Práce, červenec 1971 (XXVII/154-180)
1971-07-31 / No. 180
Blahopřání |. Brož - Tšlovi PRAHA — Cs. představitelé včera zaslali Josipu Broz-Titovi k jeho znovuzvolení presidentem Socialistické federatívni republiky Jugoslávie telegram tohoto znáni: Vážený soudruhu presidente, při příležitosti Vašeho - opětného zvolení do funkce presidenta Socialistické federatívni republiky Jugoslávie, Vám srdečně blahopřejeme a posíláme současně soudružské pozdravy upřímné přání úspěchů všemu lidu a a národům vaší země. Jsme přesvědčeni, že československo-Jugoslávská vzájemná spolupráce odpovídá životním zájmům dělnické třídy a národů našich zemí a Je také prospěšná věci míru, bezpečnosti a socialismu na celém světě. Do Vaší další odpovědné činnosti v čele Socialistické federatívni republiky Jugoslávie Vám přejeme mnoho zdraví. LUDVIK SVOBODA, president CSSR GUSTAV HUSÁK, generální tajemník OV KSČ LUBOMÍR ŠTROUGAL, předseda vlády ČSSR Pozdrav do Japonska PRAHA (r) — Dnes zahajuje Jednání 42. sjezd japonské odborové ústředny SOHYO. Ústřední rada ČSROH Jí zaslala pozdravný telegram, ve kterém přeje hodně zdaru Jednání sjezdu a úspěchy v další prácí ve prospěch japonských pracujících/ v zájmu mezinárodní solidarity všech pracujících a v boji za světový mír. Významní krok Míla Poláková Bo tři dny hostilo hlavní město socialistického Rumunska předsedy vlád evropských socialistických zemí. Ve čtvrtek bylo XXV. zasedání RVHP zakončeno přijetím komplexního programu dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické integrace členských Států. Bukureštské zasedán! bude v životě RVHP zaznamenáno jako nový významný krok. Ne ovšem v tom smyslu, že by vytyčovalo nový směr. Naopak. Jeho závěry jen umožňují lépe a důsledně pokračovat v tom směru, který vytýčilo už XXIII. zasedání Rady před dvěma lety. To položilo základ k urychlení hospodářské integrace zemí RVHP. Loňské, XXIV. zasedání, tento směr upřesnilo a právě zakončené zasedání pětadvacáté dalo velice konkrétní a účinné podněty pro zintenzivnění, prohloubení a rozšíření všestranné spolupráce členských zemí RVHP. Předsedové vlád evropských socialistických zemí se sešli právě ve dnech, kdy byly v hlavních městech jejich zemí postupně zveřejňovány výsledky plnění národohospodářského plánu v prvním pololetí letošního roku. Z publikovaných čísel je možno učinit jeden závěr: národní hospodářství všech zemí RVHP se od samého začátku nové pětiletky rozvíjí vysokým tempem. Ve srovnání s loňským rokem stoupla v tomto pololetí průmyslová výroba Sovětského svazu o 8,5 procenta, v Československu v o 7,7 procenta, Bulharsku a Polsku o 6,8, v NDR o 5,8 prácenta. Přitom je potěšující skutečnost, že se těchto přírůstků dosahuje nikoli extenzívními prostředky, jak tomu bývalo * minulosti, ale stále více zintenzivňováním společenské výroby. Jeho stupeň je přirozeně podle podmínek jednotlivých zemí různý. Ale vcelku se v zemích RVHP na růstu výroby podílí z 80 až 90 procent zvýšená produktivita práce — přičemž například u nás a v NDR to je plných sto procent. Hospodářská síla socialistických zemí vzrůstá nejen absolutně (během minulé pětiletky se zvýšila průmyslová produkce zemí RVHP o 50 procent, ve srovnání s rokem 1960, tedy za poslední dvě pětiletky, se zdvojnásobila), ale roste i relativně a stává se čím dál tím významnějším činitelem ve světovém hospodářství. Zatímco před dvaceti lety produkovaly evropské socialistické země sotva pětinu světové průmyslové výroby, dnes tuto pětinu vyrábí sám Sovětský svaz a celková průmyslová produkce zemí RVHP představuje už víc než třetinu produkce světové. Přitom víme — i z vlastních zkušeností - že každá z našich zemí má ještě značné rezervy. A všichni dohromady máme rezervu prakticky nevyčerpatelnou právě v možnostech integrace národního hospodářství celého našeho společenství. Země RVHP mají dnes k dispozici obrovský ekonomický potenciál — vysoce rozvinutý průmysl, stále se rozvíjející zemědělství, ohromné zásoby surovin (jejichž pokladnicí je především Sovětský svaz), potřebný počet schopných, často dokonce vynikajících dělníků, odborně kvalifikovaných techniků, inženýrů i vědců, kteří dosahují světové úrovně a mnohdy stojí na její špičce. Dokážeme-li toho všeho využít opravdu ekonomicky, tak, aby každá země přispěla ke společnému dílu tím nejlepším, co má, spojíme-li síly co nejúčelněji, dokážeme-li proměnit do každodenní praxe teorii o vědě jako výrobní síle, pak budeme brzy dosahovat takového tempa rozvoje, o jakém se nám dosud nesnilo. Budeme vyrábět tolik a tak kvalitních a tak levných výrobků, že vyřešíme beze zbytku problém uspokojování potřeb lidí naší socialistické společnosti v celé jeho šíři. Takové jsou naše možnosti. Teď jde o to využít jich. Není jist# pochybností o tom, že pro mezinárodní hospodářskou integraci, která je kategorickým příkazem při současném stupni vědeckého a technického rozvoje, má ideál ní podmínky právě socialistická společ nost, jíž jsou bytostně cizí vlčí zákony a nelítostné uplatňování sobeckých zájmů, vlastní společnosti kapitalistické. Ve čtvrtek zakončená jednání RVHP byla nesena snahou udělat všechno pro to, aby tyto podmínky nezůstaly nevyužity. Vytvořením výboru pro spolupráci v oblasti plánování či výboru pro vědeckotechnickou spolupráci nevzniknou tedy „zase nějaké nové úřady a nové funkce", jak to je náš skeptický občan náchylný chápat; vznikají tu nové institucionální nástroje, jež umožni uvést co nejúčelněji a nejracionálněji v život mezinárodní socialistickou integraci. Umožni vyvarovat se zbytečného tápání a ztrát, jež jsou pochopitelně při vytváření něčeho tak nového a komplikovaného, jako je právě mezinárodní integrace. Tak je třeba chápat komplexní program, jejž zasedání Rady schválilo. Máme tedy svou hospodářskou linii, máme podmínky pro její splněni, máme k tomu i nástroje. Teď bude záležet na práci každé členské země, každého zá(Pokračovdnl na 3. straně/ • čten! na sedmý den *> Ctěni na sedmý den « ■ My jsme Bošiláci! Veselé vyprávění Přemysla Wiesnera o sjezdu rodáků na bošileckým mostku, kde hrály dvě panny v kostku. ■ Měděné srdce And Jaroslav Bouček po návratu z Chile napsal pro náš list původní reportáž z tamních znárodněných dolů. ■ Šestá transplantace dr. Barnarda Reportáž o další transplantaci srdce v nemocnici Groote Schuur a o všem, co jí předcházelo. Vzpomínání Ilji Hurníka a Jiřího Voldána H Pivo lepší než Vltava? ■ Křížovka s detektivkou H Humor DALŠÍ PROTESTY SŰDÁNSKÉMU VELVYSLANECTVÍ Ve jménu života a pokroku VÝBOR NA OBRANU LIDSKÝCH PRÁV SÚDÁNSKÉHO LIDU • SCHŮZE A SHROMÁŽDĚNÍ V NAŠICH ZÁVODECH Také včera adresovali naši pracující, závody i společenské organizace na velvyslanectví Súdánské demokratická republiky v Praze telegramy a rezoluce, ve kterých' protestují proti krutostem a násilnostem, jimž jsou vystavovány pnkrokové vlastenecké síly v Súdánu. Mezi československými pracujícími sílí vlna projevů sympatií a solidarity se súdánským lidem. PRAHA — Při Mezinárodním svazu studentstva vznikl Výbor na obranu lidských práv súdánského lidu. Připojily se k němu další národní studentské organizace. Vp svém prohlášení Výbor vyjadřuje rozhořčení nad zločiny, které jsou v Súdánu páchány a které nesměřujf Jen proti súdánskému lidu, ale současně i proti všem mezinárodním pokrokovým silám. Výbor vyzývá ve jménu lidskosti a lidských práv mládě-, aby pozvedla svůj (Pokračování na 3. straně) Poselství čs. ministra zahraničí U Thantovi Citem naši poiiflky je ridivoi obrana mini PRAHA — Ministr zahraničních věcí CCSR ing. Ján Marko zaslal generálnímu tajemníku OSN U Thantovi toto poselství: Vláda Československé socialistické rapubliky při různých příležitostech v poslední době vyjádřila svůj kladný vztah k Organizaci spojených národů. V oblasti politické, právní, hospodářské i sociální patři Československo mezi autory četných návrhů a Iniciativ nn pádů OSN. Tak tomu bylo i na posledním jubilejním XXV. zasedáni Valného shromážděni, které schválilo deklaraci zásad mezinárodního práva, týkajíc! ae přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s chartou OSN, jejímž vypracováním se OSN zabývala z nažl iniciativy. Československo vždy aktivně usilovalo 0 to, aby Organizace spojených národů byla lim, Clm ji chtěly mit národy světa, když jl zakládaly: aby se stala účinným a autoritativním orgánem, který má a může řešit své základni posláni — udržet mezinárodni mir a bezpečnost, odvrátit a odstranit hrozby míru a potlačit projevy agrese. Konstatovali jsme tehdy, že přes některá dllčl pozitivní výsledky, jichž dosáhla v boji za sníženi mezinárodního napětí, nevyužila ještě všech možnosti pro plnou realizaci vytyčených cílů. Zel, 1 dnes, po dalším roce musíme opět kon. statovat, že mir a bezpečnost světa nejsou pevně a trvale zabezpečeny. Stála jsme svědky, jak na různých místech zeměkoule vznikají nebezpečná válečná ohniska a dochází k otevřeným aktům agrese. Národy Vietnamu, Laosu a Kambodže jsou ještě oběti imperialistické agrese. Pokračuji agresivní akce Izraele proti arabským zemím. Tato ohniska agrese v sobě skrývají nebezpečí, že mohou kdykoliv přerůst v širší konflikt s nepředstavitelnými následky. Nezasta(Pokračování na i. straně) BŘEHY VŠECH TOKŰ V OKOLÍ PRAHY /sou v parných dnech ve stavu obletení. Tisíce Pražanů /ezdl na Berounku, v níi proudí sluncem vyhřátá voda. NáS záber /e z Radotína v okrese Praha-západ, kde /e ne/en pěkné koupání, ale úsek od Radotína at ke vtoku Berounky do Vltavy /e tét cílem nesčetných rybářů. Snímek K. Schmidt Měsíc přivítal další pozemšťany HOUSTON — Měsíční modul „Sokol“ (Falcon) s kosmonauty Scotem a Irwinem přistál včera ve 23.16 hod. na Měsíci v oblasti pohoří Apentn. Posádka zahájila sestup ve 23.03 hod. nad západní částí Moře klidu, z výše 2100 metrů modul sestupoval ve 30stupňovém náklonu, aby kosmonauti mohli lépe sledovat terén, v 60 metrech sestupoval Již ve vertikální poloze a ve chvíli přistání klesal rychlostí 1,5 metru za vteřinu. (Další podrobnosti na 2. str.) F. VENCLOVSKÝ TO DOKÁZALI DOVER — FRANTIŠEK VENCLOVSKÝ Z PŘEROVA, 39LETÝ SPORTOVEC, PŘEPLAVAL JAKO první Čechoslovák kanál la MANCHE. PO PATNÁCTIHODINOVÉ PLAVBĚ VENCLOVSKÝ DORAZIL NA BŘEH MEZI DOVEREM A FOLKESTONE. Dovolená XX. století ? J j 1 ‘ .»i.) i- t ■ - ; . ■ ■' 1 V ‘ 1 1; ' Údolí romantiky a reprodukované hudby Máchovo jezero. Jít dávno není tak tiché, (ak Je mistrně popisuje K. H. Mácha. Dnes žije turistickým ruchem. Celý areál spadá pod Komunální sluiby města Doksy. Jeden autokemp s kapacitou přibližně 3000 lidí, lodní doprava, prodejny a Stánky. A další ubytovací možností? Stanové městečko restaurací a jídelen, nějaké to tábořiště, chaty ROH a ubytovna TJ Dynamo Doksy. Kromě naStch přijíždějí do kempů nejvíce Němci, Francouzi a Holanďané. Turisté ze socialistických zemí mají zájem spíše o rekreací přes Čedok. „K jezeru jsou to tři minuty,“ oznamuje hlídač na parkovišti automobilů. Vy se však díváte na miniaturní lunapark, sestávajíc! z houpaček, dvou kolotočů a střelnice. A pochopitelně, tlampač ryčně chrlíc! nekonečně mnoho muziky. Lesní cesta a voda, teplá jako babiččina bílá káva. Mezi rákosím sedl tiše rybář. — jezdíte k Máchovu jezeru již dlouho? — No, dlouho... Jak se to vezme. Pravidelně každý rok již pět let. — A proč právě sem? — Je tady krásná krajina a potom kvůli rybám. Ale letos moc neberou. Jsou neklidné. Jsem tady již čtrnáct dni a za tu dobu jsem ulovil jenom pár cejnků. — Kousek dále přístaviště vyhlídkových lodi. Lodě Hynek, Jarmila, Máj... Loni povozily na svých palubách 110 626 lidí. — Jaké máte raději počasí — parno, nebo spíše chladněji? — ptám se jednoho z kapitánů. — Pro nás je výhodnější počasí chladnější, protože lidé se raději projíždějí na lodích Je Jasné že ve vedru dají přednost koupání. — — Máte velké potíže s chováním cestujících? — To je různé. Je pravda, že dost hulvátů se mezi lidmi najde. Ale stávají se nám í různé jiné věci. Někteří lidé si z nás dělali legraci, my jim to oplácíme — prostě je tady veselo. Například: lak vidíte, všechny lodě mají na zádi název Praha. Všechny. Přiběhla pani a ptá se: „Jedete až do Prahy?ř‘ — Lodivod zcela klidně odpověděl: „Ano, ale toto není přímá Unka. V Liberci se musí přestoupit.“ — „Až v LiberciI No to já pojedu raději rekreačním vlakem, ten jede přímo.“ Projížďka lodi stoji za to. V dálce se vypíná hrad Bezděz. Kolem jezera zalesněné kopce, uprostřed malý Myši ostrov, jarmillna skála — místo, kde dříve stával pomník Karla Hynka Máchy. Za okupace byl nacisty shozen do vody. Ale „Běláci“ (občané z Bělé pod Bezdězem) jej jedné temné noci vytáhli a přes celou válku ukrývali. Po roce 1945 sl jej postavili v Bělé, čímž vznikl spor mezi „Doksáky'* a „Běláky“. „Doksáci“ ovšem uznali, jak riskantní bylo vytažení pomníku z vody a vzdali se Jej. Pokud člověk nechce být o dovolené sám, pokud má rád velkou společnost, kempy, večírky a a společné projížďky lodí, potom toto jezero je přímo Ideálem. Jen krajina se od dob Máchových nezměnila. A věřte, že ten věděl velmi dobře, kde je krásně. VAVEL ŽEJDL