Nové Knihy, 1973 (XIII/1-52)
1973-03-28 / No. 13
BREZEN - MĚSÍC KNIHY Básnikova syntéza Nedlho po prvom vychádza hned druhý zväzok Vybraných spisov národného umelca Andreja Plávku, velký súbor šiestich básnických kníh s názvom Oroda vatel). (vyd. Slovenský spisoUvážiac, že prvá zo šiestich zbierok vyšla roku 1958 (Kosodrevie) a posledná vo výbere roku 1967 (Zbohom, lásky moje), vidíme nielen to, že šlo vlastne o obdobie pre autora skutočne najúrodnejšie, ale aj to, že svoje knihy vydával v desaťročí, ktoré v povojnovom vývine bolo esteticky aj názorovo vari „najrozkolísanejšie“. A nemôžeme nezbadať, »oči len s retrospektívnou platnosťou, ako práve Plávka, jeden z malého počtu jemu podobných, vytrvalo, s presvedčivou zaujatosťou pre svoj spôsob lyrického spevu prízvukuje i uskutočňuje kontinuitnosť slovenského moderného lyrizmu. Ako navracia literárne vedomie k pôde a povinnostiam, ktoré nemôžu vypadnúť z obzoru socialistického básnika. Nie bez určitého čitateľského dojatia sledujeme, že básnik v zenite svojho životného behu, ktorému bolo dožičené „dozrieť v slove“ na muža hlbokého národného významu, ustavične navádza poetické vnímanie na konštanty nášho lyrizmu: na korene i slávu života, na kosodrevie a limby domova, z ktorého vyvodzuje jediné možné vyznanie. Je to presvedčenie, že básnik prítomnosti otvára svoj subjekt širokej škále podnetov života a dejín, ľudskému cíteiu, človekovmu boju týchto uní. Tak chce „... obhájiť svoje krédo,/ lebo je zrelé už a nemôže na ňom meniť/ ani chuť ani tvar umením alebo vedou“. Uvedomuje si totiž, že taká poézia „predsa len bude žiť, bo vzišla z plameňov,/ búrok i trasovísk, ba i z hniezd veterných“. Vytryskla z hlbočín rodnej zeme a spieva jej nápevom. raz Básnikova žatva, ako ju tečitateľ môže poznávať z dvoch súborných zväzkov, napovedá veľa aj z toho, čím je a zostáva pre naše najnovšie literárne dejiny. Preto je časové, že súčasne vychádza aj pohotová kritická monografia o jeho diele — Syntéza Andreja Plávku z pera Jána Gregorca (v edícii Siluety vydal Slovenský spisovateľ). Prvý súhrnný, na dnešnom poznaní zaležený pokus o tvorivý profil Andreja Plávku (predovšetkým a dôkladnejšie básnický) mohol bohato čerpať zo starších 1 celkom nových plávkovských štúdií. Jednako je však Gregorcovo portrétovanie Plávku — v prvých častiach viac historické, v nasledujúcich obrátené predovšetkým (Jo prítomnosti, neraz polemicky — bohaté na a podnety a premýšľanie. Presne, dejinne aj teoreticky presvedčivo preniká Gregorec najmä do zvláštností básnikovej poetiky, v vidiac ju nie iba „tradične“ — manifestovanom tradicionalizme, ale aj v spojení a konfrontácií s avantgardnými prúdmi dvadsiatych a tridsiatych rokov. Aj v súvislosti so zbierkami, ktoré prináša zväzok Oroda, podnecuje Gregorec ku zmene kritickej optiky. Odôvodnene upozorňuje, že Plávkovo obdobie šesťdesiatych rokov „znamená nový rozvoj a novú zrelosť v básnikovej tvorbe“ „novú fázu v jeho umeleckom a vývine“. A tak má čitateľ opäť raz možnosť čítať básnika aj očami kritiky; prijímať ho súčasne v literárnom a vývinovom zaradení. (eš) CENA 20 HAL. 28. BŘEZNA ROČNÍK 1973 Vzpomínky generála Snaha vyplnit mezery ve vydáváni bulharské literatury v českých překladech byla jedním z důvodů, které vedly Nakladatelství Svoboda k vydání knihy Petra Ilieva Ve vlčím doupěti. Nakladatelství mělo šťastnou ruku — vybralo si práci z oblasti přitažlivé pro nejširší okruh čtenářů — z memoárové literatury. Autor této knihy, generálporučík Petr Iliev, je velmi zajímavá osobnost. Osud mu připravil vzrušující život, plný dramatických událostí a překvapivých zvratů. Ilievovi se podařilo jako jednomu z mála. členů ilegální BKS vstoupit do carské Vojenské akademie. Po jejím absolvování sloužil v armádě. Služba monarchofašistickému režimu byla ovšem podřízena pevnému cíli. Přes akce zpravodajské služby systematicky pátrající po komunistech v armádě nebyl odhalen, a tak využíval svého postavení, osobních styků a pověsti „věrného důstojníka Jeho Veličenstva cara“ k ilegální práci pro vojenskou komisí ŰV BKS, které předával velké množství důležitých materiálů. V letech 1937/38 byl dokonce zařazen do aparátu organizace Produč, specializující se na boj proti komunistům. Během 2. světové války pracoval nejen ve štábu carské armády, ale po vzniku Národně osvobozenecké povstalecké armády také v jejím hlavním stanu. Tato riskantní dvourole přivedla Ilieva často do nebezpečných situací, které mohl mnohdy řešit jen díky své rozvaze a statečnosti. Vzpomínky generála Ilieva nejsou nostalgickým pohledem na léta strávená v uniformě. Naopak, s časovým odstupem působivě vykreslují složitou politickou situaci v carském Bulharsku od konce dvacátých let do 9. září 1944, kdy byl lidovým povstáním svržen monarchofašistický režim a nastolena vláda Vlastenecké fronty. Přestože se děj dotýká převážně autorovy osoby, získáme široký pohled na celkové poměry v zemi i na činnost BKS. Iliev sugestivně ilustroval atmosféru této, pro Bulharsko tak důležité doby, i osudy lidí, kteří nebyli jen pasivními svědky událostí, ale nezištnými bojovníky za dosažení vysokých cílů. Ve svých memoárech zachytil dějově strhující a napínavé příběhy, aniž by se rozešel s historickou skutečností, svá tvrzení často dokumentuje archívním materiálem. Hodnota Ilievovy knížky není jen v tom, že autor líčí své osudy velice skromně, nefrázovitě, ale o to působivěji. Navíc nenásilně a přitažlivě přibližuje českému čtenáři celkem neznámý úsek balkánských dějin, podává mu množství informací, a tím umožňuje doplnění kusých vědomostí o životě v předválečném Bulharsku. Tomáš Nečas Rozhovor nad novou knihou Literární tvorba spisovatelky Heleny Šmahelové je značně bohatá jak na romány a novely pro dospělé, tak 1 pro dospívající mládež. Z nich jme-' nujeme především prózy Mládí na křídlech, Velké Magda. Spisovatelka trápení a si svým tvůrčím nadáním a literárním mistrovstvím získala široký čtenářský zájem a oblibu. Proto jsme se zájmem uvítali i její novou knihu Bratr a sestra. V souvislosti s tím navštívili jsme spisovatelku Helenu Šmahelovou a zeptali se: V květnu minulého roku vyšel váš román Muž a žena, který byl i zároveň úspěšně televizně zdramatizován. V souěasné době vychází vaše nová kniha pod názvem Bratr a sestra, je pokračováním předchozí prózy, nebo je samostatným celkem? Nikoli. Muž a žena byl román pro dospělé, Bratr a sestra je knihou pro mládež do 15 let. Je to vniterní příběh chlapce a dívky, kteří žij! svůj život v láskyplném prostředí rodičů. Nicméně však život je oddělený od rodičů přehradou generační a přehradou, jakým je polodětský věk a tzv. dospělost. V úvodu vaší nové knihy je uvedeno, že je psána z hlediska dětí, tj. čtrnáctileté Dáši a o rok mladšího Tomáše. Je to tedy próza pro mládež, nebo je určena i dospělým? Moje knihy pro mládež čtou rádi děti 1 dospělí, jak se dovídám z dopisů čtenářů a na besedách s nimi — však to je též mojí ctižádostí. V tomto se ztotožňuji s Jiřím Trnkou, který říkal, že se nestará pro koho kreslí, zda pro dítě čl dospělého. Kreslí prostě to, co potřebuje nakreslit a jak to cítí... Je to příběh skutečné rodiny v současnosti, nebo zde působila více vaše tvůrčí vize? Pravdivý příběh není proto pravdivý, že byl vzat přímo ze skutečnosti, ale proto, že se může udát. Je to zobrazení současné rodiny a současných dětí. Co byste řekla na závěr našeho rozhovoru vaší nové knize na cestu ke čtenáři? Přála bych si, aby příběh Bratr a sestra našel u mladých čtenářů tutéž oblibu, jako předešlé moje knihy. Psala jsem ji se stejnou láskou a stejným vcítěním se do mladého člověka ... To tedy z rozhovoru se spisovatelkou Helenou Smahelovou o její knize Bratr a sestra, která vychází v Nakl. Svoboda (edifce Omnia). Svým rozsahem nevelké dílko, avšak se závažnou problematikou dotýkající se nejen mládeže, ale i rodičů. Je to příběh o vzájemných vztazích mezi sourozenci mezi rodiči a dětmi. Dalo by a se říci, že je to citlivá kronika rodiny, knížka moudrá a teplá, jaké potřebujeme. jkt. romány 0 ženách S tvorbou spisovatele Norberta Frýda se setkáváme s odstupem krátké doby podruhé. Nedávno to byl jeho biografický román Císařovna, který vzbudil nejen u kritiky, ale i u čtenářů velký ohlas. Nyní přichází na knižní'trh další Frýdova úspěšná kniha, která dosáhla již několika vydání — Tři malé ženy. Tento románový triptych přináší široký záběr osudů tří žen, v němž autor nechává citlivě nahlédnout hluboko do jejich nitra. Tato sonda do hlubin lidské bytostí vynáší na povrch nejen nejtajnější city a vroucí touhy, ale ukazuje v pravém světle jednu z nejcennějších lidských vlastností — vůli k smysluplnému životu. Právě hledání pravého smyslu života, lásky a přátelství, je základním článkem spojujícím život tří žen, povahově zcela odlišných, žijících v odlišném prostředí 1 podmínkách a v různých časových dimenzích. Každá z nich dosahuje poznání zcela jinak a po svém, ale vždy je provázeno tvrdou zkušeností, která někdy nepostrádá tragického rysu, neboť k poznání může člověk dojít i ve chvíli, kdy už je pozdě bbrátit svůj život jiným směrem. Korejská lidová pohádka Ztracená stuha je půvabným vyprávěním o nebeský víle, která je násilně připoutána k zemi a jejíž nenávist k muži, který ji oddělil od jejích družek a zamezil možnost vrátit se do nebeského království, se posléze mění v lásku, jíž obětuje vše. Lidský cit přeměňuje vílu v ženu pozemskou — manželku a matku, schopnou snášet všechny bolesti, strasti, které s se bou pozemský život přináší. Její osud tedy nekončí tragicky, i když je nebeským králem vyhnána z ráje. Za nebeské radovánky získává však něco daleko cennějšího. Děj druhého románu Kat nepočká se odehrává za okupace v době heydrichiády. Smutnou hrdinkou příběhu je filmová herečka, jejíž sláva jí zastírá pohled na skutečný život a vše, co se děje kolem. Teprve po svém zatčení gestapem se začíná rozhlížet kolem sebe, zůstává však i po dočasném propuštění manipulovanou figurkou zahleděnou do sebe. Prohlédá příliš pozdě, aby navázala kontakt s lidmi, s kterými by se mohla opřít zlu. Přes zoufalou snahu najít svou lidskou důstojnost shledává, že její smrt je vlastně omylem, pouhou souhrou náhodných okolností. Do naší současnosti se promítá příběh, nazvaný Živá socha. Je v něm zachycen osud ženy, která má rozhodnout o celém svém budoucím životě. Její manžel, který *je pohraničníkem a s nímž se již před časem rozešla, zahyne hrdinnou smrtí. Má zůstat napohled truchlící Z Českého ráje. Reprodukujeme z obrazové publikace Viléma Heckeia Krásy Československa (Orbis) vdovou nebo má odejít s mu žem, kterého skutečně miluje? Frýdova kniha, kterou nakla datelství Československý spisovatel předkládá svým čtenářům, skutečně upoutá svým vyprávěčským uměním a citlivým přístupem k nejvnitřnějším lidským problémům. Nk má svoje pokračovanie po vojne, v ktorom sa uzavrú osudy druhej časti, a tak sa dialekticky napĺňa životná spravodlivosť, uzatvára mikrokozmický ľudský osud, symbolicky stelesňujúci makrokozmické osudy. Kosmač paralelne rozpráva tie* to dva deje, vojnový aj povoj* nový, no nerobí to lineárne, do rozprávaných osudov živo vplieta samého spisovateľa, jeho tušenia i dispozície predstavovať si jednotlivé fázy vojnového príbehu a pritom celkom mimovoľne odvíjať a uzatvárať i nový, povojnový príbeh. Jeho letný príchod na dedinu so zámerom napísať realistický príbeh je zároveň príchodom neuvědomělého sudcu vojnových vinníkov, zbabelosťou pomáhajúcich nepriateľovi. Takto Kosmačova poviedka nielen aktualizuje vojnovú partizánsku tematiku, ale dopovedúva ju na povojnovom príbehu, a robí to umelecky mocne, skoro detektívne spletito, no s nesmiernym životným aj umeleckým nábojom, akým sa vyznačujú jedinečné majstrovské diela. —beh— Majstrovské poviedky Dve poviedky súčasného slovinského spisovateľa Cirila Kosmača, ktoré pod názvom jednej z nich, Balada o trúbke a oblaku, vydal v týchto dňoch Slovenský spisovateľ, nám znova pripomenú, aká mnohotvárna a nevysychajúco živá je tematika predvojnového, sociálne pestrého života a menovite tematika vojnových konfliktov, doznievajúcich v ľudských vzťahoch a v ich psychike po mnohých rokoch i v tichu mierového života. Poviedka Tentedruch je opisom charakterov a ich rečí malebný až rozkošný obrázok predvojnového života dedinských bláznov; no cez ich jednoznačne priame chápanie slov „rozumných“ ľudí sa v ich vedomí a osudoch rozvíja priam makabristická groteskná hra o život po smrti, ktorá má vo svojej hravosti skoro tragické dôsledky. Kosmač však nielen hravo vyrozpráva tento groteskný príbeh, on ho vie umocniť do symbolu a cezeň dať mu sugestívne vyznenie. Táto päťdesiatstránková poviedka je priam nabitá živosťou, pestrosťou videného sveta a nenásilnou moralitou autora, ponúkajúceho dnešného čitateľa hlbšie a menovite všeplatnejšie vnímať osudy človeka. Druhá, trikrát väčšia titulná poviedka vychádza tiež z autorovej spomienky a z odhodlania literárne zvečniť hrdinský príbeh vo vojne prebudeného sedliaka; z tohto zámeru sa však postupne a náhodami začne odvíjať Iný, súčasný a vojnovému príbehu skoro paralelný príbeh, ktorý tvorí symetricky druhú povojnovú stránku vojnovej udalosti. Kosmač neobyčajne hutne, niekde len v náznakoch, dejove i myšlienkovo nasýtené snuje tento príbeh, ktorý čitateľ naplno vychutnáva len pri pozornom, niekedy až druhom čítaní. Všetko, príbeh i detail, má tu svoju váhu a osobitý význam; nielen postavy | sa rozdvojujú, alebo symetricky j doplňujú, ale i rozprávkový prí beh má dvojitú funkciu, hoci \ I s protikladným vyznením. Takto však autor vytvára jednotný obraz života: vojnový príbeh, v ktorom trpela jedna časť ľudí, CENY FRASA KRÁĽA Na návrh Kruhu priateľov detskej knihy udelil minister kultúry SSR Miroslav Válek Cenu Fra- II a Kráľa za rok 1972 básnikovi Ľubomirovi Feldekovi za jeho mnohostrannú tvorbu, objavujúcu poéziu dnešného sveta detí a za hodnotné preklady básnickej tvorby pre deti a zaslúžilému umelcovi akad. maliarovi Róbertovi Dúbravcovi za jeho prínos výtvarných hodnôt do ilustračnej tvorby pre deti. ★ Vyd. Mladé letá a Kruh priateľov detskej knihy otvorili 9. marca t. r. v Bratislave výstavu Pamiatke Fraáa Kráľa. Súčasťou výstavy sú aj diela tohuročných nositeľov Ceny Fraňa Kráľa. CENY MLADÝCH LIET Riaditeľ vydavateľstva Mladé letá R. Móric odovzdal v Klube spisovateľov ceny vydavateľstva za literárnu a ilustračnú tvorbu pre deti a mládež za rok 1972. Za historický román Leteli sokoli nad Javorinou dostal cenu J. Horák, za súbor rozprávok Bračekovia mravčekovia J. P a v I o v i č, za tvorivú adaptáciu uzbeckej národnej poémy Alpamyš J. K o m o r o vs k ý a za beletrizovaný životopis Š. Jedlika Zabudnutý vynálezca M. Valehrachová. Odmenu za pútavý príbeh zo života dospievajúcej mládeže Serenáda pre Martinu získala E. Čepčekov á. Ceny za ilustračnú tvorbu získali: A. B r u n o v s k ý za ilustrácie nórskych rozprávok Tri prin* cczné v belasej skale. V. G e r g eľ o v á za ilustrovanie knihy N. Tánskej Puf a Muf a D. K á 1 1 a y za výstižnú ilustráciu knihy E. Cepčekovej Serenáda pre Martinu. Odmenu ziskala J. D í c o v á za ilustrácie knihy j. Pavloviča Bračekovia mravčekovia.