halou, přednáškovým a hudebním sá­lem, restaurací a kavárnou, zdravotnická střediska, ne­mocníce, početná hříště, kou­zelná lesní zátiší s altány, la­vičkami atd. Hlavní třída Akademgorod­­ku „Mořský prospekt“ vede přímo k „Obskému moří“. Dél­ka vodní nádrže dosahuje zhruba 200 km, největší šířka je asi 17 km. Je využívána hydroelektrárnou, i obyvateli Novosibirská k rekreaci, vod­ním sportům a rybolovu. Mo­hu z vlastní zkušenosti potvr­dit, že velká písečná pláž i koupání jsou skvělé, právě tak, jako jízda plachetnicí ne­bo motorovou lodí‘po hladině jezera. Moderní budovy fakult No­vosibirské university i vědec­kých ústavů jsou postaveny volně mezi trávníky a květi­novými záhony ve středu měs­ta, ležícího na mírném svahu. Také obytaé domy, většinou třípatrové, mají hodně volné­ho prostoru, zeleně 1 květů kolem, a jejich fasády s bal­kóny svítí do dálky jasnými barvami. Přípravy plánu vý­stavby „sputniku“ pro vědec­ké pracovníky se na základě usnesení strany a vlády 10. května 1957 zúčastnili nejen přední sovětští architekti a technici, ale i sociologové, psychologové, fyziologové další odborníci. Vzniklo měs­a to, s pokud možno optimální­mi životními podmínkami ne­jen pro vědecké pracovníky, ale i pro všechny obyvatele. Jeho architektonická i urba­nistická struktura byla úmysl­ně řešena tak, aby zůstal za­chován původní reliéf 1 pří­rodní prostředí. Novosibirská státní univer­sita má pět fakult: mechanic­­ko-matematíckou, fyzikální, přírodovědeckou, geologicko­­fyzikální a humanitní s řadou specializací. Má také večerní studium při zaměstnání. Ve všech oborech připravuje vě­decké aspiranty. Sibiřské oddělení AV SSSR zahrnuje kolem 20 vědeckých ústavů. Patří k nim například ústav matematiky, teoretické a aplikované mechaniky, hy­drodynamiky, jaderné fyziky, fyziky polovodičů, chemie or­ganické, chemie anorganické, ekonomiky a organizace prů­myslové výroby. Řeší se v nich konkrétní úkoly hospodářské­ho rozvoje Sibiře a Dálného východu. Důležitým pomocní­kem oddělení Je výpočetní středisko a matematický ústav, kde pracuje jeden z nejmoder­nějších sovětských počítačů BESM 6. Novosibirská universita vy­chovává kádry vysoké odbor­né úrovně pro Sibiř a Dálný východ, pro vědeckou práci ve výzkumných ústavech Aka­demie věd í ústředních úřadů, pro prácí v národohospodář­ských orgánech i pro potřeby vysokoškolské a středoškol­ské výuky. Od svého vzniku je vysokou školou nového typu. Přijímací zkoušky jsou zaměřeny stejně jako na jiných sovětských školách. Ale pokud jde o ma­tematiku a fyziku, jsou nároč­nější než jinde. Část studentů tvoří nejlepší absolventi spe­cializovaného matematicko­­fyzikálního učiliště při Novo­sibirské universitě. Do této střední školy jsou přijímáni vítězové celosibiřské matema­­tickofyzikální olympiády, ma­sové soutěže, do níž se v prv­ním kole schází až 10 000 od­povědí. Hladký průběh olym­piády zajišťuje universita a Sibiřské oddělení. Na univer­sitě se koná pro vítěze druhé­ho kola letní soustředění s přednáškami a praktickými cvičeními, spojené s exkurze­mi a rekreací. Třetí, závěreč­né kolo, je zároveň přijímací zkouškou do specializovaného matematicko-fyzikálního uči­liště. Způsob práce na něm připomíná více vysokou než střední školu. Učební plán na Novosibir­ské státní universitě je poně­kud odlišný od ostatních plá­nů vysokých škol. Ve všech oborech se klade velký důraz na dobrý základ matematický a fyzikální. Je tu menší roz­sah přednášek, ale zato více laboratorních a seminárních cvičení. Důsledně se prosazu­je požadavek těsného sepětí výuky s praktickou vědecko­výzkumnou prací. Výuka stu­dentů probíhá v úzké spolu­práci s ústavy Sibiřského od­dělení AV SSSR. Posluchači posledních ročníků pracují v jeho laboratořích pod vedením zkušených odborníků a po­stupně se zapojují do vědecko­výzkumných úkolů v rámci programů jednotlivých ústa­vů. Mají tak možnost ještě za' studia řešit vědecké problémy za použití nejmodernější pří­strojové techniky. Územní blízkost university a vědec­kých ústavů jim umožňuje zú­častňovat se podle vlastního výběru seminářů, vědeckých konferencí apod., pořádaných Sibiřským oddělením AV SSSR. Mnozí z absolventů odchá­zejí po pěti letech studia do praxe s několika vyřešenými a často i publikovanými prá­­cemi.Během krátké doby mno­zí z nich obhajují kandidátské disertace. Nejen vědou jsou však stu­denti v Akademgorodku živi. Mají své mládežnické kluby s nejrůznějším zaměřením, ama­térské experimentální divadlo, orchestry — symfonický i dže­zový, bigbeatovou skupinu, se­znamují se s výtvarným umě­ním, poznávají hodnotné filmy z filmotéky se zasvěceným vý­kladem, pořádají studentské slavnosti a podobně. Akademgorodok zaujímá plo­chu zhruba 40 km2 a má ko­lem 40 000 obyvatel. Z toho je 17 000 vědeckých pracovníků. Výstavba městečka v původ­ním malebném prostředí sibiř­ské tajgy pokračuje; jeho roz­sah a počet obyvatel se bude zvětšovat právě tak, jako jeho význam pro sovětskou vědu i pro národní hospodářství. Ekonomický efekt vědeckých prací, které Již v ústavech Si­biřského odděleni AV SSSR vznikly, značně převyšuje ná­klady, jistě nikoli malé, na vy­budování sibiřského vědecké­ho centra. KAREL SEGET AKADEMGORODOK-sotelifní město OBYTNÉ DOMY VĚDECKÝCH PRACOVNlKO U NOVOSIBIRSKÁ nS • 8. dubna 197? • 3

Next