Pravda, červenec 1971 (LII/154-180)

1971-07-24 / No. 174

Maďaršti hornicí v Sokolově SOKOLOV (čtk) — Studijní skupina maďarských horní­ků, která dlí v Západočeském kraji, navštívila včera soko­lovský hnědouhelný revír. Maďarští odboráři besedovali s funkcionáři krajského vý­boru Odborového svazu za­městnanců v hornictví energetice v Sokolově o otáz­a kách ochrany a bezpečnosti při práci a o péči o pracu­jící. P R O L E T; M r- V $ F C H Z E M Г/S PO J TE*SE ! ORGAN ZÁPADOČESKÉHO KV KSČ Ročník 52 • Číslo 174 Sobota 24. VII. 1971 • 70 hal. Dát politickou váhu sklizňovým pracím zemědělců Všenárodní charakterzn PLZEŇ (red) — Na čtvrtečním zasedání předsednictva západočeského krajského výboru KSČ byla mimo jiné pro­jednána i zpráva o dosavadním průběhu a dalším poli­­tickonrganizačním zajištění žní a podzimních prací. Stra­nický orgán posuzoval materiál, který předložila země­dělská komise pléna KV KSČ ve spolupráci s krajskými zemědělskými řídícími orgány. ŽNĚ NEJSOU POUZE HOSPODÁŘSKOU ZÁLEŽITOSTI Sklizňové práce — počína­je senosečí, přes žně a kon­če posledními hektary pozd­ních brambor — vzhledem к politickému významu v souvislosti se zabezpečením a výživy lidu, nemohou být pou­ze hospodářskou záležitostí zemědělců, ale stávají se dů­ležitou- politickou manifesta­cí nástupu celé společnosti do prvního roku páté pěti­letky. Déle trvající nedávné nepříznivé počasí značně opozdilo sklizeň pícnin, takže do žní' vstupujeme se ztrá­tou dvou až tří týdnů. Z jed­né třetiny dosud nesklizené louky budou kumulovat se žňovými pracemi prvních hektarů obilovin a řepky. Také chronický nedostatek některých náhradních dílů na stroje ztíží v řadě přípa­dů hladký průběh sklizňových prací. To všechno klade nemalé nároky na dobrou organizá­torskou práci odpovědných hospodářských funkcionářů, ale 1 na příslušné stranické organizace a národní výbory, především na jejich politlcko­­propagátorskou činnost. ÚKOLY NEJSOU MALÉ Na ruce západočeských ze­mědělců v nastávajícím ob­dobí, vedle posekání zbýva-jící třetiny luk, čeká téměř 200 tisíc hektarů obilovin, 5.5 tisíce hektarů řepky a 22.5 tisíce hektarů brambor. I pres nepřízeň počasí, kte­rá na některých místech kra­je zavinila poléhání obilí. jsou všeobecně očekávány ve­lice slibné výnosy. К mechanizovanému zajiš­tění sklizně mají zemědělské podniky v kraji к dispozici téměř 1500 kombajnů, z toho 249 výkonných E 512, dováže­ných z NDR. Je to dostatečné množství pro stoprocentní kombajnovou sklizeň. Podle prověrky, kterou prováděli pracovníci ÚPZT v první po­lovině července, chybí ještě opravit 327 kombajnů, aby byly všechny dobře připrave­ny na nadcházející zatížení. Pokračováni na 2. straně VESELÉ PRÁZDNINY FOTO J. UHLIR Vzácný host z NDR v Plzni I PLZEŇ (vov) — Včera člen politbyra ÚV SEO a mise SED soudruh Erich Dopoledne přijal vzácného hosta vedoucí tajemník KV KSČ soudruh Jan Šimek. V srdečné a přátelské besedě si vyměnili cenné zkušenosti ze stranicko-politické a ideolo­gické práce. Dále si soudruh E. Mücken­berger prohlédl pivovar Pra­zdroj a navštívil obchodní dům Prior. V závěru jedno­denní návštěvy uskutečnil ob­­jíždku vybudovaných plzeň­ských sídlišť. V řepce je druhý Osek ROKYCANY (red) — Jed­notné zemědělské družstvo Osek na Rokycansku sklidilo dvacet hektarů řepky. Mělo za úkol dodat podle státní­ho plánu 280 q, dodalo však 599 q, takže své povinnosti překročilo na 214 °/o. Průměr­ný hektarový výnos při letoš­ní sklizni řepky činil 29,50 q. JZD Osek je druhým druž­stvem v Západočeském kra­ji, které splnilo nákup řepky. navštívil západočeskou metropoli předseda ústřední kontrolní ko- Miickenberger s manželkou. V současné době je milý host z Německé demokratic­ké republiky, oddaný přítel Československa, na léčení v Karlových Varech. Léčil se zde již několikrát a rád vzpo­míná na svoji první návštěvu Plzně v roce 1956 jako člen parlamentní delegace. Svatba století Sedmdesát let ul spolu žijí manželé Josefa a Jo­sef Vébrovt z Lozy na okrese Plzeň-sever. Nedáv­no oslavili ve zdraví pla­tinovou svatbu. Členové sboru pro občanské zále­žitostí z MNV Dolní Bělá, příslušníci rodiny a četní hosté Jim přtSlt s květy a dary blahopřát к tomuto významnému Životnímu Ju­bileu. Josef Vébr neměl ži­vot lehký. Byl horníkem a Je mu již 91 let. Jeho manželka je o pět let mladší, fmš) doHWUCL • V CHEMICKÝCH závodech Cs.-sovětského přátelství v Zá­luží u Mostu začaly včera tra­diční oslavy, na nichž vzpomně­li památného 27. července, kdy SSSR daroval tyto závody jako válečnou kořist čs. lidu. • NA ZAVER pobytu A. H. Chaddama, náměstka předsedy vlády a ministra zahraničních věci Syrské arabské republiky, bylo v Praze přijato komuniké. Předseda vlády ČSSR L. Strou­­gal a ministr zahraničních věci J. Marko byli pozváni к návště­vě do Sýrie. • SEVEROMORAVSKÝ kraj jako první v republice se vče­ra vyrovnal s plánem nákupu řepky. • PRVNÍ METRÁKY raných broskvi sklízej! v ovocném sadě na labské stráni litoměřického státního statku. Letošní mrazy způsobily velké ztráty, takže sklizeň bude sotva poloviční, než se původně předpokládalo. Letnív iz tka našich podniků PLZEŇ (sš) — Jednou z pěkných vizitek závodů a pod­niků Je kromě dobrých výrobních výsledků i péče o pra­cující, mezi niž patří také závodní a podniková rekreace zaměstnanců. Její význam chápou zejména v průmyslových střediscích s těžkými provozy, ale patřičnou pozornost jí věnují i v dalších odvětvích. Prostředky, vynaložené na odpočinek v rekreačních oblastech tuzemska či za hrani­cemi, se totiž závodům a podnikům vracejí. ŠKODOVACI V JEREVANU Na -pěknou dovolenou bude jistě vzpomínat 125 zaměst­nanců národního podniku Škoda Plzeň. Podnikový vý­bor ROH jim totiž umožnil strávit několik dní na růz­ných místech Sovětského sva­zu. Padesát pracovníků z jed­notlivých závodů jelo dokon­ce za svoje pracovní příklad­né úsilí do země sovětů zdar­ma. Někteří 2 nich pobyli v Picundě, jiní v Gagře a ostat­ní se vydali na trasy Moskva — Pjatigorsk — Jerevan — Tbilisi a Ky|ev — Sočí — Tbi­lisi — Moskva. ZELENINA V BRNĚ V poslední době vzrostl ta­ké zájem o výměnné rekrea­ce s podniky příbuzného cha­z rakteru. Dvě stě zaměstnanců devatenácti zásobovacích základen a 201 prodejny pod­niku Zelenina Plzeň se tak může rozhodnout pro pobyt ve Velké Úpě u Špindlerova Mlýna, Cl dát přednost vodě brněnské přehrady. Podnik také před lety za­koupil v Hamrech pod Hoj­­sovou Stráží zcela opuštěný dům. Dnes 1e z něho pěkné rekreařní středisko, kde mají jeho obvvatelé postaráno 1 o stravování. KERAMIKA NA ŠUMAVĚ Sto sedmdesát tři zaměst­nanců ze sedmi závndů ná­rodního podniku Zánariočes­­ké keramické závody Horní Bříza vymění během letních měsíců pobyt v dílnách za rekreaci ve dvou chatách na Šplěáku a u Železné Rudy. Ostatní zájemce uspokolil podnik 120 poukazy na Sy­­cherák, Hracholusky a Kon­stantinovy Lázně. STAVBAŘI V CERNOMORCI V šestí turnusech se bude Už druhý rok rekreovat v tá­boře Černomorec v Bulhar­sku nedaleko Burgasu téměř 600 zaměstnanců dvanácti zá­vodů národního podniku Po­zemní stavby Karlow Vary. V podniku však nezapomněli ani na učňovské mládí. Dvě stě padesát učňů z třetího ročníku spolu s nováčky strá­ví čtrnáct dní v táboře neda­leko Lipna. NA PLOVÁRNĚ FOTO FR. BÍLEK REPREZENTAČNÍ výrobky karlovarských SKLÁŘŮ »Rapsodie« a »Niagara« do Moskvy KARLOVY VARY (j) — Včera připravili v národním pod­niku Karlovarské sklo - Moser к expedici už druhý vagón svých výrobků z hutního skla pro Sovětský svaz. Obsahuje tento­krát 4850 kusů ve tvaru „Rapsodie“ a „Niagára“ vždy v 18 druzích — soubory váz, košíčků na cukroví, mís na ovoce a popelníků. Vagón odešlou do Moskvy příští týden. Součas­ně tu připravili nové vzorky pro kolekci hutního skla ze souboru „Fantazie“ pro dodávky v příštím roce. I když je Československo pro zahraniční návštěv­níky přitažlivé po celý rok, přece se jejich počet v let­ních měsících značně zvyšuje. Škála turistů a návštěvníků naši země je široká a různo­rodá. Přijíždějí' naši nejbližši ze Sovětského svazu a dalších socialistických zemi, třídní přá­telé z ostatních části světa, kteří si věru zaslouží, abychom jim nabídli srdce na dlani. A pak je tu mnoho turistů ze západních zemi. Nezřídka jsou to krajané, kteří před mnoha léty museli opustit vlast, aby ve světě bojovali o skývu chle­ba a časem si tam našli do­mov. Nyní, nejednou už schý­lení starobou, přicházejí podí­vat se na rodné kraje a často právě z jejich úst lze slyšet slova velkého uznáni nad změ­nami, jež se v socialistickém Československu udály. Přijíždějí však ještě jiní lidé nenápadně, potichu, jako ostatní řadovi turisté. I oni si prohlížejí historické památky a fotografuji neopakovatelnou českou krajinu. Jenomže na rozdíl od druhých máji v srdci zlost na všechno, co jsme do­kázali vytvořit v socialismu. Je známa řada případů, že se snaží využít každé příležitosti, aby zaseli do hlav našich lidi zkreslené nesprávné myšlenky, anebo získat informace, jež by mohli za hranicemi zneužit proti ČSSR. Využívají k tomu všech možností, neboť jejich chlebodárci (a nepochybujeme o tom, že řadě „turistů" dali na cestu) jsou neúprosní a tvrdí. Uvedu několik příkladů posledních dnů. Na hraničním z přechodu v Rozvodově obje­vily naše orgány v západo německém voze značné množ­ství literatury v češtině a něm­čině, zaměřené proti naší ideo­logii. Dva občané NSR ji u nás měli rozšiřovat mezi oby­vatelstvem. Stejný úkol měla skupina mladých švédských tu­ristů, kteří к nám převáželi množství podobných tiskovin ve dvou autech. Tvářili se uraže­ně, když jim naše orgány ne­povolily pokračovat v „turisti­ce" po ČSSR, ale ve skuteč­nosti vlastně s podobnou even­tualitou počítali... Další příklad ze Západo­českého kraje je zvlášť zají­mavý: západoněmecký občan měl na palubní desce auta šikovně zamontovanou kameru japonské výroby „Canon", kte­rou mohl lehce ovládat za jíz­dy. Uvážíme-li, že se to vů­bec vymyká turistickým způso­ а жу bům používáni filmovacího pří­stroje, není těžké domyslit, к čemu měla kamera sloužit, jaké objekty měla zachycovat — a v kraji jich není málol Dalo by se pokračovat v líčeni jiných případů, např. hromadného převáženi nená­vistně laděných časopisů su­­detoněmeckých landsmanšaftů, přemlouváni našich děvčat к ilegálním přejezdům hranic v zavazadlových prostorech (ne­dávno vytáhli dvě dívky z ta­kového úkrytu na přechodu v Železné Rudě-Alžbětíně) atd. Někteří z těchto lidí se bu­dou zodpovídat před našimi soudy, protože jejich jednáni se dostalo do konfliktu se zá­konem. I další dělají špinavou práci proti nám, ale snaží se hranici zákona nepřekročit. V úterý jsem např. zasáhl do i,hry", když si pod Conti­nentálem к oprýskané zdi sta­věla před objektiv tři cikáňata (mimochodem nesmírně špina­vá a otrhaná) západní Něm­a ka. Její partner stál v povzdáli celou scénu fotografoval. Děti jsem poslal pryč, a zeptal jsem se dámy, nač takové snímky potřebuje. Oba odešli beze slova. I bez nich si mů­žeme odpovědět sami: za tuč­ný honorář se fotografie ob­jeví v bulvárním tisku s patřič­ným komentářem o zubožené ČSSR. Takových epizod se v kraji odehrává víc; nebuďme к nim nevšímaví. Nedovolme, aby se naše republika ten­denčně špinila. Stejně bychom měli výsled­ky naši práce chránit před mnohomluvným vyzrazováním i zdánlivě nepodstatných věcí, např. o výrobě ve svém závo­dě. Vždyť jediná chyba ve zdánlivě obyčejném rozhovoru s cizincem může znamenat pro republiku značné škody. Ono stačí, že pravicové živly před několika roky bez rozpaků, takřka „na talíři", nabízeli Zá­padu všechno, co je o nás mohlo zajímat. Ano, jsme zná­mi pohostinnosti, přijmeme kaž­dého, kdo chce objektivně po­znat náš život, kdo se zajímá o skutečná turistická poznáni. Před jednotlivci, kteří nám chtějí škodit, však uzamkněme srdce a dveře na dva západy. J. VACLAV Lesy a straně vydávají svá bohatství ABERTAMY [JI — Krušnohor­ské lesy v okolí Jáchymova, Abertam, Božího Daru, Hřebeč­­né, Perntnku a Nejdku vydávají v téchto dnech své bohatství — bohatou úrodu borůvek. Proto se staly lesy a stráně cílem návštěvníků a pilných sběračů, kteří borůvky sbírají Jednak pro sebe, nebo dodávají do prode­jen Jednoty, odkud Je toužim­­ské lidové spotřební družstvo rozesílá do konzerváren a část exportuje do zahraničí. DalSÍ dary — brusinky, které rostou nejvíce v okolí osady Hřebečná, ale t v okolí Božího Daru a na dalStch místech v KruSných ho­rách, dozrají až koncem srpna. Už dnes vSak jejich množství dává tušit bohatou úrodu.

Next